Louis a Oliver: Tiktakbum

Federico a Mike: Já (Hanka124)

Louis:

„Měl jsi přijít za mnou, ale ale je to doktor... Tak dobře, ale to bylo naposled! " otočím se na Olivera a trošku se uklidním a teprve teď začnu vnímat Fedovu ruku na svém těle. Mírně zrudnu a vyvléknu se z jeho objetí, Mika položím na židli, kam jsem dal před tím polštářek.
„Klidně ho jako kočičí máma v zubech vynesu," zasyčím. Mám hrozné nutkání Mika prohlédnout a očistit, nechce se mi věřit, že by Oliver nevyužil situace... Ale Miki by mi nelhal, ne?
„Já si dám taky tuňákovou," oznámím a kouknu na zbylé dva.

Oliver:

Samolibě se usmívám. Vedu nad Federicem jedna nula, to je jasný.
„Oh, pardon," uculím se na něj a raději se vyhnu jakémukoli vysvětlování, nemuselo by to dobře skončit.
„Já si dám šunkovou, "oznámím ihned a nedovedu se přestat na Mika culit. Je to tak hodný kocourek, ale Louis bude doopravdy problém. Snad jej Federico dostatečně zaměstná.
„Já vás pozvu," ozvu se náhle a sáhnu po telefonu.
„A Miki, ty si to zase zchlaď," oznámím s úsměvem a zachvěju se, když si vzpomenu na jeho výraz. Asi budu muset jít na záchod... Taky si ulevit. 

Fed:

„A já si dám hawai s olivami. Když teda platíš." vypláznu na Olivera jazyk.
„Louisi, nemrač se tak na Olivera, vždyť je to tvá chůva a hlídání pro Mikeho na dnešní večer, nebo ho tu necháš samotného?" dloubnu do Louise loktem a on zrudne ještě víc, než byl před chvilkou.
„My dva totiž jdeme na rande. " objasním a Mike začne šťastně tleskat.

Mike:

Sedím si na židli a na polštářku a snažím se vydýchat, že můj brácha kývl na rande s Federicem.
Začnu tleskat až skoro spadnu ze židle, kdyby mi v tom Fed nezabránil.„Loui, to je skvělé! A o mě se neboj, já to tu zvládnu i bez chůvy. Nevybouchne to tady." slibuju a jsem nadšený i za Louise, který to teď nedává najevo, ale kdyby tu byl sám, skákal by radostí do vzduchu.

Louis:

Usmívám se a celý jen zářím. Můj obličej je ale pořádně rudý. Dojdu k Mikimu a nosem, aby to oni neviděli, se o něj otřu.
„Nechci, abys tu byl sám, Miki, a ani nechci, aby tady byl Oliver. Co kdybych zavolal té paní Mar.. " Mike začne vztekle prskat a máchat ocáskem.
„Tak fajn, tak fajn," povzdechnu si a otočím se na Olivera. Ten už se ale spokojeně usmívá a mně je jasné, že tu zůstane tak i tak.
Sedneme si ke stolu a jen čekáme, až se ozve zvonek a přivezou nám pizzu. Když se tak stane, Oliver doopravdy vše zaplatí a všichni čtyři se už spokojeně díváme na své pizzy. Automaticky začnu jeden kousek pizzy rolovat a bez problémů jej pak na dvě kousnutí zkonzumuju. Olíznu si rty.
„Je moc dobrá."

Oliver:

Taky se pustím do své pizzy a koukám na Mikiho. Takže dnešní večer budeme spolu. Nejde mi se přestat usmívat. Možná bych mu to mohl zase udělat... Nebo on sám by za mnou mohl přijít. Ah, kdyby to doopravdy udělal.
Bezmyšlenkovitě okoušu nejprve kůrku a až pak se pustím příborem do zbytku pizzy. Je to mnohem čistotnější způsob konzumace.
Upiju ze sklenky a mírně se zamračím, když na své noze ucítím cizí šmátravou ruku. Kouknu před sebe, kde sedí Federico.
Usmívá se a kouká na Louise, který je hned vedle mě. Protočím očima a silně Federica kopnu, aby pochopil, že si spletl nohy. 

Fed:

Koukám, jak se Loui cpe pizzou, vždycky měl svůj specifický způsob. Ale pak se podívám na Olivera a vyprsknu smíchy. Jak to krájí?
Začnu hladit Louise po noze, ale přiletí mi kopanec a Oliver protočí očima.
Sakra, špatná noha, jak jsem se jen mohl spléct, takovej trapas.
Po obědě se všichni natáhneme v obyváku na gauč a pustíme si film.
Louis leží s Mikem v náručí na pohovce a já s Oliverem sedíme ve křeslech okolo.

Mike:

Jsem spolu s Louisem v nebi. Jsme šťastní a jíme vynikající pizzu. Potom si společně lehneme k televizi.
Spokojeně předu a vrtím ocáskem.
Přitulím se k Louimu hrudníku a pomalu začnu usínat.

Louis:

Hladím jej po hlavičce a taky se mi pomalu klíží oči. Nakonec se však dostatečně proberu.
„Tak se uvidíme večer, "naznačím jim, že teď chci být jen s Mikim a Mike si potřebuje navíc odpočinout.
Navíc se s ním chci pomazlit. Chybí mi to a Fedova přítomnost a jeho doteky, které jsem nemohl oplácet tak, jak bych chtěl, mě dráždily.
Když se konečně rozloučíme, tak si vlezu za Mikim a kousnu jej do nosu. Kousnutí mi oplatí.
„Pomůžeš mi pak vybrat oblečení? " zaprosím tiše a hladím jej po bříšku. „A doopravdy ti Oliver neudělal nic, co bys nechtěl, nebo ti to připadalo divné?"

Oliver:

S povzdechem jsem se zvednul a zamával jsem Mikimu. Do Federica jsem trošku šťouchl, aby si pohnul. Byl jsem tu autem, tak jsem jej mohl vzít.„Svezeš se se mnou? Nebo půjdeš pěšky?" optal jsem se, když jsme se rozloučili a domluvili se na čase, kdy přijdeme.
„Nebo chceš zajít ještě na pivo? Třeba ke mně?" 

Fed:

Rozloučíme se a já pak nasednu za Oliverem do auta.
„Klidně, pokud mě nebudeš zas svádět. " mrknu na něj a rozjedeme se k němu domů.
„Tady jako bydlíš?" vydechnu překvapeně, když zastaví v luxusní čtvrti před největší vilou v ulici.

Mike:

Probudí mě, až když se začnou loučit. Takže v pět tu oba budou zpět a Louis půjde na R A N D E!!! S Federicem!„Jasně, že vyberu, a vypadnou mu oči z důlků, uvidíš." zívnu a užívám si, jak se se mnou mazlí.
„Neboj se, vážně, byl moc hodný. "

Louis:

„No, dobře," povzdechnu si a pohladím jej.
„A moc neponocuj," připomenu mu a začnu jej pusinkovat. Otíráme se o sebe a já se vesele směju.
„A proč jsi vůbec musel masturbovat?" zeptám se nechápavě. „Vždyť sis jen chladil, promiň, že se na to ptám," pošimral jsem jej na nose.

Oliver:

„Neboj, nebudu. Ještě mě dnes večer něco určitě čeká," mrknu na něj a rozjedeme se k mému domu
„No jo, jsem z bohatý rodiny," povzdechnu si a zaparkuju přímo před domem, tedy před malou kašnou.
„Jsem jediný z rodiny, co je naživu a tak tu žiju sám," oznámím a odemknu dveře. Rovnou se zuju a zamířím do kuchyně. Jeho táhnu za sebou.
„Jedna paní mi tu uklízí a pak tu je zahradník a čistič bazénu na léto. Je tu až nechutně moc místa a drahých hovadin." Podám mu pivo.
„Nejlepší je, že otec by mi neodkázal ani cent, jenže ještě víc mu bylo proti srsti, aby to získal stát," odfrkl jsem si a zavedl jsem jej dlouhou chodbou do obýváku, kde jsem se rozvalil do mohutného černého křesla.
„Udělej si pohodlí."

Mike:

„Mastur-co?" podívám se na něj nechápavě.
„Já si dal kostky ledu dovnitř, jako úplně dovnitř a pak bum, a už to bylo." vysvětlím mu celý rudý a víc se k němu natisknu. Jsem moc umazlený kocourek.
Tulím se k Louimu a spletu naše ocásky dohromady.
Užívám si, jak mi okusuje krk, chtěl i ouška, ale to jedno mám stále bolavé a moc citlivé.

Fed:

„To máš dobrý, žiješ si tu jako král, dokonce máš i poddané. Ještě mi řekni, že tu máš "ordinaci" pro ty
tvoje nejroztomilejší hybrídky a já smekám." s flaškou v ruce skočím do druhého mohutného křesla vedle Olivera.
„Ale teď vážně, necítíš se v takovém obrovi osamělý? Mně by bylo nepříjemné tu být sám." zamyslím se, bylo by to nepříjemné, ale alespoň to může dělat každý den v roce v jiné místnosti, a to už by tak nepříjemné nebylo...

Louis:

„Ty sis to strčil..." celý zrudnu, ale raději se k tomu už víc nevyjadřuju. O tomhle bych se se svým bráškou bavit neměl. Led a strčit si ho dovnitř? Zatřepu hlavou a raději se zase začnu s Mikim tulit.
„Na chvilku si zdřímneme a pak mi pomůžeš se připravit, co?" nastavím budík a zakutám se pod peřinu, kterou Miki mezitím donesl.

Oliver:

„Jako Christian Gray?" rozesměju se jako šílený.
„Něco podobnýho tu ale mám, chceš ji zkusit?" mrknu na něj a při tom se opět rozesměju.
„Netrávím tu moc času, takže mi to ani tak nepřijde," přiznám.
„Ale bylo by fajn tu někoho mít, třeba Mikiho," šibalsky se pousměju. Pak mě ale napadne šílený nápad.
„Co kdyby ses sem nastěhoval? Aspoň tu nebudu tak sám a nájemné by bylo dost levný, že seš to ty." Dál se uculuju. „Ale nesměl bys mi šukat v mé posteli a v mé pracovně, jinak si šukej, kde chceš. Já si třeba minule užil v tom křesle, ve kterém teď sedíš."

Mike:

Nechápu, čemu se Lou tak diví, ale nevadí.
„Dobře, tak já jdu pro peřinu a po odpočinku ti vybereme něco moc moc sexy." zazubím se na něj a se zadržováním bolestivých pazvuků z pohybu se rozběhnu k sobě pro peřinu. Oliver říkal, že zítra už to bolet nebude.
Vrátím se obmotaný peřinou a svalím se na gauč.
Počkám, až si Louis vleze za mnou a pak si z něj udělám madraci a schoulím se na jeho hrudi. On se jen zasměje obmotá kolem mě své silné paže a ocásek.
„Dobrou bráško."

Fed:

Zašklebím se na něj a ještě víc se na křesle rozvalím.
„Lákavá nabítka, vážně, ale budu ji teď muset probrat s přítelem, aby nežárlil." usměju se od ucha k uchu.
„A pak někdy v budoucnu, samozřejmě až po víc než měsíci, abych vyhrál sázku, se sem za tebou přestěhuje Mike a já budu žít s Louisem v jejich bytě, nebo se sem přestěhujeme všichni."
„Jo, to bych chtěl vidět, no, představ si to!"

Louis:

Probudí mě zvonění budíku a já vyčerpaně vstanu a začnu drobnými kousanci probouzet i Mikiho. „Zlatíčko," mumlám ospale. Oči se mi zase zavírají a já mám pocit, že brzo odpadnu.
Probere mě až silné kousnutí a já s bolestným kňouráním vstanu. Rychle si dám sprchu a hned na to vezmu Mika do náruče a odnesu do své ložnice. Nervózně podupávám nohou. „Nemám tu nic, co by se Federicovi líbilo. Teda styl, co se mu líbí a nemůžu mít to samé, co jsem měl na ten oběd," mumlu bezradně.

Oliver:

„Přítelem? Nedali jste si ani pusu, za to já Mikimu dal hodně pusinek na určité místo," rozesměju se jako šílený.
„Nene, já vyhraju, drahý Federico." Nad představou nás všech v tomhle domě se zamyslím.
„Možná by to šlo, ale nevím, jak by Louis reagoval, až by jednou viděl mě a Mikiho s mým ptákem v zadku, nebo naopak, kdyby Mike viděl Louise s tvým ptákem v zadku. Pokud ti to teda někdy dovolí," dál se směju.

Mike:

Spokojeně si spím, když v tom se ozve takový hlasitý a velmi nepříjemný zvuk, a hned na to mi někdo začne okusovat obličej.
Chvilku mi trvá, než mi dojde, proč mě budí a proč je to důležité.
Louis má rande s Federicem!
Rychle otevřu oči a podívám se na hodiny na protější stěně.
Už jsou čtyři? Máme už jen hodinu!„Louisi! Vstávej! Musíme tě jít připravit pro tvého prince na bílým koni." třesu s ním za ramena, ale moc to nepomáhá, takže ho kousnu do kočičího ouška, aby už se probral. Pak rychle zapadne do sprchy, a když už je pěkně čistý a voňavoučký, tak se společně odebereme k němu do pokoje.
„A kde si myslíš, že jsem ho vyhrabal? Díváš se vůbec někdy do té zásuvky úplně dole? Tam ti schovávám tvé nejhezčí oblečení, když ti začne být na tvůj vkus moc těsné, i když není. " mrknu na něj a začnu se v té zásuvce přehrabovat a Lou jen valí oči.

Fed:

„Dnes se to však změní a nechápu, jak jsi to udělal." a taky se rozesměju.
„No, myslím, že to by ani jedno nepřežil." Smějeme se jako šílení a čas utíká strašně rychle.
„Ty vole, už je půl páté! Musím už jít, jinak přijdu pozdě! Sakra, teď už to posrat nemůžu..." honem se začnu zvedat a Oliver mi nabídne, že mě zaveze. Přeci jen taky má být za půl hoďky u Louise a Mika doma.

Louis:

„Ale já to oblečení přece vyhodil, bylo mi malé," zakňourám, ale to už mi Miki podává světle modrou košili, kterou jsem koupil omylem, protože hrozně prosvítá. Na to mi podal džíny, které jsem měl doopravdy rád a nosil jsem je v jednu chvíli všude, až do chvíle, než mě jednou v tramvaji začal kdosi ohmatávat a Federico zmínil to, že s tak kulatým zadkem se nemám ani divit. Sice tomu chlapovi dal nejdřív přes hubu, ale já si to vzal tak, že si za to můžu sám.
„Budu vypadat hrozně, "mumlám, když mě Miki svléká a zase navléká do jiného oblečení.

Oliver:

„Ještě se ale stavíme u tebe, ať se převlíkneš," uchechtnu se a společně se vydáme k autu. Vyrazili jsme tedy do jeho bytu a celou cestu jsme vedli celkem sprostou konverzaci o všem možném, hlavně tedy sexu. Je až s podivem, jak jsem si s ním sedl. Je to prostě fajn týpek, i když trochu natvrdlej. Konečně byl hotov a my dojeli až k jejich bytu. Jako vždy jsme zazvonili před vchodovými dveřmi. „Měli bychom mít vlastní klíče," poznamenal jsem.