10.
Draco šel kamennou chodbou, zvuk jeho kroků jdou slyšet po celé chodbě.
Má zaražený výraz na tváři a míří si to ke Zmijozelské koleji.
Vůbec nemá náladu mluvit.
Když konečně došel ke Zmijozelské bráně, tak vyklopil heslo ze svých úst a hned vešel dovnitř, poté co se brána otevřela.
Když se dostal do svého pokoje a zavřel za sebou dveře tak se hned vrhl na svou postel.
Cítí se frustrovaně, žárlivě a naštvaně.
Naštvaně zasténal do polštáře.
Převalil se po chvíli zpět na záda, měl chuť si do něčeho kopnout, aby ulevil pocit hněvu.
Podíval se kolem sebe, ale nic do čeho by si mohl kopnout nenašel.
Draco zavřel své oči a začal zhluboka dýchat, aby se uklidnil.
"Nejsem teplý a ten idiot se mi nelíbí a nikdy se mi ani nelíbil."
Řekl si sám sobě v hlavě, negativní pocity pomalu ustupují a nakonec po chvíli i usnul.
****
Nazdar! Konečně jsem napsala další kapitolu.
Já vím, bylo to dlouho co jsem něco vydala, ale mám k tomu důvody.
Zaprvé: Neměla jsem žádné nápady a chuť psát až do teď, neměla jsem ani v plánu dnes nic napsat, ale nakonec jsem konečně něco napsala.
Zadruhé: Nedávno jsem měla narozeniny, takže nebyl čas, stále teď chodím na své vlastní narozeninové oslavy, ještě mě čeká jedna.
A zatřetí: Včera mi umřel domácí mazlíček (Africký šnek) už mám jen dva, takže mám z toho špatné pocity, atd. Takže nevím kdy zas vydám další kapitolu, ale budu se snažit.
To je vše co jsem chtěla říct, Čau!
Izzy <3
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top