One month later

POV. Zaia
Všechno šlo z kopce. Taehyung byl čím dál víc chladnější. Ani už se mnou nekomunikoval jako předtím, prostě se choval zase jako na začátku když jsem ho poznala. Jimin trávil zase moc času s Yoongim. Což mi nevadí, přeju mu to, ale chybí mi jako nejlepší kamarád. Zbytek, nebo-li Hoseok, Baek a Chan jsou stejní, akorát mi přijdou víc smutní. S Jinem se od toho víkendu u Taeho občas sejdeme v kavárně.

A to vše od doby co se Jungkook prý odstěhoval někam do Ameriky. Taky nápad jet pryč v půlce ročníku, navíc...začínal mi přirůstat k srdci jako bráška. Pomalu, ale jistě.

,,Jsem doma!" zakřičela jsem na barák a hodila tašku na podlahu v předsíni. Se pak uklidí.

Vydala jsem se do kuchyně pro něco k snědku, jelikož to bylo ve škole náročné. Taky, kterej vůl vám napaří šest písemek najedou? Oh, pardon...jsou to učitelé.

Došla jsem k lednici, do které jsem koukala dobrých pět minut a stejně tam nic nebylo. ,,Tak příště," mykla jsem rameny a popadla jsem aspoň jablko z misky co bylo na stole a vydala se nahoru.

Mamka se neozývala, čili jsem usoudila že bude ještě v práci. Jelikož se mi nechtělo nic dělat tak jako každý jiný den, vzala jsem svou oblíbenou knihu, sešla do obýváku, sedla si do křesla a začala ji číst.

Po půl hodině mě ovšem vyrušil zvuk, jenž se ozýval od dveří.

Opravdu nesnáším, když mě někdo ruší od čtení. Protočila jsem otráveně očima a šla k dveřím, na které někdo klepal.

,,Kdo se opo-''

Nikdo. Nikdo tam nebyl. Ale jem si jistá že někdo na ty dveře zaklepal. ,,Skvělý. Nic lepšího než otravovat lidi neexistuje,'' zamumlala jsem si se svraštěným obočím a chtěla se otočit, ale přeci jenom tu něco bylo. Sehla jsem se pro obálku co byla na zemi. ,,Pochybuju že pošťák chodí takhle pozdě ale ok.'' S těmito slovy jsem zabouchla vchodové dveře. Divný.

~

Půl hodiny už sedím na židli v kuchyni, kde leží na stole ta proklatá věc, která vypadá jako z nějaké kriminálky na důkazy, chápem se? Ano, jenom debil jako já může tohle dělat místo toho aby ji hned otevřel. Ale když na ní neni nikde ani nic napsané komu to je určené a podobně, je to prostě divný. S lehkým zamračením a podepřenou hlavou o ruku jsem si povzdechla. Šáhla jsem po té obálce.

,,Prostě to otevři, kdyžtak tam bude placatá bomba no. Aspoň budeš první na kom ji otestujou,'' teda...dneska šířím samým sarkasmem vám řeknu. Sáhla jsem dovnitř a nahmatala další papír. Pomalu jsem to vyndala.

Byly tam fotky.

,,Takže opravdu jsem tu teď půl hodiny seděla jenom-kvůli-fotkám?'' Zakroutila jsem hlavou. ,,Achjo...šílíš Zaio, dneska opravdu,'' protřela jsem si oči a prohlédla si tu první.

Byl na ní klučík. Nevím, mohlo mu být kolem čtyř let?

,,Jáj, někdo se musel splést v doručení.'' Jo jasný, ale bylo by tam snad napsaný pro koho to je, ne? Nebo ne?

Na druhé už byli chlapci dva. Jen jsem zakroutila hlavou a přešla k další.

Na poslední byl klučík s holčičkou. Ale....Ten obličej jsem stoprocentně už někde viděla. Jak té holčičky, tak toho chlapce.

Najednou jsem uslyšela chrasit klíče v zámku a tak jsem se rychle i s obálkou rozběhla do pokoje, kde jsem jen tupě stála a zírala do zdi.

,,A! Tady jsi, volala jsem na tebe,'' nakoukla dovnitř. Otočila jsem se a obálku schovala za záda. ,,Ehm...jo, ahoj. Promiň, byla jsem v koupelně a pak-pak jseem- jsem šla do pokoje.''

,,Dobře. Jo, co by sis dala k večeři?'' zeptala se. Teď se to nehodí mami. ,,Eeee to je jedno, na co máš chuť ty,'' řekla jsem, na což přikývla a odešla.

,,Fuuuu....'' oddechla jsem si sedla na postel a vyndala tu fotku s klučíkem a pozorovala ji.

,,Fakt mi ten chlapec někoho připomíná,'' podrbala jsem se na hlavě a pořádně se na něj koukla.

Nakonec jsem usoudila, že to nebudu řešit. Zkrátka si někdo spletl doručovatele. Určitě.
Vstala jsem s úmyslem schovat obálku do stolu, ale předtím jsem si ještě jednou zamračeně vzala fotku do ruky chlapce z obálky a pořádně se na ní podívala. Ten úsměv...

,,Jungkook?'' šeptla jsem.

,,Ne, to je blbost,'' rychle jsem zamítla tuto možnost a schovala fotky i s obálkou do stolu.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯