POV. Zaia
Svižným krokem s dobrou náladou i přes to, co se mi včera stalo, jsem si to kráčela do školy. Jelikož minulý den pršelo, bylo samozřejmě mokro. No a co se těsně před branou školy může stát jenom mně? Rychle projíždějící auto, které najelo na kaluž. No a závěr? Zaia celá od vody.

Šokem jsem měla otevřenou pusu a jen tam stála. Kterej idiot...to by mě zajímalo...
Až si ho najdu, ať si mě nepřeje.

S naštvaným obličejem jsem se tedy rozešla do budovy a ze skříňky jsem si pak vytáhla věci z tělocviku.

~

Došla jsem do zadní lavice, kde už hačal Jimin se sluchátkama v uších a něco si kreslil. Mimochodem sedíme spolu na hodinách, když jsme spojeni se třeťákama. A to jsou buď seminárky, nebo suply.

Sedla jsem si na svoje místo a se stále nasupenou náladou jsem si připravovala věci.

Jimin si špunty vyndal a otočil se na mě. ,,Ahoj. Co se stalo?" zeptal se nechápavě. No vidíš, ani jsem tě nepozdravila.

,,Promiň, ahoj. Nějakej debil si to ráno profrčel v autě branou do areálu a tak mě celou postříkal vodou," zavrčela jsem pokládajíc tašku vedle lavice. Heheh, spíš jsem ji hodila.

Minnie se zasmál a už chtěl promluvit, ale pak se seknul. Jeho obličej začal nabírat bledou barvu a stočil pohled ke dveřím. Podívala jsem se tam tedy taky a kdo tam nešel? Vytlemenej Jungkook s Taehyungem a doprovázel ho jak jinak než Yoongi a Hoseok. Ti tu teda neměli co dělat, ale budiž.

Víte co je nejhorší? Když takoví lidi sedí v poslední lavici. Stejně jako vy. Sice na druhý straně a ne vedle vás, ale stejně...

Takže jakmile si nás všimli, Jeon nejdříve na Chima a pak na mě hodil arogantní pohled. Nic lepšího po ránu prostě neexistuje no, hlavně nezáviďte jo.

Jimin třísknul hlavou o stůl až to zadunělo. Leknutím jsem nadskočila a otočila se k němu.

,,Proč já? Co jsem komu udělal. Bože proč mě trestáš..." zakňučel do lavice, pak se zpátky narovnal, povzdechl si a prohrábl si rukou vlasy.

Zaraženě jsem očkem hodila k té partě. Naštěstí nijak nereagovali. Byl by to další posměch pro něj. Jednu bych jim pak vrazila Jeon neJeon.

Jak jsem se tam tak koukla, zavadila jsem o Yoongiho, který pozoroval Chima. Jestli něco plánuješ hochu, tak na to hezky rychle zapomeň, protože tu jsem ještě JÁ. Buldozer.

Jimin ho asi vycítil, protože se na něj pak taky podíval. Pozorovala jsem ty dva jak si hledí z očí do očí. Giho pohled nedával jedinou známku čehokoliv, zato z Minnieho vyzařoval smutek a strach zároveň.

Položila jsem mu dlaň na rameno. ,,Jsi si jistý? Jsou tvé city správné? Nechci tě nějak odrazovat, jen mám o tebe strach," lítostivě jsem se pousmála.

Koukl se na mě a povzdychnul. ,,Bohužel...jsem si jistý," s tímto se vrátil ke své kresbě. Já se mezitím znovu koukla na Yoongiho, který mě momentálně vraždil pohledem, jako bych mu něco udělala.

~

,,...a příští týden si napíšeme čtvrtletku. Tak se učte," řekl učitel. Tfuj, nesnáším čtvrtletky. Člověk se to všechno naučí, myslí si že dostane nejhůř 2- a stejně má tak za 4.

Vyběhla jsem ze třídy ke skříňce, jelikož to byla poslední hodina a protože jsem to chtěla na oběd stihnout dřív než Minnie. No co, prostě se o něj bojím a násilí nesnáším.

Cestou jsem ofkórs nezapomněla někoho srazit. Tak jsme si hezky ťukli hlavičkou.

,,Au," chytla jsem se za hlavu, ,,moc se omlouvám," dořekla jsem.

,,V pohodě, taky jsem nedával pozor," řekl. Nabídl mi pomocnou ruku, kterou jsem přijmula a tak zachvilku stála pevně na nohou. Podal mi učebnici, která mi během pádu spadla.

,,Jinak, jsem Baekhyun, ale stačí Baek," zářivě se usmál. ,,Zaia," řekla jsem nazpět. ,,Ty jsi ta nová viď? Kamarád mi povídal. A prý se bavíš s Parkem, pravda?" zeptal se.

,,Umh...jo."

,,Máš odvahu ti řeknu, protože-" chtěl něco říct, ale byl přerušen.

,,Byun Baekhyune! JSI MRTVÝ!" ozývalo se někde z dálky. Baek najednou protáhl grimasu.

,,No nic, rád jsem tě poznal, ale už musím jít, měj seee," rozběhl se bůhví kam. Následoval ho dlouhán. Asi mu něco udělal soudě podle sprintu.

Zakroutila jsem hlavou a usmála se. Tihla dva vypadali narozdíl od ostatních kluků celkem normálně.

Když jsem se otáčela k mojí skříňka, setkala jsem se s Taehyungovým pohledem na druhém konci chodby, který mě pozoroval. Nadzvedla jsem obočí na znamení 'co je?'

Jenom se odvrátil.

...

,,Takže se zítra po škole sejdeme na náměstí?" ptal se Jimin, když jsme vycházeli.

,,Jasný ale-" můj pohled se zastavil na onom autě, které mě ráno 'polilo' a hlavně na klukovi, který si tam s někým povídal zády otočený k nám.

,.Co se děje? Co tam vidíš?" zeptal se Chim Chim hledajíc bod, na který jsem se dívala já.

Jakmile se ta osoba otočila, zalapala jsem po dechu. Ne, tak tohle ne-e.

Když si všiml mého dlouhodobého zírání, ušklíbl se a nasedl do auta, kterým rychle odjel. Parchant Kimácká...to si dělá srandu. Já ho uškrtím!

,,Hádám že to bylo to auto?" zasmál se Jimin.

,,Ano bylo. A byl to Taehyung," řekla jsem naštvaně a upravila si po pruh batohu.

~

Odemykala jsem bránu, když mi něco malého a chlupatého začalo skákat na nohu. Koukla jsem se dolů.

Byl to pejsek. Malinký a roztomiloučký.

,,Aleee, copak tu děláš mrně. Ztratil ses?" vzala jsem ho do náruče a podrbala za ouškem. Obojek sice měl, ale adresa či jméno majitele nikde. Nemohla jsem ho tu nechat, to prostě nešlo.

Takže jsem si ho prozatím vzala domů. Snad to mamce nebude vadit.

~

Připravená na spánek jsem si lehala do postele, kde si mezitím udělala místo ta hnědočerná chlupatá kulička.

Vzala jsem mobil s úmyslem projet sociální sítě. Ovšem jedna zpráva mě zarazila.

tigerCCI🐯
Ty nenosíš deštník? Abys věděla, já za to nemohl 😏 Nemáš se stavět do cesty.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯