Yeontane? Jako anděla strážného si volím teď tebe.

Jungkook. Jak ten může sakra vědět kde bydlím?!

Začínalo se mi to nelíbit.

,,Ahoj Zaio..." byl čím dál víc blíž a blíž. Nasucho jsem polkla, když se zastavil těsně přede mnou.

,,Mám takový pocit, že jsme se na něčem domlouvali že?..."

Němě jsem ho pozorovala.

,,...Tak jakto že jsi teď byla u Parka?" nadzvedl mi prsty bradu.

Jak mohl vědět, že jsem byla u Jimina?

,,Je mi jasný na co teď myslíš a řeknu ti, mám své zdroje," zašeptal blízko mého obličeje.

Čas na ty Pokémony. Yeontane? Volím si tebe!

Rychle jsem zvedla náruč s Tanem a oddálila se od něj. Kupodivu to fungovalo, ale ne na dlouho. Opět se začal přibližovat a mně docházely nápady jak zdrhnout. Nejsem tak rychlá abych otevřela branku a doběhla k domu dřív, aniž by on ji nepřeskočil a dohnal mě. Navíc s tou chlupatou koulí co držím?

Když si Jeon všiml Tana, zastavil se. ,,Takže Yeontan? Taehyung by si ho měl začít konečně hlídat," ušklíbl se. Stále jsem čekala co se bude dít dál a to mě znervózňovalo. Zatím jsem nepromluvila.

,,Hej! Ty trpaslíku malej! Ještě jednou zdrhneš a jdeš do pryč!"

My o vlku a vlk přichází...

Došel až k nám a vzal si z mého náruče svého psa. ,,Jungkooku? Co ty tady? Nemáš být u Namjoona?" zeptal se. Ten si nás jen měřil pohledem. Nakonec se zastavil u Taeho s podezřením, které z Jungkookova pohledu vyzařovalo. Zhluboka se nadechl.

,,A co ty Taehyungu hm? Nemáš být na schůzce s Min-Young?" podíval se na něj. Min-Young?

,,Jestli nevidíš, zdrhnul mi pes," uchechtl se.  Jungkook jenom jemně přikyvoval.

,,Hmmmmm...no fajn no," mlaskl nakonec. ,,Jak chceš," dodal ještě, než odešel. Ale na koho to bylo mířené není jisté, protože se díval jak na Kima, tak na mě.

,,Ženská vnímáš?" zamávala mi čísi ruka před obličejem. Cukla jsem sebou. ,,Uhm...jo," koukla jsem na něj. 

Měla bych mu poděkovat?

V podstatě mě dalo by se říct zachránil, i když o tom ani nevěděl.

,,Hej, zase to děláš," žďuchnul do mě. ,,Co? Eeh, promiň."

Nastala trapná situace, kdy jsme ani jeden nevěděli, co říct. Zatím co jsem se snažila se dívat všude jinde jen ne na něj, on mě přímo pohledem propaloval.

Odkašlala jsem si. ,,Em, no, já půjdu. Ty bys měl taky, Min-Young na tebe určitě čeká," poslední část jsem řekla trochu zklamaně s pohledem do země. Otočila jsem se k odchodu, ovšem jeho následující slova mě zastavila

,,Ty žárlíš."

Ticho hluboké noci přerušoval hluk z centra Soulu.

,,Nežárlím. Jen poukazuji na fakt, že bys měl jít. Moc dlouho tu oxiduješ. Takže mě omluv, odcházím když ty se k tomu nemáš," řekla jsem.

Byla jsem ale znovu zastavena, tentokrát fyzicky. Pustil Yeontana na zem a za předloktí si mě přitáhnul k sobě.

,,Přiznej že žárlíš, pak tě možná pustím."

Na obličeji mu hrál potulný úšklebek. Zaraženě jsem se na něj koukala. ,,Proč bych měla přiznávat něco co není pravda?" řekla jsem, ale byla v tom cítit nejistota. Nasucho jsem polkla.

,,Lžeš," trval si na svém. Yeontan se mezitím kolem nás motal jako pošuk a dožadoval se pozornosti.

,,Nelžu. Nevím proč bych měla žárlit kvůli zazobanýmu, arogantním frackovi, kterej si hraje na bůh ví co a myslí si, že mu všechno projde," procedila jsem zuby a vytrhla se mu.

Jeho obličej nabral jeho klasický nečitelný chladný výraz. Chvilku jsme tam stáli, než jsem otevřela branku a zašla do domu. Nevím jestli tam pořád stál nebo ne, bylo mi to jedno.

Jojo, jasně...tak proč tě teda tahle myšlenka napadla ty blbe?

Svezla jsem se po dveřích a hluboce vydechla. Snažila jsem se vstřebat, co se tu právě teď odehrálo. Vážně mi vadilo, že měl být někde s Min-Young?

Po večeři mě mamka vyhnala z obýváku, že prý přijde nějaká její kamarádka z práce. Přesněji její šéfová.

Šla jsem si tedy udělat aspoň věci do školy.

Po hodině jsem to nejdůležitější udělala a na zbytek se vyprdla. Zapálila jsem si svíčku, došla si pro knížku s kterou jsem přešla k posteli a začala jsem si číst.

V půlce děje mě vyrušil mobil.

tigerCCI🐯
Já že jsem nevychovaný jo? Aspoň poděkovat si mohla, zase jsem ti zachránil prdel. A stejně lžeš, žárlila si.

lummi🌈
Ano, s děkováním souhlasím...takže děkuji, ale zbytek si strč někam.

tigerCCI🐯
Věděl bych kam...

Když jsem si přečetla jeho zprávu, garantuji vám, že jsem byla červená až na prdeli. Mobil jsem ihned uzamkla a odhodila ho o dobré tři metry. Je jedno jak to myslel, důležitý je, že ani jedno by nebylo dobrý.

Už ani číst se mi teď nechtělo. Rozhodla jsem se jít dnešní den ukončit a šla se umýt. Pak jsem si lehla znovu do postele.

Usnout se mi podařilo celkem rychle.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯