„... a teď si na závěr zkusíme zvedačky, jak jsem vám slíbil," uslyšel Minhův hlas.
„Jo!" A následně sbor hlasů, které patřily mladším lidem.

Jisung nahlédl do místnosti, aby se mu naskytl pohled na Minha a skupinu náctiletých, asi od patnácti do sedmnácti, možná osmnácti.

Minho měl lehce narůžovělé líce, nedbale upravené vlasy a bílé, poměrně přiléhavé triko. A jak blondýn předpokládal, také měl ty velice upnuté kalhoty, a i když k němu stál čelem, zrcadlo za ním mělo jiný názor. Jisung pro vlastní bezpečí odvrátil pohled na skupinu mladistvých, avšak byl poměrně překvapen, jakmile uviděl, kam se koukají některé slečny.

„Takže, kluci budou také dávat pozor, aby věděli, co mají příště dělat. Slečny, vy teď poslouchejte," Minho svými slovy donutil dívky věnovat pozornost přímo jemu, „malými krůčky se rozběhnete asi z této vzdálenosti, položíte ruce na ramena a zapřete se, zatímco váš partner vám dá ruce pod žebra. Ne na žebra! To by pak dívku mohlo bolet. Rozumíte?" Všichni studenti přikývli.

Jisung se mezitím usadil na židli hned vedle dveří, bundu s věcmi přehodil přes ni a jídlo položil hned vedle na zem. Nikdo si jej stále nevšiml, tudíž mohl v klidu pozorovat průběh výuky. Jen výuky, samozřejmě.

Děvčata se začala červenat, různě si hrát s vlasy a chichotat se. Každá následně po jedné přistoupila ke staršímu na určitou vzdálenost, rozběhla se a Minho ji zvedl do vzduchu. Když je pak opatrně položil na zem, celé červené s pohledem v zemi se dívky vrátily ke svým kamarádkám, kde se začaly culit jako po gramu trávy. Naopak kluci nad tím kouleli očima, stejně jako blondýn na židli.

„Tak, byly všechny?" zeptal se Minho, který měl díky zvedání dívek ještě víc červené tváře. Pro Jisunga bylo zvláštní vidět takto staršího.
„No, tak to je pro dnešek vše. Uvidíme se příští týden," věnoval všem úsměv, uklonil se a odebral se na druhý konec třídy k oknu, kde měl na parapetu sešit, dvě propisky, mobil a pár dalších věcí. Žáci mezitím stihli opustit třídu.

„Pane učiteli, ještě já jsem nebyla," řekl dívčím hlasem, který se naučil od Felixe, a postavil se. Minho se zmateně otočil a v okamžiku, kdy spatřil vysmátého Jisunga, se jeho výraz změnil na velice překvapený. Jeho oči byly doširoka otevřené a pusa se naprázdno otevírala, avšak v šoku z ní nic nevycházelo. Jisung tázavě pozvedl obočí.

„Co tady děláte?" zeptal se konečně.
„Šel jsem tady do stánku pro jídlo a všiml si Vašeho auta. Potom jsem si všiml i nápisu na budově a vzpomněl si, jak jste mi říkal, že učíte tančit, tak jsem zde!" rozhodil rukama, jako by to snad byla pocta. U staršího to vyvolalo smích.
„Vy jste vážně něco extra," zakroutil hlavou.
„Asi jo," odbyl jej, než nadšeně pokračoval, „tak co ta zvedačka?" Na Minhově tváři se objevil úšklebek.

„Jak dlouho jste se na nás díval?" zeptal se blondýna, kterého stále jeho sebevědomí neopustilo.
„Přišel jsem krátce před tou zvedačkou," odpověděl.
„Takže víte, co dělat?" opět se zeptal a odstoupil od okna. Han přikývl.
„Fajn, no tak pojďte," pobídl jej starší a postavil se do pozice. Jisung se přiblížil na danou vzdálenost a rozběhl se. Pár silných rukou jej uchopil kolem pasu a blondýn s jiskrou v oku pohlédl do očí staršího, který mu pohled oplácel.

„Jste lehčí, než vypadáte," poznamenal brunet, čímž moment zkazil. Ji se na něj zamračil.
„To jakože vypadám tlustě?" Minho jej opatrně položil na zem, oba ustupujíce o krok dozadu kvůli osobnímu prostoru.
„Ne tlustě, ale tak měkce," uculil se, vraceje se opět k parapetu a sešitu. Jisung na něj uraženě koukal.
„Měkce?" zopakoval.
„Jo, jakože bych Vás nejraději objal a použil jako polštář," odpověděl úplně klidně, zavřel sešit, posbíral věci z parapetu a s nevinným úsměvem se otočil k blondýnovi, jenž nevěděl, jak na to reagovat.

„Chcete něco? Nebo můžeme jít?"
„Neslíbil jste mi náhodou, že mě naučíte tančit?" Jisung se usmál a několikrát zamrkal, ruce spjaté na hrudi.
„Vážně chcete?" podivil se.
„Proč ne, stejně už jsem tady."

✧

Minho se snažil naučit mladšího několik základních kroků z různých choreografií kpop písní, avšak to dopadlo stejně, jako když se jej Jisung pokoušel naučit bruslit. Mladší nyní seděl pod oknem, pojídaje hranolky, které měly být původně pro Felixe, stejně jako zbytek jídla.

„Vážně to ještě nechcete zkusit?" zkoušel ho přesvědčit Minho.
„Ne," řekl paličatě, „ale Vy byste mi mohl ukázat, jak tančíte, když už mě učíte."
„Tak fajn," vzdal to starší. Přešel k parapetu, kde si opět odložil věci a na mobilu vybral píseň. První tóny "Love shot" se rozezněly studiem a on začal tančit.

'...Na nanananana naaa, nanana nanana...'

Jisung si chtěl zrovna strčit hranolku do pusy, když Minho začal body roll i se sexy výrazem, jak se vžil do písně.
„Moc dobré," zamumlal si pro sebe, hranolku stále pouze přiloženou k ústům.
„Říkal jste něco?" křikl stále při tanci starší.
„Že ty hranolky jsou moc dobré," vyhrkl ihned a zčervenal.

✧

Zpocený Minho s rozcuchanými vlasy se usadil naproti Jisunga a vzal si jednu z hranolek. Následně si ji chtěl dát do pusy, ale všiml si stále zamrzlého blondýna. Oba tak seděli naproti sobě, s hranolkou přiloženou ke rtům a opláceli si pohled.
„Jste v pořádku?"
„A Vy?" zeptal se blbě.
„No, já jo," zasmál se a konečně hranolku snědl, což přimělo i Jisunga.

„Tak, co si o tom myslíte?" zeptal se s očekáváním.
„Jste dobrý, jakože vážně dobrý," usmál se Jisung, „ale zajímalo by mě, jak vypadáte, když tančíte v páru."
„Tak to teď bohužel nemáte jak zjistit, jelikož nemám s kým tančit," pokrčil ramena a strčil si další hranolku do úst.
„Ehm," odkašlal si uraženě, „a já jsem toaleťák?" Minho se zmateně na mladšího podíval a zadusil se hranolkou.

Když to konečně rozdýchal, zatímco se Jisung válel smíchy, odkašlal si, aby získal jeho pozornost. Následně se napřímil, levou ruku dal za záda, pravou si projíždějící vlasy, než ji nabídl Jisungovi.
„Smím prosit?" pronesl s andělským úsměvem i hlasem.
„T- tak jo," vykoktal s roztomilým výrazem, který dozdobovala růžová.

✧

„Vždyť to není tak těžké!" vykřikl pobavený Minho.
„Že ne?" odsekl blondýn, který již poněkolikáté šlápl na nohu staršího.
„Ne, pojďte, ještě jednou a dávejte pozor!" pohrozil, než zopakoval kroky.
„Teď Vy, jako byste mě držel," pronesl přísným hlasem a přísným okem pozoroval, jak se Jisung snaží napodobit kroky. Ten to však takřka ihned vzdal a začal dělat kraviny.
„Špatně! Nech toho," smál se Minho. Jisung však ihned přestal a zpozorněl, vážný výraz si nacházeje cestu na jeho obličej.

„Vy jste mi začal tykat?" Jeho nevěřícný hlas přehlušil hudbu. S brunetem to však ani nehnulo.
„Přesně tak. Učím tě, tudíž jsi můj student a já svým studentům tykám, plus už mě nebaví ti vykat." Jisung se na něj podíval ukřivděným pohledem.
„Já Vám chci taky tykat," postěžoval si. Minho předstíral, že přemýšlí, než konečně odpověděl: „Tak fajn."

Jisung se usmál a opět začal převádět své taneční kreace, čímž zase rozesmál Minha. Oba tak pokračovali ještě dlouho, sem tam ujídajíce hranolky. Nakonec se na to vykašlali, usadili se pod oknem a za doprovodu veselé konverzace snědli všechno jídlo. Felix v tu chvíli neměl místo v Jisungově hlavě.

✧