Dívka v dlouhém kabátu kráčela přes spoře osvětlenou ulici. Za zvuku jejích podpatků si pečlivě kontrolovala místo schůzky, vítr jí jemně cuchal dlouhé blond vlasy a lepil je na temně rudě nalíčené rty. S pevným výrazem v tváři zabočila do temné uličky napravo a promnula si prsty.

„Jako vždy vypadáš jako jedna z lehkých žen stojících před drahými kasíny" Ozval se povědomý hlas za jejími zády. Dívka se na urážku ale jen ušklíbla a otočila na jejího původce.

„Říká někdo kdo chodí oblečený jako kdyby právě svedl souboj s medvědem." Oplatila urážku a usmála se na dívku stojící před ní. Jako vždy měla dlouhé rudé vlasy svázané jen do nedbalého drdolu, roztrhané džíny a tričko s nápisem Pop je jen pro sušenky, já raději rock. „Mimochodem, také tě ráda vidím Scarlett. Tak kde to je?"

„To je ten problém o kterém jsem mluvila, je to v rodinné hrobce" Blondýnčiny oči se zaleskly smaragdově zelenou barvou, jako vždy když čekala něco velkého.

„Předpokládám že to do té hrobky nepatří, že?"

„Nejen to..." Scarlett se k blondýnčinému překvapení zadrhla. „Vypadá to na nějakou rituální vraždu." Ani nedořekla poslední slova a rychle se rozešla směrem k obrovskému hřbitovu nedaleko od ulice. Blondýnka se za ní rozeběhla, tedy tak,  jak to na vysokých podpatcích šlo.

Netrvalo to nijak dlouho a obě dívky doběhly k opravdu majestátní hrobce z bílého mramoru, umístěné na odlehlém místě Londýnského hřbitova. Před ní ležérně postávala nízká zrzka oblečená v jednoduchých černých džínech a zelené péřové bundě. Držela v ruce mobil a něco do něj horečně zapisovala.

„Lauro? Si na téhle planetě, nebo se nacházíš v nějaké jiné dimenzi s růžovýma poníkama na duze ze skittles?" Ujala se slova Scarlett a nepatrně se usmála na svou druhou kamarádku.

„Zdravím Scarlett, tvá obvyklá nerudná nálada stále přetrvává?" Laura konečně zvedla hlavu od svého mobilu a usmála se na obě z dívek. „Mimochodem Katie, suprové rukavice."

„K věci, odváží se alespoň jedna z vás se mnou dovnitř?" Katie popošla lehce dozadu a sundala si kožené rukavice. Oběma jejím spolupracovnícím v ten moment stuhla krev v žilách.

„No víš Katie, já dneska měla dobrou večeři a myslím že jí z těch ostatků nechceš uklízet..." Odpověděla jí Laura a otočila se směrem ke Scarlett která souhlasně pokyvovala hlavou.

„No na mě nikdo nekoukejte... Stačí mi ten zápach." Pokrčila rameny Scarlett. Katie jen protočila očima a dala si ruce před rty jako megafon.

„Hej lidi! Jdeme dovnitř, ale dávejte si pozor kam šlapete! Pokud se někdo dotkne ostatků bez mého svolení, skončil!" Zakřičela Katie tak nahlas jak jen dokázala a s velkým nádechem čerstvého vzduchu se vydala dolů po schodech, za mrtvolou.

Schody byly celé pokryté krví, sice zvířecí, jak dívka poznala, ale i tak zde bylo velké nebezpečí uklouznutí. Katie našlapovala co nejopatrněji, jak mohla a hlavně se snažila z kabátu vyhrabat baterku, protože v hrobce nebylo pomalu ani vidět na zem. Nesnášela, když musela sama do takovýhle míst a nesnášela, když jí při tom všichni sledovali. S vítězným úsměvem na tváři konečně vytáhla baterku, s klepající se rukou jí rozsvítila a doslova strnula na místě. Těsně před ní byla na kříži přibitá kostra oblečená v krajkových svatebních šatek a závoji od dlouho zaschlé krve.

„Panebože!" Vyjekla Laura, která to celé sledovala ze zhora. „Kdo by chtěl zabít nevěstu ?!" Katie se na ní s nechápavým výrazem otočila.

„Ty šaty jsou naprosto neporušené rozkladem, někdo se sem vrátil a  kostru do nich navlékl." Řekla tiše, ale tak aby jí její kamarádky slyšely. Pomalu se přiblížila ke kostře blíže a přejela ukazováčkem po lebce.

„Žena, kolem třiceti let, pravděpodobně asiatka. Zemřela na tupou ránu do-" Katie se odmlčela a s opravdu velkým překvapením kostře zdvihla ruku.

„Katie?" Scarlett se odvážila sestoupit o pár schodů níž. „Co si tam našla?"

„Lebka možná patří dospělé ženě, ale zápěstí ještě nedokončilo osifikaci. Celá paže patří holce ve věku něco mezi čtrnácti a šestnácti." Katie si kostru ještě chvíli prohlížela, než dokázala prohlásit konečný výsledek. „Celá kostra je složená z celkem šesti různých ženských těl."