Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:

„Kouřím už jen zdravě," dříve jsem, v době mé střední školy, byl strašnej závislák. Byl jsem schopnej vykouřit krabičku cigaret denně.
Stálo mě hodně moc úsilí a času se to odnaučit.
Bohužel se bojím, že kdybych si dal znovu, byť jen jednu, spadnu do toho zas, a to nechci.
Na tom Oliverově super baru něco bylo, neznal jsem ho a to už je co říct, ale vypadalo to pěkně.
Černé stěny, barevná a neonová světla a disco koule. Sedneme si k baru a objednáme si první rundu.
„Platí, ale budeš mě muset hlídat, mám Louise, ale to ty kočky a kocouři tady neví. Mňau. " šťouchnu do něj, když si všimnu hloučku dívek, které po mně pokukují, a ze srandy jim zamávám.
Ony zrudnou, zvednou se a utečou, asi na záchod.

Oliver:

„Pokusím se tě ohlídat, já jsem nezadaný, takže... " zazubil jsem se a rovnou jsem sklenku vyprázdnil.
„To byly jen nejisté trubky, ty pravé kousky jsou na parketu." Prozradil jsem mu dal jsem si dalšího panáka.
„Hele, ne, že Louise podvedeš, to by byl dost velký průser, navíc by to možná poznal. Tím si teď nejsem jistej," šťouchl jsem do něj, když jsem spatřil, jak navázal oční kontakt s klukem, co seděl kousek dál.
Já se rozhlížel po parketu, ale neviděl jsem nikoho, kdo by mě dokázal dostatečně zaujmout. Myšlenky se mi akorát stočily k Mikimu.
Rychle jsem se napil. Bože... 

Fed:

„Nepodvedu, neboj, ale to neznamená, že si nemůžu pohrát," mrknu na něj, kopnu do sebe dalšího panáka a bez přetržení očního kontaktu s jedním krasavcem, Olivera dotáhnu doprostřed parketu a začneme tančit.
Různě se vyzývavě kroutím, vím, že nejméně jedny oči sledují jen a jen mě, a Oliverovy to rozhodně nejsou.

Oliver:

Nijak jeho chování nekomentuju, ale je mi jasné, že i to pohrát není zrovna na místě. Je to ale jeho věc.
Vlním se do rytmu hudby a překvapeně vydechnu, když jsem odstrčen a Fed nyní tancuje s tím krasavcem z baru.
Sleduju je, ale dost mě zaměstnávají cizí ruce na mých bocích a něčí tvrdý rozkrok, co se o mě otírá.
S povzdechem se k němu otočím. Další hňup, co si myslí, že mi ho tam strčí.
„Odpal," strčím do něj. Ani nebyl hezký, byl to prostě... Slizkej hnusák.
„Fede!" přes hudbu mě není slyšet a já jen sleduju, jak tancují tělo na tělo. Zakroutím hlavou. Snad ví, co dělá. 

Fed:

„Hej, krasavče, klídek, neznám ani tvé jméno," zavrním mu do ucha a malinko ustoupím, aby byl mezi námi prostor a lépe se mi tancovalo. Kdyby to byl Lou, asi bych mu zkusil twerkovat na klíně... Chtěl bych to zkusit... Musím si počkat...
„Je pozdě na to se zdráhat, kotě," pronese arogantně a přitáhne si mě zpátky k sobě, ale já mu jako omylem silně dupnu na nohu a tak mě pustí.
„Kotě má ostré drápky, to se mi líbí, jsem Adrien." mrkne na mě a pokusí se mě aspoň chytnout za boky, ale já se mu znovu vyškubnu, ale to už vypadá dost naštvaně.
„A víš, co ještě toto kotě má? Přítele a policejní odznak s bouchačkou, tak se být tebou klidím." zasyčím mu do ucha, když mě pevně chytne za zápěstí a "přivine" si mě k sobě.
Zle se na něj podívám, a když mě ani tak nepouští, tak se mu protočím a on skončí s rukou skroucenou za zády.
„Necháš mě už v klidu tancovat s mým kamarádem?" křiknu na něj přes hudbu a pustím ho.
On jen něco zavrčí a odejde.
Konečně.
Bože, jak já rád vyvolávám tyto konflikty, když vím, že já jsem ten, kdo má na vrh.

Oliver:

„Ty jsi fakt magor," vyčtu mu a chytím jej za pas. Jednou rukou mu mimoděk sjedu na zadek.
„Svádíš je a pak jim děláš tohle, měl by ses stydět." Schválně mu zadek promnu v ruce a jeho pohledu si nevšímám. Sice jsem menší, ale rozhodně bych byl nahoře. Za tím si budu stát až do smrti.
„Hele! Co si dát ještě drink?" zařvu mu do ucha a víc se na něj natisknu, jelikož do mě kdosi strčí.
„A platím, tak si to užij," pobídnu jej a procpeme se zpět k baru, kde se zazubím na králičí barmanku.
Když se ke mně však otočí čelem, úsměv mi zmizí.
Bývalku jsem doopravdy potkat nechtěl. 

Fed:

„Je to sranda, navíc je to vzrušující, měl bys to zkusit." usměju se a už tancuju jen s ním.
Zavrtím zadkem v jeho dlaních, ještě ho od rána dost cítím.
„Tak když platíš," dojdeme k baru a on nám objedná a já se rozhlížím okolo.
Jaké je pak mé překvapení, když na mně přistane chlast, který mi Oliver objednal.
„Co se opovažuješ sem chodit?! Toto je moje místo! Laskavě se seber a vypadni!" ječí vysokým hláskem malá roztomilá králičí barmanka.

Oliver:

Místo mě, polila Feda. Je stejně šílená jako celou dobu našeho vztahu a mušku má stále blbou.
„Clar, uklidni se. Tohle není tvoje místo, jsi tu jen zaměstnaná. Netuším, co se s tebou dělo, když jsi mě nechala a ani mě to nezajímá." Kapesníky jsem Feda začal utírat.
„A modli se, aby na tebe tady Fed nepodal stížnost." Vykulí oči, ale tu láhev, co měla v ruce odloží.
„To je jako tvůj nový... "
„Jo, spíme spolu. Dneska jsem se málem nepostavil, no jo." Zle se usměju. Vím, jak nesnáší homosexualitu a představa, že chlapa, co s ní spal, jinej chlap naložil do zadku, jí nepotěší a to bude těšit aspoň mě.
„Ty hovado!" vykřikne, ale já už Feda chytím za zátylek a přitáhnu si ho do polibku a jen doufám, že se neodtáhne moc rychle.
Když mě nechala kvůli jinému chlapovi, co s ní byl jen pro sex, tak mě to bolelo. Dost mě to bolelo, i když vztah netrval dlouho. 

Fed:

Ani jsem nestihnul reagovat a už byla na světě lež, že spím s Oliverem, a byl jsem vtažen to náruživého, možná spíš zoufalého polibku.
Obejmu Olivera kolem pasu a tím si ho k sobě přitáhnu blíž.
Jako, líbá dost dobře, to se musí nechat.
„Co tak koukáš puso, čekáš na mou žalobu, za napadení nebo nám nahradíš ten chlast a mi se následně někam tady i Olim uklidíme." pronesu arogantním hlubokým hlasem, když rozpojím náš polibek, a sjedu rukou z Oliverova pasu na jeho zadek.
Lou má ale o tolik lepší zadek, takový kulaťoučký...
Barmanka jen znechuceně valí oči, tak na ni vyštěknu.
„Tak bude to!" a už kmitá a my dva do sebe následně kopneme drink a vydáme se už radši k východu.
„Za toto mi dlužíš pořádné vysvětlení a flašku toho nejdražšího chlastu, ty pane hlavně nepodveď Louise." šeptnu mu do ucha, když jsme už před klubem a ještě pro jistotu jdeme tělo na tělo v objetí jako milenci, co hledají postel nebo při nejhorším lavičku v parku.

Oliver:

Nenechal mě v tom a mně se ulevilo. Částečně. Nechal jsem se jím ohmatávat a nakonec i vyvést z baru. Ona naštěstí zůstala jen zírat s otevřenou pusou, což byl pro mě obrovský úspěch.
„Polib mi," syknu a konečně se od něj odtáhnu. Dopadnu na jednu lavičku a zakloním hlavu dozadu.
„Dík a promiň, nechal jsem se unést situací," zamrmlu a stáhnu ho k sobě.
„A byla to přátelská výpomoc, tak se nech," zamručím a prstem mu přejedu přes rty.
„Ale líbám dobře, co?" popíchl jsem jej. Nechtělo se mi moc povídat o důvodu mého chování.
Nakonec mi ale nic jiného stejně nezbylo. I tak jsem to ale shrnul do pár slov.
„Byli jsme spolu asi měsíc a já se o ni staral jak o mimino, miloval jsem ji. Asi. Nechala mě ale kvůli jinýmu, konec šmitec. Jo a ještě mě obrala o dost peněz." Opřel jsem se o něj.
„Koupím ti sirup, chlastu jsem ti dal už dost."

Fed:

„Doufám, že tím sirupem myslíš višňovku a co jako budu dělat, když se o tom Lou dozví? Bude si myslet, že ho podvádím... " povzdechnu si a sednu si vedle něj.
„Byl bych sám na sebe naštvanej, kdybych o něj přišel kvůli takové blbosti jako je lež a delší pusa s kamarádem," mumlu si spíš pro sebe.
„Dnes jdem spát ke mně, je to blíž. A ráno zajedeme za klukama a pak do práce, souhlas?" zhoupnu se na lavičce a nějakým způsobem se vyhoupnu na nohy.
„A na tu králíci nemysli, teď máš přece lepší úlovek," mrknu a už ho zas tahám na nohy.

Oliver:

„A jak by se o tom asi tak dozvěděl? A snad by ti uvěřil, že to byla moje iniciativa, ne?" mrknu na něj.
„Chceš višňovej? Fajn," zareaguju opožděně.
Už se těším, jak se bude tvářit na Višňový sirup značky, Dobré ráno!
„A fajn, obětuju se a budu spát v tvý posteli a do práce bych musel tak i tak," zašklebím se a po chvilce mu skočím na záda.
„Hyjé!" Miki není úlovek. Miki je... Miki je někdo, kdo být úlovkem ani nemůže.
„Tady bydlíš?" zadívám se na malý panelák.
„Doufám, že ti teče teplá voda."

Fed:

„Nevím, ale myslím, že je na takové věci a na mě citlivý." povzdechnu si po tom, co mi skočí na záda.
Nesu ho na zádech až ke svému bytu a snažím se moc nevnímat ty jeho kecy. Je to můj domov, navíc po Mateovi...
Přede dveřmi ke mně do doupěte Olivera shodím na zem a začnu hledat klíče.
„Kam sem je..." prohledám všechny kapsy, ale nic nenacházím.
Náhle něco zacinká za mnou, a když se otočím uvidím Olivera a své klíče v jeho ruce.
„Hej!" vyjeknu tlumeně a on už si to hrne k mým dveřím, že si tu odemče sám.

Oliver:

Ten parchant mě normálně shodil na zem. Mě!
Narazil jsem si zadek, ale to mě nezastavilo. Odemkl jsem si, vecpal jsem se do bytu a rovnou jsem na první pokus našel ložnici.
V rychlosti jsem se svlékl a jen v boxerkách jsem se svalil do peřin. Následně jsem se ale zase vymrštil zpět.
„Co to doprdele!" vzal jsem do ruky plug s ocáskem a zadíval jsem se na něj. Taky jsem konečně obhlédl zařízení jeho pokoje a plakáty.
„Ty jsi fakt na ty hrátky na role." Hodil jsem po něm plug, ale už se mi neleželo zas tak pohodlně. 

Fed:

Jsem už tak unavenej, že se i v oblečení svalím na postel vedle něj a kašlu na jeho poznámku k mému sexuálnímu životu.
„Spi už prosím tě," křiknu na něj, když mi už po třetí olízne tvář.
Co ho to jen zas napadlo?

Oliver:

Tiše se pochichtávám.
„Miluju kočky. Chtěl bych bejt kočka. Třeba budu mít s Mikim malá koťata a ty s Louisem taky," řehtám se a nakonec kolem něj obmotám nohy, rukama jej obejmu a jako pandí mládě konečně usnu. Hlavu zabořenou do jeho hrudi.