twenty - five

,,A to tě napadlo při pozorování té kazety ?" Nadzvedla tázavě obočí Polly, poté co nám Aidan sdělil svůj ohromný plán.

,,No já popravdě nedával moc pozor." Pokrčil se smíchem rameny, načež si blondýnka s poznámkovým blokem v ruce povzdychla.

,,Takže ještě jednou..." Pokroutil nechápavě hlavou Gwil.
,,Chceš pro Ramiho uspořádat tajnou narozeninovou oslavu? Nedělá se tohle dětem? Nebo nanejvýš teenagerům?" Zagestikuloval rukama a u toho se trošku zašklebil, čemuž jsem se musela tiše zasmát.

,,No-.."

,,Mně to nepřijde jako zlý nápad." Přerušila jsem Aidana, který chtěl nejspíš vznést něco na svou obranu.

,,Děkuju." Otočil se na mě a pak zase na Gwilyma, jež měl na tváři stále podivený výraz.

,,Taky mi to nepřijde jako nejhorší nápad, přeci jen by to mohla být legrace." Ozval se Joe hltajíc každé Aidanovo slovo.
Ani mě nepřekvapovalo, že byl pro.
,,Klidně si vezmu na starost organizaci." Spokojeně se usmál a Aidan, stále posedávající vedle mě, společně s ním.

,,Takže? Co říkáte vy ostatní?"

,,No já jsem asi taky pro." Pokrčila rameny Veronica a Polly jí tak nějak přitakala.

,,Narozeniny má až za měsíc, takže času na to máme nejspíš dost." Zasmál se Ben, čemuž jsem se trochu podivila.
Jistě, jeho vztah k nám, tedy hlavně ke mně, se poměrně zlepšil, ale i přes to jsem si myslela, že s tímhle nebude chtít mít nic moc společného.
Přeci jen z filmové noci neměl zrovna největší radost a tohle bude oslava narozenin.

Poté bylo chvíli ticho, všichni totiž čekali na to, jak se k tomu vyjádří Gwilym.
,,Já teda nechápu, že tohle napadlo toho nejstaršího z nás, ale fajn...počítejte se mnou, když už do toho jdete všichni, nebudu přece stranou."

,,Výborně" Zasmál se Aidan a Joe na to nadšeně tleskl.
Řekla bych, že organizace akcí byla tak nějak Joeho parketou.

Když tedy Gwil souhlasil, ještě chvíli jsme probírali, jak Aidanův nápad nejlépe zrealizovat a tak nějak si předběžně rozdělovali úkoly.
Jako třeba například to, kdo by mohl mít na starosti pití a jídlo, kdo výzdobu, kdo místo konání, nebo hudbu.
Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych neměla po ruce svoje neskonalé štěstí, díky kterému mě Joe zařadil do dvojce s Benem.
Dostali jsme na starost výzdobu, protože podle Josepha jsem na to měla ideální perfekcionistický cit a proto věřil tomu, že to z nás zvládnu nejlépe.
No a Ben se nabídl, že mi pomůže, čímž Joemu i Aidanovi ulehčil rozhodování, netvářili se totiž na to, že by mu svěřili nějaký samostatný úkol.

Tiše jsem si povzdychla a podívala se na spokojeně vyhlížejícího blonďáka.
,,Navrhoval bych něco fakt decentního."
Řekl směrem ke mně.
Stejně ho ani nikdo jiný než já neposlouchal, všichni byli zabrání do konverzace o tom, kdo bude zařizovat prostory, tudíž ze zkoumání kazet sešlo definitivně.

,,Výjimečně souhlasím." Mykla jsem rameny a znovu zkontrolovala svůj mobil, jež hlásil příchozí zprávu.
Byl to Jimi s další nabídkou.

,,Uh, posral jsem zas něco?" Zeptal se po chvíli nechápavě Ben.
Zpražila jsem ho pohledem za jeho volbu slov a stroze mu odpověděla, že ne.
Pak jsem uklidila telefon a svou pozornost přesunula na dohadující se skupinku, zatímco Benův pohled spočíval pořád na mně.

,,Fajn, takže to bude u mě." Rozmáchl rukama rozhodně Aidan.
,,Myslím, že můj dům je na to ideální."

,,Fajn, to je asi dobrý nápad, protože můj byt je na takovou akci nejspíš malý a ostatní mají taky byty pokud vím.
A pronajmout si kvůli tomu bar mi přijde skoro zbytečné." Pokýval hlavou Joe.

,,Souhlasím." Přidala se i Veronica.

,,A kdo to řekne Lucy?" Když byla do vzduchu vypuštěna tato otázka, všichni stočili svůj zrak na Veronicu a to i včetně Bena.

,,Samozřejmě." Zasmála se Ve. Nejspíš pak chtěla ještě něco dodat, ale přerušil ji hlasitý projev jednoho z kameramanů, který vyžadoval její přítomnost na scéně.

-

Domů jsem se dostala poměrně brzy a tak jsem si výjimečně stihla uvařit i nějakou pořádnou večeři u které jsem si vyřídila pár povinností, abych Jimimu ulehčila alespoň trošku jeho náročnou práci.

Poté jsem si zalezla s počítačem do postele a hledala nějaké nápady pro narozeninovou oslavu.
Potřebovala jsem načerpat trochu té inspirace.
Ovšem moc dlouho jsem v této činnosti nesetrvala, jelikož mi začal zběsile vibrovat mobil.
Podívala jsem se na jeho displej a trochu se zarazila.
Psal mi Ben.
Ne že by to ještě nikdy neudělal, samozřejmě udělal, když vymámil z Josepha moje číslo, ale teď jsem od něj dostala zpráv hned několik.

ben : mám nápad

ben : co to sladit do modro černé?

ben : ne počkej, černá a zlatá je lepší kombinace!

ben : i když.. co prostě černá a bílá?

ben : to je taková klasika ne?

ben : Lydie?

ben : je černá a bílá taky špatně?

ben : to mě pořád nemůžeš tak zatraceně vystát ?

Absolutně jsem nevěděla co mu na to odepsat.
Nechápala jsem totiž, jak se mohl během pár vteřin dostat od barevných kombinací až k tomu, že ho nemám ráda.

me : to jsi usoudil z toho, že jsem ti pár vteřin neodpovídala?

Odeslala jsem svou zprávu, na kterou už se mi ale nedostalo odpovědi, dokonce ani po několika hodinách a tak jsem čekání na ni vzdala a šla spát.

Druhý den začal o něco lépe než ten předešlý, jelikož jsem nevstávala úplně rozlámaná z cizího gauče, ale dobře vyspaná ze své nadmíru pohodlné postele.
I budík mě tentokrát vzbudil, díky čemuž jsem dorazila do studia přesně na čas.

Ihned jsem se vydala směrem k šatnám, kde už byla Veronica, Lucy i holky.
Příprava na dnešní scénu byla v plném proudu asi tak jako debata o oslavě.
Lucy byla tím nápadem naprosto uchvácena, i Charlotte s Leilou byli celkem nadšené.
Samozřejmě též zapadaly do Aidanova plánu, který se řešil většinu dne, jakmile se Rami dostal z dohledu nebo doslechu.
Hlavními aktéry v celém dohadování byl především Joe, Gwil a Aidan, ten se ale držel celkem zpět.
Ostatní, včetně mě, je jen poslouchali a občas vznesli nějaký svůj návrh.

,,Co to udělat i s nějakou tématikou?" Řekl najednou Joe, úplně mimo kontext.

,,To snad nemyslíš vážně.. tohle nebude žádný maturitní ples, Josephe." Procedil skrz zuby Gwilym, který už vypadal lehce zoufale a možná až otráveně z Joeho neustále nových nápadů, které mu připadaly mimochodem absurdní.

,,Neříkej mi Josephe, Gwilyme.." Zamračil se.
,,Tak si něco vymysli sám, když si myslíš, že jsi tak chytrej, jediný co tady děláš je to, že zavrhuješ všechno co řeknu." Gwil něco zamrmlal a poté protočil očima aby dal jasně najevo, že ho Joe štve.

Trochu jsem si povzdechla a přesměrovala svou pozornost na blonďáka sedícího opodál.
Opatrně jsem se k němu přisunula.

,,Proč jsi mi včera neodepsal?" Šeptla jsem směrem k němu.

,,Neměl jsem co." Zabručel a pořád nepřestával zírat do svého telefonu.
Překvapeně jsem nadzdvihla obočí.

,,Aha, tak fajn." Chtěla jsem se opět přesunout na svoje místo, ale pak jsem se k němu ještě naklonila.
,,Jen abys věděl, černá a bílá je ta nejlepší volba." Zamumlala jsem a odtáhla se.












note

hehe, tak jsem zase tady, doufám, že jste tak nějak spokojení, už se nám to totiž  blíží k takovému většímu dějovému zvratu- teda když se k tomu JÁ  dostanu a bude to podle mých představ

tímhle si taky nejsem úplně na 100% jistá, protože jsem to plánovala trošku jinak, ale jsem víc spokojená takhle

btw. vím že má Rami narozeniny až v květnu a tady je tak začátek října ale to je schválně xd

děkuji za pozornost a že čtete moje shit poznámky, luv u all

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top