Prolog
,,Padám. Padám do nekonečna. Všude je jen černá tma. Jako by mé smysly byly paralyzované. Nic necítím kromě vzuchu, který mě tlačí do zad..."
Dívka ležící na posteli se neustále kroutí. Potí se. Zdá se jí živý sen. Jako by byla v onom druhém světě. Tam, kde se zdají sny. Ať už zlé, nebo dobré.
Právě do pokoje vešel její otec, Zdeněk. Jednou rukou ji hladí po čele. V druhé má hrnek, který právě položil na noční stolek.
,,Jsi v pořádku?" Zeptal se jí otec starostlivě.
Dívka jen pootevře oči. Nic neříká.
Otec jí změří teplotu. Má 39,4 °C.
,,Tady, napij se čaje. Je bylinkový." Promluví po chvíli.
Dívka si beze slov vezme čaj, posadí se na postel a usrkne si.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Doufám, že se vám můj nový příběh líbí. Budu ráda za podporu.
Děkuji!
Zatím ahoj!
12ElMichelle12
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top