Axel chodil do školy, hrál florbal, dobrovolničil a aby toho neměl málo, začal ještě chodit tento semestr do nějaké skupiny právníků, kteří se zajímali o reálné, současné problémy. 

"A co to jako obnáší?" zeptal se ho Gavin, když to mezi řečí Axel zmínil. Byli u něj na bytě, spíše jen na takový pokec. Axel seděl a Matt se hned vyvalil vedle něj, hlavu v jeho klíně a vytáhnul mobil. Axel a Gavin vždy měli konverzace, ke kterým neměl co říct.

Tady ale měl. Otočil hlavu ke Gavinovi. "Teoreticky jsou to aktivisti."

Axel protočil očima. Gavin se uchechtl. "Pojedete do Paříže, abyste se přilepili k Moně Lise?"

"Tam to taky jednou dopracují," odvětil Matt a tím si zasloužil od Axela šťouchnutí do hrudi. 

"Ne, zkrátka se snažíme poukázat na nějaký kontroverzní věci, problémy. Ale legálně podložený. Spolužačka do letos zavedla. Přišlo mi to zajímavý," pokrčil rameny. 

"Taky mi vždy přišlo zajímavý, proč se aktivisti přilepují na různý místa. Pak mi to musíš převyprávět," podotkl Matt. A tak se stalo, že už více neměl Axelův klín jako polštář, protože se odsunul a odfrkl si. 

Gavin se na Matta podíval. "Hádám, že ho v tom úplně nepodporuješ?"

"Pro mě za mě, ať si dělá, co chce," odpověděl Matt. Nechtěl totiž přiznat, že ho to opravdu lehce štvalo, ale v tom smyslu, že Axel už byl tak zaneprázdněný a teď na sebe budou mít ještě méně času. Kdyby spolu nebydleli, ani by se neviděli. 

To by ale Gavinovi nikdy neřekl. Nikdy by takhle nepřiznal, že je tenhle typ přítele, přece jen měl image, kterou si potřeboval udržet. 

"Třeba bys taky mohl začít dělat něco mimo školu, hele," podotkl Axel.

"Škola je můj zkrácený úvazek, ty jsi můj druhý zkrácený úvazek. To dohromady dává plný úvazek."

"Vždyť jsem půlku času pryč."

"Ale já zas neustále mentálně bojuju, že je v pořádku s tebou chodit, když Peter zemřel."

"Já vás někdy opravdu nechápu," vložil se do konverzace Gavin. Kývl na Matta. "Ho častěji."

"Protože jsem tajemný," odvětil. "A ty se nikdy nedozvíš má nejtemnější tajemství."

Axel se natáhl ke konferenčnímu stolku a odtáhl dál od Matta jeho skleničku vína. "Už meleš kraviny, to je znamení, že stačí." 

Matt se uchechtl, ale nic nenamítal. Stejně už na více neměl chuť. Stejně by už nejraději šel zpátky na kolej, což taky do dvaceti minut šli. Rozloučili se s Gavinem a vydali se večerním městem zpátky do kampusu, byla to asi patnácti minutová cesta, dalších pět minut od brány kampusu k jejich koleji.

"Klidně řekni, jestli ti to vadí."

Matt zvedl pohled. "Udělal bys s tím něco?"

Axel se lehce uchechtl. "Ne. Ale věděl bych, na čem jsme."

"Není to tak, že by mi to vadilo," odpověděl Matt. "Je hot, že jsi ambiciózní. Víš co chceš. A všechno... stíháš. Jen je mi trošinku líto, že budeme mít na sebe méně času."

"Aww, neříkej, že Matthew Anderson, vlk samotář, chce se mnou trávit čas?" dloubl do něj Axel ramenem.

Našpulil naštvaně pusu. Vlk samotář se urazil, jeho klasika. "Blbečku," zamumlal. "Už nechci." Zastavil se. "Jdi, půjdu pět kroků za tebou jako náznak mé uraženosti."

Bylo mu naprosto jasné, jakou dynamiku jako pár měli. Axel, ten dokonalý, hodný kluk, neustále sluníčko, úsměv na tváři. A pak tady byl on, Matt, mrzutý klučina, který ještě tak trochu hledal tu radost v životě. 

Protože v tu chvíli to z nich křičelo. Axel k němu se smíchem došel, dal mu pusu na špičku nosu a shlédl na něj, protože přece jen byl o trochu vyšší. "Jen tě škádlím. Zas tak zaneprázdněný nebudu, jen si s děckama občas zavolám, jinak budeme pracovat hodně samostatně."

"Jen aby," zamumlal. 

"Uvidíš, že jo."

Chytil ho za paži a popotáhl ho, aby se dal do chůze. A tak za chvíli došli na pokoj. 

Kde Matt tak nějak hodil na Axela bombu. Řekl by ale, že příjemnou bombu. "Jdu do sprchy. Přidáš se?"

Bylo docela vtipné sledovat Axelovu reakci, když se zatvářil překvapeně, ale pak se uchechtl. "Jasně. Pohni, půjdu po tobě."

"Já to ale myslím vážně."

Axel, který zrovna někomu odepisoval, přestal a tázavě se na Matta podíval. "Jo?"

"Jo."

"Co tak najednou?"

Pokrčil rameny. "Další krok, ne?"

Axel se uchechtl. "Já si stále myslím, že jsi prostě... tak křehký, plný bolesti, co se vztahových věcí týče, a vše tě děsí, ty jsi při tom ale naprostej bojovník, hele."

"Někdy vyšiluju," přiznal Matt. "Někdy se cítím provinile. Ale umím to už v sobě docela dobře zadupat. A stále jsem jen obyčejnej kluk, který chce sprchu se svým přítelem."

"Tak to má tenhle kluk mít."

Ještě spolu nespali, takže tohle byl docela velký posun, co se jejich vztahu týkalo. Nejvíce svlečeného, co Axela viděl, bylo stále se spodním prádlem na sobě. Teď? Teď si Axel sundával i to. 

Matt nasucho polkl. A pak i on si sundal veškeré oblečení a vlezl do sprchy za Axelem. 

Peter byl jeho jediný, ne co se pusy týkalo, ale větších intimností ano. A čekal, že až na ně dojde s Axelem, vina ho naprosto pohltí. 

To se ale nestalo. Axel se k němu otočil a Matt ihned spojil jejich rty. Do polibku se usmál. Axel si ho k sobě více přimáčkl. A Matt nedokázal myslet na nic jiného jak na Axela, na to, jak chce víc, jak konečně chce zase cítit intimnost. 

Jeho ruka sjela níž. Axel ho ale zastavil. "Jsi si jistej?" zašeptal.

"Nezpochybňuj mě furt," odvětil Matt.

Axel se uchechtl. "Upřímně? Momentálně zpochybňuju sebe. Že se už pak nedokážu zastavit."

Matt zvedl jeden koutek úst do úsměvu. "Kdo říkal, že by ses měl zastavovat?"

"Oh wow. ty se toho nebojíš."

"Jen chci být zase normální," odpověděl. A tentokrát se zastavit nenechal. Axel mu vzdechl do ucha. 

Nechtěl ale první sex s ním ve sprše. Vypnul vodu, vyšli ven, sotva se usušili, už se zase líbali, už zase byli v sobě a upřímně, Matt neměl ani prostor, aby se cítil provinile kvůli Peterovi. Jeho myšlenky se točili kolem jediného - Axel, Axel, Axel.

Axel se  posadil na postel, Matt mu ihned sedl na klín, vzal jeho tvář do dlaní a políbil ho. Pak mu přejel pažemi po zádech a ucítil tak pod prsty texturu jeho jizvy na zádech. A až v tu chvíli ho Peter praštil do obličeje, stejně jako to, co dělal. 

Chvilkově zaváhal. Viděl na Axelově pohledu, že si toho všimnul. Ale hned na to Petera v sobě udupal. Měl právo být zase šťastný, zase cítit lásku. Neznamenalo to, že by Peter pro něj najednou byl nikým. 

Dal mu pusu na koutek úst, aby mu zabránil cokoliv říct. Místo toho promluvil on sám. "Peter byl vždy nahoře," zašeptal. Podíval se Axelovi do očí.

Axel zvedl jeden koutek úst do lehkého úsměvu. "Můžu být taky, jestli chceš."

"Jo," vydechl Matt. "Byl jsi vůbec někdy dole?"

"Jednou?" odpověděl Axel a pak se zasmál. Začal mu pokládat lehké polibky na hruď. "Ale jak chceš."

"Chci, abys byl nahoře. Samozřejmě."

"Samozřejmě?"

"Mám od tebe velký očekávání."

Axel se znovu rozesmál a nevěřícně zavrtěl hlavou. A pak, zničehonic, popadl Matta kolem pasu a pohl se způsobem, že najednou ležel Matt pod ním. "Zakládám si na komunikaci. Takže kdyby cokoliv, hlas."

Matt protočil očima. "Budu v pohodě, pořád-"

"Já to myslím obecně," přerušil ho Axel. "Třeba kdybys chtěl, abych přidal." A potutelně se pousmál.

Matt se v tu chvíli musel začervenat až kdo ví kde. Jeho image se bortila. Přišlo mu, že v tu chvíli by poslechl Axela na slovo. Přikývl. 

A Axel své polibky na hrudi začal směřovat více dolů.

§

a bum, zase si to tady utneme :DDd

omg úplně se tady červenám. 

KAŽDOPÁDNĚ OSLAVUJTE, MÁM VYMYŠLENÝ DRAMA A BUDE TO SUPR ČUPR!!!