,,Dobré ráno," ozval se nebelvírskou společenskou místností veselý hlas.

Hermiona unaveně rozlepila svá oční víčka a spatřila nad sebou sklánějící se Ginny, která se na ní zubila od ucha k uchu. Fred spící na Hermionině hrudi a svírající jí ve svém pevném sevření se jen s tichým pomlasknutím zamrvil, ale spal dál.

,,Copak se to tu dělo za nemravnosti?" vyzvídala zrzka.

,,Jenom jsme tu usnuli," povzdychla si Hermiona. Moc dobře věděla, že jí to Ginny určitě nebude věřit.

Než však její kamarádka stačila něco namítnout ozval se za nimi Ron. ,,To si to nemůžete nechat někam, kde budete sami?" zabrblal.

To už vzbudilo i Freda. ,,Nežárli," pronesl a místo, aby vstal se k Hermioně ještě více přitulil.

,,Měli bychom vstát," namítla Hermiona, která se z celé nastalé situace cítila nesvá.

,,Mně se nechce," zamumlal jí Fred do košile. ,,Je sobota a v sobotu by se mělo odpočívat."

,,Tak s tím nepočítej," ozval se za nimi další hlas. Hermiona sebou polekaně trhla, byla to Angelina. ,,Dneska máme trénink, takže válení odlož na jindy," dodala černovláska důrazně a dle vzdalujících se kroků opustila místnost.

,,Cítím se tu jako ve výkladní skříni," zaúpěla Hermiona, když si byla jistá, že kromě Ginny, která se stále opírala o pohovku, v místnosti nikdo jiný nebyl.

,,A co si čekala?" zasmála se zrzka. ,,A to počkej, až si všichni začnou šuškat, že si se s Fredem tady vyspala."

,,Já jsem s ním ale nespala!" namítla Hermiona znovu.

,,Bohužel," pronesl na to Fred.

,,Frede!" okřikla ho Hermiona.

Fred si z toho ale nic nedělal a potichu se pobaveně chechtal, stejně jako jeho mladší sestra.

,,Asi se málo snažíš, bratříčku," dobírala si Ginny Freda.

,,Tak a dost!" pronesla Hermiona důrazně a začala se pod Fredem vzpouzet. ,,Pusť mě. Nebudu tu s vámi už ani minutu!"

,,Proč ne?" zajímalo rozesmátého Freda.

,,Protože jste hrozní!" odsekla mu Hermiona na to, ,,a nevychovaní!"

,,Au, to bolelo," zasmál se Fred.

,,To teda," přitakala Ginny.

Ještě nějakou chvíli se tam všichni tři pobaveně smáli a dobírali si jeden druhého. Hlad je ale nakonec přeci jenom vyhnal do Velké síně. Hermiona s Ginny se posadily k Harrymu a Ronovi a Fred o kousek dál k Georgovi a Leeovi.

,,Jsi dneska nějaký spokojený," pronášel zrovna Ron směrem k Harrymu a podezřívavě si ho prohlížel.

,,No...to víš, těším se na famfrpál," zamumlal šťastně Harry a přitáhl si velký talíř slaniny s vejci.

,,No jo...jasně..." zahučel Ron. Odložil topinku, kterou právě jedl, a zhluboka se napil dýňové šťávy. ,,Poslyš," vyhrkl pak, ,,nevadilo by ti, kdybychom tam spolu vyrazili o něco dřív, co říkáš? Jen abych...no...abych se před tréninkem ještě maličko procvičil. Znáš to, abych do toho trochu přišel."

,,Jo, jasně," přikývl Harry.

,,Hele, já myslím, že to byste neměli," ozvala se vážným hlasem Hermiona, Ne, že by jim záměrně chtěla kazit plány, ale moc dobře věděla, jak jsou pozadu se školou a nechtěla jako pokaždé vše dělat za ně, ,,Harry má hromadu domácích úkolů a něco mi říká, Rone, že ty na tom nejsi o moc lépe..."

Nedořekla to však, protože právě přicházela ranní pošta a jako obvykle k ní vzduchem připlouval Denní věštěc. Výreček, který ho držel v zobáku, přistál v nebezpečné blízkosti cukřenky a natáhl nohu. Hermiona mu do koženého váčku zastrčila jeden svrček, noviny si vzala, a ještě než výreček stačil odletět, kriticky přejížděla titulní stranu očima.

,,Něco zajímavého?" zeptal se Ron. Harry se ušklíbl, protože mu bylo jasné, že se ji Ron snažil odlákat od tématu domácích úkolu, což se mu také povedlo. Dál už se jejich rozhovor točil pouze kolem překvapivých novinových článků.

,,Přijď na náš trénink, vyzvednu si tě po něm na tribuně," nakázal Hermioně Fred, když Harry s Ronem opustili Velkou síň a uličnicky na ní mrknul.

Řekl to tak nahlas, že to nepřeslechl snad nikdo u jejich stolu a pár jeho kamarádů i s Georgem a Leem šibalsky zavýskli. Hermioniny tváře ihned zrůžověly studem. Alespoň ale nemusela mít pochyby o tom, že by se Fred snažil jejich vztah držet v tajnosti. Řekl jí sice, že o tajnosti nestojí, ale i tak se k ní od začátku školního roku vlastně před očima ostatních zrovna moc neměl. Už jenom to, že s ní spal v nebelvírské místnosti jí samozřejmě napovědělo, že mu nevadilo, že o jejich vztahu budou všichni vědět, ale teď jí to dozajista potvrdil. A když jí při odchodu z místnosti ještě věnoval krátkou pusu na tvář, neubránila se širokému úsměvu. Podle všeho jejich rozhovor v noci padl na úrodnou půdu.

,,Teda, ten se k tobě najednou nějak má," zhodnotila chování Freda Ginny.

,,Včera jsme měli docela vážný rozhovor o našem vztahu," oznámila jí na to Hermiona.

Zrzka se na ní usmála, ,,to jsem ráda," připustila. ,,Možná sis myslela, jak dobře si to zakrývala, ale já si všímala, jak jsi byla v posledních dnech smutná."

Na to Hermiona neměla co říct a tak jen mlčky sklopila pohled k zemi. Vážně si myslela, že si jejího rozpoložení nikdo nevšiml.

,,Víš, byla bych moc ráda, kdyby ses mi někdy svěřila. Jsme přeci kamarádky," mluvila Ginny dál.

,,Já vím," povzdychla si Hermiona. Najednou si připadala provinile. ,,Já jsem ti jen nechtěla přidělávat starosti, když si byla smutná kvůli...no vždyť víš," narážela na její trable s Harrym.

Ginny chvíli mlčela, ale pak si důrazně odkašlala, ,,no vlastně," pronesla, ,,i já jsem tak trochu v mém problému postoupila."

Hermiona překvapeně zvedla svůj pohled a vykulila na zrzku oči.

Zrzka se k ní naklonila, ,,chodím s Michaelem," zašeptala a usmívala se u toho jako sluníčko.

,,Cože?" vyprskla Hermiona překvapeně. ,,Od kdy? A jak?" vyzvídala.

Ginny se kolem sebe rozhlédla. ,,Pokud nemáš nic na práci, můžeme jít do ložnice a tam ti vše povyprávím," nabídla Hermioně.

Brunetka se jako na povel zvedla od stolu. Zvědavost z ní doslova srčela. Ginny při pohledu na ní propukla v záchvat smíchu.