Pořád jde o stejnou knihu, ale prostě víte co. (Mimochodem, k dnešnímu dni má tahle kniha na Databázi knih hodnocení 69%. Zasloužila by si mnohem míň, ale,, nice.)

We're in the endgame now. Konečně, konečně jsme se dostali do poslední části téhle idiotské knihy a doufám, že se dneska fakt dohrabeme do konce. (Mimochodem, jak moc je ikonický, že i tenhle rozbor i Avengers mají čtyři části?) Ještě, než úplně začneme, bych vám chtěla poděkovat, že nejúspěšnější kapitola téhle "knihy", a to ta o táborových příbězích, nedávno přesáhla sto hlasů, což je pro mě naprosto nepředstavitelné a nikdy jsem ani nedoufala, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Moc vám děkuju a miluju vás.

Hele, když mi bylo asi devět, deset, jela jsem s pár dalšíma děckama a jejich rodiči na takovou chatu. Jednoho krásného dne jsem s těma děckama hrála na schovávanou, schovala jsem se do takové úžasné, prostorné, dřevěné skříně, a říkala jsem si, jak jsem geniální, protože tam mě nikdo nenajde. Jenže ona se ta skříň začala nějak hýbat, začala padat a zavalila mě. Já jsem tam vlastně klidně mohla umřít. K tomu nakonec nedošlo - duh, jinak bych tady teď nebyla a nedělala ten rozbor. Proč vám sem celou tu moji veselou příhodu píšu? Já jsem na to myslela když jsem tuhle knihu dočítala, a upřímně, každé přečtené slovo z téhle knihy na mě působilo jako zavalení stovkou skříní najednou. Ty škrábance a modřiny z doby, kdy mi bylo devět nebo deset, zmizely, ale o tom, že zmizí ty šrámy na duši z dneška, docela pochybuju. Všem vám přeju příjemnou zábavu.

Poslední myšlenky před koncem: Znáte Hunger Games? Jak tam ve druhém díle byla ta aréna kde se v každém sektoru děla jiná pohroma? Co kdyby ta země, ve které se tahle kniha odehrává, byla něco podobného, a někde nahoře by dřepěli nějakí tvůrci, kteří by jim tam dolů spouštěli věci jako krvavý déšť nebo lilie tam, kde by neměly růst? A znáte Truman Show? Co kdyby se tahle celá srandička odehrávala na nějakém ostrově a zbytek světa by sledoval Karen Jr. a Creepa a všechna ta jejich dramata, aniž by o tom ti dva věděli?

A co bychom dělali bez disclaimeru. Následující rozbor obsahuje spoilery (duh) a používání výňatků z děl v rámci kritiky je v souladu se zákonem: Autorský zákon - č. 121/2000 Sb. § 31 odst. b, Copyright Act of Canada s.29.1. Navíc, tohle je kritický a naučný "článek", což je v pořádku podle Copyright Act 1976.

Ale pokračujme tam, kde jsme skončili. Karen Jr. nějak zapomene, že ještě před třemi vteřinami byla šíleně naštvaná na Creepa, a začne se kochat krajinou, protože jí dojde že už vyjeli z Havraní planiny a dostali se do Podzimního lesa, po kterém se jmenuje kapitola. O stránku později si ale vzpomene a říká si, že Creep ji skoro nechal umřít a že tehdy v té kobce v ní něco zemřelo. Tomu bych docela i věřila, ale doteď o tom v textu nebyla ani zmínka. Narozdíl od jejího prvního skoroumření ve Smrtných uličkách jsme tentokrát nedostali žádné noční můry, žádný "oh sh*t já jsem někoho zabila" moment, prostě absolutně žádné psychické následky. Fakt, jediné, co se změní, je, že teď je naštvaná na Creepa. Teď vás nebudu mučit, protože vy jste totální lásky a nic takového si nezasloužíte, ve zkratce Karen Jr. a Creep vedou rozhovor, ve kterém říkají tak moc random věci, až jsem si chvíli říkala, jestli je to tam fakt napsané a jestli náhodou nejsem high.

Přepínáme do pohledu Patricka. Teď se připravte, přijde můj rant o střídání pohledů. Střídání pohledů může bejt hrozně cool za předpokladu, že je dobře  a přehledně napsaný. Pokud někdo z vás četl sérii Heroes of Olympus, tak víte, jak taková přehlednost vypadá - na začátku každé kapitoly je napsané, z jakého je to pohledu, pohledy se nestřídají v průběhu kapitoly a celá kniha je z pohledu asi tří, čtyř postav, které se neustále střídají. Tohle vlastně dělá celou strukturu knihy o mnoho zajímavější, protože některé kapitoly končí cliffhangery a následuje přepnutí do dalšího pohledu. A to je podle mě jeden z důvodů proč se spousta lidí, včetně mě, od knih z téhle série nemohla odtrhnout - najednou nevíte, jak to s nějakou postavou bude dál, a dozvíte se to třeba až za padesát stránek, až zase dojde k přepnutí do jejího pohledu, ale na padesáti stránkách mezi tím se stane další zajímavá věc, o které budete chtít vědět, jak se vyvine, a pak to skončí tak, že celou knihu zhltnete za večer. Tohle je dobrý způsob psaní a nádherné využití střídání pohledů.

A pak tu máme tuhle knihu. Tak zaprvý je tu ten clickbait, protože kniha se jmenuje po Karen Jr., ale jsou tu i pohledy jiných lidí, a zadruhé, ty pohledy občas ani nedávají smysl. Zatím jsme tu měli pohled Karen Jr., který je nejčastější, Creepa, který si to s ní občas vymění, a to mi ještě trochu smysl dává, protože Creep je druhá nejdůležitější postava v celý knize, ale pak jsme tu měli i pohledy o/Obchodníka, které byly asi dva, pohled Jas, který byl jeden, naprosto irelevantní a dlouhý asi půl stránky, pohled Patricka, který byl taky jeden a celkem irelevantní, pohled Belly, který má nějaký potenciál a mohl by být nějak důležitý, ale zatím byl taky jenom jeden a je dost možné, že tu byl i pohled někoho jiného, který ale byl tak bezvýznamný, že jsem na to zapomněla. Tyhle pohledy se mění náhodně, občas i uprostřed věty, a nikdy nevíte kdy se pohled změní nebo čí pohled bude příště. A ani to není nijak označené. Největší luxus je, když jsou před změnou pohledu tři hvězdičky a nový odstavec, ale ani to se neděje vždycky.

Ale to nejhorší na tom je to, že ty změny pohledů většinou fakt nemají žádnej význam. Většinou nám buď představí nějakou zajímavou věc, která už nikdy nebude adresována, nebo nám vysvětlí něco, na co jsme stihli přijít sami. I když nevím, jestli je horší to, nebo skutečnost, že postavy, kterým v danou chvíli vidíme do hlavy, se od sebe nijak neliší. Třeba v Heroes of Olympus, Good Omens nebo It byste skoro vždycky byli schopní poznat čí pohled čtete i kdybyste z textu vymazali všechna jména, ale tady není mezi těmi lidmi vůbec žándnej rozdíl. To, co vidíme z pohledu Patricka, by klidně mohl být pohled Karen Jr., ale i pohled Jas nebo třeba Falešného Greye, protože oni všichni přemýšlejí úplně stejně, a to by se dít vážně nemělo. Ony jsou reálně tři základní věci, k čemu je střídání pohledů dobré - dát té knize lepší flow, což tady uděláno nebylo, ukázat rozdíly mezi postavami, což tady uděláno nebylo, a odhalit informace, které bychom s jedním pohledem nezjistili, což tady uděláno nebylo.

Ale zpátky k Patrickovi a k ději. Patrick sleduje Walmartovou Brienne, jak se dívá na Creepa, a říká, že Creep je jediný, kdo neví, co k němu Walmartová Brienne cítí. Hlavně, že dokáže vycítit emoce ostatních. Patrick se začne dívat na Karen Jr. a jasně, že má na ni crush, protože jasně, ale tím pádem i Patrick je docela creep, protože je mu asi stejně, jako Creepovi, a Karen Jr. je sedmnáct a cítí se ještě mladší. A pak se dozvíme o tom, že Patrick dostal taky vlastní věštbu v pralince, která byla o tom, že se zamiluje do nějaké týpky, ale neskončí s ní. Několik otázek. To jako všichni kradli ty pralinky Karen Jr. nebo co? Protože mám pocit, že snad každá hlavní postava má minimálně jednu věštbu. Pokud jo, tak se o tom nemluvilo, a já mám dojem, že by si něčeho takového všimla a nebyla by zrovna nadšená. A pokud ne, nebyla řeč ani o tom, že by někdo koupil jiné balení pralinek. Jsou ty pralinky a věštby vůbec nějak relevantní? Fakt, jediná, která zatím k něčemu byla, byla ta s tím zrcadlem, a úplně by stačilo, kdybychom se dozvěděli tu jednu, ale my jsme dostali asi deset dalších, na kterých je napsané v podstatě to, co už víme z textu. A na závěr otázka, která má část A a B, takže ví autorka, že sušenky štěstí, na kterých jsou bez pochyby tyhle pralinky s věštbou založené, jsou americké, nebo si spokojeně žije s myšlenkou, že vykrádá další asijskou kulturu a aplikuje ji na prostředí středověké Evropy? Část B, měla vůbec autorka někdy nějakou sušenku štěstí? Tohle asi dokážu odpustit, protože v tomhle světě existuje magie a tyhle papírky na sušenkách můžou být teoreticky nějak začarované, aby to perfektně sedělo na člověka, který to rozbalí, ale na skutečných sušenkách štěstí jsou ty věštby ještě víc generické, než horoskopy, aby to sedělo úplně na každého, prostě věci jako "přítel ti pomůže v nouzi" - není to vůbec specifické a je hodně pravděpodobné, že se vám to v dalším třeba měsíci stane.

Ale dost už o sušenkách, na které mám teď chuť, a přesuňme se k další kapitole. Zase tu máme otázku toho jak sakra Karen Jr. pozná sníh pokud celý život prožila ve Sluneční vesnici a ani teď, když cestovali, nebyli v žádné zasněžené krajině, ale to už jsem jednou řešila a teď už na to nemám energii. Ale pak je tu ještě něco. Je tam jedna věta, která je napsaná doslova takhle, včetně té kurzívy:

Okouzlující, pomyslela si fascinovaně.

Problém je ten, že já si živě pamatuju, že když někdy předtím v knize byly ukázané vnitřní myšlenky hlavní postavy, nebyla tam ta kurzíva. Mně se taky občas stane, že mi v příběhu zůstane taková nepřesnost, ale to je tím, že já jsem jeden (velmi nepozorný) člověk, který takové věci při korektuře občas přehlídne. Tady autorka měla údajně několik bet a korektorku, ale i tak tu jsou všechny tyhle srandy. Lidi, prosím, dávejte si pozor na to, co píšete kurzívou, co píšete tučně, caps lockem... a pak už to v průběhu knihy neměňte. On je to pak šílenej mess.

Mimochodem, když jsem myslela, že po kapitole s Havraní planinou to dementní používání tří teček přejde, tak jsem byla fakt naivní.

Creep a Karen Jr. se kochají krajinou, pak se jí Creep zeptá, jestli je na něj pořád naštvaná kvůli Jas, a Karen Jr. řekne, že jí oba nemůžou bejt víc u p*dele. Ale seriózně, já nechápu, proč je tak naštvaná zrovna kvůli tomuhle, když se mezi Creepem a Jas ani nic nestalo. Já nemůžu z toho, že jsem na dvou tisících slov, z knihy mi zbývá sedmdesát stránek, a já se modlím, aby na mě spadla skříň z čistýho nebe, abych tuhle věc vůbec nemusela dočíst. A víte vy co? Já vlastně ani nemusím. Takže na celej ten jejich ostrov spadla atomovka, konec příbehu, nashle.

Peace out,

Ne. Tak jednoduše se nevzdám. Věřte mi, chtěla bych, moc bych chtěla, ale tohle společně ještě zvládneme. Creep řekl Karen Jr. úplně náhodně, že ji zbožňuje, prostě nechápu, nedává smysl. Proč se cokoliv v téhle knize děje?

Patrick se začne chovat nějak moc hezky ke Karen Jr. a teď si začínám říkat, že třeba moje jasnovidecké schopnosti jednou selhaly, třeba ten další válečník, který bude soupeřit o srdce Karen Jr., nebude Thim, ale Patrick. Ale Thim tím pádem zastává jakou roli? Proč v té věštbě nebyla řeč o obou? Tohle je asi stejně matoucí jako ty řeči o milostném čtyřúhelníku v anotaci Můj příběh z Bradavic, i když jsme na konci dostali asi desetiúhelník, takže pro zpřehlednění tady máte infografiky.

Co víme z věštby a papírků z pralinek:

Realita:

Nemáte zač. Doufám, že když se díváte na obrázky, tak jste na těch pár vteřin šťastní, že aspoň nemusíte číst o všech těch věcech, co nedávají smysl, protože já to tak mám.

Patrick, jako starostlivý boyfriend, kterým by měl být, se Creepa zeptá, jestli v noci vůbec spal, a Creep ho odbyde s tím, že není unavený, ale hned na další stránce si stěžuje, že na rozdíl od ostatních celou noc nespal. Tak už se rozhodni, sakra! Důvod, proč Creep nespal, je to, že se neustále díval na Třpytící se město. Karen Jr. mu k tomu řekne tohle:

"Podle mě to už přeháníš, koukáš se k těm věžím a vypadáš při tom jako blázen. Ostatní ti to neřeknou, protože se tě bojí, ale já ne."

Hmm, to je nice a vůbec ne toxické, že jeho přátelé, které zná několik let, a jeho vlastní bratr se ho bojí. Pro vnitřní klid, to "při tom" je v knize psané jako jedno slovo, ale to je v tomhle kontextu blbost.

"A proto tě tak zbožňuju, Leo." "Protože se tě nebojím?" "Ne, protože mi říkáš věci, které nechci slyšet," pravil vážně. "To s tím zbožňováním jsi myslel jako pravý opak, jak tě znám."

Ano, musíme říct "jako pravý opak", protože slova jako "sarkasmus" nebo "ironie" neexistujou, nikdy jsme neslyšeli, takže musíme třemi kostrbatě znějícími slovy vyjádřit to, co bychom mohli vyjádřit jedním slovem, které přesně vystihuje to, co potřebujeme sdělit.

Mimochodem, mám dojem, že autroka totálně zapomněla, že je s námi i Falešný Grey, protože teď je tu scéna, kde Patrick prostě chilluje, Walmartová Brienne, Creep a Karen Jr. jsou naštvaní, že nemůžou spát, a Stella a Thim klidně spí. A Falešný Grey jako co? Ten vysublimoval?

Taky se tu píše, že Creep se umí ovládat. Dovolte, abych se zasmála.

Karen Jr. je zase naštvaná na svoje vlasy, že s nimi musí vypadat strašně a že se Perle určitě nikdy nemůže vyrovnat. Hele, kámo. Když o tobě píšou podělané písně a všichni všude říkají, jak jsi k*rva krásná, tak něco tak banálního, jako že máš o něco kratší vlasy, to nezmění. A vůbec, s těmi kratšími vlasy klidně může vypadat i líp, ale těžko říct, protože je to nereálná osoba a nedokážu moc dobře určit, jestli na to má obličej, protože ho skoro nikdy nevidíme celý.

Náš supertým, ze kterého jsou v tomhle bodě relevantní tak 3-4 členové, se vydá na cestu, Karen Jr. přemýšlí, Patrick se jí zeptá, jestli je v pořádku, a brzo se dozvídáme, že má taky tu schopnost cítit emoce jiných. Ale to nedává smysl, vždyť bylo přece předtím řečeno, že tu schopnost mají jenom Honorové. Bla bla, nudný rozhovor, a pak se píše, že se Karen Jr. ponořila do svých myšlenek, které byly temnější, než havraní křídla. Do takových myšlenek se teda neponořila, protože to by dávalo smysl jedině kdyby měla depresi nebo nějakou formu traumatu. Ona by sice měla mít minimálně to PTSD, ale asi od desáté kapitoly tomu absolutně nic nenasvědčuje, a já odmítám uvěřit, že myšlenky mentálně zdravého člověka můžou být tak temné.

Supertým se má zase přesouvat, ale Creep zastaví Karen Jr. předtím, než si sedne na koně, a řekne jí, že včera, když se hádali, jí slíbil, že si to s ní vyřídí, a Karen Jr. si na nic takovýho nepamatuje. Upřímně, já taky ne, ale whatevs, já si nepamatuju spoustu věcí. Ostatní jedou napřed, Karen Jr. čeká, že ji Creep zmlátí, ale on ji místo toho obejme. Reálně OTP, tohleto. Mně se chce zvracet z toho, že si týpka vážně myslela, že ji zmlátí, a upřímně, já jsem si to myslela taky, protože v tomhle bodě jsem si celkem jistá, že Creep má veškerej potenciál na to stát se masovým vrahem, a my to ještě máme shippovat.

Mimochodem, nemůžu se dočkat, až konečně přijedou do Třpytícího se města, protože někde od Havraní planiny mi to začalo připadat hrozně nudné a repetitivní. Prostě jeden z nich se urazí kvůli blbosti, pohádají se, vypadá to, že se navzájem zabijou, ale pak si vyznají lásku, a takhle se to opakuje. Jo, ale víte, co se stalo? Creep se omluvil. On se normálně omluvil! A nedělám si z vás srandu, stojí to tam černé na bílém, "Leo, jestli jsem ti ublížil, omlouvám se ti." Bouchněte šampaňský, protože tohle si teprve žádá oslavu! (Zkusím se nenechat naprosto vytrhnout z euforie tím, že je to pořád docela manipulativní omluva, protože tím slovem "jestli" si za své akce nebere plnou zodpovědnost.)

Odporovat Creepovi údajně chce odvahu, protože vás jinak zabije. Jako... neřekla bych. Zatím, když mu někdo odporoval, tak ho maximálně seřval a choval se jako děcko. Show, don't tell, zlatíčka, to byste vždycky měli dodržovat. Pokud chcete, aby z vaší postavy někdo měl strach, protože zabije každého, kdo s ní nesouhlasí, tak aspoň jednou ukažte, že někoho zabije. (A taky není úplně fajn mít takovou postavu jako love interesta a vykreslovat ji jen a jen v dobrém světle.)

Náš supertým se dostal do zasněžené krajiny (dost se divím, že si Karen Jr. nestěžuje). Karen Jr. si všimne nějaké postavy a vydá se za ní, dostaneme ještě dve rekapitulace té básničky o ledové krásce, a Karen Jr. si uvědomí, že *gasp* ta tajemná postava je ona ledová kráska! A víte co? Když máme tuhle srandu vyřešenou, tak tady máte tu básničku. Já jsem ji protrpěla asi sedmkrát, a myslím, že když si ji vy protrpíte jednou, tak to bude adekvátní.

V zahradě smutku spí kráska ledová / Jméno její je však záhada / Navždy ve tmě a osamocená / Před tyranem bezcitným se schovává / Z rudých rtů šepot uniká / Když od úsvitu do noci jej proklíná / Nikdy šťasten nebudeš / Navždy sám zůstaneš! / V zahradě smutku spí kráska ledová / Místo srdce kus ledu v těle má...

To je smutný, že v tomhle bodě umím takovou kravinu skoro nazpaměť. Takže Karen Jr. dojde k zamrzlému jezeru, řekne: "Ona tady spí," a většina ostatních se začne smát, protože neznají ten příběh. Jako proč si autorka myslí, že smích je ta správná reakce asi tak na všechno? To nikdy neviděla živého člověka? Správná reakce by byla spíš: "Um, cože?" Ale ne, tady v téhle knize musí všichni působit jako mimozemšťani, co se snaží infiltrovat mezi lidi a napodobují jejich chování, ale zatím jim to moc nejde.

Karen Jr. jde na jezero si líp prohlídnout zamrzlou týpku, spadne, pak se zvedne, a led, přestože je údajně pevný, začne po celé ploše jezera praskat a Karen Jr. se propadne do jezera. Hlavně, že ten led v pohodě vydržel, když na něj spadla. A jen tak mimochodem, kdybych já našla zmrzlou týpku v ledu, ta poslední věc, kterou bych udělala, je, že bych šla na zmrzlou vodní plochu, abych se na ni mohla zblízka podívat. Ale v téhle knize už tu logiku ani nehledám.

A znovu se dostáváme do pohledu o/Obchodníka. V tomhle bodě už netuším, co se sakra děje, a myslím, že za chvíli začnu brečet. Ještě pořád si pletu o/Obchodníka a Stína, netuším, kdo z nich je kdo, co vlastně dělají a s jakým účelem,. Týpci se prostě baví o tom, jak Karen Jr. zase utekla a zabila tamtoho o/Obchodníka tenkrát, když ji o/Obchodníci unesli. (To je tak debilní, že nemají jména ani čísla ani žádný označení, takže je v tom šílenej zmatek.) Stín odmítne Karen Jr. znovu unést, protože Creep je podle něj hrozná mlátička a na místě by ho zabil, ale o/Obchodník si říká, že se Karen Jr. jednou pomstí. Já jsem z těch částí s o/Obchodníky tak moc zmatená. Tohle by bez pochyby mnohem líp fungovalo ve filmu, ale i v knize by se dalo zařídit, aby to dávalo nějakej smysl a zároveň aby to bylo přehledný. Jasně, že o/Obchodníci jsou nějaká tajná organizace a dává jedině smysl, že neznáme jejich pravá jména, ale to ani nemusíme. Mohli by mít třeba čísla nebo by mohli být aspoň nějak výrazně vzhledově rozlišení, a to rozlišení by nám mělo být prozrazeno už na začátku.

Přepínáme do pohledu Karen Jr., která se probudí a začne s ní mluvit nějaký neznámý týpek. Řekne jí, že její přátelé jsou v pořádku a že u ní seděli celé dny a noci. Zaprvé, kdyby mi cizí týpek řekl, že moji přátelé jsou v pořádku, tak bych mu nevěřila. Zadruhé, to jako byla v kómatu? Dozvíme se, že ta pohádka s ledovou kráskou má ještě pokračování, které ale nemá nikdo jiný, než tady týpek, a tam se píše, že týpek bude osvobozen, až se do jezera propadne někdo ze Sluneční vesnice. Takhle to tam je, jenom poetičtěji. Jop, tady týpek je ten tyran z příběhu. Na místě Karen Jr. bych chtěla nějaké vysvětlení nebo tak něco, protože slovo "tyran" nezní zrovna jako charakteristika fajn týpka. Prostě by měl vytáhnout ještě dalších třicet stránek textu, kde by bylo popsaný, že on je vlastně ten dobrý, nebo by ho Karen Jr. měla praštit a utéct.

Dozvídáme se, že Falešný Grey nevysublimoval, protože přijde za Karen Jr. společně se všemi ostatními kromě Creepa. Patrick potom všechny poprosí, aby si mohl s Karen Jr. promluvit osamotě. (Vole jestli se políbí, budu zvracet.) Karen Jr. si myslí, že Creep bez nich odjel do Třpytícího se města, ale Patrick jí řekne, že tak to není, že ji zachrínil z toho zmrzlýho jezera nebo rybníku nebo čeho, a teď má kvůli tomu horečku a blouzní. Karen Jr. pak Patrickovi řekne, že kdyby si měla vybrat někoho, komu by svěřila svůj život, byl by to on. (Což úplně nedává smysl, protože v minulosti si nebyli nijak blízcí.) Ještě mu dávej šanci, Karen Jr.!

A pro vnitřní klid, Creepovy, vlastně Thomasovy ruce se píšou s y. Nemůžu uvěřit, že něco takového musím opravovat v tištěné knize.

Karen Jr. se Patricka zeptá, jestli někdy miloval jinou ženu, což mi až moc připomnělo Můj příběh z Bradavic. (Který byl, mimochodem, smazán, takže R.I.P.) Patrick zaváhá, a hádejte, co se stane. F*ckin' hádejte. Naše open-minded Karen Jr., která je ze Sluneční vesnice, kde si každý jede podle vlastních pravidel a nehledí na tradice a tak, se zamračí a zeptá se, jestli Patrick není náhodou na muže. Open-minded jak sviň. Vypadá to, že v uřážecím bingu si můžeme odškrtnout další políčko. I mean, na jednu stranu děkuju, že v tomhle světě queer lidi existujou, ale prostě f*ck, takže teď je Karen Jr. ještě homofobní. A víte vy co? Já s tou knihou končím, já fakt končím, a řeknu vám, jak to bylo, takže Karen Jr. se dala dokupy s Walmartovou Brienne a vyšlo najevo, že Partick, Creep a Perla jsou v poly vztahu. Konec příběhu, dobrou.

Patrick jí teda řekne, že je jenom na ženy (Blbost, je to tak, jak jsem řekla, protože jsem to řekla.) a vymyslí si nějakou geniálí storku o mrtvé přítelkyni, aby jí nemusel říkat, že miluje ji. Pak mezi nimi dojde k divnému rozhovoru, kterému subtextuálně rozumím tak, že k sobě oba něco cítí, ale ó né, Karen Jr. je vdaná.

Creep přijde na návštěvu za Karen Jr., ona použije jeho catchphrase, což je ale celkem pochopitelné, protože týpek má horečku a měl by se léčit, a přestože KJ ještě před chvílí totálně jela po Patrickovi, najednou nejvíc miluje Creepa a objímají se a leží spolu v posteli a všechno. Creep jí potom řekne, že jestli to všechno přežijou, tak jí dovolí vrátit se zpátky do Sluneční vesnice. První nice věc, kterou udělal. Yay. Creep jí potom řekne, že ona je jeho domov. To by bylo hezký, vážně jo, ale jenom kdyby 95% z jejich veškeré komunikace nebyly nedořešené hádky, neustálé obviňovaní a to, jak se navzájem nesnáší, kdyby se nesnažili toho druhého zmanipulovat a nedělali si toxické věci, a ještě lepší by to bylo, kdyby to bylo v nějakém fajn příběhu, kde věci dávají smysl. Ale nebojte, sluníčka, do konce zbývají už jenom čtyři kapitoly.

Naposledy se ohlédla za sebe, její pohled zaletěl k vrchním oknům panského sídla. K pokoji, v němž kdysi spávala ledová kráska a kde krátký čas strávila i samotná Lea.

Moment, co? Ono tam je nějaký sídlo? A já myslela, že celou dobu byli ve stanech. A zase je tu problém s tím tyranem. Nedostali jsme jeho celou origin story. Údajně ho kráska proklela - nevíme za co - a on byl teď osvobozen, ale... pokud to byl tyran, nemělo by to prokletí být zasloužené? A nemělo by to být spíš tak, že když ho osvobodí, tak se z něj stane nový hlavní záporák? Nebo by tam mělo být řečeno, že to ve skutečnosti nebyl tyran, ale ta týpka všechno obrátila proti němu. A místo toho tu máme cápka, ani neznáme jeho jméno a víme o něm jenom to, že je tyran, který si teď díky Karen Jr. chilluje v novém domku. Prostě co je vůbec tohle.

Karen Jr. je zase hrozně zahořklá, protože si vzpomene, že do Třpytícího se města jedou kvůli Perle, a... Víte co? Já vám to tady už ani nebudu celé vypisovat, protože se v podstatě jenom opakuje to, co jsme tu měli asi čtyřicetkrát. Ale chci, abyste věděli, že se to stalo po čtyřicáté první. Mimochodem, KJ měla sen, ve kterém viděla Perlu, o které nemůže vědět, jak vypadá. To ještě chápu, protože sny nedávají smysl a z celé té vibe jí mohlo dojít, že ta druhá týpka je Perla, ale jestli tam přijedou, najdou ji a ona bude vypadat stejně, jako v tom Karenině snu... Pomoc.

Lidičkové zastaví u řeky, která se jmenuje Řeka přání (další geniální jméno) a údajně každého zavede tam, kam si přeje jejich srdce. Takže geografická poloha řeky 3000/10. Je to jenom nějaká povídačka nebo je to fakt nějaká magická cestující řeka? Já už mám v týhle knize pocit, že nemůžu věřit ničemu. A další věc, pokud v loďce sedí Creep, který chce do Třpytícího se města, a Karen Jr., která chce do Sluneční vesnice, jak ta loďka ví, kam jet? To je jako nerozpůlí nebo nevytvoří trhlinu v časoprostoru nebo tak něco?

Kolem Karen Jr. a Creepa na lodi projede Thim, Karen Jr. a Thim se na sebe usmějou a Creep, protože prostě nemůže ani pět minut chillovat, Karen Jr. řekne, že jestli se na sebe budou smát, tak Thima zabije. Proč.

Pak tam máme ilustraci, podle které vlasy Karen Jr. vypadají nějak takhle (chtěla jsem vám sem dát přesnou fotku, ale na Pinterestu jsem nenašla, protože tak hnusný účes nikdo nemá):

Jako jestli si autorka nebo ilustrátorka myslí, že vlasy ustřižené podle té červené čáry jsou hezké, tak to mají pěkně špatný vkus. To prostě není hezký, není. A upřímně, pokud jí Stella při tom zastřihávání konečků ty vlasy tak moc zmršila, tak se ani nedivím, že si na ně Karen Jr. pořád stěžuje.

A pamatujete si na tu mapu z minulé kapitoly, že jo? Na té ta Řeka přání vypadá, že je celkem tenká, ale tady po ní plujou asi půl dne. To mi přijde nějak moc.

A teď prosím potlesk, konečně jsme ve Třytícím se městě! Wahoo! Sláva, f*ckin' konečně! Akorát se tu teda píše, že tam jsou měděný věže. Kdo by sakra dělal věže z mědi? Představte si, že prostě musíte odlít věž, i s těma všema schodama a detailama vevnitř, pak ji musíte vztyčit, a ještě k tomu vám to nesmí spadnout. Když už jsme u těch nesrovnalostí, znovu si začínám myslet, že jsem došla ke správnýmu závěru a drahokamy v tomhle vesmíru reálně nejsou vzácný, protože věže a kupole ve Třpytícím se městě září rubíny, safíry a diamanty. Kdyby aspoň zářily třeba růženíny, nebo acháty, achát reálně najedete na každým kroku když jdete na výlet, třeba já jsem takhle jeden našla, ale podělaný safíry a rubíny a diamanty, prostě tři ze čtyř pravejch drahokamů, kvůli získání kterých v našem reálným světě musí lidi pracovat v naprosto příšerných podmínkách, a ve Třpytícím se městě jsou na každý věži.

Stavba jí [Karen Jr.] atmosférou připomínala kostel.

Jak může vědět, co je kostel? Nebo jakou má atmosféru? Hm? Pak se ještě dozvídáme, že ulice ve městě jsou zlaté, stříbrné a měděné. To, že vzácné šutry a kovy a tak jsou v téhle zemi úplně nejvíc basic materiály, už víme, ale víte, jak moc těžký by bylo z nich odlít celé město? Pokud vím, v tomhle světě žádní metalbenders nejsou, takže jinou možnost nevidím. Karen Jr. se teda prochází po městě, a pak ji najde Walmartová Brienne a řekne jí, že Perla se našla. *gasp* Tak teď si počkejte, přátelé, teď přijde velké odhalení.

(Chvilka na úlevu před odhalením: Walmartová Brienne, Karen Jr. a Falešný Grey mají malý bonding moment, to mi trochu zvedlo náladu.)

Velké odhalení, here we go. Supertým dojde na hřbitov a zjistíme, že Perla je mrtvá. Já jsem tak na padesát procent čekala, že se stane tohle, na padesát, že si Perla mezitím někoho našla. (A víte co, já jsem se trefila dvojnásobně, protože ta druhá možnost je v originální verzi téhle kapitoly z Wattpadu.) Mimochodem, v kapitole o Třpytícím se městě bylo tolikrát zmíněno zlato, stříbro a měď, až sem si začala říkat, jestli tam autorka někam nekopne ten zbytek periodický tabulky, jako co kdyby měli třeba nádobí z gallia, protože v tom jejich světě nefunguje fyzika, takže gallium se tam def nerozpouští při 28°C, a prostě potřebujeme, aby čtenáři věděli, kolik kovů známe.

To finále byl teda pěknej letdown. Představte si, že třeba na konci šestýho dílu Star Wars, poté, co se Luke roky učil, jak být Jedi, by vyšlo najevo, že Palpatine mezi tím zemřel na zápal plic. Jako tenhle konec má úplně stejnou energii. Oni si prostě přijedou do Třpytícího se města, podle kterýho se jmenuje celá ta podělaná kniha, stráví tam jednu kapitolu a zase jedou pryč. Takže přejedou řeku, Creep má depku, koně na ně čekají tam, kde je nechali (což nedává smysl, buď by utekli nebo by je někdo ukradl). Ale víte, kdo je zpátky? Já vás nechám hádat, ať máte nějakou srandu v tom životě.

A) o/Obchodník

B) Perla, která ve skutečnosti nezemřela

C) Bella

D) Jas

E) Všichni, koho Creep a Karen Jr. kdy urazili, se potrály přemístili na břeh ve stylu Avengers Endgame a teď je zabijou

Kéž by to bylo E), kéž by... Jasně, že zpátky je Bella. Upřímně netuším, kde se tam vzala a co tam dělá, ale řekněme, že chce zabít Karen Jr. Walmartová Brienne podá Karen Jr. meč a Karen Jr. usekne Belle vlasy. Ne, vůbec to není dětinské.

Královna se zatvářila jako Bůh pomsty.

Takže oni mají nejen Boha emocí, ale i Boha pomsty, jo? A proč nebyl nikdy předtím zmíněný? Další věc, co nedává smysl, je, že Bella, královna, cestuje jenom s jedním týpkem. To jako nemá početnější osobní stráž? Pak se teda píše, že Bella nastoupila do loďky. Já jsem myslela, že tam jenom přijela zabít Karen Jr., ale ono ne? Ona teda jede do Třpytícího se města nebo někam, ale proč? A pro vnitřní klid, obě věděly je skutečně s y. (Kéž bych si dělala p*del, tohle tam skutečně je. Jako to už je druhá chyba tohohle rázu v rozmezí asi dvaceti stránek, a navíc v tištěné!!!!!!!!! knize. Tady se na to někdo vys*al.)

Takže Karen Jr. má jet domů, hurá sláva, a v hlavě si řekne, že už asi Creepa nikdy neuvidí. A to jako proč? To se jako nemůžou navštěvovat nebo něco? Creep se Karen Jr. ptá jak vysvětlí svému otci ztrátu těch šutrů na ksichtě a Karen Jr. odpoví, že má v plánu říct, že je darovala chudým. Tak jsou v téhle zemi drahokamy a spol. vzácné nebo ne?! Taky je vtipný, že v předchozích kapitolách byla chudýma lidma naprosto znechucená, a teď si myslí, že by bylo uvěřitelný tohle použít jako vysvětlení. Já ti nevím, holka. Bla bla, Karen Jr. se vrací do Sluneční vesnice (Na nic se neptejte, to dokázala Řeka přání! Ta vás dostane snad i do vnitrozemí!), rozloučí se s Creepem a Creep odjede do Honorovy země. A co ti ostatní? S těma se jako nerozloučí? A co vůbec Thim? S tím se stalo co? Odpojil se od nich ve Třpytícím se městě? A proč tam vlastně jel? Já na tohle nemám nervy, jdu vyšňupat jed na krysy.

Karen Jr. se konečně setkává s Ninou, která jí vysvětlí, že sice věděla, že si má vzít Creepa, ale taky věděla, že Creep někoho má, tak se zařídila podle sebe a je šťastná jako svobodná matka. Což je skvělý, dobře, že je šťastná, přeju jí to... ale pak řekne svému dítěti "uzlíček štěstí". Já tak moc nesnáším, když se takhle říká dětem. Prostě proč. A taky se dozvíme, že přestože Karen Jr. strávila celou knihu tím, že se chtěla vrátit do Sluneční vesnice, teď tam není šťastná a chce zpátky za Creepem. Konec příběhu?

Lol kéž by. Končíme na cliffhangeru a zjistíme, že Perla je fakt živá a má jiného týpka (Kde je můj jasnovidecký diplom?), že Bella ví, že je naživu, a samozřejmě, Perla je teď zlá a způsobí zkázu Honorově zemi, bla bla.

Sluníčka, já budu brečet. My to máme za sebou, jako reálně. Ale teď vám musím něco říct. Celý tenhle rozbor jedu na tlumičích bolesti a alkoholu, ale alkohol už dochází a toho druhýho sviňstva můžu jenom dvacet kapek denně, takže se pomalu vracím zpátky do reality. Hele, zdůrazňuju, že tohle není žádná kampaň, nesnažím se sabotovat autorku nebo něco takovýho, ale kdybyste si tu knihu chtěli koupit, abyste věděli, že je fakt tak strašná, jak ji tu vykresluju, tak si ji nekupujte, ono je to reálně plýtvání peněz. Pokud si ji vážně tak zoufale chcete přečíst, tak si půjčte výtisk v knihovně nebo si ho zkuste sehnat přes antikvariát nebo svoje známosti.

Závěrem? Mám toho fakt hodně. Je mi jasné, že není možné vytvořit dílo, ve kterém by nebyly chyby. Sakra, i v mých nejoblíbenějších filmech a knihách jsou chyby, a já si to uvědomuju, ale tohle? Tohle bylo vyloženě odfláknuté. Kdyby se někdo, kdokoliv z těch lidí, co měl tohle v ruce před vydáním, aspoň trochu snažil, ty chyby v pravopisu a typografii by tam nemusely být vůbec, to samé ty nesrovnalosti ohledně toho, jak věci vlastně fungujou a co je a není vysvětlené. A pak jsou tu chyby, které odpustit nejde. Cultural appropriation, glorifikace toxických vztahů a takové podobné srandičky, které by prostě ani neměly vyjít.

A aby bylo jasno, ono není špatné když se v té fantasy zemi drahokamy a polodrahokamy válí na každém rohu, ale je špatné, že to není vysvětlené. Když máte v knize nějaký drastický rozdíl oproti našemu světu, nemůžete prostě předpokládat, že to každému dojde. A jo, možná to každému dojde, ale pak tu budete za debila vy, protože budete navždy "ten autor, co si myslí, že z nedostatku vitaminu D nejsou zdravotní problémy". Jak už jsem říkala u nějakékého dřívějšího rozboru, ale v předešlých čtyřech částech na to nedošlo, hrozně mi vadilo, že každý z těch sedmi lidí měl svého koně, ale o nich jsme se nedozvěděli prakticky nic. I koně jsou živé bytosti, nejsou to dopravní prostředky. Taky musí někde spát a jíst (to bylo v knize úplně ignorováno), mají vlastní potřeby. A samozřejmě by bylo hrozně fajn, kdyby se mezi těmi sedmi postavami našel někdo, kdo má koně rád, stará se o ně a zajímá se, kdyby ti koně třeba i měli jména, nebo kdyby v celé knize byla aspoň jedna věta, která by naznačovala, že to nejsou věci, ale živá zvířata. Reálně jediná část knihy, kde záleželo na tom, že to byl kůň, byl ten asi odstavec, kdy se splašil kůň Karen Jr., ale jinak bych to slovo "kůň" v celé knize mohla nahradit třeba slovem "motorka" a vůbec nic by se nezměnilo.

Měla bych se zmínit i o ilustracích. U těch je to takové komplikované, protože se mi líbí ten styl, je vidět, že hlavní ilustrátorka si s tím dala hodně práce, ale na druhou stranu, já jsem děsný pes na anatomickou přesnost u realistických kreseb, a tady bylo občas hodně vidět, že hlavní ilustrátorka nemá anatomii zmáknutou. Všimněte si, jak říkám "hlavní ilustrátorka". Já jsem si celou dobu naivně myslela, že všechny ilustrace jsou od stejný týpky, ale ono ne. Obálka je od jedné, předposlední ilustrace od druhé, zbytek ilustrací od třetí. A je to ještě horší tím, že jejich styl je trochu podobný, ale jsou tam hodně znatelné rozdíly. To samotné by ani nevydilo, naopak, mohlo by to působit zajímavě, až na to, že první a předposlední obrázek mají být paralely a mají nám ukázat, jak se Karen Jr. v průběhu knihy změnila. Jo, vážně se změnila, asi tak, jako kdyby se ze Simpsonových najednou stalo anime. A co se obálky týče, myslela jsem, že zadní strana bude červená, protože to by dávalo smysl, vždyť přední strana je z většiny červená, ale ono ne, ona je tmavě modrá, a já nechápu proč. Ale i tak musím říct, že ilustrace s obálkou jsou to nejlepší na celé téhle záležitosti. (A taky bylo fajn vidět na stránce ilustraci, protože "phew, aspoň na chvíli nemusím číst o toxických lidech".)

U pár minulých rozborů jsem si říkala, že jo, tohle dílo sice není zrovna ta top věc, ale aspoň to vznikalo z lásky. Ale něco mi říká, že u téhle knihy to tak úplně neplatí. Nechci tu nikoho z ničeho osočovat nebo tak něco, ale znáte třeba takovej ten hrozně špatnej film z roku 2017 s názvem Emoji Movie? Jeden z jeho scénáristů Mike White, a pokud vůbec nevíte, o koho jde, asi si říkáte, že to musí bejt fakt na nic scénárista, když vypouští do světa takový kraviny. Mike White ale napsal i scénář ke klenotu, kterým je School of Rock, a vytvořil The White Lotus, za který získal jenom on šest různejch cen. (A ještě zvládl v Survivoru běhat po pláži se skleničkou vína v ruce, protože je multitalentovaná ikona.) Ale jak se to může stát? Odpověď je naprosto jednoduchá. Na tvorbě White Lotusu mu neskutečně záleželo, částečně v něm zpracovával události ze svýho reálnýho života, a zároveň v něm kritizoval věci, který mu šíleně pijou krev, takže si s tím dal hodně práce. Na Emoji Movie se podílel proto, že chtěl peníze a další credit ke svýmu jménu. Tím vším chci říct, co já vím. O všech zákulisních srandách ohledně vydávání Ley H*nor vím jenom z doslechu. Ale něco mi říká, že pokud vám skutečně záleží na tom, jak dobrý příběh chcete předat dál, a ne jenom na statusu spisovatele, takhle to nedopadne.

Nejvíc mě ale vraždí dvě věci. Příběh má 342 stránek, předpokládejme, že na každé je kolem 400 slov, a tenhle rozbor (všechny kapitoly dokupy) má kolem 36000 slov. To znamená, že rozbor, který poukazuje na chyby v téhle knize, je dlouhý zhruba jako třetina samotný knihy. Ta další věc je, že jsem celou dobu počítala kolikrát je zmíněné slovo "lilie". Došla jsem k 62. To sice nezní tak hrozně, ale v průměru to znamená jedna lilie na pět stránek a v praxi třeba jedna kapitola bez lilií a pak čtyři lilie na jedný stránce. Upřímně? Já vím, že bych neměla, protože je to hnusný, ale doufám, že druhej díl nevyjde. Tady už nejde jenom o to, že je to špatně napsaný a nedává to smysl, ale tahle kniha je plná toxických midnsetů a cílovka jsou mladí čtenáři, kteří pravděpodobně zažívají první vztahy a tak. Jestli si třeba přečtou tu knihu a budou si myslet, že takové chování je v pořádku, tak to je prostě v p*deli.

Jo, a mimochodem... dostala jsem se k pár komentářům od autorky a musím vypíchnout ten, ve kterém tvrdí, že i přes kritiku a dramata a tak se ta kniha stala bestsellerem (tbh pochybuju) a ještě jeden, kde autorka tvrdí, že tahle kniha míchá fantasy se sci-fi. Jestli tam někdo z vás to sci-fi našel, tak se mi, prosím, ozvěte, protože podle mě to má ke sci-fi asi stejně blízko, jako k netoxické romanci.

Ale víte vy co? Nic z tohohle neplatí. Prostě to neplatí, protože jsem to řekla. Moc vám děkuju za komentáře u minulých kapitol, protože hlavně kvůli nim se mi podařilo stvořit cosi s názvem Karen Saoirse Freeman Jr.: Loupež v Los Angeles. (Moc geniální název, já vím.) Já fakt neumím psát historické fikce, takže to je něco jako modern AU a všichni jsou tam zloději. Některé prvky z děje téhleté srandy tam asi najdete, ale toho děje jsem se moc nedržela a spíš jsem se soustředila na postavy, které jsem se pokusila nějak spravit, aby nebyly toxické a manipulativní a neházeli majetek jiných do rybníků, však to znáte. Budu moc ráda, když se podíváte.

A abychom skončili na takovou fakt funky notu, řekla jsem si, že vám se dám malej segment o tom, kdo by koho hrál, kdyby to byl nějakej neseriózní film od Netflixu. A teď nemyslím jako že by to autorka nechala zfilmovat, tu energii si představuju asi podobně neseriózní, jako u Sharknada nebo The Kissing Booth, kde si všichni uvědomujou, jaká je tohle blbost, a rozhodli se prostě si jenom užívat natáčení.

Karen Jr. - Jenna Ortega. Jednak vypadá dost mladě, rozhodně mladší, než lidi, který jsem zvolila do ostatních rolí, což je perfektní pro zdůraznění toho, jak jsou všechny ty romantický vztahy jí a dalších postav divný, a jednak si myslím, že by skvěle ztvárnila takový to nulový ponětí o okolním světě, který Karen Jr. má.

Creep - Robert Pattinson. Jasně, že jsem musela zvolit někoho, kdo dřív hrál ve slavný sérii pro teenagery a postupem času se z něj stal herec v indie filmech známý svou chaotickou energií. A ten chaos a nepředvídatelnost jsou pro tuhle roli fakt potřeba, aby fungovala. Víte, moje vize tady není Edward Cullen 2.0, ale hot týpek, se kterým je velmi očividně něco mentálně špatně. Znáte někoho, kdo je pro tuhle práci lepší?

Patrick - Donald Glover. Patrick mi vždycky přišel jako sportovec, který není zlý, jenom některý věci prostě nevidí, a když už dojde ke správnýmu závěru, bývá to omylem. Což mi přijde jako esence Donalda Glovera na začátku Community. Taky si myslím, že by dokázal docílit toho, že jeho postava působí míň pateticky, než Creep, ale taky je s ním něco trochu špatně. (Bonusové body, pokud má Patrick v tomhle filmu naprosto náhodné hudební vystoupení.)

Stella - Olivia Colman. Hele, mně přišel už jenom ten koncept toho, že by někdo s Oscarem hrál v takový kravině hrozně vtipnej, a protože úplně nevím, kolik má Stelle bejt, jenom to, že je starší, než ty ostatní postavy, hledala jsem tak v kategorii 45-60 let, a nikdo mi nepřišel, že má větší "mamka skupiny" energii. Na ní jde hned poznat, že má většinou u sebe tu společnou mozkovou buňku.

Walmartová Brienne - Jennifer Lawrence. Nevím, jestli má větší "Walmartová Brienne" energii její scéna z druhého dílu Hunger Games ve výtahu nebo bojová scéna z No Hard Feelings, důležitý je, že dokáže zosobnit tu správnou kombinaci otrávenosti, agrese a "je mi to u p*dele", která je pro tuhle postavu charakteristická.

Falešný Grey - Jacob Elordi. Tohle by chtělo tak půl napůl z jeho prezence v Saltburn, kde vypadá jako ten nejmíň divnej a privilegovanej ve skupině divnejch a privilegovanejch lidí, a tu neserióznost z Kissing Booth. Navíc má tu správnou vibe, aby bylo uvěřitelný, že je bratr Roberta Pattinsona.

Thim - Avan Jogia. Thim má v příběhu přesně tu úlohu, kde vlastně nemá na většinu děje takovej impakt, ale hodně se motá v romantických vztazích postav, čili něco jako Beck z Victorious. Kromě toho si myslím, že by působil skvěle jako cool tajemná postava, o který nikdo nic neví, a zmizí stejně tajemně, jak se objeví. (Bonusové body za naprosto náhodné hudební vystoupení s Donaldem Gloverem.)

Bella - Jameela Jamil. Samozřejmě je naprosto nádherná, ale kromě toho by dokázala Belle přinýst přesně tu petty a dramatickou energii, kterou potřebuje. Docela realisticky si i dokážu představit, jak kolem sebe máchá mečem.

Perla - Zendaya. Fakt jako, představte si, jak vtipný by bylo, kdyby se celou dobu mluvilo o nějaký týpce, která se zjeví v posledních dvou minutách filmu, a je to f*ckin' Zendaya.

Lil - Dakota Johnson. Ano, musela jsem obsadit i Lil, protože je to moje oblíbená postava, a Dakota Johnson je perfektní voba na roli toho jednoho normálního člověka v místnosti naprostejch idiotů.

No nic. Moc vám děkuju za trpělivost, ani nevíte, jak jsem ráda, že jste celý ten rozbor vydrželi a že i já jsem ho vydržela.  Hrozně mě potěší, když se podíváte na moji novou povídku, která by bez tohohle rozboru nikdy nevznikla. Předběžně přeju krásný Halloween, protože pochybuju, že do Halloweenu ještě něco vydám, mějte se fajn, snad vám z téhle čtyřdílné srandičky nevybuchly mozky.

Peace out,

Mia