,,Drazí čtenáři i čtenářky, vítám vás u dalšího rozhovoru tentokrát s terkaakret1! Na Wattpadu jsi už přes dva roky a na tvém profilu je dvacet knih. Jak často píšeš?" uvádím do studia nového hosta.

,,Jak často? Inu, někdy napíšu 3000 slov za večer a jindy kapitolu za měsíc. Možná vás to překvapí," otočím se výmluvně směrem k publiku, ,,ale jde především o to, o čem píšu a jaká mě čeká scéna. Pokud je na řadě něco, na co se těším, udělám si na to čas, i kdybych měla k dispozici třeba jen psací stroj."

,,Tomu rozumím. A jak dlouho už se tomuto umění věnuješ?" ptám se dál.

Zamyslím se. Před očima mi proběhnou záblesky veselé desetileté umělkyně, která zaplňuje květovaný bloček pokřivenými tiskacími písmenky. ,,Myslím, že první dílko, které mělo víc než pár stránek a které jsem skutečně dokončila, bylo nepropracované klišé fantasy s názvem Natka & Nicolas. To byl... Rok 2013, 2014?" Unikne mi pobavené uchechtnutí. ,,Nutno podotknout, že nedávno jsem si to po sobě četla a pastva pro oči to nebyla."

,,To asi ničí první tvorba. Jak jsi se tedy dostala na Wattpad?" začínám směřovat k jejím dnešním dílům.

,,Ses! Jak SES!" zakřičí mé grammar-náckovité já. Nervózně si odkašlu a pokusím se dělat, že jsem úplně normální a nic se nestalo. ,,Upřímně, díky spolužačce a fanfikcím na Harryho Pottera. Docela ironické, mám pocit, že už jsem žádnou nečetla minimálně rok. V životě by mne nenapadlo, že bych sem začala psát něco vlastního. Ale stalo se a já jsem za to moc ráda!"

Zrudnu. ,,Ses, samozřejmě. Text prochází korekturou až po skončení rozhovoru. Klidně bychom vás mohli zaměstnat." Odkašlu si. ,,Jsou na tvém profilu ještě dnes k zastižení nějaké fanfikce?"

,,Ano. Mám tam," začnu počítat na prstech, ,,sedm fanfikcí na My Little Pony, z nichž jedna ještě není dokončená a bude to má poslední." Udiveným pohledům či posměškům ze všech stran čelím s úsměvem na tváři, zvykla jsem si. ,,A ne, není mi deset let. MLP je seriál, ze kterého už jsem sice poněkud vyrostla, nicméně stal se prvním pokusným králíkem mých pisálkovských choutek. Kromě toho jsem díky němu potkala pár velmi milých čtenářů a přátel právě tady na Wattpadu. Takže mu za hodně vděčím! Kdybych pak měla zmínit jiné fandomy, jejichž univerza navštěvuji s perem a papírem, na společném profilu s několika spolužáky tvoříme kombinovanou fanfikci na stejnojmenné anime a s kamarádkou pracujeme, spíše pro zábavu, na fanfikci na Undertale. Ovšem to neznamená, že jsem jen a pouze autorkou fanfikcí. Abych to uvedla na pravou míru: sloužily mi jako jakýsi odrazový můstek. Člověk se jimi mnoho naučí, zároveň jsou příjemně oddechové... Avšak neposkytují mi takovou volnost, jakou bych si přála. V poslední době se s nimi naopak snažím končit a zaměřit se na ostatní z rozličné paletky knižních žánrů. Stále jsem nezjistila, jaký mi sedí nejvíce, a tak jsem se zkrátka rozhodla, že vyzkouším, co jen budu moci, ať už co se stylu psaní, formy vypravěče nebo žánru týče. Temné povídky, chabý pokus o romanci i jakési pochybné nadpřirozeno už mám za sebou, ale možností je ještě stále dostatek! A kde lépe nasbírat zkušenosti než pokusem a omylem?"

,,Nikdo učený z nebe nespadl. Z tvého profilu mě nejvíc zaujaly Oranžové noviny. Jak tě napadlo něco takové stvořit?" vyzvídám s úsměvem.

Zasměju se. Není to první dotaz takového rázu. ,,Upřímně, vůbec by mne nenapadlo, že by mohly zrovna ony sklidit tak pozitivní ohlasy. Něco na způsob wattpadového zpravodaje, kde všechny novinky najdeme přehledně na jednom místě, už mne napadlo před delší dobou, ovšem přišlo mi to jako něco, co nikdo nebude číst - koneckonců, jen shromažďuji, popřípadě předkládám informace, které si každý může najít na oficiálních zdrojích. Bála jsem se, že se setkám spíše s nevolí. Jenže najednou se ve mě něco přeplo, vydala jsem první, zcela prvoplánovou kapitolu, a světe div se, mělo to úspěch!"

,,Musím říct, že něco takového Wattpad potřeboval. Kolik strávíš času při hledání a sepisování kapitol?"

,,To se různí, ale několik hodin na kapitolu to určitě zabere. Samotné sepisování mi nevadí, naopak, docela mě to baví i zajímá. Ovšem procházení všech možných grafik a zkoumání, jestli jsou otevřené, či překládání formulací typu "deputy general manager at Wattpad Studios in the publishing department" už je trochu náročnější. Nemluvě o tom, že už jsem překládala i z jiných jazyků, než je angličtina! Díky bohu za Google překladač," uchechtnu se, přičemž se snažím vypudit z hlavy výjev, kde mi místo jedné větičky vyplivl nesouvislá slova náhodných pádů.

,,Napadlo tě někdy rozšířit časopisecký tým na víc lidí a rozdělit úkoly jako v redakci?" vyřkla jsem spontánně. Tuhle otázku jsem si nepřipravila.

Překvapeně zamrkám. ,,Určitě napadlo, jenže vzhledem k tomu, že mi většinou čtenáři neodpovídají ani na přímo položené otázky nebo prosby (kupříkladu ,,četli jste v poslední době na Wattpadu něco zajímavého? Máte oblíbené autory? Znáte nějaké otevřené recenze?" atd.), pochybuji, že by o to místo někdo stál... Nebo se pletu?" otočím se s nadzvednutým obočím čelem k publiku.

To bohužel mlčí. Proto se slova opět ujímám já: ,,A jaké máš jiné koníčky kromě psaní?"

,,Vlastně nic zvláštního. Ráda poslouchám hudbu, a to velice rozličných žánrů; jsem vášnivý čtenář (tento rok se obzvláště snažím zase vrátit do formy, což dokazuje moje Goodreads); občas si vezmu do ruky papír nebo grafický tablet; když se sejde čas s náladou, nepohrdnu příjemným protažením zatuhlých svalů pomocí jógy... A samozřejmě se ráda bavím s přáteli. Mimo to, Wattpad a studium mě zaměstnává především prokrastinace, v ní jsem naprostý mistr. Nutno podotknout, že ta elektronika všude kolem mne mi se soustředěním zrovna moc nepomáhá!" Vymlouvavě rozhodím rukama.

,,Zkoušela jsi někdy se své prokrastinace zbavit?" plynule navazuji na autorčinu poznámku.

,,Ale ano, jistě. Což neznamená, že se to setkalo s valným úspěchem...," ušklíbnu se. ,,Každopádně mám v mobilu staženou aplikaci, která monitoruje, kolikrát a kdy jsem telefon odemkla, kolik hodin na něm trávím a na jakých aplikacích. Neříkám, že dodržuji stanovený denní cíl (který je navíc notně milosrdný), ovšem nějaký vliv na mou virtuální aktivitu to přeci jen má. Co se naší oblíbené oranžové ikonky týče, snažila jsem se předejít zbytečnému kontrolování oznámení druhým účtem. Ten používám pouze na čtení na mobilním zařízení. Nyní bohužel, dá se říci, hibernuje, protože v poslední době už na Wattpadu jako tichý čtenář příliš nepůsobím. Což se určitě pokusím dohnat, až se oteplí a dočkáme se kýženého dvouměsíčního odpočinku," dodám spěšně, zatímco kontroluji svou přeplněnou wattpadovskou knihovnu.

,,Smím se zeptat, jak se aplikace jmenuje? Jistě by pomohla mnohým z nás," prosím autorku. Třeba bych ji také mohla vyzkoušet.

,,Samozřejmě. Má "velice" originální, nečekaný a dechberoucí název: YourHour," odpovídám. ,,Je tedy v angličtině, ale předpokládám, že v dnešní době to nebude problém."

V tu chvíli mi zapípají hodinky. Je na čase rozhovor směřovat ke konci. ,,Je něco, co tě na dnešním světě opravdu štve?" pokládám otázku na zamyšlení.

Zamyslím se. ,,Vzdálenost. Připadá mi, že přes veškeré sociální sítě a teambuildingové akce se všemu stále více vzdalujeme.
Vzdalujeme se naší planetě, protože ji špiníme a zacházíme s ní jako s naší služkou, místo abychom jí sami vděčně sloužili.
Vzdalujeme se našemu národu, protože zapomínáme na to, že přes vší nádheru a jinakost zemí západu jsme Češi a i náš jazyk je krásný.
Vzdalujeme se našim blízkým, protože pokládáme za důležitější čísla, ať už na kontě, profilu či kdekoliv jinde, než je.
Vzdalujeme se času, protože se ztrácíme ve smyčkách algoritmů a neexistujících fantazií, kde čas nehraje žádnou roli.
Vzdalujeme se sami sobě, protože v dnešní době máme takové problémy s upřímnou komunikací, že nakonec nevíme, zda to, co říkáme a co si myslíme, je pravda nebo ne.
Můžeme se dostat až do vesmíru, ovšem největším problémem pro nás vždycky bude vzdálenost."

Musím jen uznale smeknout pomyslný klobouk, protože s tímhle ještě nikdo do studia nepřišel. ,,A co myslíš, že by s tím šlo dělat?"

,,Prvním krokem v tom něco změnit dozajista je si to vůbec uvědomit. Komunikujte. Naslouchejte. Buďte zvědaví. Ptejte se. Čtěte noviny. Shromažďujte informace. Udělejte si vlastní obrázek. A uvědomte si pomíjivost věcí okolo sebe. Víte, on ten první krok vypadá jednoduše, ovšem tím, že vám někdo vtluče do hlavy ohranou frázi: ,,lhát je špatné", přestanete lhát? Ne. Dokud sami neuvěříte, proč je to špatné, dokud sami nepochopíte, takové poučení pro vás bude naprosto irelevantní. A jakmile bude z dohledu nějaký trest, přestanete se bát tu frázi ignorovat.
Tím druhým je vzít to vážně. Nikdo není dokonalý, natož my. A sám o sobě jeden člověk nezmění mnoho. Avšak když budeme táhnout za jeden provaz," ukážu na sebe, tazatelku i na publikum, ,,když budeme spolupracovat, navzájem si pomáhat a snažit se jen trochu napravit některé z našich chyb, půjde to snáz, uvidíte. Nesmíme stát proti sobě, pakliže řešíme stejný problém. Bude to stát mnoho přemáhání a silnou vůli. Ale půjde to. V tomto ohledu, ač jsem ateista, musím uznat pravdu veškerých věřících. Jejich víra je pohání vpřed. Přesně takový zdroj paliva potřebujeme. Nejezdí na něj automobily. Ale je obnovitelný."

Při jejím proslovu mi spadla brada na podlahu. Mluvila opravdu moudře. Už otvírám pusu, abych se zeptala na věk, ale vím, že máme čas už jen na poslední otázku. ,,Je ještě něco, co bys chtěla vzkázat lidem nebo svým čtenářům?"

Vděčně se usměju. ,,Tohle není můj první rozhovor. Většinou zmiňuji několik bodů, jak se zlepšovat, přijímat kritiku, nebát se tvořit podle sebe, tedy být svůj, poučit se z neúspěchu a brát ho s nadhledem... Ale proč to znovu všechno opakovat? Možná stačí jednoduché děkuji." A to děkuji směřuji na všechny - na tazatelku a její neuvěřitelně zajímavé otázky, na publikum, na své věrné čtenáře, na konstruktivní kritiky, dokonce i na hejtry či náhodně procházející: protože každý z nich mě něčemu přiučil a tím mne posunul dál.

Po těchto krásných slovech zhasnou světla a já vyvádím terkaakret1 ze studia. A kdo k nám zavítá příště? Můžeme se těšit na talentovanou Wokwanira, od které se již brzy dočkáme nové obálky na toto dílko.

Aktuální ke dni: 6.3. 2019