Polední slunce pražilo na celou budovu policejní stanice a osvětlovalo tři dívky stojící kolem nemocničního stolu s kostrou. Vysoká a až příliš štíhlá blondýnka zdvihla hlavu a lehce pohodila vlasy, které se jí připletly do obličeje, aby dodala situaci více dramatu.

„Vrah provedl velice precizní práci na spojích oběti, téměř jistě jí spojil maximálně pár hodin po smrti obětí a to opravdu perfektně.” Prohlásila a lehce poklepala dlouhými nehty do železného stolu.

„A tím chceš říct co ? Že je vrah puntičkář nebo?” Ozvala se Scarlett naproti ní a rezolutně si založila ruce na prsa. „Prosím říkej jen ty věci které mají význam, sice mě baví tvé vědecké schopnosti. No v naší situaci nám to nijak nepomůže.”

„Chci tím říct že vrah je s obrovskou pravděpodobností doktor, nebo někdo a doktrorským vzděláním.” Odpověděla jí naprosto klidně Katie a lehce sundala ruku ze stolu. Za hlasitého klapání podpadků jejích lodiček přešla ke třetí dívce z trojice a volně složila ruce podél těla.

„Katie, nechci nic říkat. Ale děsíš mě.” Prohlásila Laura a nechápavě se zadívala na blondýnku stojící před ní.

„Prašť mě do hlavy, ale prosím slabě. Omdlít nepotřebuji” Řekla Katie s úsměvem na rtech a složila ruce do kapes jejího dlouhého kabátu.

„To myslíš vážně ?” Lauřin výraz naprosto jistě prozrazoval, že nechápe čeho tím chce Katie docílit. Ale po chvíli zdvihla ruku a naznačila ránu pěstí do Kateina čela. Katie se po necelé minutě znovu pousmála a vítězně si tleskla.

„Vrah té asiatky má něco kolem sto-šedesáti-sedmi centimetrů a vražedná zbraň byla dřevěná. Našla jsem v té roztříštěné části stopy smrkového dřeva. Podle typu fraktury bych to tipovala na násadu od sekery nebo od kladiva.” Blondýnka co nejrychleji přeběhla k lebce a názorně ukázala svým koleginím roztříštěnou část lebky. „Stopy jsem poslala do laboratoře, podle typu dřeva zjistíme víc.”

„Katie ty jsi génuis !” Vykřikla nadšeně Laura a skočila kolem krku své kamarádky. Katie musela udělat pár kroků do zadu aby náraz ustála, ale pokusila se alespoň trochu šťastně usmát. Nikdy nechápala co mají ostatní lidé na vrážení do druhých a už vůbec proč jim to přináší potěšení.

„Prosím zas nám našeho génia neuškrť, to můžu jen já.” Uchechtla se Scarlett za nimi a sedla si na židli. Laura s velkým sklamáním pustila Katie, které už podstatně docházel vzduch a začala vyprávět své závěry.

„Nevěsty jsou symbol nevinnosti která se chystá převzít-” Scarlett neslušně zdvihla ruku a přerušila jí.

„Pro tebe platí naprosto stejná věc, jako pro Katie. Stručně, srozumitelně a hlavně jen podstatné věci !”

„Pokud je náš vrah opravdu doktor, tak vraždí s pocitem, že nedostal to co měl. Dost pravděpodobně ho těsně před svatbou opustila jeho nastávající a tou nevinností jsem chtěla říct, že kdyby to byla rituální vražda tak by nikdy vrah neporušil její tělo!” Dopověděla naštvaně Laura a s ne zrovna přívětivým výrazem v očích se k oboum spolupracovnicím otočila zády a odešla z místnosti s kostrou.

„Scarlett, asi by si měla jít prohledat databázi doktorů. Já tu její pomoc potřebuji, protože ty si mi zatím nebyla schopná sehnat žádného asistenta.” Katie se po svých slovech rychlým krokem rozešla za Laurou a nechala Scarlett v místnosti samotnou.

Katie Lauru dohnala až v kavárně pod stanicí, sedla si na židli před ní a neomaleně jí vzala kávu.

„Ahoj Katie. Klidně si jí nech, je totiž naprosto odporná.” Pozdravila blondýnku Laura a lehce se usmála.

„Dostanu v téhle budově snad jinou?” Ušklíbla se na její poznámku Katie a napila se z hrnku. „Beru zpět, tahle chutná jako kdybych jí vařila já a to je co říct.” Její obličej se zkroutil do znechuceného výrazu a kávu raději položila zpátky na stůl.

„Už se Scarlett uklidnila? Nechci se opět stát obětí jejího výlevu vzteku.” Lauřin výraz se z naštvaného změnil na smutný a lehce zacinkala nehty na hrnek s kávou.

„Poté, co jí oznámím, že vím kdo je první oběť, tak myslím že už v klidu bude.” Laura se zakuckala sušenkou co byla přibalená ke kávě.

„To myslíš vážně?” 

„Naprosto.” Katie kývla hlavou. „Helen Vinderbecková. Pomocí lebky jsem vytvořila její přibližnou podobu a v databázi našla shodu. Ale je to jen jedna z mnoha obětí, ne vodítko.” Blondýnka lehce sklopila pohled, ale Laura naproti ní nasadila vítězný výraz.

„To bych neřekla, je obvyklé že hlava má pro vrahy speciální význam. A tak je dost pravděpodobné, že Helen Vinderbecková je ona nastávající naší oběti.”