Jako by toho nebylo málo hned po tom, co Angelina všem oznámila, že se nařízení týká i famrfpálu a že bude muset jít za Umbridgeovou požádat jí, aby zase směli založit nebelvírské mužstvo, vletěla do velké síně, nebo spíš se dokodrcala Hedvika s dopisem. O to, co bylo v dopise však ani tolik nešlo, neboť Harryho sova byla na první pohled zraněná. Harry jí tak musel odnést k paní profesorce Červotočkové, která ho naštěstí ujistila, že se o ní postará.

,,Je Hedvika v pořádku?" vyhrkla úzkostlivě Hermiona, jakmile se k ní s Ronem Harry připojil na cestě sklepením.

,,Kam jsi ji odnesl?" zajímal se Ron.

,,K Červotočkové," odpověděl, ,,a byla tam i McGonagallová, varovala mě, prý jsou komunikační kanály do Bradavic střežený."

,,Co když se někdo snažil Hedviku odchytit?" napadlo po jeho slovech Hermionu, ,,ještě nikdy se jí přece na cestě nic nestalo."

,,Od koho byl vlastně ten dopis?" chtěl vědět Ron.

,,Od Siriuse," řekl tiše Harry, ,,chce se znovu sejít." Se svým strýcem se minulý rok setkával pravidelně pomocí krbu.

,,Doufám, že ten dopis nikdo jiný nečetl," pronesla Hermiona ustaraně.

Všichni tři se ploužili po kamenných schodech na hodinu lektvarů. Pod schody bohužel zaslechli hlas Draca Malfoye. Stál těsně před dveřmi Snapeovy učebny, mával nějakým oficiálně vyhlížejícím listem pergamenu a halasil víc, než bylo nutné, takže slyšeli každé jeho slovo.

,,Jasně, Umbridgeová dala zmijozelskému družstvu povolení, že může hrát famfrpál dál, bez jakýchkoli průtahů. Zašel jsem jí o to požádat hned dneska ráno. Byla to vlastně jen taková formalita, velice dobře se totiž zná s mým otcem. Teď jsem jen zvědavý, jestli dostane povolení k dalšímu hraní Nebelvír, co vy na to? Myslím si," ještě trochu zvýšil hlas a šedýma očima vyhledal Harryho a Rona, ,,že pokud je to otázka konexí na ministerstvu, řekl bych, že moc velkou šanci nemají."

Bohužel se později ukázalo, že se až tak moc nepletl. Hermiona zrovna společně s Ginny opouštěla po večeři Velkou síň, když si na konci chodby všimla Freda, jak celý nakvašený okopával jednu z hradních zdí. Oddělila se tedy od své kamarádky a přispěchala k němu.

,,Stalo se něco?" vyhrkla ze sebe jakmile k němu doběhla a tázavě těkala po jeho do ruda rozpáleném obličeji.

,,Jo! Stalo!" vyštěkl tak až sebou polekaně trhla, ,,ta ropucha nám zrušila trénink!"

,,Oh-" bylo to jediné, co ze sebe Hermiona dostala.

,,Jak já jí nenávidím!" pronesl Fred a znovu hněvivě kopl do zdi.

,,Ale...jak to?" nechápala Hermiona, ,,Je to definitivní?"

Fred si povzdychl a trochu povolil napjatá ramena, ,,ne, podle toho co mi řekla Angelina se prý Umbridgeová jen potřebuje rozhodnout."

,,No tak vidíš," pronesla Hermiona a ulehčeně si oddychla, ,,další trénink vám už určitě povolí."

Poté Freda vzala za ruku a poodešla s ním k jednomu z výklenků, do kterého se s ním posadila. Pro ní sice famfrpál nic neznamenal, ale moc dobře věděla, že pro Freda ano a proto jí bylo jasné, že bylo potřeba, aby ho nějak uklidnila. Ještě jednou ho tedy ujistila, že Umbridgeová Nebelvírské družstvo určitě povolí a pak mu barvitě vyprávěla jakému potupnému výslechu ona profesorka podrobovala toho dne Snapea na hodině lektvarů, což k její radosti, vykouzlilo na Fredově tváři škodolibý úšklebek.

„No nic, musím jít do společenské místnosti, máme tam s kluky nějakou práci," pronesl Fred po nějaké chvíli, co tam jen tak seděli.

,,Dobře, tak jdeme," usmála se na něho Hermiona a společně se vydali chodbou.

Zrovna když do společenské místnosti vešli, Angelina všem oznamovala onu nešťastnou zprávu o famfrpálu.

Fred se tlumeně nadechl nosem, pak se od Hermiony oddělil a posadil se k Leemu a Georgovi, kteří už chystali věci na jejich nadcházející plány.

,,Ale já se dnes držel zpátky!" vybuchl vyděšeně Harry, který společně s Ronem seděl na jednom z gaučů. ,,Vůbec nic jsem tentokrát neřekl, přísahám, já..."

,,Já vím, já vím," ubezpečila ho ztrápeně Angelina. ,,Řekla prostě, že potřebuje trochu času na rozmyšlenou." Poté si frustrovaně povzdychla a zmizela na schodišti vedoucí k holčičích ložnicím.

,,Co si potřebuje rozmýšlet?" vyjekl vztekle Ron po tom, co Angelina odešla. ,,Zmijozelu přeci povolení dala, tak proč ne nám?"

Všichni a i on sám si však dokázal představit, jak si to Umbridgeová určitě vychutnávala, když jim mohla hrozit zrušením nebelvírského famfrpálového mužstva a že své rozhodování bude prodlužovat jak jen bude moct, což mělo za následek velmi ponurou náladu, která byla cítit ze všech koutů místnosti.

,,No prosím," ozvala se do tíživého ticha Hermiona, která se zatím usadila do křesla naproti svým kamarádům, a upřela svůj pohled na Harryho, ,,tak se na to dívej z té lepší stránky - aspoň teď budeš mít dost času na to pojednání pro Snapea, které ti dnes zadal."

,,Tomu ty říkáš lepší stránka?" vyštěkl Harry, zatímco Ron na Hermionu jen nevěřícně zíral, ,,zrušený famrfrpálový trénink a trest z lektvarů?"

To asi nebyl nejlepší způsob utěšování, pomyslela si Hermiona, ale než si stihla svá slova nějak obhájit, připoutal její pozornost hlasitý výbuch veselí. Fredovi a Georgovi se očividně povedlo zdokonalit jeden druh záškoláckých zákusků, který se rozhodli předvádět ostatním studentům.

Fred si ukousl z oranžového konce tyčinky a okamžitě začal okázale zvracet do kbelíku, který měl společně s Georgem, který udělal to samé, připravený před sebou. Potom se přinutil spolknout jasně červený konec tyčinky a zvracení ihned ustalo. Lee Jordan, který při této praktické ukázce asistoval, nechával zvratky v pravidelných intervalech líným pohybem hůlky mizet. Studenti okolo nich propukli v hlasitý jásot a pak začali z kapes zběžně tahat zatoulané galeony a pokřikovat na dvojčata své objednávky.

,,To jim to nezakážeš?" divil se Ron.

Hermiona s nechutí vepsanou do tváře odvrátila zrak od zvracejících dvojčat a bezradně pokrčila rameny, ,,nemůžu, technicky vzato nedělají nic špatného. Mají na to plné právo, aby ty svoje ohavnosti polykali a nemůžu zakázat ani jejich prodej, pokud se neprokáže, že jsou něčím nebezpečné, což jak se zdá nejsou."

I kdyby však mohla nějak zatrhnout jejich počínání v tu chvíli by to neudělala. Sice jí pohled na zvracející zrzky přišel nechutný, ale byla ráda, že se alespoň dál netrápí kvůli famfrpálu.

,,Tedy řeknu vám, že nechápu, jak je možné, že Fred s Georgem dostali jen po třech NKÚ," poznamenal Harry a díval se, jak dvojčata a Lee vybírali od nadšeného davu zlato, ,,dělají to tak dobře."

,,To bude tím, že své vědomosti využívají pouze pro takové hračičky, co se jimi můžou blýsknout, ale doopravdy užitečné nejsou nikomu," odpověděla mu na to Hermiona.

,,Že nejsou nikomu užitečné?" vykníkl Ron přiškrceným hlasem, ,,Hermiono, vždyť oni už vydělali dobře šestavdacet galeonů!"

,,Peníze nejsou všechno!" odbyla ho rázně.

,,To je pravda Ronánku, poslouchej tady Miu," ozval se u nich najednou Fred, který nechal Leea s Georgem, aby se věnovali prodeji a posadil se na jednu z područek křesla, ve kterém seděla Hermiona.

,,Mám jí poslouchat v tom, že peníze nejsou všechno, nebo v tom, že vaše výtvory jsou k ničemu?" opáčil Ron ironicky.

Fred vykulil oči a pak pohled zaměřil na Hermionu. Dlaň si přitiskl k hrudi a obličej zkřivil do bolestné grimasy. ,,To jsi opravdu řekla?" vzdechl teatrálně, jakoby ho to zjištění vážně zabolelo u srdce.

Hermiona jen nevinně pokrčila rameny.

Fred se nevěřícně uchechtl, ,,vážně se nemůžu dočkat, až nás o nějaký ten zákusek budeš prosit."

,,To se nestane," namítla rozhodně Hermiona.

,,Uvidíme," mrkl na ní zrzek a pak se k ní s našpulenými rty naklonil.

,,Ne!" vykřikla nahlas Hermiona a zapřela se mu dlaněmi o hruď. Ještě stále měla v živé paměti to, jak z něho před chviličkou lítaly zvratky.

Fred se na ní překvapeně zamračil, ,,Ty mi nechceš dát pusu?"

,,Ne," zaksichtila se kysele, ,,už nikdy!"

Svým chováním k sobě ke své smůle přilákala pozornost okolních studentů, kteří se odvrátili od Leea a George a otočili se na ně dva. Toho samozřejmě Fred nemohl nevyužít. Chytil Hermioniny paže, kterými stále tlačila do jeho hrudi, do dlaní a za použití menší síly jí je překřížil za zády.

,,Takže už nikdy, hm?" pronesl se zlomyslným úsměvem.

Hermiona na sobě ucítila cizí pobavené pohledy a tváře jí zrůžověly studem. Začala sebou škubat, ale Fredův stiskl nepovolil.

,,Ne! Smrdí z tebe zvratky!" vyjekla, když k ní zrzek znovu začal přibližovat svůj obličej. Ve skutečnosti sice žádný zápach necítila, ale bylo jí trapné se před tolika zvědavými pohledy líbat, takže raději lhala. ,,Jestli to uděláš, bude to náš poslední polibek!" vyhrožovala.

,,To ti nevěřím!" zasmál se Fred pár centimetrů od jejího obličeje, takže jí jeho dech polechtal na kůži.

,,Tak nevěř, tvoje smůla," opáčila s co možná nejvážnějším výrazem ve tváři, nedokázala však svému tělu zabránit, aby se pod jeho dechem nepatrně nezatřáslo.

Fred se samolibě pousmál a pak na ní vrhl psí oči. ,,No tak," zaprosil, hned na to se od ní odtáhl a nahlas zvolal, ,,lidi, kdo si myslí, že si za dnešní výtvor pusu zasloužím?"

Celá místnost propukla v hlasitý jásot, pouze odněkud před sebou Hermiona zaslechla nesouhlasné mrmlání. To se však dokonale ztratilo v hlasitém skandování vyžadujícím jediné - pusu! Nakonec Hermioně nezbývalo nic jiného než se zrzkovi podvolit a nechat se políbit.