XXXIV.

Zaia

Všichni jsme cukli a odtáhli se od sebe. Jediný Jungkook ztuhl v pohybu a jeho oči začaly nabírat tmavší barvu než obvykle. Naštvanost a zároveň podrážděnost se mu na obličeji začali taky rýsovat.

Nikdo jsme nechápal o co jde. Teda...to se nedalo říci o Bree.

Ta už s nimi přece v kontaktu byla.

Mířil k nám muž s dvěma gorilami za sebou a dvěma ženami. Jedna podstatně starší než ta druhá.

Jungkook se konečně narovnal a zhluboka se nadechl. Kluci ho zmateně pozorovali, včetně Jimina. Já už kdysi tuto jeho stránku jednou potkala a když u Bree doma dostal...dalo by se tomu říkat záchvat...došlo mi, že se to zhoršilo.

Je pro něj box opravdu to správné odreagování? A způsob jak se toho zbavit?

,,Jak se opovažuješ takhle zdrhnout Jungkooku! Víš ty vůbec co jsi teď způsobil? Zmeškal jsi jeden zápas a tak ses posunul zase o něco níž! Porušil jsi tři pravidla naráz a dal tak volnej průchod tvému největšímu protivníkovi. Díky tobě je teď první. Budem vůbec rádi jestli se ještě do TOP5 vyšplháš. Vyšel jsi ze svého denní plánu a nedodržoval svou dávku sedativ! Jsem si jistý, že tě minimálně, MINIMÁLNĚ jednou dostal ten zasranej záchvat!"

Lidi kolem se začali divně ohlížet, včetně recepční. Bree vykulila oči. ,,Sedativa? To je to co jste mu vpichovali do žil?"

Ten chlap se na ní hned otočil a ukázal na Bree prstem. ,,Ty mlč! Nebýt tebe, vše by bylo v normálu! Jsi určitě jen obyčejná zlatokopka, co z něj bude chtít vytáhnout prachy. Kdyby tě Emily nepřitáhla, vše by bylo v pohodě."

A teď jsem to pochopila.

Bree byla do tohohle hnusného byznysu zatáhnuta omylem. Díky Kookovi, který byl věčně pod tlakem uklidňujících látek. Bůh ví co mu ještě za chemikálie dávali.

,,Takhle o Bree mluvit nebudeš! Nebýt jí tak mi neotevře oči a já nezjistím, čemu jsem se vlastně dobrovolně odevzdal! Díky naivní pubertě a otcovi!"

Jungkook se mezitím k němu stihl přiblížit a uštědřit mu pořádnou ránu do nosu. Jeden z goril k tomu chlapovi ihned přispěchal a ten druhej se na Kookieho jen nevěřícně podíval. ,,Kooku-"

,,Drž už kurva jednou hubu Johne! Ty si říkáš kamarád? Kamarád který nechává dělat mě něčí loutkou?! Vzali jste mě pod svá křídla, když jsem si pro tuto profesi rozhodl. Dali jste mi vše a ve všem podpořili - za což jsem vám vděčný - ale časem jste ve mně uviděli výhodu a jediný o co vám jde už jsou jenom prachy!

,,Lži a přetvářky! A víte vy co? Já vás vlastně taky jenom využíval. Nahrazoval jsem si za vás lidi, který mám opravdu moc rád a který jsem kvůli svojí hlouposti opustil!"

Nepřestával křičet.

Najednou se agresivně pohl. Vzal toho týpka za límec a hodil ho někam do pryč. Chvilku ho tak nechal a pak se za ním rozešel s úmyslem ho zjevně opět uhodit. Jenže to už se kluci probudili a personál z hotelu se zde už začínal taky shlukovat.

Taehyung
Všechno jsem to pozoroval. Hlavně Kookieho. Co se to s ním jenom stalo? Takhle jsem ho v životě neviděl. Tohle není on.

Když vzal toho chlápka, cukl jsem sebou a s klukama jsme k nim popoběhli.

,,Kooku, tohle není nutný."

,,Přestaň."

Vzal jsem ho za ramena. ,,Hej brácho, v klidu nebo nás vyhodí. Už tak je tu-" Jenže se po mně taky ohnal a já na vteřinu spatřil jeho oči. Byly úplně černé.

Tak tak jsem stihl uhnout.

,,Hej! Co se to tu děje!" Byl to hlas přicházejícího chlápka v kvádru a ochrankou za sebou. Tak tohle je zlý.

Snažili jsme se Kooka odtrhnout a nějak uklidnit, ale stále se nedal. Sice jsme ho pevně drželi za ruce a hruď, ale pořád se zmýtal a kdyby mohl vraždit pohledem, ten na kterýho řval by byl dávno tuhej.

,,Ptám se znovu! Co se to tu děje? Jestli jste si všimli, nejste v hotelu sami!"

Zaia
,,Říkala jsem, že se tu určitě ztropí scéna," zamumlala jsem si.

Bree, kterou jsem objímala kolem ramen, se pořád nervózně ošívala.

,,Pojďme k nim," řekla jsem. Nic nenamítala. Už tam něco řešili a řekla bych, že to bude nemalý problém.

,,Žádám vás, abyste se laskavě uklidnili a odvedli si vašeho kamaráda někam jinam."

,,My se snažíme, ale..."

,,Já vám říkal že když nedostane svou dávku sedativ, tak je z něj tohle."

,,Dobrý den. Moc se za něj omlouváme,'' vložila jsem se do toho. ,,Hned ho odvedeme a už žádný nepořádek dělat nebudeme. Toto byla jenom...neshoda se starým znamým. Je nám to líto, ale znáte chlapy, všechno řeší pěstí,'' usmála jsem se nervózně a snažila se to aspoň trochu vyžehlit.

Díkybohu se klukům Jungkooka povedlo malinko uklidnit a odtáhnout ho stranou.

,,To je sice hezký slečno, ale narušili jste tím ranní klid. Klidně bych vás mohl teď z hotelu vyhodit, ale nechci dělat větší povyky. Ovšem pokud ještě jednou uděláte jeden přestupek tak je mi líto, ale budu muset ukončit vaše ubytování. Navíc zde váš přítel málem poničil majetek hotelu.''

Přikývla jsem. ,,Nebojte, už se to opakovat nebude.''

,,Dobře. Teď běžte,'' naznačil hlavou na výtah. Všichni jsme se tedy odebrali do pokoje, který mají spolu Jimin a Kook.

S Bree jsme šly společně vzadu. Měla zadumaný a zklamaný výraz.

,,Bree?''

,,Hmm?''

,,Tys...to nevěděla že? To že...no se mu tohle stává.''

Chvíli mlčela.

,,Ne že bych to věděla, ale něco jsem tušila. To co se mu stalo u mě to potvrdilo. Ovšem nevěděla jsem že je...že je to takhle moc.''

,,Máš ho ráda?'' vypadlo ze mě najednou. Na to se zastavila.

,,Nevím proč, ale mám nutkání mu pomoct i když...mi to asi nebude umožněno. Heheh, vlastně ani nevím jak bych mu pomohla,'' povzdechla si. Usmála jsem se a položila ruku na její rameno.

,,Myslím, že by stačilo s ním být,'' řekla jsem. Zčervenala a mě v hlavě trklo, že Jungkookovi lhostejná nebude. Tentokrát se domněnka potvrdila mně.

,,Že ono se mezi vámi už něco stalo, huh?'' zakývala jsem provokativně obočím. Chytla se za tváře a vsadím se, že jí úplně hořely.

,,N-ne. Nestalo.''

,,Jasný jasný jasný, to vykládej sobě, ale mé očko neošálíš. Kooka znám i když se teď trošku oddálil, ale on není ten typ co dokáže skrývat zájem. Teda, těm kteří ho moc neznají tak to nepoznají a zdá se jim dosti arogantní, ale to on není. Taky...neměl nejlehčí dětství. Ale jsem si jistá, že když k němu projevíš zájem i ty...mohlo by ho trošku popostrčit lepší cestou.''

Začala se smát. ,,To je sice hezký ale...nemyslím si že by to fungovalo. Vás zná déle, vy byste měli větší šanci mu pomoci a navíc ten chlap je jeho manažer. A co jsem stihla jednou pochytit, moc v lásce mě nemají, obzvlášť jeho trenér-''

,,Pardon že vás přerušuji - zase - ale všichni už jsou vevnitř a navíc bych si potřeboval na chvíli Zaiu půjčit.'' Přišel Taehyung.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💚💭

•Mám předepsanou ještě jednu kapitolu, chcete ji? :)

j-HOPE u enjoyed this shit
~Nana 🐍

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top