-Kapitola 28.-

Na tváři mě lehce zašimraly sluneční paprsky. Opatrně jsem rozlepila svá oční víčka, ale hned na to je znovu zavřela. Světlo v místnosti mě totiž nepříjemně pálilo v očích, až mi z toho vyhrkly slzy.

,,Au!" zaúpěla jsem, když se ozvala i má hlava. Připadalo mi jako by mi do ní řezalo několik ostrých střepů.

Nejspíš jsem toho vína vypila až moc, neboť ani můj žaludek na tom nebyl zrovna nejlépe. Cítila jsem se tak špatně, že jsem se bála i pohnout, aby se mi náhodou neudělalo nevolno.

,,Ellie? Jsi vzhůru?" dostal se ke mně Barryho starostlivý hlas.

Až v tu chvíli jsem si plně uvědomila, že jsem vlastně u něho. Bože! Já se u něho opila! Se zamračeným výrazem a stále zavřenýma očima jsem se chytila za čelo. Nechtělo se mi mluvit, nechtělo se mi vůbec nic, možná tak propadnout se do země hanbou. Ne vážně, kdo se opíjí na rande?

,,Asi je zbytečné ptát se jak ti je" promluvil znovu, když jsem neodpovídala.

Pokusila jsem se znovu otevřít oči, ale sluneční paprsky mě nutily mít je přivřené.

,,Mmhl..." snažila jsem se promluvit, ale místo mého hlasu se z mi hrdla ozvalo cosi chraplavého. Přiložila jsem si dlaň k ústům a odkašlala si.

,,Mohl by si prosím zatáhnout žaluzie" dostala jsem ze sebe konečně něco srozumitelného.

Moc jsem přes své mžourání Barryho neviděla, ale podle zvuků jsem poznala, že ihned udělal, oč jsem ho žádala. Prsty jsem si promnula uslzené oči.

,,Napij se, pomůže ti to" pobídl mě, když jsem na něho konečně pohlédla a hlavou pokynul k vysoké skleničce na konferenčním stolku.

S nemalým úsilím jsem se posadila a vzala do ruky skleničku plnou žluté tekutiny.

,,Promiň...za tohle...nějak jsem to přepískla" dostala jsem ze sebe potom, co jsem se malými doušky napila.

,,To je v pořádku, má to přeci i své výhody" odpověděl mi na to Barry a posadil se vedle mě.

Nechápavě jsem nadzvedla obočí.

,,Výhody?"

,,No ano" potichu se zasmál a pak ukázal na hromádku papírů, která ležela na stejném stolku jako sklenička.

,,Máš teď spoustu nápadů do knížky" dodal.

Hned jsem si vzpomněla na to, jak jsem na něho den předtím bez přestání chrlila své nápady. Moc jsem si to, co jsem vymyslela, nepamatovala, a tak jsem položila skleničku a vzala do rukou papíry. Zvědavě jsem přejížděla pohledem po jeho úhledném písmu. Překvapilo mě, že to neznělo vůbec špatně.

,,Máš chuť na snídani?" zeptal se Barry.

Aniž bych si to uvědomila můj obličej se při myšlence na jakékoli jídlo nesouhlasně zkřivil.

,,Ne, nemám" odpověděla jsem a položila papíry zpátky na stůl. Všimla jsem si, že mám prsty umazané od řasenky.

,,Bože, já musím vypadat" hlesla jsem. Ani jsem si neuvědomovala, že to říkám nahlas.

,,Vypadáš pořád nádherně" řekl na to Barry.

Ihned jsem ucítila teplo, které se mi rozlilo po tvářích. Neodvážila jsem se k němu zvednout svůj zrak. On mě ale prsty lehce vzal za bradu, tak abych se naše pohledy setkaly. Nepatrně se ke mně nahnul a vtiskl mi na rty jemný polibek. V tu chvíli jsem se musela určitě červenat jako rajče.

,,Ehm...já...stejně bych se ráda trochu upravila" vysoukala jsem ze sebe nejistě po chvíli ticha.

Barry pustil mojí bradu a lehce mě palcem pohladil po tváři.

,,Koupelna je támhle" řekl, když ode mě ruku odtáhnul a ukázal na dveře kousek od těch vchodových.

Souhlasně jsem kývla hlavou a zvedla se na nohy. Hlava se mi celá motala, ale i tak jsem naštěstí dokázala pomalými kroky dojít k těm dveřím.

,,Čisté ručníky najdeš ve skříňce" zavolal za mnou Barry.

Hned potom jsem zmizela za dveřmi, které jsem za sebou ihned zavřela. S povzdychem jsem se opřela o okachlíkovanou zeď a sesunula se do dřepu. Nějak jsem tomu všemu nemohla uvěřit. Barry...ten Barry mě políbil a dokonce už dvakrát!

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top