POV.Zaia
Yah?

lummi🌈
Nepsal si náhodou že s odpadem takhle nezacházíš? Neznamená to tedy že by sis s "ním" neměl psát? A ještě ke všemu "dobrovolně"?

Odpověd mi přišla skoro hned.

tigerCCI🐯
Vlastně máš pravdu. S buznama a jejich kamarády se nezahazuji.

Po této zprávě už nic dalšího nepřišlo a já nad tím akorát tak zakroutila hlavou.

Ten kluk je zvláštní.

Skip to Saturday

,,Tak pooooooooojď, strašně ti to trvááá," tahal mě Jimin do obchoďáku.

Je sobota, krásný podzimní den. Moje nejoblíbenější období. S Minniem jsme se rozhodli udělat si společný den v podobě nákupů a přestávce v kavárně. Teda...spíš Jimin se tak rozhodl a tím pádem mě tak částečně donutil jít s ním.

Včera, tedy pátek, se stalo něco, co bylo pro Jimina asi svatý Vánoce. Z Jeonovy party přišel pouze Hobi, který jak všichni již víme, nic nikomu nedělá. Takže má Jimin dnes velmi dobrou náladu a vytáhl mě ven.

,,Doufám že se dneska nic nepokazí, opravdu nemám náladu na to kdyby jo," zafuněl a vlezl do prvního obchodu.

~

,,A co tohle?" ptal se snad po 350tý. Já leda tak už frkala jako kůň. ,,Yaaah, Jimineee. Už jsme v tomhle obchodě něco přes hodinu a ty ne a ne něco konečně vybrat," zakňučela jsem. ,,Prošli jsme jich tolik, že ty tašky ani neunesu. Pojďme už do té kavárny nebo na oběd, mám hlad," udělala jsem puppy face a pohladila si bříško jako těhotná mamina.

Min nad tím nejdřív otráveně protočil očima, ale pak se zasmál. Čapl mě za ruku a vedl pryč. ,,Fajn ty kryplíku. Jdeme, ale ještě se stavíme v CK a GUCCI, tam já nýd týšrt vyč aj vónt ólredy for tů máns."

,,Arghhhhhhh, ale notaaak!" vykřikla jsem.

~

,,Máš jediný štěstí že jsou ty obchody hned vedle sebe," zabručela jsem, když jsme došli před zmiňované prodejny.

,,Fakt tam nic nechceš?" zeptal se mě když jsme stáli před CK. ,,Ne," řekla jsem.

Povzdechl si. ,,Dobře, tak tu na mě počkej jo? A NIKAM nechoď," řekl se vztyčeným ukazováčkem a sevřel víčka do tenkých linek.

,,Ano mami," protočila jsem očima, když odcházel.

Asi po deseti minutách kdy stále NAKUPOVAL, jsem se zvedla z lavičky co tam byla a začala chodit tak různě do kolečka, dívajíc se na vše ostatní, páč v tu chvíli to bylo strašně 'zajímavé'.

,,Jimine Jimine...ty nakupovací maniačko, až vylezeš, budu já kdo tě zešikanuje," říkala jsem si své myšlenky nahlas.

Najednou jsem ze skleněné vitríny GUCCI uviděla povědomého človeka. Zastavila jsem se tedy a snažila se svůj zrak přiblížit. Bože děláš si-

,,Pojď, jdeme teda ještě do-" říkal přicházející Jimin zapínajíc si peněženku. Jenže jsem ho přerušila tím, že jsem ho popadla za paži a táhla ho pryč. ,,Ne, eeeh - etaaa, vraťme se tam potom. Teď...eeeee, no pak se tam prostě ještě vrátíme. Mám opravdu veeeeeeeelikánskou žízeň," říkala jsem mu mezitím.

,,Ale proč tak najednou-"

,,Jdeme Parku," ukončila jsem.

~

Po mém úspěšném odtahu Jimina do kavárny, kde jsme si následně objednali něco k jídlu a kávu, sedíme a povídáme si.

Poprvé ho vidím takto uvolněného. Jakoby to nebyl ten Jimin, kterého jsem poznala.

,,Proč se tak usmíváš?" sekl se Jimin ve svém vypravování.

,,Eh co? Jo...jo jo to jen...promiň. Takhle...dalo by se říct že usměvavého a prostě jakoby tě nikdo nešikanoval, tě vidím prvně," řekla jsem a koukala na Chima, který míchal lžičkou svůj nápoj.

Usmál se a sklonil hlavu. ,,To protože víkendy jsou jediný kdy se snažím na to vše zapomenout a dělat že se nic neděje. A...taky jsem opravdu rád že jsi přestoupila na naší školu. Konečně mám kamarádku takovou, jakou bych si přál. Nejlepší," na konci věty ji zase zvedl.

,,I já jsem za tebe ráda a budu se tě snažit chránit jak nejvíce to půjde. I přes to, že ses zamiloval do Yoongiho," pronesla jsem s úsměvem.

,,Sice se mi to pořád nelíbí, přece jenom Yoongi...je Yoongi. Ale i tak ti to přeju a chci abys byl šťastný," dořekla jsem a napila se.

,,Děkuju no," opáčil mi a zasmál se.

,,Dvakrát ledový čaj prosím. Jeden bez a jeden s cukrem, tady. A kousek jahodového dortu a jedno velký mochi."

Zbystřila jsem. Stejně tak Jimin.

Koukli jsme se na sebe tázavým pohledem. Jelikož Jimin seděl zády ke kase, bylo to na mně, abych se naklonila a podívala se.

Jakmile jsem je spatřila, moje zorničky nabraly na síle.

,,Neotáčej se! A o-pa-tr-ně se vypaříme," šeptala jsem během zvedání se ze židle.

~

,,A já myslel že dnešek už nic nezkazí," nafoukl tvářič a pohoupával si taškama s nákupem. Právě jsme šli parkem směrem k němu, když proti nám mířil nějakej nešika, který se srazil s Chimem. ,,Mine pozor!" vykřikla jsem, ale pozdě, protože už leželi oba dva na zemi.

,,Hádám že na mě to nebylo," uchechtl se ten který do Chima vrazil. Hned jsem běžela k Jiminovi pomoc vstát, protože těch tašek vážně nebylo málo.

Když oba dva stáli pevně na nohou, ten druhý oklepávajíc si černý kabát zvedl k nám pohled.

,,Y-y-yoongi?" šeptl Jimin a málem se tam neroztál. Yoongi opět nasadil uchechtnutí. ,,Neasi, Ježíš Svatej," řekl otráveně protáčejíc očima.

,,Pro příště dávej pozor skrčku. Nemusel bych to ignorovat," řekl a byl na odchodu. Ani se neomluvil. Čumí do země, má sluchátka a nedává pozor na cestu.

Něco, nebo spíš někdo mě objal kolem pasu a promáčel mi bundu. Byl na mě doslova namáčklý.

,,Prosím proč já Zaio? Tohle...tohle se stane jenom mně. Proč jenom jsem se do něj zamiloval," brečel dál. Hladila jsem ho po zádech. ,,To bude dobrý. Neztrácej naději. Časem budete s Yoongim určitě tvořit krásný pár," uklidňovala jsem ho.

~

Opět jsem se nacházela na té uličce, kde zastavilo Taehyungovo auto s rozdílem, že není večer ale odpoledne, tudíž o mnoho bezpečněji. Chim Chima jsem opět 'doprovodila' domů.

Byla jsem tak zadumaná ve svých myšlenkách, že jsem si nevšimla projíždějícího auta.

,,Už zase? Sice je odpoledne ale i tak tě může někdo snadno přepadnout."

Vypískla jsem a odskočila o dobrý 2 metry. ,,Hej. Nepotřebuju dostat infarkt!" řekla jsem.

Uchechtl se. ,,Pořád se bojí mého hlasu."

,,Nebojím! Jen...vždycky se objevíš v nečekaný moment," opáčila jsem mu na svou obranu. Koukal na mě zvláštním pohledem. Odkašlala jsem si.

,,No...proč nepokračuješ v cestě? Zbytečně si plýtváš benzín."

Zase úšklebek.

,,Nevím jestli ti to nedošlo, ale mně jsou peníze celkem fuk. Můžu si dovolit co chci. A právě si řekla celkem kravinu. Auto které stojí s vyplým motorem určitě benzínem neplýtvá," řekl posměšně.

Zaťala jsem pěsti a zuby. Párkrát jsem zamrkala. Takhle teda ne chlapče...

,,No snad mi tu nebudeš brečet prcku. A taky...budeš tam takhle stát dlouho nebo-"

,,Polib si prdel Kime. I kdyby, tak nebudu brečet TOBĚ ale SOBĚ," řekla jsem naštvaně.

Jen na mě hodil pohled 'fajn...jak chceš' , nastartoval a už ho nebylo.

,,Blbec," zamumlala jsem si a pokračovala v cestě.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯