23 let.
Doba kdy chráním Rio před zloději, vrahy, mafií a drogovými dealery.
Každým soubojem jsem lepší a lepší, ale i přez to má záda "ozdobuje" mnoho jizev.
Má žena se mě už mnohokrát ptala od čeho e mám, ale já se odpovědi vyhýbám.
Moje druhé já nesmí nikdo znát, jinak jsem v nebezpečí já i oni.

Dnes se nic nedělo, až na tu věc, že jakožto právník jsem pohořel.
Měl jsem zastupovat člena Rijské mafie.
Bohužel jak se zjistilo, on doopravdy zabil ženu starosty a tak si šel na par let do chládku.
Jak jsem však věděl, jeho boss to jen tak nenechá a za moji prohru, mě a moji rodině něco udělá.
Snažil jsem se udělat vše pro jejich bezpečí, ale na to svoje jsem jaksi nepomyslel a svůj dávnosložený slib porušil.
Byl jsem zrovna v kanceláři na přezčas a zůstal tam jediný.
Náhle jsem měl takový pocit, jako že mě někdo sleduje, ale přivlastnil jsem to k paranoie a nedostatku spánku.
Náhle něco prosvištělo vzduchem a poslední co si pamatuji je uspávací šipka v mém rameni.

Vzbudil jsem se venku, mezi odpadky.
Vstal jsem a chtěl jít domů.
,,Nooro nevíš co se stalo?"
Chtěl jsem se zeptat svého kwamiho, ale odpovědi se mi nedostalo.
Začal jsem panikařit a hledal svoji brož.
Nikde nebyla.
Ani mezi odpadky.
Ani následně v mé zničené kanceláři.
Prostě nikde a mě opouštěla naděj.
Slib jsem porušil.
Odpusť mi to mami.

Já tě najdu Nooro i kdyby jsi byl na konci světa!