Prosím. Alespoň u téhle poslední kapitoly poslouchejte hudbu v médiích. Je to pro mě tak nějak. No. Uvidíte :)

„Zůstaň svůj. Neměň se kvůli tomu, co se stalo. Prosím."

Nemohl se smířit s tím, že jsme se rozešli. Nechápal, kde je problém. Že byl opilý a nechtěl. Co na tom, že byl opilý? Neodolal mu a nebylo to poprvé. A nejhorší bylo odejít z toho bytu a nechat tam našeho skvělého psa. Jistě. Nerad jsem Connora opouštěl, ale v tu chvíli jsem byl natolik vytočený. Zlomený.

Nechal za stěračem mého auta dopis.

Omlouval se v něm. Tolik krásných slov.

Byla to doslova nejhorší chyba mého života. Hrozně jí lituju, ani nevíš jak. Chci být s tebou, cokoliv budeš chtít, udělá mě to šťastným. Nemám zatím žádný sen, ale vím, že budoucnost je s tebou! Tak prosím, vezmi si tolik času, kolik chceš, ale promiň mi to. Já vím, že už jednou jsem tě zklamal, ale to jsem tě dost neznal. Budu se snažit vynahradit všechny moje nedostatky, splnit tvoje sny a hlavně udělat tě šťastným, jako děláš Ty mě.

C.

Ignoroval jsem ten dopis a on toho na nějakou dobu nechal. Myslel, že se přes to dostal. Nedostal. Pořád se snažil. Tentokrát to byla obrovská kytka a dopis.

Udělal jsem kolosální chybu, který lituju. Přesto doufám, že nejsem špatnej člověk. Přece jsme měli spousty krásnejch chvílí a zážitků, snad na to všechno nezapomeneš kvůli tomu, jakou kreténskou chybu jsem udělal. Je to chyba, která se nebude opakovat. Miluju tě. Miluju tě tak moc. Nikdy bych Ti nic takového neudělal, nebýt pod vlivem. Nevěděl jsem, co přesně dělám, hrozně mě to užírá a ničím moc mi chybíš. Uděláš mě hrozně šťastným, když začneme jen chodit do hospod, jako dřív. Jde mi jen o tebe, prosím Tě o jediné, jen nedělej nic hloupého, zůstaň, jaký jsi. Sám sebou. Jen takový jsi naprosto úžasný.

Brečel jsem. Brečel jsem tak moc. A poslední věc, kterou mi dal, bylo CD, na kterém bylo napsáno Our little love story.

Asi pro tebe nebudou ty písničky znamenat tolik, co pro mě, ale některé jsi mě naučil poslouchat ty a některé jsme poslouchali spolu.

Asi to ani nevystihuje to, co jsem chtěl a působí to jinak, ale doufám, že si to občas poslechneš.

Mám tě rád.

Connor.

--

Tak jo. Hurá do toho. Já vím, že to bylo uspěchané a tak, ale mám k tomu svůj důvod. Celý tenhle příběh je vlastně o mě a člověku, kterého mám pořád neuvěřitelně moc ráda. Myslela jsem si, že by bylo hezké to všechno sepsat, ale nerada píšu hetero věci a navíc, psát správná jména by mě asi zlomilo úplně.

Není na tom nic domyšleného, jen jména jsou vyměněná. A jméno písničky, která je pro tuhle kapitolu je ta poslední, která je na tom CD, které mi tenkrát dal.

Ani nevím, jestli je to pro někoho jiného pochopitelné nebo tak, asi jsem si jen naivně myslela, že když to napíšu, budu to moct hodit za hlavu. Hakuna matata.

Nefungovalo to ...

Ale i tak jsem ráda, že to mám sjednocené. Bude tolik věcí, na které budu zapomínat. A i přes to, jak k ničemu se od té oslavy cítím, miluju každičkou vzpomínku, kterou s tím člověkem mám. Byl jiný a chápavý. Tenkrát asi jako jediný.

A no. Nepsala jsem tohle proto, abyste mě litovali nebo tak. Spíš jsem jen chtěla ukázat, že lidi jsou vážně svině a nelze se spolehnout ani na člověka, který vám stojí po boku. Protože. Můj Tyler vážně nebyl moc dobrý kamarád nebo ano? A víte co je nejšílenější. Obě tyhle osoby mám pořád ve svém životě a nedokážu se zbavit toho, jak moc jsem je měla ráda.