,,Jak jsi vlastně Sheehana přemluvil, aby nás na tu párty pustil?" zajímalo mě, když jsme mířili k domu, kde se akce konala. Nálada se mi od odpoledne už naštěstí trochu zlepšila. 

,,To je tajemství kámo" odpověděl mi s úsměvem Luke. Hodil jsem po něm naštvaný pohled, ale on jakoby si toho nevšiml, začal mlít něco o tom, jak si to tam perfektně užijeme. 

Jakmile jsme se ocitli několik málo bloků od párty, uslyšeli jsme potichou melodii a dunění hudby. Alespoň jsme nemohli zabloudit. U chodníků se začala objevovat zabržděná auta. Čím blíž jsme se blížili, tím víc se dunění zesilovalo. Zanedlouho jsme se objevili na místě konání. Kolem baráku se procházelo několik desítek lidí, někteří seděli na chodníku a ti, co to přehnali už na začátku, se po chodníku váleli. 

U dveří stála dvojice urostlých chlápků o hlavu vyšších, než jsem byl já. Podle všeho to byli bodyguardi, kteří dohlíželi na návštěvníky. Trochu jsem při pohledu na ně znejistil. Co když si Luke vymyslel, že nás Sheehan na párty pustí a teď nám tihle chlápci něco udělají? Luke před ně sebejistě nastoupil. Chlápci se na něho podezřívavě podívali. 

,,Vy jste pozvaní?" zeptali se ho. 

Luke se hrdě usmál. 

,,Jo to jsme" odpověděl. 

,,Počkejte tu" řekl mu na to jeden z nich a zmizel vevnitř domu. Rychle jsem se otočil k Lukovi. 

,,Jsi si jistý, že jsme pozvaní?" musel jsem se ujistit. V tom se ve dveřích objevil Sheehan. 

,,Co tu vy dva chcete?" pronesl s posměšným tónem. Luke se rychle ujal slova. 

,,To jsem já kámo, mluvili jsme spolu ráno ve škole" 

Sheehan se netvářil, že by o tom něco věděl. 

,,Nepamatuju se" řekl. 

,,Říkal jsem ti přeci, že ti budu psát úkoly, když nás sem pustíš" snažil se Luke dál se mu připomenout. V tom ve mně hrklo. Co že to právě řekl? Sheehan se najednou široce usmál. 

,,No jasně" vykřikl a bouchnul Luka do ramene, ten trochu zavrávoral. 

,,V pohodě chlapi, ty můžete pustit" dodal pak a odešel dovnitř. Luke se vydal hned za ním, já ho ale chytil za kapuci a tím ho zastavil. 

,,Tak ty mu budeš psát úkoly jo?" vyjel jsem na něho naštvaně, na jeho odpověď jsem ani nečekal a pokračoval. 

,,Ty, který si všechny úkoly opisuješ ode mě" 

Luke se zatvářil trochu provinile. 

,,No já spíš myslel, že ty úkoly budeš psát ty" zabrblal potichu. To si ze mě snad dělá srandu. 

,,Jdu domů" rozhodl jsem se a otočil se k odchodu. 

Někdo mě ale chytil zezadu za mikinu. Naštvaně jsem se otočil, myslel jsem, že to byl Luke, ale za mnou stála Alisha, ta holka, se kterou jsem dnes byl na poškole. 

,,Kam jdeš?" zeptala se mě. Bylo na ní vidět, že už má něco upito, kdyby ne, tak by na mě beztak ani nepromluvila. 

,,Domů" odsekl jsem. 

,,Cože?" rozesmála se ,,párty teprve začíná" dodala ,,to by byla přeci škoda" a dlaní mi pomalu přejela po mé ruce. Udělala dva kroky ke mně, mezi námi byla vzdálenost jen asi pěti centimetrů. Nevěděl jsem, co mám dělat. Ona se ke mně naklonila. Na tváři jsem ucítil její teplý dech. 

,,Kdyby sis to rozmyslel, ráda tě tu ještě potkám" zašeptala, lípla mi krátký polibek a někam odběhla. 

Koukal jsem jako puk. Po tomhle se moje odhodlání jít domů trochu změnilo. Vydal jsem se najít Luka, což bylo mezi stovkami tancujících lidí docela složité, zavolat na něho bylo zbytečné, neboť po celém domě hrála až příliš hlasitá hudba. 

A tak jsem se rozhodl zajít k baru a porozhlédnout se po místnosti od něho. Když jsem k baru přišel, nemusel jsem už Luka dál hledat, seděl totiž na barové stoličce a lil do sebe něco hnědého z malé skleničky. 

,,Tak tady jsi, hledal jsem tě" pronesl jsem a posadil se vedle něho. On se na mě překvapeně podíval. 

,,Myslel jsem, že si odešel" vyhrkl ze sebe. 

,,Rozmyslel jsem si to, stejně už ty úkoly budu muset psát" odpověděl jsem mu s úsměvem. Luke se taky usmál. 

,,Tak to nám to dejte ještě jednou a dvakrát" prohlásil pak k barmanovi, ten na nás souhlasně kývl hlavou a postavil před nás dvě skleničky. Vzali jsme si každý jednu a rychle do sebe vyklopili celý jejich obsah. Lehce jsem se zašklebil, když jsem v krku ucítil hořkou chuť té tekutiny. Potom jsme se na stoličce otočili zády k barmanovi a rozhlíželi se po místnosti. 

,,Už jsi tu viděl nějaký kočky?" zeptal se mě Luke. 

,,Neviděl" odpověděl jsem o Alishe jsme raději mlčel, jak ho znám, chtěl by jí ihned jít hledat. 

,,Zatím je to tu pěkně na hovno" prohlásil a objednal pro nás u barmana další rundu. 

,,Chtělo by to něco lepšího" prohlásil, když jsme vyprázdnili obsah dalších skleniček. 

,,Jako co?" otočil jsem se na něho s tázavým pohledem. 

,,No aspoň trávu, nebo éčko" odpověděl mi. To jsem ihned zamítl. 

,,Ne díky, drogy brát nebudu" pronesl jsem. Luke se ale už rozhodl. 

,,Pojď, něco seženeme, bude prdel" řekl a vydal se někam skrz dav tancujících lidí. Nechtěl jsem ho znovu hledat a navíc jsem ho nemohl nechat samotného, tím spíš, když se chystal vzít si nějaké drogy a tak jsem se rychle vydal za ním.

***

Pomalu jsem se posadil. Rozhlédl jsem se po místnosti, ve které jsem ležel. Oči se mi zastavili na zdi vyplněné kovovými mřížemi. Já jsem ve vězení? Ptal jsem se sám sebe s hrůzou. Najednou celou místnost protnul něčí pobavený smích. 

Bleskově jsem se otočil směrem k místu, ze kterého se smích ozýval. V tmavém stínu tam ležela na druhé lavičce jakási osoba, podle smíchu jsem odhadl, že to byl nějaký kluk. 

,,Kdo jsi?" zeptal jsem se ho chraplavým hlasem. Na to jsem jako odpověď dostal jen zapštění. 

,,Spí tu lidi" dodal pak potichu. Ze stínu se vynořil mně známý hnědovlasý rozcuchaný kluk. 

,,Co? Ty?" vyprskl jsem překvapeně. On si rychle přiložil prst ke rtům a znovu zapštil. 

,,Tebe znám" zašeptal a pobaveně se uchechtl. 

,,To je asi jasný, byl jsem na tvojí párty, ale co děláme tady?"