╔═══════════════╗
☾ SINS OF AN ANGEL ☾
╚═══════════════╝

16. COLLABORATION

VŠECHNO SE TO SEBĚHLO STRAŠNĚ RYCHLE.

Aethela vyletěla rukou dopředu, strhla Lokiho paži do strany, však dříve než ho stihla zastavit se jeho dýka zastavila o ledové ostří. Aethela překvapeně zamrkala a zjistila, že to nepatří nikomu jinému než právě Skímimu. Mladý princ nyní stál, paže volné a okovy u jeho nohou. Musel je roztrhat za pomocí chladu, když se nedívali. Což vysvětlovalo, proč byla v místnosti najednou takové chladno.

Skími se vší silou opřel proti Lokiho dýce, zatímco Aethela donutila Asgarďana couvnout. Nevěděla přitom koho ochraňuje více. Jestli Skímiho, nebo Lokiho.

Po Lokiho tváři se rozlil úsměv.

❝Čekal jsem, kdy se konečně vybarvíš,❞ prohlásil, couvl, protočil dýku v ruce a nechal ji zmizet v rukávu.

Všichni se na něj nechápavě podívali.

❝Ty jsi věděl-❞ zamračil se Skími a nebyl jediný kdo nechápal. Loki nebyl Asgarďan. I když jako jeden vypadal, tvářil se, představoval se. Ani nemluvě o tom, že Jotuni neznali magie, tak jak...

❝Že jsi si uvolnil ruce už před nějakou dobou a jen čekáš na správný okamžik?jipodřízenost jen předstíráš?❞ doplnil ho Loki, ❝Ale, prosím tě. Jsi příšerný herec.❞

Svými lidmi pohrdáš natolik, že odmítáš nosit jejich kůži. Vzpomněla si Aethela na Skímiho slova a najednou jim rozuměla. Dokonce tohle všechno i vysvětlovalo, proč se na jejích senzorech zobrazil jako Jotun. Ale... proč předstírat? Proč lhát?

Konečně si uvědomila, že svírá jeho rameno a odtáhla se.

❝Tak proč si něco neudělal?❞

Loki byl skvělý bojovník, stratég a kouzelník. Také ale neskutečný lhář a podvodník. Byl dokonalý Asgarďan a přitom nebyl.

On ale nebyl jen tak ledajakým Jotunem. On byl princ. Korunním princem Jotunehimu, dokonce.

❝Chtěl jsem vidět co uděláš,❞ natočil hlavu na stranu Loki a udělal krok ke Skímimu, který očividně zbystřil. Stříbrné knoflíky se mu zamlžovaly od chladného dechu, ❝nebo spíše co neuděláš. Mohl jsi nás kdykoliv napadnout. Omráčit mě a unést. Nikdy jsi se mnou nemusel snažit mluvit, pokud spravedlnost je to o co ti skutečně jde..❞

❝Možné jsem jen čekal na správnou chvíli.❞

❝Hloupost,❞ odbil ho Loki a i přes rozdílnost jejich kůže si přitom princi byli až tak děsivě podobní. Až Aethela nechápala, jak mezi nimi to spojení neviděla už dříve, ❝i kdyby by si mě snad přemohl, pořád by ti v cestě stála Aethela,❞ Loki se k ní nejistě obrátil, ❝Stála, ne?❞

❝Ale jistě,❞ vyhrkla, jako by ji probudil ze snu. Ve snaze zakrýt to si zkřížila ruce na prsou.

❝Tvou jedinou šancí bylo zaútočit, když jsme byli sami. To jsi ale neudělal,❞ Loki se přiklonil blíže, hlas ledový, ❝takže co kdybys přestal s tímhle divadýlkem o spravedlnosti a řekl co přesně ode mě chceš?❞

❝A prosím vynech ty smutné ódy, to by možná fungovalo na mého druhého bratra, ale rozhodně ne na mě,❞ Loki rozmáchl rukou vzduch, ❝Nakonec, jsem pořád ten samý muž, který se vás před deseti lety pokusil vyhladit. Není snadné ve mě vyvolat pochyby.❞

Aethela se k němu obrátila. Vyhladit? Vyhladit celou rasu a ještě tu vlastní?

❝Dobrá tedy,❞ povzdechl si Skími a připustil, ❝pravdou je že je mi úplně jedno, jestli žiješ nebo ne.❞

Musel k tomu mít nějaký důvod. Uklidňovala se, ale její mysl plavala ve vzpomínkách na boj s Kerberem. S jakým klidem zvířeti proklal lebku dýkou. A ani přitom nemrkl.

Aethela věděla, že by to prostě měla nechat být, ale... nějaká její zvrácená část si přála znát příběh muže před ní. I kdyby to mělo být jen proto, aby věděla jestli mu má věřit, nebo ne.

❝To mne upřímně těší,❞ odfrkl si Loki.

❝Nelhal jsem ale, když jsem řekl že tě mám odvést k soudu,❞ ignoroval jeho posměšek Skími, ❝nemohu se vrátit s prázdnou. Rada mi dala za úkol tě přivést a do té doby nejsem doma vítán.❞

❝To je vskutku nešťastné, protože já s tebou na Jotunheim nejedu. Samozřejmě, můžeš se mě pokusit odvést násilím, ale oba víme jak ti to vyšlo posledně,❞ Loki se ušklíbl, ❝Takže vyřiď té své drahé radě, že můj soud proběhl už proběhl a že si nehodlám nechat mávat spravedlností kolem hlavy lidmi, kteří nechávají své děti umrznout jen proto že jsou jiné.❞

Aethela zatřásla hlavou a už se nadechovala k odpovědi. Protože Skími měl pravdu, ať už se to Lokimu líbilo, nebo ne. Udělal chybu a teď za ní musel zaplatit. A ona by se za toto vědomí neměla stydět. Neměl by se jí svírat hrudník, když jen pomyslela na to, že mu kdy někdo znovu ublíží.

Najednou si uvědomila, že si není jistá, jestli by byla schopna sledovat, jak jej jen tak odvedou na popraviště.

❝To chápu,❞ předběhl ji naštěstí Skými, ❝ale myslím, že je způsob jak vyhovět oběma stranám.❞

❝Oh, vážně?❞

❝Před čtyřmi lety na Svaterheimu ses představil jako Loki z Jotunheimu,❞ vysvětlil Skími a rukama přitom gestikuloval ve vzduchu. Jeho tón byl sice klidný, ale Lokiho pohled byl s každým slovem zamyšlenější, ❝Tím si přiznal své Jotunheimské předky a občanství. Do té doby jsi nebyl ničím více než jen válečným zločincem. To prohlášení z tebe ale udělalo vlastizrádce.❞

❝A není většího zločinu, než – li vlastizrady,❞ doplnil ho znuděně Loki, jako by tohle už slyšel. Aethela k němu zvedla pohled. Měl pravdu, samozřejmě. Ve vesmíru nebylo většího zločinu než vlastizrady. O tom věděla Aethela své. Nespokojeně si přejela prsty po obvaze na ruce - stával se z toho nový zlozvyk.

Loki se jí kdysi ptal jak spadla. Nikdy mu neodpověděla. A nemyslela si, že kdy odpoví. Nikdy mu neřekne, že jejím proviněním byla právě zrada koruny.

❝Přesně tak,❞ souhlasil Skími a spojil ruce před sebou, tak jak to dělal Loki, ❝zároveň to ale znamená že ti stačí akorát ponechat si Asgardskou příslušnost - a pokud už jsi skutečně měl soud na Asgardu, jak říkáš, rada bude mít svázané ruce.❞

Mladší z bratrů významně zvedl hlavu, ❝Dokud to neuděláš, budeš Jotunheimu vždy trhnem v oku.❞

❝Vypadám snad, jako by mi na tom záleželo?❞ zamumlal, napůl zavrčel Loki a rozhodil rukama, ❝pokud jsi si nevšiml, jsem trnem v oku, prakticky celému světu. Asgarďané dokonce oslavovali moji smrt, tak proč by mi na tom mělo záležet?❞

❝Protože pokud to uděláš už nikoho z nás v životě neuvidíš.❞

To vypadalo, jako by ho přesvědčilo. Ještě ale mírně přivřel oči.

❝A co z toho budeš mít ty, smím se ptát?❞

❝Ať se ti to líbí nebo ne, pořád máš částečně právo na trůn,❞ připustil Skími, ❝jen se zbavuji konkurence.❞

✧✧✧

❝NA JOTUNA JSI MALÝ,❞

řekla mu Aethela poté co se motor konečně rozjel. Loki k ní zvedl pohled. Stála tam, luk bez šípu na rameni, bílé vlasy stažené do culíku a hlavu měla hrdě zvednutou. Na tváři jí visel její ikonický chlad, který odcházel pouze, když si myslela že jí nikdo nevidí. Loki si byl jistý, že dívka má stále za to, že si nevšiml těch občasných zasněných a zaujatých pohledů, které mu daruje. A on jí to nevyvracel. Protože pak by se ten obdiv změnil zase na chlad.

❝Nejsi první, kdo to říká,❞ donutil se k úsměvu. Hevenská loď na které byly byla přizpůsobená boji a nikoliv běžnému transportu, takže kromě křesel u ovládání si tam nebylo kam sednout. Proto si také Loki našel místečko v rohu, odkud měl dokonalý výhled na každý Skímiho pohyb a kde si konečně mohl opřít záda. I Aethela se posadila do tureckého sedu vedle něj, očividně znepokojená že její loď řídí někdo jiný, než ona.

❝Vím, že mi do toho nic není, ale mám pocit, že mi dlužíš objasnění,❞ zastrčila si neposedný bílý vlas za ucho. Napadlo jej, jestli takové byly vždy - světlejší než sníh, nebo jestli se jednalo o následek pádu. Podle toho co Loki věděl se jednalo o neskutečně bolestivý proces, ❝Už jen za to, že vás dva nechávám používat moji loď.❞

❝Ale jistě, chceš znát celý příběh,❞ potřásl Loki chápavě hlavou. Vlastně byl mírně překvapený, že na to vůbec přistoupila. Nakonec, nemusela tu být. A přesto Lokiho ani nenapadlo ji sebou nevzít.

❝Klidně jen tu část o které jsi ochoten mluvit,❞ pokynula mu, ❝Nejde mi o sentiment. Jen nemám ráda, když tápám ve tmě.❞

❝Co bych také mohl od Anděla čekat, že?❞ ušklíbl se ale na svém místě si poposedl, pečlivě volíc svá slova, ❝Mé pravé jméno je Loki Laufeyson. Narodil jsem se sice v Jotunheimu, ale vyrostl jsem na Asgardu, pod střechou Áské šlechtické rodiny – rodiny, která se mohla přetrhnout, aby o mém pravém původu nikdo nevěděl. Včetně mě samotného. O to méně se ale snažili skrýt skutečnost, že mají mnohem raději mého takzvaného bratra. Zlatého chlapce, schopného boje, oblíbeného mezi lidem, u žen i bojovníků, který netoužil po ničem jiném než po pořádné bitvě, kterou by později mohl zapít s bandou stejných primitivů, jako byl on sám. Věř mi, je přímo chodícím stereotypem o Asgarďanech.❞

Ani nevěděl proč ale u srdce ho prazvláštně zahřálo, když se Aethela jeho prohlášení uchechtla. I on se pobaveně usmál. Dívala se na něj jako by byl jediný na světě a snad si to ani neuvědomovala.

Nemyslel si, že by kdy něco takového viděl.

❝Vždycky byl z nás dvou ten co šel do věcí po hlavě. Já se učil magii, zatímco on se v aréně topil v krvi. Já trávil čas v knihovně, zatímco on se tvořil každé druhé sličné dámě na dvoře, já stál v koutě zatímco on se slunil na slunci a na mne si vzpomenul jedině tehdy, když mu šlo o život. A že to bylo často-❞ Loki si uvědomil, že si to vyprávění užívá až moc.

❝Přízraky mu musí být nakloněny.❞

❝Asi ano,❞ připustil Loki, i když neměl nejmenší tušení o kom to mluví - možná nějaká obdoba Norn, ❝přes všechnu jeho zbrklost ho ale otec zvolil jako dědice. O mém pravém původu jsem netušil až do chvíle, kdy ano a poté už bylo pozdě napravovat starou křivdu. Vyrostl jsem s tím, že Jotuni jsou monstra a i když uznávám, že to nebylo mé nejrozumnější rozhodnutí, ale v tu chvíli mi jejich konečné zničení přišlo jako dobrý nápad.❞

❝To není všechno, že?❞ zeptala se jej po chvíli ticha. Aethela visela na každém jeho slově, ale i ona musela poznat že toho spoustu vynechal.

❝Ne.❞

❝Dobrá,❞ kývla chápavě Aethela, ❝pokud ale Jotuny skutečně tak nenávidíš, proč si na tohle kývl?❞

❝Protože Skími lhal,❞ hlesl Loki vážně a jejich pohledy se setkali, ❝Skími vždycky lže.❞

POZNÁMKA AUTORKY

Krásný den přeji! Tahle kapitola je neskutečně dlouhá, což je také důvod, proč mě trvala tak dlouho dodělat. Původně jsem myslela, že ji vydám až zítra, ale pak mi kamarádka neposlala zápisky na dopsání a tak jsem měla volný čas na to tohle dokončit - stejně by to chtělo ještě hodiny editace, ale k tomu se přeci jen mohu vždycky vrátit, nebo ne? Navíc jsem si zrovna zprovoznila Netflix a opravdu potřebuji vědět, jak dopadne Leluch v Code Geas - to jsem typická já, stáhnu si Netflix a koukám tam na anime, duh. 

S láskou Pavla.