Dosáhl jsem 1 000 Followerů!!
Nikdy jsem nebyl na věci typu „ Follow za follow? " Nechal jsem pouze na čtenářích, aby se sami rozhodli, zda mě budou sledovat.

Trvalo mi to celkově 2 roky 7 měsíců a 28 dní.

Začal jsem na wattpadu se svým příběhem o andělech, který neměl vůbec žádný úspěch, jelikož se ztratil mezi tuctem dalších. Po té, po životních zkušenostech, jsem začal psát sbírku Bláznův deník, kde jsem sepsal jen první 3 básně a nechal jsem to být. Po pár měsících jsem zjistil, že to mělo úspěch a začal jsem psát více částí, jelikož pozitivních komentářů přibývalo a mě to opravdu těšilo.

Ale na wattpadu jsem se objevil díky osobě  FrostyGlance, která zde psala úžasné příběhy. Za to jí neskutečně moc děkuji, jelikož bych doposud neměl místo, kam bych mohl vyhazovat své zlé, depresivní, nebo škodolibé myšlení. Takže pokud máte srdce na správném místě? Zanechte nějaký ten support na jejím profilu, protože i pro mě by to opravdu moc znamenalo. (:

Bláznův deník dosáhl velmi pěkného hypu, kde jsem měl chuť psát opravdu každý den. Toužil jsem ukázat každému z vás problémy, které souvisí s různými psychózami. Stále jsem si připomínal hlavní myšlenku tohoto díla. Chci otevřít oči všem, kteří nechápou, že psychické poruchy jsou opravdu velká obtíž. Lidé, kteří tím trpí, mají opravdu moc problémů už jen co se týče psychiky a fakt jim nepomáhá ukazování prstem na ně, že jsou divní.

Samozřejmě, přicházel jsem s různými myšlenkami, které se týkali hmotného výtisku. Ale každým měsícem jsem trochu měnil názor, že to ještě nemohu udělat. Musím své dílo celé opravit, předělat, vyšperkovat.. Dodělat k dokonalosti a až po té stvořit do hmotného výtisku, nechť alespoň k něčemu mé úsilí je.

Vytvořil jsem své vlastní webové stránky, které jsem designově vyzdobil, dal tam něco o sobě a postupně přidával svou tvorbu. Ale ani to mi po tolika neprospaných nocích nepřišlo „ dobré ". A stále mi nepřijde nic z toho, co jsem kdy sepsal. Píšu vlastně jen tak jednoduché rýmy. Proč vůbec? Jelikož psychologie je sama o sobě neskutečně složitá a poezie též. Takže jednoduché rýmy jsou akorát k tomu, aby i mladý jedinec dokázal pochopit, oč se v té kapitole jedná. Aby se mohl trochu vcítit do děje, do osoby, která doopravdy trpí.

Ve zprávách na wattpadu jsem poznal neskutečně moc lidí. Setkal jsem se díky těmto lidem osobně (písemně) s opravdovými problémy. Slečna mi psala s rozdvojenou osobností, mnoho dalších trpělo schizofrenií, šikanou, depresí.. A pokud jsem mohl, chci abyste věděli, že jsem se opravdu snažil odepsat všem. Někdy to nebylo hned, já vím. Ale taky jsem řešil své věci.

 Někomu jsem pomohl, což opravdu je něco, co mě neskutečně těšilo. Můj jediný problém byl asi ten, že jsem si trápení ostatních bral moc k srdci a trvalo mi, než mi došlo, že nemohu pomoci všem.. A vlastně ani nejsem psycholog a ani nikdy jsem nebyl. Tedy, vy jste ho ze mě udělali. Dokázal jsem rozmluvit nemálo sebevražd, poradit jak se vypořádat s úzkostmi, depresí, šikanou, rozvodem a už pomalu sám nevím, čím vším.

Setkal jsem se na wattpadu s opravdu vzdělanými lidmi, které sám uznávám. A co jiného mi na závěr zbývá? Přestat plácat páté přes deváté a jen od srdce upřímně vám poděkovat za veškerou podporu. Dokázali jsme vytvořit rodinku bláznů. A já si žiji svůj tvůrčí sen.
Mám vás moc rád, děkuji.

Poet