Opravdu paní Smithovou z mého plánu s tancováním kleplo? pomyslela si, to by totiž byla pro Janette jediná super zpráva.

,,Hmm..povídej" vyzvala jí nezaujetě. Lilly se trochu pozastavila nad Janettiným otráveným pohledem, ale nenechala se odradit a ihned jí natšeně prozradila co je ta super zpráva zač.¨

,,Pár youtuberů bude mít nedaleko odtud sraz" vypískla.

,,No a?" zeptala se jí Janette. I když jí bylo úplně jasné kam tím Lilly míří. Určitě bude chtít na ten sraz jít, ale samozřejmě ne sama. To má ale smůlu. Janette rozhodně nestojí o to poslouchat další ukřičená děcka. Toho už si užila až dost.

,,Musíme tam jít" vykřikla Lilly.

,,Já bych řekla, že nemusíme" odsekla Janette.

Lilly se na ní zamračila.

,,Ale jo musíme!"

,,Řekni Mikovy" navrhla jí Janette doufajíc, že se jí tenhle nápad zalíbí a nechá jí být.

Lilly ale protestovala.

,,To nejde, Mike není Kovyho kamarád"

Teď Janette proklínala sama sebe za to, že jsou s Kovym kamarádi. Vlastně to ani nebyla pravda. Vždyť si napsali sotva deset vět.

Celý zbytek dne musela poslouchat Lillyno žadonění a prosení.

,,No tak jo!" vykřikla, když se to už nedalo vydržet.

Lilly se vítězoslavně usmála a rozeběhla se pryč z pokoje. Nejspíš se všem musela pochlubit, že na sraz pojede. Janette byla ráda, že už má konečně klid ale znepokojovalo jí to, že si začínala uvědomovat s čím to vlastně souhlasila.

,,Prý jedete zítra na sraz" zeptal se jí u večeře Mike. Janette byla ráda, že se k ní přisedl a že se s ní i normálně baví po tom, co se choval tak divně.

,,Jo Lilly mě přemluvila" usmála se na něho.

,,Aha asi tam bude i Kovy co?" zeptal se jí Mike posmutnělým hlasem. Opět se začal tvářit divně. Janette nechápala proč se o Kovyho pořád tak zajímá.

,,Nejspíš jo, proč?" chtěla to konečně objasnit.

Ale on jenom něco nesrozumitelného zamumlal a vstal od stolu. Rozhodovala se jestli má za ním jít a vyzpovídat ho, ale nakonec si řekla, že ho nechá být, ono ho to snad přejde ať už se mu děje cokoli.

Ani se nenadála a už tu byl druhý den a ona sedící ve vlaku na cestě na ten podle Lilly úžasný sraz. Na jednu stranu se těšila, že s největší pravděpodobností uvidí znovu ty úžasné, blankytně modré oči ale na druhou stranu se bude muset mačkat mezi stovkami pořvávajících dětí.

Bůh ví, jestli si jí Kovy mezi těmi hordami návštěvníků vůbec všimne a věnuje jí aspoň jeden svůj pohled. Konečně dorazily na místo. Janette měla pravdu. Hned jak společně s Lilly vešla do nákupního centra, kde se sraz konal, octla se mezi stovkou dětí. A to přišly už hodinu po začátku tohohle srazu. Skoro si připadala jako ve školce. Až na pár holek tu snad byla jediná dospělá.

A pak ho konečně spatřila. Stál veprostřed houfu jeho mladých fanynek a usmíval se. Najednou se jejich pohledy střetly. Jak dlouho to je, co tyhle oči viděla poprvé? Týden? A stejně jí dokázaly uhranout úplně stejně. Usmál se na ní, něco řekl do houfu fanynek, co řekl ale neslyšela, a pak se prodral skrz jejich obležení. Vykračoval si to přímo k ní.

,,Ahoj tebe bych tu nečekal" řekl s úsměvem, když se k ní konečně dostal. Cestou ho zastavilo ještě nejmíň pět fanynek s prosbou o podpis nebo fotku.

,,Nejsem tu dobrovolně" odpověděla mu rázně, ale nedokázala ráznou tvář dlouho a musela se taky usmát.

Do jejich rozhovoru se ihned vmísila Lilly.

,,Jo násilně jsem jí sem dotáhla" prohlásila s úsměvem.

,,To si udělala moc dobře" oplatil jí úsměv Kovy.

Janette si pomyslela, že tohle musejí být pro to malý zlobidlo ty nejlepší chvíle jejího dosavadního života. Už to jak jí šťastně zářily oči tomu nasvědčovalo.

,,Haló Kovy, my máme hlad, ale klidně půjdeme na jídlo bez tebe" zahulákal na něho nějaký kluk postávající mezi hloučkem dalších pěti kluků. Nejspíš další youtubeři pomyslela si Janette. Jednoho blonďatého kluka poznávala. Kovy na svého kamaráda mlčky kývnul hlavou, chytil Janette za ruku a někam jí táhl.

,,Kam jdeme?" vyptávala se ho Janette.

,,No přeci na jídlo"

Zabrzdila ho.

,,Já ale na jídlo jít nemůžu"

Překvapeně se na ní podíval.

,,Proč ne?"

,,Vidíš támhle tu holku, co se nás snaží dohnat, ta nesmí zůstat samotná" ukázala na Lilly ,,a navíc nemám na takové jídlo peníze"

On se usmál.

,,Lilly máš hlad?" zeptal se.

Lilly byla zaskočená tím, že si pamatuje její jméno, vlastně ani nevěděla jestli se mu představovala. Nakonec souhlasně kývla. Jak by taky Kovymu mohla odporovat?

,,Tak jdeme já platím" prohlásil a pevně Janette táhl k jídelnímu koutku.

,,Nenechám si od tebe zaplatit jídlo" zaprotestovala Janette.

,,Fajn" řekl klidně a začal objednávat.

,,Jednou sushi" začal pak se otočil na Lilly.

,,Má Janette také ráda sushi?" zeptal se jí.

Lilly opět souhlasně přikývla i když vlastně vůbec nevěděla co to sushi je.

,,Fajn tak tedy sushi dvakrát a Lilly co si dáš ty?"

Holčička se zadívala na velkou tabuli na zdi. Bylo tam tolik jídel, že snad nebylo ani možné si z takové nabídky vybrat.

,,Hmm..hamburger" řekla pak, neboť to jediné jídlo znala.

,,Tak dobře k tomu ještě jeden hamburger a tři coly"

Najednou se do objednávky vmísila Janette.

,,Když už jsi v tom objednávání přidej k tomu ještě jedny hranolky" prohlásila.

Kovy se tedy znovu otočil na slečnu za pokladnou.

,,Takže ještě jedny velké hranolky s..." nedokončil větu.

,,S kečupem" dořekla za něho Janette.

Slečna za pokladnou se na ní usmála a vše nacvakala do kasy.

,,Ty hranolky si samozřejmě zaplatím" prohlásila Janette trochu uraženě, když odcházeli od pokladny s plným tácem jídla.

,,To si jenom myslíš" uculil se na ní Kovy.