... Tak a jsme na konci. Ani se mi tomu nechce věřit. Setry jsou dopsané, to snad ani není možné!

Od začátku, kdy měl tento příběh být pouhou delší povídkou o max. pěti částech, uběhly skoro tři roky. Za tu dobu vznikl z původního plánu koncept obsahující šedesát kapitol rozlehlého románu. Kdo ví, proč zrovna šedesát? Matně si pamatuji, že počtem kapitol jsem chtěla přesáhnout svou předešlou fanfikci Autobot Xaludon. Nicméně nakonec to dopadlo krásnými třiceti kapitolami, prologem a dvěma epilogy. A myslím, že nejen já, ale určitě i vy jste s tímto spokojení.

I když vlastně...

Stále zde zbývá spoustu věcí dořešit a spoustu věcí objasnit. Začněme ale hezky od začátku – nebo spíš od konce.

V poslední kapitole jsem se v poznámkách zmiňovala o obou epilozích. První splnil popis na výbornou. S tím druhým nastaly potíže. Žádné rozcestníky k dalším příběhům se nekonaly. Nepodařil se mi vykonstruovat způsob, pomocí něhož bych vás do nich uvedla a dokonce ani není, kam bych vás uvedla. Ačkoli mám ty příběhy poměrně rozmyšlené, zatím neexistuje žádná kapitola ani prolog, kterým bych započala alespoň jednu další knihu.

Rozhodla jsem se to vyřešit taktikou „až to bude, tak to bude", nebo spíše „až to přijde, poznáte to". Prozatím známe příběh sester a to by pro začátek mohlo stačit.

Je úsměvné, že se zmiňuji o začátku, když jsme na konci. Poslední kapitola v mojí první dokončené knížce Silver Dust a obnova Ghardtronu se totiž jmenuje „Konec je jen nový začátek". Což je nejspíš i aktuální situace tady v této linii příběhů (nebo vesmíru, sáze či jak to uskupení příběhů pojmenovat). Ačkoli se zdá, že jsme na konci, jsme vlastně na začátku.

Poslední, co bych vám možná mohla prozradit o nadcházejících příbězích, je to, že by se měly odvíjet od Sester, o doposud nenalezených příbězích různých postav a celého toho „vesmíru" celkově.

Nyní, když máme tuhle záležitost za sebou, bych se ráda vrátila na začátek – do okamžiku, kdy to celé začalo.

To jsem ještě psala Xaludona, ale už jsem přemýšlela, co dalšího vymyslet. Pak mě to napadlo. To, co vzniklo – tenhle konkrétní typ Transformers fanfikce – je poměrně známý. Nejen Wattpad, ale i jiné weby jsou plné fanfikcí o dceři (či synovi) Optima Prima. Není žádným tajemstvím, že ve fanfikcích tento velmi oblíbený Prime figuruje jako takový taťka. Aby taky ne, když je Optimus očividný otcovský vzor. „Daddy Prime" se mu mimo jiné říká. Hodně lidí v něm vidí jakéhosi svého adoptivního tátu a přesně tak jsme ho viděly (a stále vidíme) já a moje nejlepší kamarádka.

A to byl okamžik, kdy jsem si řekla: „Co kdybych napsala příběh o nás dvou jako jeho sparklings?"

Ó, jak praštěná představa je, že bude mít Optimus o další sparklings navíc. Ale to mě nemohlo zastavit. Říkala jsem si: „Tohle je můj příběh, můj vesmír, a v něm to tak může být a nikdo mě za to nemůže odsuzovat, protože to je prostě můj vesmír."

Tak jsem se pustila do psaní. Původní návrh se začal protahovat, jak přibývalo zápletek nejen hlavních, ale i vedlejších postav. Navíc jsem chtěla utvořit prostředí skutečného světa, kde figuruje bezpočet postav, tudíž během celého příběhu se můžete setkat nejen se známými Autoboty a Decepticony, ale také s naprosto novými elementy – těmi mými – které dopomohly přiblížit se obrazu, jak to mohlo na Cybertronu během války vypadat.

Vzhledem k opakovatelnému tématu jsem musela přihlížet také k tomu, aby byla kniha svým způsobem originální. V zásadě šlo o to příliš neupozorňovat na hlavní zápletku příběhu, ale soustředit se na tu omáčku kolem. Hlavní zápletka se objevila v prologu, pak dlouho nic, sem tam nějaké to připomenutí, že Armorstream a Clouddash jsou sestry a Optimus Prime s Ariel alias Elitou One jsou jejich rodiče a až pak teprve na konci v epilozích jsem se k ní vrátila a příběh ukončila.

(Ovšem můžete tušit, že tomu zdaleka ještě konec není he, he.)

V omáčce kolem můžeme zatím poznat přátele i nepřátele a spoustu míst, projít všemi různými stádii vývinu fiktivních postav a tak. A také nasekat spoustu otázek, nedovysvětlených skutečností, nedovyprávěných příběhů a především mraky chyb.

Jednu z největších chyb jsem objevila asi tak před rokem, kdy jsem se pouštěla do opravování. Growl měl být unesen a měl být ve stejném vězení u Grindela jako Stream a Dash. Ale co se nestalo, v další kapitole o něm už nebylo ani zmínky. Takže nastala „operace korekce", aby tam Growm byl a bylo jasně poznat, že tam byl (ale pak stejně zdrhnul, tak co XD, ale problém byl vyřešen).

Postupně jsem se tedy pouštěla do opravování. Prologem počínaje a prozatím asi nějakou tou devátou kapitolou konče.

Sranda je, že jsem vždycky začínala právě od začátku a dokud jsem nebyla spokojená s prologem, nemohla jsem pokračovat na první kapitolu a tak dále.

Co se týče označení kapitol, které mám opravené, ty jsou opravené pouze „první vlnou" korekcí. Během uplynulých pěti nebo čtyř měsíců jsem se zase vrátila k prologu a opravovala zase od začátku (a opravovala jsem i poznámku autora a samozřejmě i slovník, protože jsem tam zapomněla chybičky).

Zkrátka opravené kapitoly už zase vypadají malinko jinak. Až dokončím všechny opravy „první vlny", budu publikovat opravy „druhé vlny" a poté, doufám, už bude vše podle mých představ...

Další věc, na které budu ještě ohledně oprav pracovat, se týká poznámky autora a slovníčku. Ještě stále nemám zmapované všechny aspekty jak uspořádání armády, tak i funkcí všech jejích složek a nemám hotový ani celý slovník. Stále se najde něco, co do něj dopsat. Také se začínám pomalu potýkat nejen s označením času, které tak nějak nesedí, ale i s několika slovíčky. „Sir" a „career" jsem nalezla v jednom ze slovníku, který vytvořil jeden zahraniční fanoušek (faninka), jenže když jsem nedávno propátrávala internet, po těchto dvou slovech se slehla země.

S tím souvisí jedna z nejobtížnějších otázek u TF: jak, doprčic, přicházejí na svět noví transformeři? Existuje pár teorií a dost fanouškovských vysvětlení. S tímto se ještě budu potýkat a o tomto tématu bych psala pak někde stranou...

Když se vrátím zpátky k nedovyprávěným příběhům, na ně se můžete těšit v dalších knihách (přinejmenším jednu z nich bych chtěla přizpůsobit i vašim přáním – pokud budete chtít vědět, jak to bylo, dejme tomu, se Silveronem, nebo co všechno dělal Slimbite u Yoketrona, napíšu povídku nebo i víc povídek).

K nim i k Sestrám se chystám kreslit i ilustrace (pár jich už můžete najít v prvních kapitolách) a pomalu chystám i nový obal. Ten bude stát ještě hodně času, než ho dokončím, takže tu bude ještě nějakou dobu ten současný. Kdybych měla popisovat obaly těch dalších knih, už bych moc předbíhala. U těch se uvidí až později.

K závěru tohoto doslovu mám jedno malé překvapení.

Vím, jak časově náročné je čtení – člověk si na to musí udělat čas a pokud se už chystá spát, musí bojovat s únavou a dočíst alespoň poslední odstavec. Moc dobře to znám. Přiznám se, že čtu jednu skvělou fanfikci, ale dělá mi problémy dostat se na konec kapitoly, protože před tím vždycky usnu, nebo musím jít plnit si svoje povinnosti a když se k tomu pak vrátím, jsem úplně ztracená a musím začínat zase od začátku (nebo se chytnout o pár odstavců zpátky).

Ovšem čas na poslouchání má člověk v podstatě více. Může poslouchat a u toho vařit, uklízet, zavřít oči a relaxovat...

Ó ano, tušíte správně. Chystám se ze Sester udělat audioknihu :D.

Začala jsem s tím u „druhé vlny" korekcí, při nichž si načtu kapitolu, najdu chyby, nebo kus něčeho co chci rozšířit nebo lépe popsat. Hlavně se učím číst nahlas. A to je už teda něco, když se člověk jako já, který je většinou výřečný asi tak jako němý Bumblebee, rozhodne používat svůj hlas.

Prozatím jsem ještě nezačala s „čistým čtením", ale pevně doufám, že po všech těch korekcích a „cvičném čtení" se dočkáme i nějaké té Transformers audiofanfikce :D.

Info o tom, až to budu mít, hodím do této knihy za Poděkování, kde se setkáme ještě jednou :).

Prozatím se mějte hezky :)

Vaše BlueErill