Vejde do svého potemnělého pokoje, kde rozsvítí, aby dobře viděl a o nic nezakopl. Lhal by, kdyby řekl, že mu alkohol nestoupl do hlavy. A dokonce by i lhal, kdyby řekl, že mu Tyler Eldridge nepřišel atraktivní. Ba naopak, celou dobu se snažil držet zpět a neukazovat, jak moc chce, aby si ho Tyler přede všemi vzal a vybušil z něj duši. Ta touha po něm se s ubíhajícím časem utužovala a utužovala. Nemluvě o tom, co s ním dělal alkohol.

Musel však počkat na tu správnou příležitost, kdy Tylerovi odtajní, jak moc ho chce. A ta nastala až úplně ke konci s tou jeho potrefenou otázkou. Jak by si asi tak Tyler Eldridge mohl vést? Skvěle, vedl si přímo skvěle a nebýt toho zapeklitého důvodu, proč se vlastně sešli, Noah by po něm vystartoval daleko dříve, aby si to spolu užili alespoň na záchodech.

Jenže Noah není včerejší a uvědomuje si, co je důvodem jejich setkání. Ty hodinky. Důvod, proč mu Tyler Eldridge udělal tuhle nabídku byl prostý. Noah věděl, že se Tyler s Markem viděl ve věznici. A dokonce i očekával útok, ne však od Tylera, nýbrž od samotného Alexe Flynna. Ale fakt byl, že za poslední dva roky si Tyler s Markem vybudovali pevné pouto, a tak dávalo smysl, že do tažení šel nakonec Tyler.

Nebylo tak těžké si domyslet ten zbytek. Že Tyler měl zjistit, komu ty hodinky patřily a nebylo ani tak těžké usoudit, kdy přesně Tyler přišel na to, že patří právě Wellingtonově rodině. Muselo to být v den, kdy si je vzal poprvé do školy. Od té doby po něm totiž Tyler každý den nestoudně koukal a bylo na něm vidět, jak usilovně přemýšlí. Jak uvažuje nad tím, jak se k Noahovi dostat. A když pak vyřkl tu otázku na posledním rozloučení s Kevinem, Noah se musel uvnitř sebe smát.

Prokoukl ho do morku kosti.

Zprvu si říkal, že se s Tylerem nesejde. Že nebude přidávat poleno do ohně. Stejně by se Tyler neměl jak k těm hodinkám dostat, když je má prakticky dvacet čtyři hodin u sebe buď on nebo jeho otec. Je to nejstřeženější věc v jejich domě. Pak ale usoudil, že bude jednodušší Tylera kontrolovat, a tak padlo rozhodnutí.

Noah si chtěl trochu pohrát. Dát Tylerovi pocit, že jeho plán vychází. Proto také udělal výpad na konci jejich schůzky. A proto se s ním znovu sejde. Dal Tylerovi podnět k přemýšlení, takže tu není možnost, že by se nechtěl setkat. Málokdo dokáže odolat Noahu Wellingtonovi. A Tyler není jeden z těch, kteří by mu odolali. Viděl to na něm už v tu chvíli, kdy si ho poprvé prohlédl. Tyler ho chtěl stejně tak, jako on chtěl Tylera. Nebyla jiná možnost.

Odhodí klíče od domu na komodu u zdi a začne se svlékat. Věci pohodí na židli u pracovního stolu a vchází do koupelny, kde ze sebe sejme i spodní prádlo. S mírným pocitem blaženosti vytáhne ručník z malé bílé komody pod umyvadlem a nakonec vstoupí do sprchového koutu.

Představuje si, jaké to je být s Tylerem v posteli. Představuje si, jaké to je, když se ho někdy tak obrovský zmocní. Zavře oči a nechává vodu dělat svou práci, zatímco sám sebe začne uspokojovat. Nejdříve pomalu. Představuje si tu neskutečnou předehru, jakou mu Tyler může nabídnout. Představuje si ty nádherné rty, jak laskají jeho tělo.

A pak, když se jeho představivost dostává do bodu, kdy se pod Tylerem svíjí ve slastné agónii, kmitá rukou rychleji a rychleji. Hlavu zaklání stále víc a víc až jeho rty opustí slastný stén vystřídaný hned dalším. Pocit euforie se rozlévá jeho žilami a on sklopí hlavu dolů a začne se pro sebe smát.

Tyler možná rozehrál hru na kočku a myš. Jenže si nějak nepromyslel, kterou roli bude hrát on. A Noah mu zatím stačil sebrat roli kočky.

Nenechá se stáhnout Tylerem dolů. A když ano, stáhne ho také. Protože když padne jeden rok, zákonitě musí padnout i ten jemu nejbližší.

Jenže k tomu nedojde. O to se postará.

***
Starostka Milanová byla dnes ráno odvolána z funkce. Rada města tak rozhodla v důsledku zatčení starostčina syna Marka Milana, který podle policie odpovídá profilu vraha Kevina McReinera, studenta Rockwellské střední školy. Ačkoliv policie nezveřejnila a ani nepodala žádné důkazy v tomto případu, tudíž nelze mluvit o brzkém odsouzení, nám byla samotným vedením města oznámeno toto:

"Chceme předejít možným scénářům, které by se odehrály v důsledku s touto nelehkou situací. Paní Milanová přijala veškeré podmínky a důvody, které jsme ji předložily."

Rockwell je tedy od dnešního rána bez starosty a o jeho dosavadním chodu bude rozhodovat rada města složena z osmi členů, včetně Briana Wellingtona, který nám udal důvod odvolání starostky.

Předpokládá se, že volby starosty Rockwellu budou v co nejbližším možném termínu, který nám zatím nebyl sdělen. Předpokládá se datum uprostřed října. Taktéž se předpokládá, že kandidovat budou dvě hlavní tváře rady - Ian Eldridge a již zmíněný Brian Wellington.

O dalším průběhu ve městě vás budeme informovat.

"No to mě poser," uleví si Lydia na obědové pauze, když sedí s Tylerem u stolu a dočítá článek, který jí Tyler poslal. Ten už od rána supí vztekem, který neví jak má kontrolovat. A to možná i proto, že včerejší večer totálně zazdil. Neměl nechat Noaha, aby určoval pravidla.

Navíc ho štve, jak kolem něj chodí a dělá, jako by ho včera nedržel za rozkrok a neřekl mu ta slova protkaná jeden. Je mu ze včerejška totálně na zvracení. Nemluvě o tomhle dalším vývoji.

"Takže jí fakt nakonec odvolali," třískne blondýna do stolu naštvaně. "To jsou takoví sráči. Jako promiň, ale už tak to nemá jednoduchý. Jakože chtěli předejít nějakým událostem! Jakým kurva? Každej normální člověk ví, že Mark to neudělal."

Je rád, že alespoň není sám, koho tahle zpráva naštvala. Všichni se tváří, jako by bylo všechno v pořádku, jen jemu přijde, že je všechno totálně špatně. Že tohle by se dít nemělo. A že v tom mají prsty jak jeho tak Noahův otec. A že si neuvědomují, že tahle volba je postaví proti sobě.

Tyler se bojí toho, co si jeden na druhého vymyslí. A jak do toho zatáhnou i své rodiny.

"Doprdele," bouchnu znovu do stolu, "jsem tak nasraná, že bych někomu nejradši rozbila držku."

Tyler zbystří Noaha, který vstupuje do jídelny a míří přímo k automatu na různé sladkosti. Nemůže od něh odtrhnout pohled. Od té jeho ladné chůze, kamenného pohledu a pootevřených rtů, které včera políbil. Neuniká mu však ani to, že Noah má na zápěstí znovu ty hodinky.

Sleduje, jak si stoupne k automatu, vhodí tam mince, namačká číslo výrobku a sehne se pro svou svačina. A když se narovnává, jejich pohled se na chvíli střetne. Noahovy modré oči plné něčeho, co silně připomíná jiskry, a ty jeho utrápené hnědé. A právem Noah je první, kdo ten pohled odvrátí jako první a nakonec odchází z jídelny.

"Vnímáš mě?!" zamračí se na něj Lydia. "Neslintej tak. Jo, víme, že je atraktivní, ale vzpamatuj se chlape. Máš na starost lepší věci, než svlíkat Noaha pohledem."

"Sere mě to stejně jako tebe," odpovídá jí zamračeně. "Ale na mě si to nevylejvej. Stačí, že ten včerejšek nedopadl vůbec tak, jak jsem si vysnil. A než se k těm podělaným hodinkám dostanu, bude už po všem. Takže promiň, že jsem se díval na jeho podělaný zápěstí, kde byl zase ten zatracenej krám."

"Musíš toho umět využít proboha," ztiší se Lydia a snaží se znít umírněně. "Teď má možná navrch on, ale až se znovu sejdete, musíš převzít velení ty, rozumíš? Jsi větší, než on, atraktivnější než on-"

"Jenže on je chytřejší," skočí jí frustrovaně do řeči. Nerad to přiznává, ale je to tak. Noah je zkrátka chytřejší, než on. Už od začátku, co se jejich rodiny začaly scházet. "A ať udělám, co udělám, on prostě bude o krok napřed."

"Tylere kurva, ještě jsi ani nic neudělal a už to vzdáváš?" bouchne do jeho ramene. "Pochlap se sakra."

"A jak to mám podle tebe udělat? Ošukat ho a u toho mu strhnout ty hodinky?" rozpřáhne se oběma rukama jako by chtěl obsáhnout místnost a u toho mluví skrz zatnuté zuby. Když je Lydia podrážděná, nedá se s ní jen tak vyjít. Na to přichází právě teď. "Tak si to představuješ?"

"Ne," založí si dívka ruce na hrudi. "Ale nevzdávej to tak snadno. Na jednu stranu je dobře, že převzal vedení, bude si myslet, že to on se ti snadno dostane pod kůži. Musíš toho umět v patřičnej čas využít. Trav s nim čas, šukej ho pokud bude chtít, nech ho ať si myslí, že je o krok napřed. A až to bude nejmíň čekat, prostě seber ty hodinky a zmiz."

Nezní to jeho uším jako špatný nápad. Jenže tenhle plán vyžaduje čas a on ho nemá. Půlka října je skoro za tři týdny, v tu dobu se bude volit nový starosta. Mark může během toho být odsouzený nejmíň dvakrát. Což by znamenalo, že by případ uzavřeli a nikdo by ho pořádně neposlouchal. Navíc, kam by pak měl zmizet? Domů, kde by ho jeho vlastní táta zabil, kdyby zjistil co udělal? Lydia má hodně zkreslenou představivost a to ho štve.

"Nevíš jakej je, ani já to pořádně nevím," reaguje na její plán. "Jestli je to fakt tak, že ho zabil, může bejt vyšinutej magor. A kdyby zjistil, že mi jde o ty hodinky, bůh ví, co by se mnou bylo. Není to tak lehký snažit se s někým hrát hru, u který nevíš, jak na tom seš. Běž si promluvit s Alexem, ten ti možná řekne, jaký je to hrát si s někým, kdo je daleko chytřejší."

U jejich stolu se rozhostí mrtvolné ticho, když Tyler odhodí vidličku do dózy s těstovinami. Úplně ho přešel hlad a je zase tak akorát frustrovaný z toho všeho. Hra ještě ani pořádně nezačala a oni už prohrávají na celé čáře. Tohle je obrovské břímě, které na něj Mark naložil. Neskutečně obrovské břímě.

"Omlouvám se," natáhne se pro jeho ruku Lydia. "Nemám právo na tebe takhle tlačit. Nechala jsem se tím vším unýst. Je to těžký a nedovedu si představit, jak těžký to musí bejt pro tebe. Vědět toho tolik a nevědět, jak s tím naložit. Snažím se ti jenom pomoct, to doufám víš."

"Vím," povzdechne si. "A taky vím, že nemůžu prohrát jinak to Mark odnese. Pokud ho nezbaví celkově viny, bude to pro něj jako peklo, i když ho pustí. Nemůžu na něm nechat tu špínu, když možná my dva jediný víme, kdo to udělal. Teda nejspíš."

Jídelnou se rozezní šepot, lapání po dechu i smích. Atmosféra se dočista změní a oba osadníci stolu úplně vzadu se rozhlédnou po místnosti, která se plní dalším a dalším šepotem. Všichni se dívají do telefonů a Tyler okamžitě vytahuje ten svůj, aby zjistil, co se děje.

"Je to na instagramu," šeptne jeho kamarádka a Tyler okamžitě zapíná zmíněnou aplikaci. Hned několik jeho spolužáků, i ti co sedí zrovna tu, sdíleli nějaký odkaz, na který Tyler urychleně kliká.

Na telefonu se mu zobrazí živé vysílání nějakého divného profilu s fotkou, kde je přeškrtnutý Mark. Z jeho telefonu se ozývají zvuky skandování, zatímco na obrazovce je spousta lidí s transparenty a dalšímu věcmi. Rozeznává soudní budovu, před kterou ti lidi stojí.

Srdce se mu sevře samým strachem a vztekem, když mu dochází, co tam ti lidé dělají. Chtějí, aby Marka, domělého vraha, okamžitě odsoudili na tu největší sazbu. Tylerovi se z toho dělá neskutečně nevolno. Proto už se natahuje, že vstane a půjde si někam vybít svůj vztek, když se ozve hlas, který zná, ale který už dlouho neslyšel.

Na displeji telefonu se objevuje žena s kudrnatými, tmavě blonďatými vlasy, snědým obličejem a zamračeným výrazem. Vykřikuje, že chce spravedlnost a chce jí okamžitě. A že neodejde, dokud ji nedostane.

"To je-?"

"Jo," zmůže se na pouhé vydechnutí, protože je to jako koukat na tvář mrtvého. Je to jako by se ozval stín minulosti a dohnal ho. Je to ale jen tou podobou. Kevin McReiner je mrtvý a navíc neměl dlouhé vlasy a ženské rysy. "Je to jeho sestra."

Protest proti Markovi totiž vede Kate McReinerová, sestra zesnulého Kevina...