,,A pak si se tam zeblil, jak..jak už dlouho nikdo kámo, Alisha tě chtěla..chtěla tě dotáhnout na záchod, ale ty jsi zvracel i za chůze, do..dokonce si poblil i jí" dostával ze sebe Sheehan celý rudý od smíchu, který prostě nemohl zadržet, po tom co jsem ze sebe vydrmolil to, na co jsem si vzpomněl.

,,To snad ne" vydechl jsem a svěsil svojí hlavu do dlaní.

,,Taková ostuda" mrmlal jsem si sám pro sebe. Nestor sedící vedle mě párkrát poplácal po zádech.

,,To se stane jednou každému" opakoval při tom potichu.

Zahanbeně jsem si promnul spánky a pak namířil svůj pohled na Sheehana.

,,Co se dělo dál?"

***

Probudil jsem se objímajíc záchodovou mísu. Všude byl cítit příšerný smrad, ze kterého se mi dělalo ještě víc špatně, než mi bylo. Sklopil jsem prkénko, neboť smrad šel nejvíce zevnitř záchodu. Pomalu jsem se odsunul dál od něho a posadil se zády ke zdi.

,,Thomasi? Jsi v pořádku?" ozval se za dveřmi dívčí hlas.

,,Jo..jo jsem v pohodě" dostal jsem ze sebe, i když to vůbec nebyla pravda.

Žaludek jsem měl stále jako na vodě a příšerně mi třeštila hlava. Nikdy předtím jsem se takhle ještě necítil. Ani když jsem byl nemocný a měl vysoké horečky.

,,Tak už vylez, kluci na mě koukají divně, když tu jsem" stěžovala si za dveřmi má kamarádka.

Nasál jsem do plic zhluboka vzduch a pomalu se vyškrábal na nohy.

,,Ty vypadáš" soucitně si mě Alisha prohlédla, když jsem konečně opustil kabinku.

Avšak ani ona nevypadala moc dobře. Na triku měla veliký hnědý flek, který nepříjemně páchl.

,,Musím na čerstvý vzduch" oznámil jsem jí a vyřítil se ven ze záchodů. Ten smrad se nedal vydržet.

,,Počkej na mě před domem, zajdu se na holčičí záchody převléknout" zavolala za mnou.

Ani jsem jí neodpověděl. Chtěl jsem být co nejdřív venku. Potřeboval jsem to, potřeboval jsem se nadechnout čerstvého nočního vzduchu. Konečně jsem se dobelhal až k hlavním dveřím a dostal se skrz ně.

Hned se mi udělalo trochu lépe. Ovšem mé nohy pomalu vypovídali službu a začali se mírně třást. Raději jsem se tedy rychle posadil na chodník před domem. Nikdy bych nevěřil, že takhle skončím. Na chodníku jako ten největší opilec. Vždycky jsem k těmto lidem choval jisté opovržení, říkal jsem si, že když někdo neumí pít, tak pít prostě nemá.

Ztěžkla mi víčka. Vše kolem mě se začalo mlžit. Složil jsem svojí hlavu do dlaní a na chvíli se odprostil od místa, kde jsem byl. Hlava mi padala mírně na stranu, až najednou dopadla na něco měkkého. Nevěděl jsem na co, v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. To jediné, co jsem chtěl a potřeboval, byl odpočinek.

,,Hej kámo, musíme vstávat" zatřásli se mnou cizí ruce.

Rychle jsem se probral a rozhlížel se kolem sebe. Stále jsem byl venku. Můj žaludek už se zdál být v pořádku a hlava už mě jen mírně pobolívala.

,,Vstávej" znovu se mnou někdo zatřásl, podíval jsem se vedle sebe a spatřil Sheehana. To on byl to měkké, o co jsem se celou dobu opíral?

,,V pohodě?" zeptal se mě, když se zvedl ze země a natáhl ke mně svojí dlaň.

,,Jo" odpověděl jsem a chytil se jí, aby mi mohl pomoct zvednou se.

,,Řeknu ti, nevěřil jsem, že takhle dopadneš" pobaveně se na mě usmál, když už jsme oba stáli na nohou.

,,To ani já ne" frustrovaně jsem si rukama prohrábl vlasy.

Sheehan mě poplácal po zádech a pak se na mě usmál. Najednou se ke mně choval až moc přátelsky.

,,Teď ti ukážu tu pravou párty" oznámil mi a vydal se zpátky ke dveřím od svého domu.

Nebyl jsem si jistý, jestli se chci dovnitř vracet, po tom jak jsem dopadl. Mezi dveřmi se na mě otočil.

,,Pojď, tohle si užiješ" mrkl na mě.

No, stejně musím najít Lukea, řekl jsem si s trhnutím rameny a vydal se spěšným krokem za ním.

,,To je můj kluk!" zvolal nahlas, když jsem k němu došel a vzal mě kolem ramen.