Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Fed:

Louis už je pěkně v náladě, je takový povolný, uvolněný a šťastný. Líbá mě na krku a já se můžu zbláznit. Držím si ho u sebe a spokojeně se usmívám. Líbí se mi to, ta situace, to, že je můj a že se mu to líbí.
„Myslím, že ti to už stačí, co Lou? Půjdeme se už projít nebo chceš ještě tancovat?" a musím ho ke své i jeho nelibosti odlepit od svého mírně oslintaného krku.
Pohladím ho po tváři a on se na mě zářivě usměje a s tím, že mi chce něco ukázat mě začne táhnout neznámo kam. Bože, ožralý Loui je k pomilování, na které možná i dojde...

Mike:

Dotýká se mých oušek, ale nějak jinak než předtím, teď, teď je to úplně úžasné.
Pořádně se rozvalím a spokojeně předu. Je to tak dokonalé, takže slastně přivřu oči.
„Víc, víc... " mňoukám a lehnu si mu na klín. A z Olivera vyjde takový strašně divný zvuk.

Louis:

Táhnu ho za sebou a na tváři mám uvolněný, až rozjásaný úsměv.
Ovane mě studený vzduch a já se zatočím na místě.
„Kam jsem chtěl jít?" zeptám se Feda zmateně, ale poté si vzpomenu. Park. „Park, půjdeme do parku." V ruku ruce kráčíme ulicí, až do doby, než se před námi objeví lavička.
Sednu si a Feda si stáhnu na klín.„Miloval jsem tě tak zatraceně dlouho," zašeptám mu do ucha a zabořím mu obličej do hrudi. Své ruce dám na jeho kulatý zadek.
Dál mu nesmyslně mumlu do trička. Chci ho políbit a cítit naprosto všude. Chci si ho pořádně označit.
Sevřu jeho zadek pevněji v rukou. 

Oliver:

Sakra, sakra, sakra. To jeho víc a to, jak se rozvalil. Jsem trošku tvrdý a může za to on. I tak jej dál úspěšně uvolňuju a ještě přitlačím, když mu promnu ďůleček, kde mu roste ocásek. Celý se roztřese a dál mňouká. Vyschne mi v krku.
„Miki, ty jsi tak... " zhluboka se nadechnu a trošku jej od sebe odtáhnu.
„Teď ta sprcha, ano?" nenápadně si zakryju vyboulený rozkrok. 

Fed:

Sedíme spolu na lavičce, jen mě trošku zaráží, že já sedím na něm a ne naopak.
„Lou, měl jsi něco říct, já, líbil ses mi, ale já si nebyl jistý, na co jsi a nechtěl jsem zkazit naše přátelství." vytáhnu mu hlavu ze své košile.
„Jsem rád, že jsme tu spolu." podívám se mu do očí a začnu se k němu sklánět. Čekám, jestli uhne, nebo něco řekne, ale nic se neděje. Tak ho jemně políbím na rty a on překvapeně ucukne.
„Copak? Lekl jsi se?"

Mike:

„Ne, já nechci, prosím." udělám na něj psí oči.
„Udělám všechno, jen nechci do sprchy a ani do vany, prosím." 

Louis:

„Měl jdem strach, že to zkazím. Oba jsme se báli," zasměju se.
„Jsme pěkně blbí, Fede," dál se směju, ale ten polibek jsem nečekal. Překvapeně vydechnu a trochu sebou cuknu.
„Jen jsem to nečekal." Ruku přesunu na jeho zátylek a tu druhou obmotám kolem jeho boku a políbím jej. Nedržím se zpátky a chtivě jej líbám. Po tomhle jsem toužil tak dlouho.„Fede," vydechnu a přivřu oči. Budu mu to muset říct. Říct mu, že jsem hybrid. Teď ale ne. Teď to nemůžu zkazit. Co kdyby ho to znechutilo... Ale to je nesmysl, ale nechci, aby mě vnímal jinak.

Oliver:

„Cokoli?" zopakuju. Proboha, Miki, to přede mnou neříkej. Zakňourám a zvednu jej do náruče.
„Víš, že by ses měl okoupat," mele sebou a tak jej musím chytit pod zadkem, jenže pak neudržím rovnováhu, spadnu a on spadne přímo na můj klín.
„Oh, sakra," vyjeknu. 

Fed:

Chtivě se líbáme a já si na něj sednu obkročmo. Vjedu mu rukama do vlasů a taky si ho přitáhnu ještě blíž.„Copak?" špitnu, když mě přestane líbat a vysloví mé jméno, jakoby mi chtěl snad něco říct.
Přetočím nás a on z ničeho nic sedí na klíně mně.
Chvilku je vyjevený, ale pak mě začne znovu líbat a tře se o mě rozkrokem. Ach, co jen ten alkohol dovede.

Mike:

„Ano, ano, cokoliv, vážně, prosím." snažím se mu vykroutit z náruče a utéct, ale nepovede se to a oba spadneme na zem.
Přistanu na něm a on vypadá, že v tu chvíli asi umře.
Chci se z něj zvednout, ale něco mě dloubne do zadku.
„Co to je? " šťouchnu do toho prstem a Oliver zaskučí.
„To je legrační věc, bolí to?"

Louis:

Nedokážu se ovládat. Má mysl je proti mně i má touha je úplně v háji.
„Víš, že jsem to dělal vždycky s myšlenkou na tebe?" pošeptal jsem mu do ucha a on ze sebe vydal hrdelní zavrčení.
„Po každý jsem si představil, že mě tvrdě š..." zmlkl jsem, když mi zatroubení auta z okolní ulice připomnělo, kde to vlastně jsem.
„Ah, bože," slezl jsem z něj, ale nedokázal jsem zakrýt červeň.
Co jsem mu to teď vykládal? Poníženě jsem se kousl do rtu.
„Omlouvám se, netuším, co to do mě vjelo," trochu jsem se zakymácel. Alkohol jsem nesnášel nikdy dobře. „Fakt promiň," začal jsem trochu tedy dost panikařit.

Oliver:

„Co bys řekl?" odfrknu si a jemu to najednou dojde. Posadím se, ale on snad naschvál mi nadále šťouchá a píchá do rozkroku prstem.
„Sakra, Miki, stojí mi, a když to teď děláš, tak ano, bolí mě to." Prohrábnu si frustrovaně vlasy.
„Promiň, tohle se nemělo stát." Pohladím jej po tvářičce a chci se zvednout, ale on mě zadrží. 

Fed:

Jen na něj ohromeně zírám, to, co se teďka stalo, bylo něco, něco naprosto moc sexy... Až jsem z toho ztvrdl.„Prosím tě, neomlouvej se, líbí se mi i tato tvá nestoudná a nespoutaná stránka, je to zatraceně sexy." poučím ho, ale on mi nevěří.
„Vážně, vždyť jsi mě stihl za tu chvilinku vzrušit, no, podívej se." ukážu se smíchem na svou bouli v kalhotech.
Podívá se prvně na mě, pak na můj rozkrok, pak zas na mě a pak zas ke mně do klína.
A začne se šíleně smát.

Mike:

„Proč se omlouváš, vždyť toto se stalo i mně? " zeptám se nechápavě a nakloním hlavu do strany.
„Teď do koupelny potřebuješ ty a ne já. "

Louis:

Dál se pochechtávám.
„To je tak, tak šílené." Vytáhnu ho za ruku na nohy a táhnu jej za sebou. „Přece takhle nemůžeš mezi lidi," zamumlám, když jej přimáčknu k jednomu stromu, co je krytý stíny a křovím.
Právě se chystám porušit zákony a vyhlášky. Prsty se mi spíš než nervozitou třesou nedočkavostí. Kleknu si a rozepnu mu poklopec. Nedělám to poprvé a tak jej nejdřív jen dráždím přes boxerky.
„Mám to udělat?" koukl jsem na něj. Nejspíš nemohl uvěřit tomu, co chci udělat. Ani mě by nenapadlo, že vyplním své sny a vykouřím mu. Zrychleně jsem se nadechoval a vydechoval. Vytáhl jsem mu ho z boxerek.
„Čekal jsem ho větší," popíchnu jej. „Taková žížalka." Dál jsem se smál a on mě netrpělivě zatahal za vlasy. Konečně jsem se dal do práce.

Oliver:

„A čí vinou? " povzdechnu si a cvrnknu jej do nosu.
„Proč ty jsi nešel minule do koupelny?" zeptal jsem se a konečně jsem se postavil.
„Nebo to mám udělat před tebou?" popíchl jsem jej, ale vážně jsem to nemyslel. Stejně by nikdy neřekl ano. Pocuchám jej ve vlasech.
„Proč ti vlastně stál? "

Fed:

Prvně jsem byl ohromený, ale teď se cítím spíš uražený... Žížalka?!
Já mu ukážu žížalku!
Prudkým pohybem si ho za vlasy přitáhnu blíž k rozkroku. Už na nic nečeká a začne mi kouřit.
Myslel jsem, že nebude moc vědět a že to nemohl dělat moc krát, ale zase mě překvapil.
Rychle pohybuje hlavou a kmitá jazykem, jak já miluju, když mi někdo kouří.
Když cítím, že už budu, přidržím si jeho hlavu v klíně a udělám se mu hluboko do krku.
Bylo to rychlé, Louis se sesune z kolen na zadek a kouká do země.
Neříkejte mi, že se zase stydí...
„Lou, doufám, že tě má žížalka v krku nezbavila slov, protože to by bylo škoda." dřepnu si k němu a přitáhnu si ho k sobě.

Mike:

„Protože mě bolelo chodit a protože jsem tu doma." vypláznu na něj jazyk a zakroutím hlavou.
„Ne, ne, ne, běž do koupelny." rozkážu mu a usměju se, když mě začne hladit ve vlasech.
„Já se jen chladil, nevím, co se stalo." zamňoukám nevině a začnu ho tlačit do koupelny, kde ho zavřu, a sednu si k zavřeným dveřím.

Louis:

Já mu doopravdy vykouřil a spolkl jsem jeho sperma. Zoufale si zakryju tváře. Můj bože.
Nechám se na něj natisknout.
„Tvoje žížalka je v tom nevině, neboj, "neodolám a usměju se na něj. Chtěl bych ho políbit, ale co kdyby mu to přišlo nechutné.
Prohrábnu si vlasy a kousnu se do rtu. On se už zvedá, že půjdeme, ale já se nemůžu hnout. Výmluvně se zadívám na svůj rozkrok. Jsem úchyl, když mě vzrušilo to, že jsem mu kouřil? „Pomůžeš mi?" celý červený odvracím pohled a dál dřepím na zemi. Takhle mezi lidi nemůžu.
„Nebo to udělám sám, jen, jen počkej," zazmatkuju, že by mě tu mohl nechat.

Oliver:

„Jsi pěkný drzoun, "povzdechnu si rozhlédnu se po koupelně. Poté si prostě sednu na záchodovou mísu, utrhnu toaleťák a pustím se do toho, co jiného mi zbývá.
Sem tam mi unikne hlasitější zasténání a ten na koho myslím, je hned za dveřmi. Bože.
Tato myšlenka mi dopomůže k vrcholu. Rychle vše uklidím a umyju si ruce.
„Hotovo, "kouknu ztrápeně na Mika. „A teď koupel," rychle jej chytnu a začnu a lechtat. Malý trest. Koupat ho už nebudu.

Fed:

Chci se zvednout a vydat se dál, možná ho už zavést domů, už je pozdě, ale Louis se s rudými tvářemi odmítá zvednout.
Po chvilce poukáže na svůj rozkrok a já si mlsně oblíznu rty
.„Samozřejmě, že ti pomůžu, co bych to byl za přítele a nevděčníka, kdybych nepomohl." kleknu si k němu zpátky a dřív, než se do něčeho pustím, tak si přivlastním jeho rty. Konečně se zase uvolní a přestane vyvádět.
Pohladím ho přes látku kalhot a on se ošije.
Rozepnu mu poklopec a vytáhnu jeho nádobíčko ze spodního prádla.
„No, musím uznat, že tomu tvýmu se nedá říkat žížalka ani ze srandy."

Mike:

Oliver už si ulevil v koupelně, myslel jsem, že to bude trvat déle, ale očividně to nedělal poprvé.
Když vyleze, tak mě začne lechtat a já mám chvilkama pocit, že se smíchy počůrám.
„Dost, prosím, dost, PROSÍM!" škemrám a snažím se popadnout dech.
„Olivere!!" kňourám a už mi i vytryskly slzy smíchu.

Louis:

Je pravda, že můj penis doopravdy nikdy neviděl. Na záchodcích jsem vždy chodil do kabiny, nebo jsem udělal potřebu bez jeho přítomnosti.„Přestaň," zoufale zafuním, ale koutky úst mi cukají.
„Hlavně se jím nezadus, už vidím, jak se ti zbíhají sliny," dál se směju, ale můj smích brzy nahradí steny.
Vážně se to děje. Zapletu mu prsty do vlasů a sem tam za ně zatahám. „Fede," vzdychnu dooopravdy nahlas a zakloním hlavu dozadu.
Přestávám se ovládat a na maličký okamžik se mi objeví ocásek i ouška. Vzrušením se celý otřesu a snažím se dostat své tělo zpět pod kontrolu, což se mi nakonec i povede.
Nevšiml si ničeho? Ne, nemohl. Je tu tma jak v pytli. Nemohl si ničeho všimnout.
V podbřišku mi začíná cukat a já vím, že už brzy budu. Celý se napnu a tlumeně jej varuju. Čekal jsem, že bude dobrý, ale on neměl absolutně žádný dávící reflex.
Nebylo divu, že jsem vydržel tak malou chvilku.

Oliver:

„A co za to? A co za to? " ptám se a celou dobu se jej snažím udržet.
Dnes je však očividně padací den a padací den ve smyslu, že já vždy spadnu na tvrdou zem.
Miki unaveně vydechoval na mé hrudi a já jej hladil po zádech a opět jsem nalezl tu prohlubeň u ocásku. Dráždil jsem jej snad automaticky. Tak krásně prosil... Jednou rukou mu opět masíruju ouško a tou druhou nadále nechávám na té prohlubni. 

Fed:

Kouřím mu nejlépe, jak umím, a je vidět, že on si to užívá. Díky tomu, že nemám dávící reflex, tak si bez problémů nechám zajíždět hluboko do krku a taky spolknu celou jeho nadílku.
„Už můžeme jít." ušklíbnu se na Louiho a pomůžu mu vstát.

Mike:

„Za pusinku? Dost! Dost! Prosím!!" křičím, ale pak se přestanu bránit a začnu vrnět.
„Prosím!" poslední slova vzdoru, než zavřu oči a jen se modlím, abych se opravdu nepočůral, protože se mi začalo zrovna chtít.
„Olivere! Potřebuju, potřebuju na záchod!" mňoukám zoufale.

Louis:

Chytím jej za ruku.
„Musíme odtud zmizet," špitnu a zasměju se.
„Nechápu, že jsme to udělali, kazíš mě." Políbil jsem Feda na koutek úst a dál jsem s ním kráčel parkem.
„Kam půjdeme teď? Ke mně domů? Já se můžu s Mikim vyspat u mě nebo u něj v pokoji a ty by sis vzal s Oliverem volnou postel.“
Nad tím návrhem se netvářil moc nadšeně, ale já jej na ukonejšení políbil na rty.
„Tak zajdeme ještě na náměstí. Určitě tam ještě mají otevřený ten stánek. Víš jaký." Usmívám se jako sluníčko. Tenhle den je dokonalý.

Oliver:

„Tak běž," pustím jej a on je v mžiku na záchodě, ani se nezavřel.
„To tam pouštíš vodopád?" uchechtnu se a rozvalím se na gauči.
Prohrábnu si vlasy a jen čekám, kdy se ke mně vrátí.
Když se ale nic neděje, tak vstanu a dojdu k němu.
„Co se děje, Miki? Bolí tě něco? Mám ti zase namazat zadeček? Měl by se namazat." Upozorním jej a má ruka jej pohladí po zádech.