Věnováno té nejúžasnější, nejsilnější a nejlepší osobě, kterou znám. Která o mě ví vše a je tu pro mě a já pro ní. Děkuji, že jsi lucdoc23 ❤️❤️

Pohled Gejmra:

Ani na Štědrý den si nedám pokoj a opět strávím sedm hodin voláním s Honzou. S ním vždy úplně přestanu vnímat čas.
,, Já tenhle rok Vánoce nijak neslavím. Už druhý rok je budu slavit sám."
Je mi ho tak líto. Nejraději bych se sebral a odjel za ním. Když jsme se rozloučili šel jsem připravovat večeři. Musel jsem stále myslet na Honzu a na to, jak to není fér, že je na Vánoce sám. Na to jak bych chtěl být s ním. Když jsem pak viděl na jeho stories, že s Vánocemi mají jít všichni někam a o pár minut později mi napsal, že se jde opít. Věděl jsem, že je zle. Věděl jsem, že se cítí opravdu na dně. Přemohla mě úzkost a neskutečná touha mu pomoci. Už jsem neváhal, vzal peněženku, mobil, klíče nasedl jsem do auta a jel za ním. Po dvou hodinách jsem konečně stál u jeho dveří a nervózně zazvonil. Jen co se dveře otevřely objal jsem ho.
,,Nejsi sám. Nikdy nejsi sám jsem tu vždy a navždy pro tebe. Na to nezapomeň."
,, Děkuju, nevím co bych bez tebe dělal."
,,A já bez tebe. Chci ti něco říct. Už před nějakou dobou jsem si uvědomil že... že tě miluju."
Podíval jsem se do těch jeho dokonalých očí, viděl jsem slzy ale slzy štěstí. Políbil mě a já v tu chvíli byl nejšťastnější za celý rok. Došla mi jedna věc. Nemohl bych bez něj žít...