Hermiona si velmi rychle uvědomila, že být prefektkou a zároveň přítelkyní největšího šprýmaře a průšviháře v celých Bradavicích nebude vůbec lehké. Samozřejmě, že nechtěla rozdávat tresty ve své koleji, zároveň však už nemohla Fredovi a Georgovi průšvihy jen tak přehlížet. K její smůle jí však ani jedno z dvojčat nehodlalo nastalou situaci nějak ulehčit, což pochopila hned druhý školní den ráno. Setkala se zrovna v půli společenské místnosti s Ronem a Harrym. Harry vypadal nějak sklesle, než se ho však stačila optat, co se mu stalo, pohled jí zamířil k nebelvírské nástěnce, na které jí ihned zaujala obrovská nová cedule.

TREFA: GALEONY GALEONŮ!

Nestačí kapesné, které dostáváte, držet krok s vašimi výdaji?

Chcete si přivydělat trochu zlata?

Kontaktujte Freda a George Weasleyovy,

nebelvírská společenská místnost!

Nabízíme jednoduchou, jednorázovou práci, která skoro nebolí.

(S lítostí sdělujeme, že veškeré úkony podstupují zájemci na vlastní riziko.)

,,To je tedy vrchol!" zaskřípěla rozzuřeně zuby a ceduli, kterou Fred s Georgem připíchli přes plakát oznamující datum prvního říjnového víkendu v Prasinkách, jednoduše strhla a nechala jí spadnout na zem. ,,Budeme si s nimi muset promluvit, Rone!"

Ron se zatvářil vysloveně poděšeně.

,,Proč?"

,,Jsme přece prefekti!" připomněla mu, když prolézali otvorem v portrétu. ,,Je naší povinností jim to zarazit!"

,,Zaraz si jim to sama, koneckonců Fred je tvůj kluk," namítl Ron, kterému se zrovna dvakrát nechtělo svým bratrům bránit v tom dělat to, co se jim líbí. Navíc moc dobře věděl, že by ho stejně neposlechli.

,,Tady přece vůbec nejde o to, kdo s kým chodí!" utrhla se na něho Hermiona.

Rozhodně nehodlala jít za dvojčaty sama. Vlastně by za nimi úplně nejraději poslala pouze Rona, tušila však, že by se na něho v tom nemohla spolehnout. Stejně tak ale nemohla Freda a George nechat dělat věci, které byly v rozporu se školním řádem.

,,Ale jde, ty přece můžeš mít na Freda úplně jiné páky, než já," odpověděl jí na to Ron a pak se na ní ironicky zašklebil.

,,Jak to jako myslíš?" vyhrkla ze sebe Hermiona dotčeně.

Ron se na ní však dál pouze provokativně culil a tak obrátila svou pozornost na Harryho. Doufala, že se u něho dočká zastání, ale s překvapením zjistila, že je Harry snad vůbec neposlouchal, pouze se zamyšleně mračil. Rozhodla se téma dvojčat raději přerušit a raději zjistit, co se s jejím kamarádem dělo.

,,Co se stalo, Harry?" zeptala se ho starostlivě, ,,vypadáš pěkně naštvaně."

Změny tématu se rychle chytil Ron a pohotově začal Hermioně vyprávět, co se jim stalo předchozí večer v ložnici. Ve zkratce šlo o to, že si jejich spolužák Seamus myslel, že Harry lhal o tom, že byl Voldemort zpátky. Hermionu to nepřekvapilo, neboť to samé si myslela i Levandule, dívka, se kterou sdílela svou ložnici, s čímž se také klukům ihned svěřila.

,,Nejspíš sis s ní hezky poklábosila o tom, jestli jsem nebo nejsem prolhaný spratek, co se jen vytahuje, co?" vyjel na ní ihned Harry.

,,Ne," odpověděla klidně. ,,Řekla jsem jí, aby zavřela tu svou nevymáchanou hubu a nepomlouvala tě, jestli to chceš vědět. Pokud sis toho za ty roky ještě nevšiml, jsem tvá kamarádka, takže jsem taky na tvé straně."

Chvilku bylo naprosté ticho, než Harry hlesl, ,,Promiň."

,,Vůbec nic se nestalo," ujistila ho Hermiona, i když si tím vlastně nebyla tak úplně jistá.

Moc dobře totiž věděla, že se dělo přesně to, před čím je Brumbál minulý rok varoval a to to, že Voldemort má obrovský dar rozvést kolem sebe nesváry a nepřátelství. Vždyť tomu nebylo ani dva měsíce, co se vrátil a oni se už mezi sebou začali hádat.

,,I Moudrý klobouk nás varoval: stůjte při sobě, semkněte se...," připomněla Harrymu a Ronovi, když se jim se svými obavami svěřila.

Ron jí však rázně zarazil. ,,Harry to včera večer vystihl naprosto přesně. Jestli to znamená, že bychom se měli bratříčkovat se zmijozelem – to sotva!"

Na to si Hermiona frustrovaně povzdychla. Jasně, že přátelit se se zmijozelem neznělo jako dobrý nápad. Po tom, co však viděla, jak jsou téměř všichni v Bradavicích rozhádaní a proti sobě, obávala se, že jim nic jiného nezbývalo, pokud se chtěli před Voldemortem nějak chránit. Než však stačila vymyslet, jak o tom Rona a Harryho přesvědčit, přistoupila k nim ve Velké síni, ke které pomalým krokem došli, vysoká snědá dívka s dlouhým copem, což vzalo Hermioně slova z úst.

,,Ahoj Angelino," pozdravil jí Harry přátelsky, po tom, co ho oslovila.

Hermiona zaraženě sklopila pohled k zemi. Netušila jak to ony dvě mezi sebou mají. Minulý rok sice Angelina prakticky vyměnila Freda za George, ale co když si to nakonec rozmyslela a chtěla by s Fredem zase chodit? Ví vůbec, že teď s Fredem chodí ona?

,,Ahoj," odpověděla Angelina Harrymu rázně. ,,Co léto? Dobrý?" A aniž by čekala na odpověď, pokračovala. ,,Poslyš, jmenovali mě kapitánkou nebelvírského mužstva."

,,Gratuluju," zazubil se na ní vesele Harry.

,,Díky, ale když jsme teď bez Olivera, potřebujeme nového brankáře. Konkurz je v pátek v pět a chci, aby tam bylo celé mužstvo, jasný?"

,,Dobrá," přikývl Harry.

Angelina se na něj usmála. Pak svůj pohled namířila na Hermionu, která konečně odlepila pohled od země, a zatvářila se tak zvláštně až se z jejího výrazu nedalo absolutně vyčíst, co měl znamenat. Bylo to něco mezi úsměvem a úšklebkem. Netrvalo to však moc dlouho a Angelina od ní svojí pozornost odtrhla a odešla.

Hermiona se zdrceně sesunula na lavici u nebelvírského stolu a popadla do ruky topinku. Určitě o jejím vztahu Angelina věděla a určitě na ní byla ještě pořád naštvaná. Proč by se na ní pak tak zvláštně tvářila? Měla to být nějaká výzva?