11.
Je tu další týden, další pondělí a další normální den... Aspoň dokud nenastal večer.
Pár prváku z Nebelvíru skoušeli nové kouzla, které se zrovna učí a dopadlo to tak že se jím nějakým způsobem podařilo odbouchnout všechny pokoje, klučičí i holčičí.
- 1 Noc.
Mezitím co Nebelvíři chodí po ostatních kolejích aby mohli někde přespat, Draco si zamknul dveře a nemá v plánu je nikomu otevřít.
Povzdechl si a lehl si do své zelené postele.
Je tam hromové ticho, které bylo přerušeno klepáním.
Draco jen protočil očima a zavřel je, nemá v plánu nikomu otevírat.
"Draco"
Šlo slyšet za dveřmi a Dracové oči se ihned otevřeli.
"Pro Merlína! Neříkej mi že to je Potter!"
Zaklel si Draco v hlavě a dělal že tu není.
"Vím že tam jsi, otevři ty dveře."
Řekl Harry a znovu zaklepal.
On se ale vůbec nehnul, stále ležel na posteli, jako mrtvá fretka.
"Prosím!"
Ozval se znovu.
"Budu dělat že tu nejsem a možná odejde. Jo! To je dobrý nápad!"
Řekl si v hlavě když se díval na ty kamenné dveře.
"Otevři ty dveře Draco! Ostatní koleje už jsou plné..."
Začal Harry vysvětlovat mezi klepáním.
"...a ty jsi už jen jediný u koho můžu přespat!"
Draco stále nic neřekl, byl úplně potichu.
Po chvíli klepání přestal a Harryho hlas utichl, nešlo nic slyšet.
On jen zíral na ty dveře ze své postele, cítí jak se mu jak se mu v žaludku tvoří nějaká emoce... Snad jako by se cítil provinile že mu neotevřel.
"Zajímalo jestli tam ještě furt stojí."
Pomyslel si Draco v hlavě a potichu se posadil.
Povzdechl si a přejel si rukou po svých blonďatých vlasech, než se konečně postavil na
nohy a šel k těm kamenným dveřím.
Když ty dveře odemkl a konečně je otevřel s tím otravným skříplavým zvukem, stál tam Harry.
Draco se na Harryho podíval, trapné ticho kolem nich, ustoupil na stranu a nechal Harryho ať vztoupí dovnitř.
Harry překvapivě neváhal, byl rád že může někde přespat... A konečně má čas, si s Dracem promluvit o všem, o té puse co dostal, o těch drbách co se začaly říkat o Dracovi a jestli je to pravda nebo ne.
****
Ahoj.
Docela dlouho jsem nevydala kapitolu, cca půl roku, nevím jak často budu vydávat kapitoly, mě se chce ale zároveň nechce psát nové, takže je to takové těžké no.
Uvažuji i o tom že tenhle příběh nechám s otevřeným koncem.
To je vše co jsem chtěla říct.
Izzy <3
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top