Kapitola 9. -

(Vážně, takhle to tam je. Prostě jsem to asi chtěla pojmenovat až dopíšu kapitolu, k čemuž už nikdy nedošlo... A teď si vzpomínám, že kapitoly Spící Beatrice jsem taky pojmenovávala až po dopsání! Tak to mi zůstalo :D)

Sabina se nemohla zbavit pocitu, že jí Sabrina chce něco říct, ale že jí to nepřipadá vhodné. (To zní spíš jako nenápadná poznámka pro autorku: nezapomeň, ze měla vymyšlenou ještě nějakou zápletku, pak se k ní musíš vrátit!) Spolu si prohlédly celý sešit, a pak zase vylezly oknem a slezly po stromě. (Nešlo by třeba "vrátily se stejnou cestou jako přišly"? Ne? Dobře, to byl jen návrh, nerozčiluj se...) Vydaly se rychle do lesa. (Proč rychle? Určitě je už zase někdo hledá, že?)

Když se vrátily, všichni byli v zahradě. Někdo se opaloval, někdo se koupal. (A nikdo je nehledal.)

Na zahradě měli velký bazén, sice se studenou vodou, zato ale k němu patřila spousta nafukovaček, lehátek a míčů. (Jasně. Mají obrovský pozemek, stáj, bazén, spoustu lehátek a tak, ale nemůžou si dovolit mít dvě auta nebo ohřívač do bazénu -_-)

„Ahoj holky! Přidejte se! Sabrino, máme tady i náhradní plavky (-_-), Sabina ti je ukáže," volala máma z (ledového) bazénu (a vůbec se nedivila, že někam zmizely a teď se vrátily). (Okej, lidi, myslím, že je čas na přiznání. Ta máma... jsem jako měla být já. Tak, teď to víte. Ne, už nechci mít farmu ani sedm dětí, a pokud budu vůbec nějaké mít, pokusím se jim vymyslet normální jména, slibuji :D Tak a teď si užijte můj popis -_______-)

V modrých plavkách jí to moc slušelo. (Jop, pořád miluju modrou ♥) Měla dobromyslný úsměv, veselý obličej a jak hnědé oči, tak hnědé vlasy, dlouhé po lopatky. Její vypracovaná postava poskakovala v bazénu (TAK DÁMY A PÁNOVÉ, po téhle větě jsem POPRVÉ v historii přepisování Slátaniny chytla takový výtlem, až mi tekly SLZY. Tohle prostě NEJDE. Já ze sebe nemůžu :DDDDDDDDDD) a často se ponořila do vody, až jí vlasy zplihle visely přes oči a ona se začala smát. (Hm. Kolik mi tam sakra JE? Taky pět jako Matyldě? Nebo jedu na drogách nebo co jako???)

Sabina vzala Sabrinu do prádelny, kde (spáchala vraždu a pak sebevraždu, protože Sabrina viděla vypracovanou postavu její mámy poskakovat v bazénu) byl teď značný nepořádek, protože si odtud všichni prali (přepsáno) brali (ale to se mi stává pořád! Zásadně místo "odborný" píšu "odporný" :DDDD) ručníky a věci do bazénu. Našly jedny plavky, které byly Sabrině akorát a Sabina si vzala svoje oblíbené. Pakserychle (kdo by potřeboval mezery, pche) zozběhly (přepsáno, btw ahoj Azerethia :D) rozběhly do bazénu.

Asi po hodince bavení ve vodě je (klikyhák, který nic neznamená) zavolala na kokteil. (Ooooo chci taky!) Zrovna když ležely na lehátkách, přijelo auto po cestě k domu. (Kam zmizel slovosled?) Z auta vyskočil muž a rozběhl se k bazénu (a skočil do něho šipku. Ne? Tak nic, no)

Sabrina si ho všimla a posadila se: ,,Tati!" Lehce sekočila z lehátka. Brzo ji sevřel v náruči. (Kdepak, těch pár vynechaných vět nebude nikomu chybět, v pohodě... Hlavně že víme, jak zjistil, kde Sabrina je, že? -_-)

,,Děkuji, že jste se o ni postavala (jo aha, postarala, pardon)," promluvil, jen co došel k mamce.

,,Venzelová," představila se a podala mu ruku.

,,Venem, otec Sabriny. Ale předpokládám, že už víte (dopsáno to) to už víte. Rád vás poznávám." (Zní jak kravaťák :DDD)

,,Já taky. (Nevypadlo mi jedno "vás"?) Péče o Sabrinu mi nedělala potíže (protože o ni ani nepečovala!), je velmi milá. (To nemůže vědět, skoro s ní nemluvila...) Pokud chcete, může tu eště (... ne, na tohle nemám. Jdu chcípnout) zůstat, nebo ji můžu vyzvedávat ze školy." (Ale ona neví, že bydlí tak blízko. Nikdo jí to neřekl... A stejně, proč by potřebovali, aby Sabrinu vyzvedávala? Vždyť má oba rodiče. Teda zatím :D Ne nebojte, myslím, že to měla její máma přežít. Ale to už se nedozvíme.)

,,Chci tady ještě (jak to, že tady to mám správně???) chvilku zůtat (vážně, já to nechápu. Jak můžu VYNECHAT písmeno uprostřed slova, když to bylo psaný na papir?), tati," ozvala se Sabrina, ,,Pak (zase špatně přímá řeč) přijdu lesem a domluvíme se, jak to uděláme zítra. (Jo aha, ono možná to vyzvedávání platí jen po dobu, kdy je Sabrinina máma v nemocnici, no dobře... Ale nešlo to říct jasně?) Jedeš eště (ale no tak!) dnes do práce?"

,,Chtěl jsem jet, Sabrino, pokud vám nebude vadit, že tu zůstane (to už je asi třetí zůstat. Vážně Lio, o existenci synonym jsi měla vědět už asi od druhé třídy nejpozději)," obrátil se na mamku.

,,Je tu vítaná." (A... to je všechno? Žádné domlouvání, pozvání na čaj nebo kafe, výměna telefonních čísel pro případ, že by se něco stalo?)

,,Výborně. (Hm, tak asi je to fakt všechno.) Sabrino, přijď do osmi domů."

,,Dám vám su je (aha, svoje :D) telefonní číslo," ozvala se máma. (No hurá!)

,,Jistě, to je dobrý nápad..." (Ano, to je! Ty seš nějak mimo, chlape.)

Když se rozloučili, pan Venem nasedl do auta a odjel. Pak se všichni vrátili k opalování. (To jsme opravdu potřebovali vědět -_- Nebo teda jo, potřebovali, ale nešlo to podat trochu normálněji?)

Večer šla Sabina Sabrinu vyprovodit. Ten den se dlouho honily na zahradě se Sabininými sourozenci. (*mlátí hlavou do stolu*) Pak jí Sabina ukázala svůj pokoj. (A... to je všechno? Vždyť tam bylo materiálu tak aspoň na půlku kapitoly! Takové plýtvání...)

Brzo Lana zaslechla holky, kterých kroky směřovaly k ní. (-_-) Strčila hlavou do kolouška Nala a spolu se vydali dívkám vstříc.

,,Podívej, to je Lana! (no nekecej!)" všimla si ji (spíš jí, ale dobře, no...) Sabina.

,,Ahoj Lano," podravila (dopsáno z) pozdravila ji Sabrina, ,,Vyprovodíš nás?" (*tiše pláče nad úrovní tohoto díla, nad krátkými větami, nevysvětlenými souvislostmi a nad skutečností, že se to rozhodla přepisovat*)

Lana souhlasně přikyvovala (jak dlouho?!? jedno přikývnutí by nestačilo?) a vydala se po cestě. (Pořád mi nedochází, jak je možný, že jim ta zvířata rozumí. Vždyť to nemá být příběh o kouzelných zvířátkách.)

,,Taťka už je doma," poznamenala spokojeně Sabrina.

KONEC.

Uf. Fakt se mi ulevilo, vážně lidi. Tohle už ke konci ani nemohlo být vtipné, to bylo spíš smutné. Takže info, jak to bude dál. Nejdřív vydám nějaké krátké vecičky, co jsem našla a jsou asi tak z první třídy, a pak, jako velké finále, nás čeká moje první fan fikce. :) Doufám, že se těšíte :)