48.Pád a vzestup
V tichosti jsme seděli obývacím pokoji. Byla jsem tu já, Dahyun, Sana, Momo a Nayeon. Nikdo z nás nevěděl, co říct. Sotva jsem chápala, co se před 30 minutami odehrálo v posilovně. Opravdu všechno bylo jedno velké nedorozumění. Kdyby jsme Minu vyslechli, mohlo vše dopadnout úplně jinak. Jenže v tuhle chvíli se už na nějaké co by kdyby nehraje.
Mina, Jihyo a Jeongyeon čekali někde ve škole na Wendy. Nechápu, co to do ní vjelo. Sice jsem tam nebyla celou dobu, ale pochybuji, že to začala zrovna ona. Vždyť z toho nebude mít žádné výhody, nemá žádný důvod se nás zastat v tak prekérní situaci. Snad to dopadne dobře. Stále se cítím trochu vina. Měla jsem jít první za Minou a říct jí, že jsem ji viděla líbat toho kluka. Pak bych nemusela Chaeyoung zlomit srdce, rozhádat DahMo pár a přihodit potíže Wendy.
"Chápete, proč to udělala?" zeptala se do ticha Sana.
"Čert ví, ale jedno vím jistě. Pro Red Velvet to nebude znamenat nic dobrého. Ač je tam Irene, nejoblíbenější studentka naší ředitelky, Red Velvet jsou poslední dobou dost na hraně," obeznámila nás se situací Nayeon. Vypadala dost zamyšleně a sklíčeně zároveň. Vím, že si je poměrně blízko s členkami Red Velvet a Blackpink. Určitě jí netěší, že se kvůli nám dostali do malérů. Někdo by mohl tvrdit, že je to Miny vina, protože to ona napadla toho kluka v posilovně. Jenže to může být i vina Chaeyoung, protože svou přítelkyni nevyslechla. Anebo za vše můžu já.
"Co když je vyhodí?" zeptala se zdrceně Dahyun. Celou dobu se tvářila, jakoby ji někdo zabil štěně. Určitě si taky kus viny přisuzuje. Momo se zvedla z křesla a přisedla si k Dahyun na pohovku. Přitáhla ji do objetí a Dahyun ji položila hlavu do ohybu krku. Upřímně jsem ráda, že je vidím takhle spolu. Snad se zas dají dohromady, jako tomu bylo před hádkou. Na Dahyun bylo poznat, že bel Momo se cítí opuštěná.
Zvedla jsem se ze svého místa a zamířila k nám do rohového pokoje. Tam totiž celou dobu byla Chaeyoung. Nechtěli jsme jí rušit, ale hlavně jsme jí chtěli dát prostor pro přemýšlení. Tiše jsem si sedla k ní na postel. Byla otočená tváří ke zdi a nechtěla jsem riskovat, že kdyby spala, bych ji mohla probudit. To však nenastalo, protože Chae byla vzhůru. Lehla si na záda a podívala se na mě.
"Jak se cítíš?" nenapadlo mě nic lepšího. Myslím si ale, že to byla dobrá otázka.
"Prázdně," řekla velice tiše. Skoro bych mohla tvrdit, že šeptala.
"Měla bych být šťastná, protože to všechno bylo jen jedno velké nedorozumění. Nebo bych alespoň měla cítit úlevu, ale... nic takové se nedostavilo. Mám takové smíšené pocity. Na jednu stanu jsem vděčná, že už se vše vyjasnilo, ale stále pociťuji mírný vztek vůči Mině. Nevím, čím to je. Vůbec sama sobě nerozumím," poslední slova řekla spíš pro sebe, ale slyšela jsem jí. Opatrně jsem se vedle ní lehla a objala ji. Objetí je občas to nejlepší, co můžeme druhým nabídnout.
"Jsem ráda, že jsi tu se mnou zrovna ty, Tzuyu," zašeptala už se zavřenými oči. Na tváři se mi objevil nepatrný úsměv. Též jsem zavřela oči a nechala se unášet tím tichem. Jsem ráda, že jsem pro Chaeyoung jejím bezpečným místem.
U Chaeyoung v posteli jsem nakonec i usnula. Bylo to pro mě vyčerpávající. Dahyun nás obě vzbudila až na večeři. Vůbec se mi nechtělo vstávat, ale hlad mě z postele vyhnal. Společně jsme se vydali do jídelny, kde by na nás už měly čekat Jihyo, Jeongyeon a Mina. Snad budou mít dobré zprávy. Upřímně mě zajímá, jaký to teď bude mezi Minou a Chaeyoung. Chtěla bych je opět vidět šťastné. Jen pro to štěstí musím pro Chaeyoung představovat zrovna ona.
Holky už seděli na svých místech u stolu. Měli nic neříkající výrazy, ale vypadali docela smutně. Snad je to jen nějaký klap. Tiše jsem se posadily na svá místa a zraky propalovaly Jihyo. Ta se na každého z nás podívala, jakoby chtěla nabrat čas. Byla jsem z toho dost nervózní.
"Skupina Red Velvet byla... byla... přesunuta na 6. místo v žebříčku," řekla tiše Jihyo se sklopeným zrakem. Otevřela jsem překvapeně pusu. To přeci nemůže být pravda! To naše skupina by měla být přesunuta na nižší místo a ne Red Velvet, které se tam připletly náhodou.
"Wendy byla zbavena Leader-ského odznaku. Teď ho má Irene," doplnila vše Jeongyeon. Žádná z nás se nezmohla něco říct. Bylo to pro nás šokující. Naší vinou se stalo něco tak strašného. A za vším stojím já!
--------- (Mina)
Jedly jsme mlčky. Neměly jsme sílu na debatování o tom, jak je to strašně nespravedlivé. To mě Yuto vyprovokoval a já mu vrazila pěstí. Wendy se do toho zapletla omylem a ještě to celé vzala na sebe. Kdyby tak neučinila, skončily bychom možná ještě hůř. Za tenhle rok jsme už udělaly tolik problémů, že ani Nayeon-nin otec je tu prd platný.
Chtěla jsem si promluvit s Chaeyoung. Potřebujeme si ujasnit, jak to mezi námi je. Nejsem si totiž jistá, jestli mi dá opět šanci. Důvěra mezi mnou i jí byla narušena. Je to jako když se vám rozbije váza. Ač ji slepíte a na první pohled bude vypadat nedotčena, zblízka uvidíte praskliny a malé kousky budou chybět.
"Chaeyoung, mohly bychom si prosím promluvit v soukromí?" zeptala jsem se tiše, když už jsme se blížily ke kolejím. Chaeyoung nejistě přikývla a obě jsme zamířily do parku. Už to chci mít za sebou. Posadili jsme se na jednu lavičku za stromy, kde nebylo tolik vidět. Osvětlovala nás jedna jedna lampa. Chvilku jsem přemýšlela, jak začít.
"To, co se stalo, bylo jedno velké nedorozumění. Přesto se ti chci omluvit, měla jsem ti to říct hned. Prosím věř mi, že to byla jen náhoda a z jeho stany promyšlený tah. Pravdou je, že jsme spolu minulý rok spali a trvalo to až do začátku tohohle roku. Ale přísahám, že k němu nic necítím. Je to hrozný děvkař a hazl, v té době jsem byla dost naivní," už jsem nevěděla, co říkat. Chaeyoung se na mě za celou dobu ani jednou nepodívala. Povzdychla jsem si a vzhlédla někam k nebi, kde už se pomalu začaly objevovat hvězdy.
"Chaeyoung, zeptám se tě narovinu. Mám u tebe ještě šanci? Máme my dvě ještě nějakou budoucnost jako pár?" nechtěla jsem chodit kolem horké kaše. Chaeyoung se na mě konečně na pár sekund podívala.
"Já... nevím, Mino. Chtěla jsem s tebou chodit, protože jsem do tebe byla šíleně zamilovaná. Jenže když se na to teď zpětně dívám, možná to byla jen posedlost tebou. City v tom byly, to vím určitě, ale nejspíš nebyly tak silné, jak jsem si sama myslela. Ach, nerozumím tomu," řekla lehce plačtivě a sklopila zrak k zemi. Jemně jsem ji ruku obtočila kolem ramen. Položila si hlavu na mé rameno a já slyšela tiché vzlyky.
"Je to v pořádku, Chaeyoung. Pokud to takhle cítíš, nebudu ti bránit. Rozejděme se, když to bude pro tebe lepší," řekla jsem konejšivým hlasem, ač se mi to neříkalo zrovna nejjednodušeji. Ano, mám Chae ráda, ale už od začátku jsem věděla, že to bude složitější. Necítila jsem k ní žádné velké city, ale byla jsem šťastná, když byla i ona.
"N-Nechci tě ztratit, Unnie," zašeptala. Přitáhla jsem jí již do úplného objetí.
"Neztratíš mě. Jsme členky stejné skupiny a čeká nás společná budoucnost jako zpěvaček. Budeme přátelé, ač to nebude stejné jako předtím. Záleží mi na to, Chaeyoung," lehce jsem se od ní dotáhla a podívala se do její uslzené tváře. Zavřela oči a zhluboka se nadechla.
"Unnie, můžu mít prosbu?" zeptala se mě s pohledem do mých očí. Přikývla jsem.
"Můžu... můžu tě naposledy políbit?" nevím, jestli je to dobrý nápad. Nechci v ní ani v sobě vyvolávat falešný pocit naděje. Jenže její pohled byl přímo neodolatelný. Lehce jsem se usmála a naklonila se k ní. Ona se naklonila ke mně a spojila naše rty do opravdu pomalého polibku. Bylo to naše poslední rozloučení jako milenci, opět vstupujeme do éry přátel. Po chvilku jsme se od sebe odtáhly. Nemůžeme riskovat, že nás tady někdo uvidí.
"Děkuji ti, Unnie. Za všechno," řekla tiše mým směrem Chaeyoung. Usmála jsem se na ní a už mlčky jsme se vrátily na naši kolej. Ještě musíme vymyslet, jak to řekneme holkám. Uvidíme, snad z toho nebudou dělat velkou drámu.
---------
Úvodní obrázek: TZUYU a CHAEYOUNG
UKpop je zpět, dámy a pánové!!
Už jsem ani nemyslela, že se k této knížce vrátím. Za chvíli to bude rok od vydání (21. 8. 2021). Ten čas tak letí. Mé přání by bylo, abych to do tohoto data dopsala, ale nevím. Taky jsem kdysi říkala, že do ledna mám tohle dopsané a skutek utek. Teď už to ale půjde rychle. Před námi je cca 12. kapitol a připravte se na to, že budeme v čase dost skákat dopředu. Ještě uvidíte...
Jinak na mém profile je dostupná knížka Princezna Mafie, tak ji můžete omrknout. Kapitoly vychází jednou do týdne (14 dní).
UKpop, vítej opět na naší hvězdné obloze!
🌠*Annie*🌠
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top