XVIII.
POV. Zaia
Nadutě jsem seděla vedle těch dvou a film si (ne)užívala. I přes Yeontanovo otravování a přelézání z jednoho na druhého mi tu on nevadil, protože prostě Yeontan plus roztomilost. Ale jeho majitel už tu trochu zavázel.
,,Notak, nebuď nafouklá," píchnul mě prstem do tváře. Plácla jsem ho přes tu ruku. ,,Hej! Nic jsem ti neudělal," vyjekl.
,,Udělal."
,,Neudělal."
,,Udělal."
,,Ale neudělal."
,,No to teda udělal!"
,,Já ti říkám že neudělal!"
,,A já zase že udělal!"
,,O ničem nevím!"
,,Já jo!"
,,Ale simtě J-Hopa víš!"
,,Koho vím?!"
,,Hovno!"
,,To si ukliď po Yeontanovi!"
,,Až se vysere klidně!"
,,Fajn!"
,,Fajn!"
,,Fajn!"
,,Proč se vůbec hádáme!"
,,Já nevim!"
,,A proč na mě křičíš?!"
,,Já na tebe nekřičím!"
,,Ale jo, křičíš!"
,,To teda ne!"
,,To teda jo!"
Díky našemu dohadování jsem momentálně ležela pod ním.
Yeontan zaštěkal.
,,A ty neštěkej!" zakřičeli jsme naráz a naše pohledy na něm spočinuly. Chudáček malej vylekanej zakňučel a schoval se pod stůl. My se začali smát.
Počkej, on se směje?
,,Hele, odkdy ty se směješ?" pochechtávala jsem se. Zase zvážněl jakmile jsem to dořekla. Já si musela držet dlaně před pusou, abych nevyprskla smíchy, protože to vypadalo vtipně.
,,Nesměju se."
,,Ale jo."
,,Ne."
,,Hele už zase začínáme?"
,,Ne. Ale prakticky za to můžeš ty."
,,Já?"
,,Jo."
,,Nemůžu."
,,Ale jo."
,,Taehyungu! Zase ses přiblížil o pět centimetrů!"
,,Nepřiblížil!"
,,To teda jo! A pořád tak jsi!"
,,A to vadí?'' zašeptal tajemně těsně naproti mým rtům a chvíli tak setrval. Myslela jsem, že mi prasknout tepny a srdce mi vyskočí z hrudě. Nakonec mi dal pusu na tvář.
,,Jen tě škádlím." Měl kulišácký úsměv. Já tam ležela opět nehybně. Moje srdce bušilo o sto šest. Až po chvíli si uvědomil, co se vlastně stalo a přísahám vám, byl červenější než já!
POV. Taehyung
Odtáhnul jsem se se spokojeným svědomím. No vidíš jak ti to šlo. Počkat...
Co jsem to vlastně udělal?
Pusa na tvář? Jako vážně Taehyungu? Vážně?
POV. Zaia
Nedalo mi to a musela jsem začít dlouhou éru záchvaut smíchu.
Umlčel mě až polštář, který byl vržen od toho zrádce, a tak se stala polštářová bitva. Pomocí kouzelných sil jsme se dostali ke mně do pokoje, a proto jsme v tuhle chvíli oba dva leželi roztáhlí na mé posteli a těžce oddychovali.
Najednou se ozvalo bouchnutí dveří. Vystrašeně jsme se na sebe koukli a prudce se vzpřímil do sedu. Vstali jsme a pomalu jsme došli do přízemí, kde nás čekala moje mamka v pozici s rukama na bocích.
,,Zaio Youngová?! Ty sis snad nečetla můj lístek? A-...Kim Taehyung?!
To se mi snad zdá. Co jste proboha vyváděli, vždyť to tady vypadá jak po výbuchu! Ani syn mojí kolegyně by toho nebyl schopnej! A to je prý co říct," vztyčila u toho ukazováček. Nechci vidět co udělá až zjistí, ze je tu i Tan. Nojo, ten kam se vůbec poděl?
,,A ty Taehyungu? Jak ses sem dostal? Jste oba dva červení, polštáře rozházený! A je pozdě! Měli byste spát, zítra jdete do školy! Sakra jste snad ve školce? Hybaj domu Taehyungu!"
Přešla k tomu paku vedle mě, vzala ho za ucho a tahala ven. Auva. Udělala jsem bolestný výraz. Bolelo mě to i za něj. ,,A-a-le pa-ní Young-" snažil se říct něco mezitím, ale moc z něj nevyšlo. ,,Žádný ale. Mazej spát a příště dej aspoň vědět. Čau," s tímto mu zabouchla před nosem. Tak tohle...
Pak se otočila na mě. Já nevěřila vlastním očím, co moje matka dokáže. Odněkud vyběhla ta chlupatá koule.
,,To je taky jeho?" Ani nepočkala, zase otevřela kde stál ten hňup v pozici že zaklepe, strčila mu Yeontana do ruky a opět zabouchla. ,,Tak. To bychom měli," tleskla a oprášila si neviditělný prach na dlaních.
Má ústa byla otevřena do 'O'.
,,No mami?!" vyšlo ze mě. ,,Já zírám," dodala jsem.
,,No moc nečum a běž to tu uklidit a pak taky spát," řekla. Začíná mě udivovat čím dál víc. Nečum? To od ní slyším prvně.
,,T-ty, jak-ty...cooo??" zvedla jsem ruce do vzduchu.
Jenom na mě koukala s kamennou grimasou v obličeji. Ovšem poté spustila smích.
,,Kdyby-kdybyste se viděli," chytala se za břicho. ,,Škoda že tu nemáme kamery, já z vás nemůžu. Zajímalo by mě, jak se asi právě teď cítí ten chlapec," nepřestávala. Koukala jsem na ní jako na blázna.
,,Ty se nezlobíš?" zeptala jsem se nevěřícně. ,,Teda chci říct-"
,,Jasně že mě štve že člověk se tu s tím uklízí a pak stačí chvíle a je to zase naruby ale jinak ne," utřela si slzu, ,,pokud jste ovšem nedělali...něco zakázaného,'' vztyčila výhružně ukazováček.
,,Ježiši matko! V ŽÁDNÝM PŘÍPADĚ! Jak tě to vůbec mohlo napadnout?''
Jen pokrčila rameny a pokračovala.
,,A obzvlášť ten Taehyung. Jakmile jsem ho viděla, musela jsem vás trochu pozlobit. Přece jenom minule takový gentleman a teď polštáře všude po baráku? To bys sama bezdůvodně neudělala," ještě se trochu pochechtávala. Stále jsem na ní koukala jako na idiota.
,,Mami?? Ty jsi zešílela," vyjekla jsem.
,,Ne, jenom mám rádost že ten debilní nadřízenej odvolal noční a pak ho seřvali za to, že si spletl datum," vydala se do kuchyně.
Ajo. Ona měla být v práci.
~
Two weeks later
,,Jungkooku já tam nejdu! Měla jsem být s Jiminem v kině!"
,,No tak do kina nejdeš. Neboj, Yoongi se postará o to aby měl Jimin společnost. A teď polez," táhl mě do nějaké vysoké budovy.
,,Šutr??!! Ten krypl tam je s ním?!"
,,Nevyváděj a poooojď. Dochází mi trpělivost," protočil očima.
Abych vás uvedla do děje. Za ty dva týdny se stal jeden zásadní pokrok. Jelikož sám Jungkook přiznal že je to divadlo kravina, tak se omluvil jak za to, tak za své chování na začátku. Taky řekl že se omluví Jiminovi a nechá ho být, ale že máme já a JK být alespoň kamarádi. S pár podmínkami a dlouhým přemlouváním jsem mu na to po nějaké době kývla.
A jak se ukázalo, jen jsme na začátku školního roku oba dva zřejmě vykročili špatnou nohou, i když naše první setkání bylo celkem milé.
Řeknu vám, že je Jungkook strašný mimino. Ale opravdu strašný. Jakmile se s ním sblížíte, už mu musíte zkrátka dělat rodiče.
Seznámil mě i s Hoseokem a já jeho zase s Baekhyunem a Chanyeolem. Ti tři si sedli jako prdel na hrnci.
Na Taehyunga stále občas hází ledový pohled i když nevím proč, když jsou nejlepší kamarádi. Ten zase na oplátku začíná být od pondělka chladný a to od doby, kdy mu Jungkook oznámil naše kamarádství a mír. Je zde snad možnost, že by Taehyung žárlil?
A to prosím pěkně za mnou Tae přišel minulý pátek osobně a nabídnul mi, jestli bych se nechtěla přijít kouknout na přehlídku co bude mít teď v sobotu, na což jsem koukala jako blbec.
Včera jsem se ho šla zeptat, jestli by mu to teda nevadilo že bych přišla, ale ať mě obeznámí s informacemi. Ehm ehm, cituji:
*chladná tvář a chladný tón*
,,Nemusíš tam jít. Zajdi si třeba s Jungkookem někam. Stejně by ses tam asi nijak nedostala,'' třísknul skříňkou a odešel.
V tu chvíli mi připadalo jakoby trochu žárlil, ale i tak to bylo celkem...hnusný. Sám mi to nabídne a když se ho přijdu zeptat, pošle mě do černé díry.
Díky těmto myšlenkám bych teď líbala zem, kdyby mě Jeon nezachytil. ,,Do hajzlu nad čím furt přemýšlíš? Jsi horší než ožralej Namjoon," řekl mi.
,,No dovol," narovnala jsem se. ,,Prosté děkuji by stačilo," usmál se ironicky a udělal u toho svoje Jungshook oči. ,,Se neposer," zavrčela jsem. Přistál mi pohlavek. ,,Au!" chytla jsem se za ono místo.
,,A teď pojď, Hobi je nadrženej na to, až nám ukáže svou choreografii," řekl a už mě táhl dál do výtahu.
,,Víš...ne každej se narodil jako Schumacher," odvětila jsem mu.
Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top