„Tak... kdo z nás pojede na mistrovství?" zadíval se na staršího chlapce Taehyung a rozepnul si první tři knoflíčky u košile.

Hoseok si slabě povzdychl a odšpuntoval drahé víno. Sice jim na pokoj připravili skleničky, ale rozhodl se, že nebude riskovat rozbití, a proto pil rovnou z lahve. Pil dlouho, snažil se tím vyhnout odpovědi.

„Nevím," dostal ze sebe po chvíli. „On chce oba."

„Jenže my tam prostě spolu nemůžeme být," kroutil hlavou Taehyung a uvelebil se na posteli tak, že se zády opíral o dřevěnou pelest.

„Já vím, zabili bychom se," přikývl na souhlas Hoseok.

Položil víno na stolek a postavil se na nohy. Sundal ze sebe sako, které odhodil na druhou stranu gauče. Taehyung ho jen mlčky sledoval a u toho upíjel své víno.

Všechno se s nimi točilo, nebyli schopni pořádně mluvit. Každé slovo z nich lezlo jak z chlupaté deky přes jejich alkoholem zamotaný jazyk.

„Jenže víš jak," začal po chvíli ticha Hoseok, kterému ve flašce už docházelo víno. „Já tam chci jet, ty taky chceš."

„Nevím, jestli se zvládnu celou dobu přetvařovat a spolupracovat s tebou," přiznal Taehyung.

„Já si to taky nedovedu představit," sevřel rty do úzké štěrbiny Hoseok a v zápalu přemýšlení se mu na čele objevila jemná vráska.

Taehyung přelezl blíž k Hoseokovi. Seděl na kraji postele a sledoval staršího chlapce před sebou. Hoseok ihned pochopil, kam tím mladší mířil.

„Co si dáš?"

„Jagera," spustil nohy k zemi a vytáhl ruce vysoko nad hlavu ve snaze se trochu protáhnout. „Tyvole, včera jsi mi dal."

Zamračil se na Hoseoka a s bolestnou grimasou se chytil za žebra.

Hoseok po něm hodil tmavě zelenou lahev a tiše se zasmál.

„Tys mě taky zrovna nešetřil," protočil očima a začal si rozepínat košili.

Pěkně pomalu, knoflíček po knoflíčku.

„Tyvole!" křikl po něm Taehyung, o oktávu výše, než původně zamýšlel a kopl ho do nohy. „Co si jako myslíš, že děláš?"

„Ježiš," rozesmál se Hoseok.

Jak se smál, krásně se mu na břiše zvýraznil pekáč buchet. Taehyung staršího chlapce sledoval s vykulenýma očima a jeho tváře nabraly růžový nádech. Hoseok to nijak neřešil, přeci jen jak do sebe klopili alkohol, museli být oba pěkně rudí. Taehyung, když si uvědomil, že až moc zírá na to vypracované tělo (které kdyby nepatřilo Hoseokovi, asi by po něm šel), rychle sklopil pohled a do pusy si nacpal hrdlo flašky Jagera a začal urputně pít.

Hoseok se pořád smál.

Sundal si košili a odhalil tím modrofialové značky na rukou, v okolí žeber a jednu fakt hnusnou, která začínala u jeho „véčka" a ztrácela se pod lemem boxerek. Taehyung odolal pokušení se podívat, jak moc velká je. Moc dobře si pamatoval, že ho tam trefil, protože mu nějakým způsobem projela ruka mezi jednotlivými díly chrániče, když Hoseoka narazil na mantinel a vší silou, která byla ještě podpořená tou neskutečnou rychlostí, mu tam dal pěstí. Jeho samotného to bolelo, až mu hlavou projelo, jestli mu nezlomil pánev.

Na žádné výčitky však nebyl čas, protože během chvilky dostal od Hoseoka jednu dobře mířenou do čelisti až mu cvakly zuby. Půl pusy měl již umělou – a to jen díky jedné osobě. Naštěstí dnešní stomatologové již odváděli perfektní výkony, takže jeho úsměv byl k nepoznání.

„Jen ti chci ukázat," smál se Hoseok a Taehyung se strašně moc snažil nehledět na jeho vypracovaný hrudník, který přecházel do krásně viditelných břišáků a končil uzounkou cestičkou tmavých chloupků, která končila u lemu jeho boxerek. „Že mě fakt nešetříš a nějaký čas na rekonvalescenci taky potřebuju. Nejsme nejmladší."

Taehyung sklopil pohled a tiše se zasmál: „Máš pravdu. Já se teda ale svlékat nebudu."

„Nechceš mi ukázat to abstraktní umění, kterým jsem ti vyzdobil tělo?"

Taehyung se na to musel napít a dělal, že to neslyšel. Sakra, tohle celý byl špatný nápad.

„Navrhuji se teď chvíli nervat," rozdělal flašku rumu Hoseok a natáhl ji k Taehyungovi, aby si mohli přiťuknout flaškami.

„Souhlasím, dokud to alespoň nepřestane trochu bolet," smál se Taehyung. „Bolí mě každé nadechnutí."

„Jenže je tady prostě problém. Že já to nedokážu na tom hřišti vydržet," přiznal se Hoseok a Taehyung souhlasně zakýval hlavou.

„Mám to stejně, kdykoliv tě vidím, mám chuť ti jednu vrazit ještě, než otevřeš pusu. Bohatě stačí, že tě vidím."

„Právě. Nechápu, že jsme po sobě ještě neskočili teď," smál se Hoseok a nezatěžoval se s nějakým zapínáním košile.

Seděl tam rozvalený, tmavé kalhoty, které na svém místě držel kožený pásek a košile, kterou měl oblečenou, rozepatou a už u jeho prsou se rozjížděla do stran, takže výhled na jeho hrudník byl rušen pouze flaškou rumu, který si Hoseok opíral o tělo v místě takového trojúhelníku, který je pod prsy.

„To ten chlast," pokrčil rameny Taehyung. „Začíná se mi fakt motat hlava."

„Tak to zkusíme?"

„Zkusíme co?"

„Zkusíme se nezabít?"

„Hoseoku," vydechl Taehyung. „Nemůžeme se před každým tréninkem ožrat do němoty."

„Ale můžeme se zkusit ignorovat."

„A dokážeš to?"

„A ty?"

„Upřímně? Nemám nejmenší tušení," povzdychl si Taehyung a sklopil pohled.

„Zkusíme a uvidíme? Když to nepůjde, tak já skončím."

„Nebo skončí ten, kdo bude víc dobitej?"

„To je výzva?" rozesmál se Hoseok a Taehyung přikývl.

Znovu si přiťukli flaškami a kopli do sebe pomyslného panáka, kdy každý upil z toho svého.

„Napíšu trenérovi."

„Co píšeš?"

„Dobrý večer, rozhodli jsme se, že to zkusíme spolu. Pokud to nebude fungovat, jeden z nás odstoupí."

„Super. Ještě se mu vyfotíme, ať ví, že to je od nás obou."

„Jo, tak si zapni košili."

„Proč? Co je na tom špatného?"

„Vždyť to vypadá, že spolu něco máme."

„Fuj, co to kecáš?"

„No vypadá," bránil se Taehyung.

„Nevypadá, vždyť mám holku! A hlavně nejsem teplej! To je jedno, ser na to a foť!"

Taehyung jen pokrčil rameny, vyfotil je a fotku poslal trenérovi.

„Výměna," podal mu flašku rumu Hoseok a vzal si od něj bylinky.

„Na mistrovství," řekl Taehyung a ťukli si lahvemi.

Kopl do sebe trochu rumu a pak to bylo rychlý.

„Dopiče," vyskočil na nohy a běžel do koupelny.

Cestou srazil lampu, která stála vedle dveří do další místnosti. Pusu měl zakrytou rukama a snažil se nic neupustit na zem. Stihl to jen tak tak.

Hoseok se jen uchechtl, když slyšel ránu. Ta znamenala, že Taehyung přistál na zemi před záchodem a během chvíle byly slyšet dávivé zvuky. A že jich bylo.

Odložil flašku, v kuchyňce napustil do skleničky studenou vodu a vydal se za mladším chlapcem. Nechtěl, ale musel. Byla to spíš taková ta morální povinnost. Odolal touze do Taehyunga kopnout a postavil vedle něj sklenku s vodou.

„Je mi strašně zle," zakňoural Taehyung a Hoseok by přísahal, že viděl v jeho očích slzy, ale svedl to na opilost, že měl již vidiny.

A/n: Hello!

To bylo rychlé, že? Já se snažila.

Už mám rozepsáno dál, ale nic neslibuju.

Snad se libilo, ta délka vás neunudila k smrti a budu se na Vás těšit u dalšího dílu!

Bye!