,,Takže u Evellin budeš moct zůstat dýl?"zeptal se Harryho šťastně Ron, když mu Vyvolený řekl, že Evellin domluvila u Dursleyových, aby mohl zůstat v kouzelnickém světě o něco déle než se původně domlouvalo.
Harry netušil jak se Evellin podařilo jeho tetu se strýcem přesvědčit, ale snažil se to neřešit, i když by ho to neskutečně moc zajímalo a užíval si s Herminou, která tu teď taky u Weasleyových byla na pár dní, a Ronem ty dny k dobru, které měli.
A taky samozřejmě se samotnou Evellin, která byla tak hodná a u Dursleyových to zařídila.

,,Jo a není to skvělý?"zajásal Harry a jeho kamarádi se na něj s poskytnutím usmáli.Viděli, že poslední dobou nemohl být moc veselý a až Evellin ho udělala aspoň na chvíli šťastným, když mohl u ní pár dní být a i ta hnědovlasá žena vypadala, že je víc než šťastná, že je ráda, že s ní Harry těch pár dnů bydlí.

A to bylo to divné, pomyslela si Hermiona.Ronovi chování Evellin vůči Harrymu nepřišlo zvláštní, ale jí ano.Chápala, že by si profesor mohl oblíbit studenta i tak moc, že by si ho na chvíli nechal u sebe doma, a aby mu pomohl od těch strašných mudlů.
Bylo to sice divné, ale možné to bylo.
Ale i tak si nemohla pomoct, ale něco v té ženě viděla, co jinívasi ne, a přišlo jí, že něco tají.Byla dost všímavá a ne nadarmo byla jednou z nejlepších čarodějek svého věku.Takže vlastně nebylo divu, že se nemýlila, ale nevěděla o tom.

Prostě a jednoduše viděla jak se Evellin na Harryho dívá a hlavně chová.Ne po romantické stránce, to rozhodně ne!Ale prostě zvláštně.
Ani ve snu by ji nenapadlo si myslet, že mu Evellin chce něco udělat nebo tak.To ne!Byla velmi milá osobnost a ona sama ji měla ráda.Ale i tak si prostě nemohla pomoct a měla názor ten, že takhle, jak se chová Evellin k Harrymu, by se obyčejný učitel ke svému studentovi prostě nechoval.

,,To samozřejmě je, Harry."přikývla s úsměvem Hermiona.
,,Všichni jsou rádi, že jsi tady s námi, ale....Myslíš, že tě teta se strýcem znovu pustí do Bradavic, když se jim ta škola tolik protiví?"řekla Harrymu opatrně, protože si nebyla jistá jak zareaguje.
,,To mi je jedno!Nejsou moje rodina a nikdy ani nebudou, takže mi je jedno co mi nařídí nebo ne.Nemůžou mi zakázat se vrátit domů."řekl Harry rozhodně a Hermiona s Ronem ho objali na znamení, že vždycky budou s ním a to mu i řekli.

,,My s Ronem s tebou budeme, Harry, pořád, jo?"řekla Hermiona a Harry se na ni vděčně usmál.
,,Hermiona má pravdu."souhlasil Ron.
,,A pokud bude potřeba, už tě těm mudlům nedáme."
,,Díky."zasmál se Harry.Ronovo prohlášení ho potěšilo.

,,Ale tak se pojďme bavit o něčem jiném."navrhl Harry, ale už to nestihl, protože se z dola z kuchyně ozvala paní Weasleyová.
,,Harry, drahoušku, už musíš jít!Je tu Evellin a čeká na tebe!"zavolala Molly a tak si Harry sbalil pár svých věcí a sešel dolů, kde uviděl Evellin bavit se s paní Weasleyovou a Billem Weasleym, který byl jeden ze starších bratrů Rona.

,,Jé, ahoj, Harry."usmála se Evellin, když si ho všimla.
,,Ahoj."pozdravil ji i Harry a došel k ní.
,,Tak můžeme?"zeptal se a Evellin přikývla.Jenomže Molly napadla jedna taková věc a zastavila je.

,,Počkejte!Nechcete zůstat na oběd?
Máme toho dost."napadlo Molly Weasleyovou, ale Evellin zakroutila hlavou.
,,Ne, Molly, doma něco málo mám, ale moc děkujeme."
,,Ale notak, těch pár minut tu už snad vydržíte, ne?Jsem tu s dětmi sama, protože Artur má něco na Ministerstvu a vrátí se až na večer, tak budeme všichni moc rádi, když tu s námi zůstanete."usmála se Molly.
,,Notak....Co myslíš, Harry, zůstaneme?"otočila se Evellin na Harryho a když přikývl, svolila.

,,A jak se daří v práci, Evellin?"optala se paní Weasleyová, když už všichni seděli u stolu, ale už byli po jídle.
,,Dobře, děkuji za optání."usmála se Evellin.Trochu jí překvapilo, že se na něco takového Molly ptala, ale překvapilo ji to samozřejmě mile.Dlouho se o ni totiž nikdo nezajímal.
,,Já jsem si myslela, že hlavně pomáhate Poppy, ale pak mi Ron říkal, že i učíte."pokračovala Molly dál.

,,Jo, to je pravda, učím, ale jen občas.
Hlavně jsem na ošetřovně a pomáhám madam Pomfreyové a když musí někam jít, tak ji zastupuji."odpověděla Evellin.Pravdou bylo, že si často říkala jestli by se neměla zaměřit více i na učení, ale pak si řekla, že lékouzelnictví je úděl a nemůže ho nechat.A tak se stále věnovala léčení bradavicích studentů.

Ale nebyla sama, která byla podrobena menšímu výslechu paní Weasleyové.Harryho se Molly vyptávala taky, takže v tom aspoň nebyla Evellin sama.
,,No tak mi už asi půjdeme.Díky, Molly, za oběd."poděkovala asi o hodinu později Evellin.Pak se se všemi s Harrym rozloučili a přemístili domů.Harry se zašel do svého pokoje převlíct a pak se zase vrátil do kuchyně za hnědovlasou ženou.
,,E-evellin?"oslovil ji, protože vypadala, že nevnímá okolí.Jenže ona opravdu nevnímala nic.Seděla u stolu a cosi držela v rukou.Když Harry přišel blíž, zjistil, že to je fotografie a když se pořadně na fotku zaměřil, uviděl, že jsou na ní jeho rodiče.

,,Jé, Harry, já jsem tě ani neslyšela přicházet."otočila se k němu náhle Evellin a utřela si slzu, která jí stékala po tváři.Až teď si ho konečně všimla.
,,Tohle jsem teď našla ve skříni, ani nevím, že tam nějakou takovou fotku mám."řekla Evellin, když si všimla Harryho pohledu, kterým se díval na fotografii.
,,To je fotka vyfocená pár měsíců před tím než...."nedopověděla větu, protože zase zadržovala slzy.Na fotce totiž byla jen ona, James a Lily v náručí s Harrym.

,,Pojď, posadíme se."vybídla ho a oba se posadili.
,,Chodila jsem za Lily jí s tebou pomáhat."vyprávěla s pohledem upřeným na fotku.Jen občas se na Harryho mezi povídáním podívala.Soustředila se na povídání a vzpomínání.
,,Skoro každý den jsem vás navštěvovala.Vždycky jsme s Lily probíraly všechno co se dalo, i když si potřeboval třeba přebaliz"zasmála se Evellin a pokračovala:
,,Nikdy nezapomenu na den jak James požádal Lily o ruky a i ten, kdy se James dozvěděl, že je Lily těhotná.
Pokaždé to bylo tak krásné se na ně dívat jak jsou šťastní a zamilovaní."
dořekla a s očima plnýma slz se podívala na Harryho, který měl také slzy v očích.

Nedovedla si ani představit jak mu rodiče musí chybět, protože ona sama si nedokázala představit, že by jako malá holka přišla o svoje rodiče.
Jí James s Lily chyběli jinak než museli chybět Harrymu, protože bratr a nejlepší kamarádka jsou, i když ne úplně, něco jiného než rodiče.

,,Občas si něco málo z dětství vybavím, ale moc toho není.Děkuji ti, že mi je aspoň takhle...připomínáš a ukazuješ mi jací byli."usmál se Harry a Evellin pro změnu štípaly v očích slzy dojetí, že si musela Harryho přitáhnout k sobě do objetí.
,,Neskutečně mi chybí."
,,Mně taky."přikývla Evellin a utřela si další slzu.

Tak jen pro vaši informaci😂Tuhle kapču jsem psala docela dlouho, protože jsem se zastavila na tom kdy Evellin s Harrym byli na obědě u Weasleyů a nevěděla jsem jak psát dál.🤣Vážně jsem si myslela, že kapitola bude mít jen 500 slov nebo ji budu muset přespat, ale naštěstí jsem ji úspěšně dopsala a mám i nad tisíc slov!🥳

Taky bych vám chtěla oznámit, že teď vyjdou tři kapitoly za sebou.
Ta dnešní, zítra, když je to vysvědčení a pak ještě ve čtvrtek.
Já třeba ještě vysvědčení nemám a tak doufám, že ti kteří ho už mají, mají krásné známky a to samozřejmě i ti, kteří jako já dostanou vysvědčení až zítra.
O prázdninách ještě nemám naplánované jak budou kapitoly vycházet, ale řekla bych, že by mohly být aspoň dvě kapitoly týdně.Ale budu si to muset ještě nějak rozdělit, protože bych chtěla do konce prázdnin už tuhle FF dopsat, ale uvidíme jak to dopadne.
Tak jo, užíjte si prázdniny, které budou už co nevidět, pokuste se to letí přežít ve zdraví 😂 a uvidíme se u další kapitoly, takže zítra😅

Juli💗🦋
|•1352 slov•|