Ahoj máme tu nový fanart tentokrát od kawaiiMaky, moc děkujeme😘
Tentokrát to je Louis a Federico.

Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Oliver:

Takže kocourek má i drápky. Spokojeně jsem se usmíval na Federica, protože on byl momentálně v nemilosti.
Nenápadně jsem Mika hladil na uklidněnou po ruce.
„Kde vůbec pracujete? " zeptal jsem se jej, aby řeč nestála, z mého tónu hlasu ale bylo jasně patrné, že se mu směju. To ještě doplňoval můj úsměv.
„Já jsem nový lékař tady Mika a..." bolestně jsem vyjekl, když se mi do ruky zaryly ostré nehty, nechápal jsem, proč to udělal, ale nakonec jsem pochopil. Ten chlap tedy skutečně nemá tušení, že Louis je hybrid. A je to tak... Vlastně není. Jsou tu ale náznaky a z toho to jde vyvodit. Navíc to, že jsou bratři je snad dostačující. Ale ti nevzdělanci, že?
Konečně se k nám přidal i Louis. Sledoval jsem obsah jeho hrníčku. Kakao. Tedy tipl bych tak,že tam dal jednu lžičku.
„Co si tykat? " navrhl jsem všem. „Přeci jen se budeme vídat dost často," posměšně jsem se usmál na blonďáka. 

Fed:

Netuším, co se stalo, proč je Mike tak naštvaný a nesnáším toho doktora, co se může Mikeho beztrestně dotýkat.
"A jak se teda jmenuješ?" zeptám se kousavě. Ale to jsem asi neměl dělat, protože Mike začne zase prskat.
"Co s ním dneska je?" zeptám se tiše Louise.

Louis:
„Je jen nevrlý, " významně jsem na Mika pozvedl obočí. Měl by se uklidnit. Vidí, že jsem v pořádku. Nakonec jsem si Mika vzal na klín, aby skutečně věděl, že jsem naprosto v pohodě.
„Jsem Oliver," zaznělo mezitím od doktora. Moc jsem jejich rozhovor nevnímal. Stejně se na sebe hlavně šklebili. Já se momentálně staral o svého bratříčka. Otíral jsem svůj nos o ten jeho a konejšivě jsem jej hladil po bocích.
„Chutná vám?" odtrhl jsem se na konec a zadíval jsem se na ty dva.
„Ty sušenky dělal Mike."

Mike:

Mazlím se s Louem a ignoruju ty dva, štvou mě.
Stulím se bráchovi na klíně a zavřu oči, chce se mi spát.

Oliver:

Sledoval jsem je a nejradši bych byl na Louisově místě sám. Upil jsem z kávy, přehodil jsem si nohu přes nohu a zadíval jsem se na toho troubu naproti mně. Ani mi neodpověděl, kde pracuje. Beztak je to nezaměstnaný idiot.
„Odkud se vlastně znáte? " mluvil jsem k Fedovi a hlavou jsem pokývl k těm dvěma.
„A ano, ty sušenky jsou vynikající, Mike je přirozený talent."

Fed:

Ještě že Mike už usnul, bylo nepříjemné, jak na mě pořád prskal.
"S Louisem pracujeme na policii." řeknu znuděně a natáhnu se k tomu kotěti, a chci ho podrbat, ale Louis mě plácne po ruce.
"Co je? To už ho nemůžu ani pohladit? Copak já můžu za to, že je dnes nevrlý?"

Louis:

„Probudíš ho, " odsekl jsem. Byl dnes protivný a já na to neměl náladu.
„Jo, jsme parťáci už pár let. Je to skvělá práce." Doktor se ale tvářil dost překvapeně a zaraženě.
„Policie?" zopakoval po mně a nedůvěřivě na mě hleděl. Ošil jsem se. Vím, že nebylo obvyklé, aby hybridi pracovali v záchranných složkách kvůli častým komplikacím. Více se zaměřovali na medicínu, práva, obchod a školství.
„Jo a potkal jsem tu ženskou z práce, se kterou jsi spal. Dala mi facku, " zabručel jsem směrem k Fedovi a vyčítavě jsem se na něj podíval a nakonec jsem mu i dovolil, aby Mika lehce pohladil. 

Oliver:

Takže i děvkař. Mé mínění o blonďákovi klesalo níž a níž. I tak jsem spokojeně pozoroval, že Louis na svého bratra nenechá sahat takového obejdu.
I tak si jej nakonec ale pohladil a já se nespokojeně zamračil.
Už tak bylo divné, že byl Louis u policii. Vzhledem k tomu, že dobře nesnášel vodu a taky jeho období páření, nechápu, jak to zvládá... Když už jsme u páření. Pohled mi sklouzl k Mikovi. Má už svá období? Jen nad představou toho, jak smyslů zbavený škemrá o pozornost, jsem se zachvěl.„Má Mike už svá období? " zeptal jsem se neomaleně a rozhodně neopatrně, protože Louis na mě vykulil oči a celý se napnul. Všiml jsem si, jak se mu vzteky skrčil nos a já si uvědomil, jakou chybu jsem udělal. Hybridi, obzvlášť kočičí, na toto téma byli velmi citliví. Bylo to jako zeptat se ženy, kdy dostává menstruaci. Rychle jsem si prohrábl vlasy.
„Ptám se kvůli tomu cvičení, je to možná ovlivněno právě tím, " vyhrkl jsem rychle a zdálo se, že se Louis mírně uklidnil, ale jen trochu. Bylo mi jasné, že kdyby Mike nespal, tak by mi už jednu vrazil. Má poznámka nebyla doopravdy vhodná během posezení u kávy. Tohle bylo doopravdy něco hodně soukromého.
„Omlouvám se." Sám jsem si ale nedovedl představit, že Louis během svého období někde leží a doprošuje se uspokojení. 

Fed:

Svá období? Jaká období? Dnešek je fakt na hovno, nic nechápu a teď bych se i podle Louisovi reakce bál zeptat.... Ale alespoň teď pohledem vraždí toho Olivera a ne mě, jedine štěstí.
Nastane v pokoji ticho, které přerušuje jen Mikeho tiché vrnění a Louisovo zrychlené dýchání.
"V poho, brácho, vždyť se nic nestalo..." promluvím na něj, protože vypadá, že brzy i s Mikem na klíně vyletí do vzduchu.
A když se zamyslím, Mike ty období asi už má, vždyť s ním zůstává pravidelně doma.

Louis:

„Není to v pohodě, tohle je naprosto osobní věc. Můj bratr není ani na něco, jako je sex připravený a ty se ještě ptáš, jestli... " zhluboka se nadechnu a vydechnu. Na Federica se ani nepodívám, protože vím, že je naprosto mimo a nejspíš si to stejně pak vygooglí, pokud teda nebude líné hovado.
Přísným pohledem se dívám na doktora. Vypadá, že lituje toho, že to řekl, ale to jej neomlouvá. Je doktor. Měl by to vědět. Sám nenávidím svá období. Nemohu do práce, jsem zavřený ve svém pokoji a Mike je naprosto bez ochrany a mého dozoru. Taky to, že mě vidí, tak jak mě vidí. Díky bohu jsem se ještě nikdy nesnížil k tomu, abych chtěl sex po něm.
Ochranářky Mike pohladím po vláscích a zaměřím se zase na Federica.
„Ještě jsem ti měl vyřídit, že jsi nechutný prasák," prsknu a natáhnu se opatrně pro Mikovo nedopité mléko. Kakao už jsem si vypil a potřebuju se uklidnit.

Oliver:

S napjatým výrazem to pozoruju. Tohle jsem si dost slušně pokazil, i tak jsem se neovládl.
„Na sex je starý dost a jeho tělo to bude brzy vyžadovat, z lékařského hlediska je i potřebné, aby jeho první sex proběhl... " zmlkl jsem. Proč si to jen zhoršuju. Louis mě nyní probodával smrtícím pohledem a s jasným hlasem mi sdělil, že tohle není má starost a že se o Mika postará.
„Ale různé hračky nejsou pro tak mladého kocoura vhodné." Ne, nemohl jsem zmlknout, hlavně to bylo i z důvodu, že mě jednoduše bavilo sledovat, jak nad sebou Louis ztrácí kontrolu. Bylo mi jasné, že sexuální hračky u sebe mají.

Fed:

Cos to jen provedl doktůrku...Louis vyskočí na nohy a s křikem se vrhne na toho provokatéra. Mike skoro spadl, ale naštěstí jsem ho chytil uložil opatrně na pohovku.
"Louisi! Ty idiote, pusť ho!" musím skočit mezi ně, protože Louis doktora začne škrtit a celý se u toho klepe.
Spacifikovat Louise byl velký oříšek, a kdyby k němu nepřelezl rozespalý Mike, tak nevim, nevím, jak by to dopadlo...

Louis:

Zhluboka jsem se nadechl a objal jsem Mika. Ruce se mi třásly a celkově mi bylo zle.
„Omlouvám se," zamumlal jsem tiše a odtáhl jsem se od Mika. Omluva byla směřována jak Oliverovi, tak Federicovi. Oliver jen šokovaně zakývá hlavou a na Federica se radši ani nepodívám. Zmateně se zahledím na své ruce a poté s další omluvou zmizím v koupelně, kde se sesunu na zem. Zrychleně se nadechuju a vydechuju. Ocásek mám omotaný kolem své nohy a uši mám sklopené. Musím se uklidnit. To, co jsem teď udělal. Udělal jsem to před Federicem, před Mikem. Choval jsem se jako pomatenec. Ale on si začal. Ten doktor to udělal schválně. Tohle se ale stává jen, když jde o Mika. Nikdy jindy se mi tohle nestává. Ani v práci.
A Mike. Bude se na mě akorát zlobit, jako posledně, když jsem vyhodil toho kluka, se kterým se nějak seznámil, ani nevím jak. Vždyť to byl sígr z ulice. Kradl. Ah. Možná za to můžou i hormony. Blíží se mi ono zmiňované období a já mám nervy na dranc.

Mike:

Proč to Louis udělal? To mě chtěl pan doktor pohladit, nebo co "provedl"? Protáhnu si záda a podívám se na udiveného udiveného Feda.
" Díky, že jsi zachránil situaci, ale myslím, že je čas, abyste oba odešli, Louis vám pak určitě zavolá." zamňoukám smutně. Snažím se je odtud dostat, ale Fed jde za Louisem a doktor se prohmatává a mně nezbyde nic jiného, než si pro sebe zanadávat a pak se zavřu u sebe v pokoji.
Toto tu dlouho nebylo... že by mě někdo takto ignoroval..

Oliver:

Stále ochromený šokem jsem hleděl na dveře, kudy Louis odešel. Tohle jsem... Nečekal. Kočky jsou doopravdy agresivní. Promnul jsem si krk. Vlastně mě ani neškrtil, spíš mě silně praštil do boku a druhou rukou mi držel krk.
Zadíval jsem se na nechápajícího Mika, který se očividně začínal mračit. Co mě však udivilo, že se nezlobil na mě, ale na svého bratra. No jistě. Vždyť neslyšel nic, co jsem řekl, spal a viděl jen, že se bratr pere. Mírně se mi ulevilo.