Mým drahým a váženým pozůstalým
Jelikož Wattpad nepodporuje zprávu delší než 2000 znaků…
Jelikož Wattpad nepodporuje zprávu delší než 2000 znaků…
Momentálně jsem šťastný a to je špatné. Právě to, že pociťuji štěstí, ze mě dělá špatného člověka. Co ale definuje špatného člověka? Existuje vůbec nějaká definice?Třeba vlastně ani necítím štěstí, třeba je to jen šok. Nebo je to... Proč je tak těžké určit, jak se cítím? Co cítím? Je to vůbec důležité? Možná ano, možná ne. Současně to však chci doopravdy vědět.A proč, že to chci tak moc vědět? Odpověď je vcelku jednoduchá, snad i prostá. Ukázalo se, že má dokonalá sestra není zas tak dokonalá dcera, za jakou ji táta měl a já tím pádem nejsem zas takové zklamání, za jaké mě táta má.-Slunce hřeje, měsíc studí,srdce tepe,duše trpí.…
„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.…
Přišel jsem na jednu zajímavou věc.Věc, která se týká jeho a zároveň všech.Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě.Vím to s naprostou jistotou. Nikdy.Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.…
„Je milenec mé ženy." „Je manžel mé milenky." „A já jsem katem těch dvou."-dočasně pozastaveno-…
Byl jsi můj nejlepší přítel. Na svatbě jsi mi šel za svědka. Svěřoval jsem se ti se vším. Moje manželka tě měla ráda. Zamilovala se do tebe. Opustila mě a šla za tebou. Tys ji přijmul s otevřenou náručí. Začal jsem tě nenávidět. Dal jsi přednost jí před námi. Před naším přátelstvím. Zradils mě. Denně na to myslím. Teď líbá tebe. Teď spí s tebou. Teď miluje tebe. A ty ji taky. A to bolí, Benjamine. Bolí, že miluješ ji. Bolí, žes dal přednost jí. A proto tě nenávidím. Nenávidím tě, protože tě miluju. A to není správné, Benjamine. Není správné to, co jsi mi udělal.…
Měl jsem vše, co jsem jen chtěl.Můj život byl dokonalý.Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit.Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neuvědomil, že i ta nejkřehčí růže má trny. Nečekal jsem to... chtěl... chtěl jsem ublížit jen tobě. Ty trny se mi však zaryly hluboko, hluboko do mého srdce a mě bolí každý nádech víc a víc...…
Vždy jsme byli přátelé.Ti nejlepší.Pokaždé jsem stála při tobě.Nikdy jsem tě nezradila.Nikdy jsem se k tobě neobrátila zády. Proč ty ano.Proč jsi mi musel tak moc ublížit . Vždyť já tě milovala.A právě proto ti teď píšu tento dopis.…
Vždy jsme byli přátelé.Ti nejlepší.Pokaždé jsi stála při mně.Já při tobě ne.Nikdy jsi mě nezradila.Já tebe tolikrát.Nikdy jsi se ke mně neobrátila zády.Ale já ano.Tak moc jsem ti ublížil.Miluju tě a musím tě požádat o odpuštění.A právě proto ti teď píšu tento dopis.…
Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.…
„Bráško?"„Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?"„Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?"„Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní."„Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?"„To byl strýček." „Aha."„Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?"„Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc...-Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.…
Narodili jsme se k tomu, abychom milovali a byli milováni. Láska se neptá... Kolik? Proč? Jak? Láska nemá žádné vysvětlení. Milujeme a nenávidíme se zároveň.Milujeme, protože bez té osoby nedokážeme být a zároveň nenávidíme, protože nás ta osoba přehlíží. Ani nás nepovažuje za možnost nějakého milostného zájmu, stále nás považuje za dítě. Pak zbývají už jen dvě možnosti. Vzdát to, nebo bojovat.Upozornění -jedná se o RPG yaoi, tudíž homosexuální příběh psaný s @Hanka124…
Život plný stereotypu nese plno výhod:1. Nic vás nepřekvapí. 2. Jste si jistí, že když s nikým nechodíte, nikdo na vás ani doma nečeká. 3. Život bez překvapení a výkyvů. 4. Striktní dodržování pravidel zajistí postavení ve společnosti.Na druhé straně život plný nebezpečí a nejistoty, nese plno rizik:1. Nikdy nevíte, co se stane. 2. Mnoho stresových situací. 3. Příliš vysoká hladina adrenalinu. 4. Nemáte žádné zázemí a reagujete na věci, až když je třeba. Co se stane, když se tyto dva naprosto rozdílné životy dvou lidí spojí? Nebezpečí nabouralo řád pravidel a zprvu nevinná lež se může stát obrovským břemenem. Má vůbec láska šanci?------------------------------------------------------------------příběh je volným pokračováním Už nejsem dítě! - není nutné předešlou knihu znát-příběh psaný ve spolupráci s @Hanka124 - jedná se o yaoi - vztah dvou mužů, vyskytují se zde i sexuální scény…
Byla to jen hloupá sázka. Jen hra s cílem ublížit a pokořit. Tak proč se to tak zvrtlo? Proč to není jen on kdo cítí bolest. Proč se to muselo stát zrovna mně. Proč se z předstírané lásky stalo něco víc. Proč jsem se do něj musel doopravdy zamilovat?…
Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? "Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat."Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? "Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. "Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi."Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. "Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.)PROBÍHÁ KOREKCE…
Mé myšlenky a výmysly. Vše na co jen člověk pomyslí. Amatérem jsem to nezapřua gramatické chyby nepopřu. Ale snažím se a zkusit to chci. Tak pokud máš čas a nebojíš se překročit fantazie zdi. Tak jen se začti, byť jen na chvíli. I za jedno přečtení mé srdce radostně zakvílí.…
Nejdřív to byl jen obdiv. Obdiv, který se postupně změnil v něco víc. V lásku. Beznadějnou a nezvratnou. Zamiloval jsem se do něj tak náhle. Poprvé jsem se zamiloval jenže... proč zrovna do něj ? Do někoho kdo o mě nikdy nebude stát. Do někoho kdo mě bere jen za člena týmu. -Párování Nitori x RinPOZOR YAOI! kluk x klukJednorázovka…
Přál bych si to celé skončit.Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná.Upozornění:V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.…