Samotnou mě překvapovalo, jak v klidu jsem zvládala to, že o mně po celém internetu kolovaly velmi nepěkné lži. Vůbec jsem nebrečela ani jsem nepropadala depresím, prostě jsem to brala tak jak to je. Od Barryho nečekané návštěvy u nás v bytě uběhl den, což znamenalo, že mě čekala další naše společná schůzka.

,,Ellie! Barry je tady!" celým bytem zazněl Tessin veselý hlas.

,,Sakra!" hrklo ve mně.

Odložila jsem řasenku, kterou jsem si zrovna zvýrazňovala oči a zaraženě se podívala dolů na svoje vytahané tepláky a pak o něco víš na tričko s velice dětským kočičím potiskem. Měla ses začít připravovat dřív! Začala jsem si nadávat v hlavě. Co teď?

,,Ellie?" zavolala na mě má kamarádka znovu, když se k ní nedostala žádná odpověď.

Nedalo se nic dělat, musela jsem za nimi jít, i když jsem byla totálně neupravená. Zvedla jsem se od svého toaletního stolku a vydala se do obýváku. Ihned se mi naskytl pohled na Barryho oblečeného do vkusného tmavého obleku. No paráda, vůbec jsem se v tu chvíli necítila jako největší šmudla na světě. Jakoby nestačilo, že jsem z našeho dnešního setkání byla už tak nervózní, ještě jsem se musela dostat do tak trapné situace a to hned na začátku večera.

,,Ahoj" pozdravila jsem ho nejistě, přičemž jsem se svými pažemi snažila, co nejvíc to šlo, zakrýt oblečení, které jsem měla na sobě.

Barry na mě s úsměvem upřel své modré oči, kterými mě začal zkoumat od hlavy až k patě. Když si i přes mé zakrývání, prohlédl moje tričko, jeho úsměv se nepatrně rozšířil.

,,Neřekl jsi, kdy přesně tě mám čekat, takže jsem se ještě nestihla převléknout" začala jsem mu raději rychle vysvětlovat svůj outfit.

,,Stejně ti to sluší" promluvil konečně, přičemž se nepřestával usmívat.

Ucítila jsem, jak mi jemně zahořely tváře.

,,Díky" pokusila jsem se mu nervózně oplatit úsměv, ale spíš to muselo vypadat jako jakýsi úšklebek.

Raději jsem od něho odvrátila pohled a nejistě se rozhlédla kolem sebe. Až v tu chvíli jsem si všimla, že jsme byli v obýváku sami, tudíž Tess musela někam odejít. Stejně jsem si ale byla jistá, že nás někde za rohem šmírovala. To by přeci jinak nebyla ona.

,,Dej mi pár minut" promluvila jsem po chvíli ticha, a odběhla zpátky do svého pokoje, aniž bych čekala na jakoukoli Barryho reakci.

Ještě že jsem měla oblečení vybrané už předem, netrvalo to tedy dlouho a opět jsem se objevila v obýváku tentokrát už v elegantních černých šatech, které jsem měla půjčené od Tess.

,,Můžeme?" usmál se na mě Barry, když si mě celou znovu prohlédl.

,,Jo" zakývala jsem souhlasně hlavou.

Rychle jsem ještě zaběhla za svojí kamarádkou a rozloučila se s ní. Hned potom jsme se s Barrym vydali k jeho autu. Samozřejmě, že mi jako správný gentleman otevřel dveře, abych mohla nasednout. Zajímalo by mě, zda si na tohle jeho chování někdy zvyknu, zatím to na mě totiž vždy působilo tak nějak zvláštně. Mé tělo začal zaplavovat zvláštní pocit. Kam asi jedeme? Přemýšlela jsem ve své hlavě. Celou cestu mezi námi panovalo ticho, nebylo to ale nepříjemné, spíš naopak.

Po pár minutách Barry zaparkoval na parkovišti v centru města. Stejně jako on jsem vystoupila z auta a vydala se za ním k jedné z vysokých budov. Neuniklo mi, jak se Barry ostražitě rozhlížel kolem sebe a snažil se co nejrychleji zmizet v útrobách té budovy. Když jsme byli uvnitř, viditelně se uvolnil, což jsem poznala podle lehkého úsměvu, který mi věnoval, pak se rozešel k výtahu a já ho samozřejmě následovala. Vyvést jsme se nechali až do úplně posledního patra. Opustili jsme výtah a zamířili k jedněm z mnoha dveří. Barry je ihned odemknul a pokynul hlavou směrem do místnosti, čímž mě vyzíval k tomu, abych do ní vešla. Na nic jsem tedy nečekala a poslechla ho. Barry za sebou zavřel dveře a pak se postavil přede mě.

,,Vítej v mém království" rozpřáhl své ruce do prostoru.

Rozhlédla jsem se kolem sebe.

,,Páni...je to tu pěkné" zkonstatovala jsem obdivně. Celá místnost totiž vypadala, jakoby mi někdo z hlavy vytáhl obrázek mého vysněného bydlení a převedl ho do reality.