POV. Zaia
Seděli jsme s Jiminem v jídelně. U stolu tak pro 6 lidí jsme byli jenom my dva a prohrabovali jsme onen kentus co měl být oběd. Ale jak vidím, tak moje peněženka bude zase o pár wonů chudší.

Minnie si povzdechl.

Po včerejšku vypadal fyzicky mnohem lépe. To se ale nedá říci o jeho psychické stránce.

,,Copak?" zeptala jsem se ho.

,,Ale nic..." koukl se smutně do tácu a dál přehraboval. Má narušenou dušičku.

Posunula jsem se k němu. ,,Něco tě trápí. Za ty tři týdny to poznám. Teda...neuraž se, trápíš se každý den a tak ráda bych dala těm kreténům co proto, ale tohle je jiné trápení. "

Nic neříkal, tak jsem si ho přitáhla a objala ho. Po chvilce omotal své ruce kolem mého pasu a cítila jsem, jak se jeho slzy prosakují do mé mikiny.

,,To nic, nemusíš mi to říkat hned. Jen...chci ti pomoct jak jen to půjde. Nebudu na tebe tlačit. Až budeš chtít tak mi to řekneš sám," malinko jsem se s ním pohupovala a hladila ho ve vlasech. Jak můžou někomu takovému ubližovat?

V této póze jsme byly ani ne 5 minut a já ucítila čísi pohled.

Byl Taehyungův. Z dálky jsem viděla jak nás hypnotizuje pohledem a neuhýbal jím, dokud do něj nešťouchl...asi Yoongi? Ten se na nás následně taky podíval a uškrnul se. Něco mu řekl a pak odvrátili pohledy zpět ke své partě.

~

Zastavili jsme se před dveřmi.

,,Děkuju Zi, vážně jsi ale nemusela," sklonil pohled dolů a hrál si s rukama.

,,To víš že jo. Aby si tě pak odchytli a znovu zmlátili? Ne díky, nepotřebuju aby byl můj kamarád jako Skittlesky," řekla jsem.

,,Nojo, ale ty teď půjdeš sama po tmě domů. Může se ti něco stát, a to zase nepotřebuju já. Fakt jsem si tě oblíbil a vyčítal bych si to pak," řekl.

,,Neřeš to, nejsem přece posera. Já to zvládnu," mávla jsem rukou a zasmála se.
,,Jen aby," povzdechl si. ,,Tak...ahoj Zio a ještě děkuju," usmál se jemně. ,,Dobrou Jiminnie," taky jsem se usmála a byla na odchodu. Ale jeho náhle obejmutí mě zastavilo.

,,Zamiloval jsem se do Yoongiho hyunga," zamumla mi do ramene a rozbrečel se. To si děláš...

,,Do Yoongiho? Chim Chime zbláznil ses?!" odtáhla jsem se a rukama chytila jeho ramena.

Smutně sklonil hlavu.

Ach toto dítě.

,,Pojď sem ty štěně jedno. Jestli ses do něj zamiloval...pak ti budu přát jen hodně štěstí aby jsi byl šťastný. I když se mi moc nezamlouvá, že zrovna do Yoongiho."

,,Děkuju Zi," usmál se, zaběhnul do dveří z kterých mi následně zamával a pak zalezl úplně.

A asi jsem se zapomněla zmínit, že Yoongi je taky gay a lidi ve škole to ví. Ale jeho za to nebijou. Parchant...

S povzdechem jsem se vydala na cestu domů. Koukala jsem se různě po okolí, které bylo zabaleno do tmavě modrého kabátu večera. Bohužel kvůli smogu, který nad Soulem panoval, jsem nemohla vidět hvězdy, což mi bylo trochu líto.

Šla jsem zrovna ne moc příjemně naladěnou uličkou. Chim Chim měl asi pravdu, nebyl dobrý nápad odcházet sama. Ale na pospas těm blbečkům jsem ho taky nechtěla nechat.

Auto, které mělo kolem mě projet místo toho zabrzdilo a jelo v souladu s mým krokem. Začalo se stahovat okýnko.

,,Myslíš že je dobrý nápad takhle sama chodit v noci po těhlech....místech?"

Nadskočila jsem lekem. Dotyčný se ušklíbl. ,,Lekne se i mýho hlasu. Boha..." zamumlal si posměšně.

Zastavila jsem se. ,,Co chceš Taehyungu."

,,Já? Já nic. Ale ty sedej do auta jestli nechceš být mrtvá nebo znásilněná," řekl.

,,K cizím lidem nenastupuju," zkřížila jsem ruce a zamračeně se na něj koukla. ,,Jak chceš, mně si pak nestěžuj," řekl a pomalu se začal rozjíždět. Tu jsem uslyšela něčí hlasy a zpoza rohu se objevili nějací opilci.

Čert vem že je to Kim, já chci žít.

,,Počkej!" rozběhla jsem se za ním.

~

Otevírala jsem dveře od auta, ale ještě se zastavila.

,,Děkuju," řekla jsem potichu, jako bych se snad bála. Blbe, jeho se bát nemusíš, ten ti přece nic neudělal. Ale příjemně na první pohled zase taky moc nevypadá.

Na mou odpověď pouze kývl.

Vystoupila jsem a Taehyung se rozjel rychlostí formule. Nojo, prachatý děcka si to hold můžou dovolit.

~

Ráno jsem sice vstává v klidu, ale do školy jsem se vydala s divným pocitem. A taky, že to bylo oprávněně.

Byla jsem skoro u skříněk, když mě někdo zatáhl do chodby, která už byla prázdná.

,,Minule jsi se tomu vyhla, ale dnes ne," řekl a napřáhl se pěstí, která udeřila do mého břicha. ,,Říkal jsem ti, že pokud se budeš zastávat Parka, budeš mít peklo." Další kopanec. ,,Ale tys mě neposlechla." Facka.

Už letěla další, ale někdo ho chytl za ruku. Ne někdo, ale opět majitel GUCCI věcí.

,,Ser na ní, nestojí ti za to," řekl mu.

Jungkook se na něj otočil. ,,Děláš si prdel? Ty se jí snad zastáváš?"

,,Ne. Jen ti říkám, že je zbytečné se zahazovat s odpadem," pokračoval. Au. Tak tohle zabolelo víc než rány od Jeona. Myslela jsem si že je aslespoň trošičku jiný. Očividně ne.

Po chvilce ticha a koukání na mou maličkost promluvil. ,,Máš pravdu, je odpad," s tímto se na mě opět znechuceně podíval a odešel. Ještě předtím jsme ale navázali oční kontakt. Zdá se mi to, nebo měl černější oči?

Pořád ležela na zemi a nevěřícně se koukala.

Co jsem mu provedla? To tak vadí, že se kamarádím s Jiminem?

,,Jestli nechceš mít absenci, měla bys aspoň dojít na ošetřovnu," řekl Taehyung, který zde doteď postával, a odešel.

Proč to Kim opět udělal?

~

Bylo něco kolem druhé odpoledne a já seděla doma na gauči, popíjela kakao a koukala se na filmy. Venku pršelo jako z konve a blesk či hrom se nezapomněli občas přidat.

Sestřička mi ve škole řekla, že mám jít hned domů, aby se to nezhoršilo.

Od blesku jsem svou pozornost zase přenesla na obrazovku a ponořila se do děje. Ale po chvilce mě vyrušila příchozí zpráva.

tigerCCI🐯
Tohle bylo naposled. Nemysli si, že něco pro mě znamenáš nebo tak nějak jenom proto, že jsem ti párkrát zachránil prdel. Byl to jenom úlet, s odpadlíkama jinak takhle nezacházím.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
• Části budou zřejmě vycházet po dvou
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯