XIV.
Byl víkend a já jsem se ráno rozhodla zajít do centra. Prostě jen tak. Prošla jsem různé obchody, nakoupila vše potřebné - i nepotřebné - a nakonec se stavila ve Starbucks.
Objednávku jsem si vzala s sebou a sedla si někam do rohu místnosti. Byla jsem zabraná do srkání kafete z brčka a projíždění sociálních sítích, až mě probudil něčí rozhovor.
,,Není to Taehyungova bývalá?" zaslechla jsem odněkud.
,,Jo je. Ta špína co mi ho sebrala."
Au?
Nevím kdo a odkud to znělo, ale neotáčela jsem se a dělala že je neslyším. Třeba se dozvím něco nového.
Ale ten hlas mi byl povědomý, už jsem ho určitě někde slyšela.
,,Ale Taehyung si jí zase začíná všímat a to se mi nelíbí, měla bych zakročit."
,,Yejin, to ti to nestačilo minule? Už jsou to dva roky kdy jsi Kaiovi podstrčila ten photoshop aby mu ho poslal."
Cože? O čem to mluví? Jakej photoshop? Kdo je Kai? Jemu...to jako Taemu?
Nastražila jsem uši ještě více.
,,Ne. Jenom prostě nechápu jak se někdo jako ON - jako chápěš, prostě je to někdo, má postavení - může zaobírat JÍ jako je ONA. Však se podívej jak vypadá."
Jedna z nich si povzdechla. ,,Jak myslíš Yejin, ale tentokrát už se mnou nepočítej,'' řekla zřejmě její kamarádka a vstala, protože bylo slyšet zavrzání židle.
Nejde tak o to jméno, spíš o hlas.
Yejin, Yejin, Yejin, Yejin...kde jsem to jenom...
Minulost
,,Něco jsi mi slíbil a navíc jsem se přišla zeptat na ten večer, jestli platí." dala ruce v bok a měřila si mě pohledem.
,,Jo, platí. A už jdu jo? Jenom si chci něco vyřešit?"
,,Vyřešit? To jako s ní?" ukázala na mě prstem s opovrhujícím pohledem.
Současnost
Netrpělivě jsem čekala až to vezme a spěšně, až skoro během jsem utíkala do bytu. Mezitím co se stále ozývalo vyzvánění jsem odemkla dveře a v předsíni skopla boty i bundu.
,,Zaio?"
,,Taehyungu, musíme si promluvit. HNED. Přijď ke mně."
,,Stalo se-"
,,HNED." zdůraznila jsem a típla to. Sice jsem minulý týden řekla, ať se neukazuje, ale tohle je nouzová situace.
Netrpělivě a nervózně jsem přešlapovala do kolečka v obýváku až se divím, že jsem tam to kolo nevychodila.
Bubble - fenka kterou jsem tak pojmenovala - se mi pořád pletla pod nohy. No po pěti minutách to vzdala, vyskočila na gauč kde se uvelebila a koukala na mě jako na debila.
Zvonek.
Rychle jsem přešla ke dveřím, vtáhla ho dovnitř, ani jsem ho nenechala si sundat boty a v obýváku ho posadila hned vedle Bubble. Zavřela jsem a pak se k němu zase vrátila. Bubble si ho už stihla všimnout a lísala se na něj.
Vytáhla jsem si bobík a sedla si tak naproti Taehyungovi.
,,Co se stalo že jsi mi zavolala sama od sebe hned týden po tom, co si mi výslovně zakázala tě navštěvovat?" koukal na mě nechápavě.
Zhluboka jsem se nadechla. ,,Yejin. Kdo to je?" spojila jsem ruce.
Zamračil se. ,,Odkud ji znáš?"
Odkud ji znáš? Takže o ní ví!
,,Kime upřímně. Pokud chceš abych ti začala věřit, budeš odpovídat pravdivě a bez odboček."
Povzdechl si.
,,Bývalá...kamarádka."
Zadrhnul se.
,,Proč bývalá?" přihmouřila jsem oči. Bývalá...
Povzdechnul si.
,,Kamarádil ses s ní, když jsme ještě byli spolu?"
Přikývnul a sklopil zrak. ,,Byla tam nová a já jsem ji měl provést po celém placu. Navíc ji přidělili na mé focení a potom už se to nějak vyvrbylo a stala se kamarádkou, ale né to pravou. Časem jsem zjistil co je opravdu zač, za svini a odkopnul jsem ji," říkal se stále sklopeným zrakem, akorát se teď přidaly i ruce, s kterými si pohrával.
Je nervózní.
,,A nenapadlo tě třeba někdy, že by tě mohla mít víc než ráda?" zaptala jsem se. Zvědavě na mě pohlédl. ,,Yejin?" otázal se a já přikývla. ,,No, párkrát mě to napadlo, ale já měl tebe, takže jsem tomu nevěnoval pozornost."
,,Takže kdyby jsme nebyli tenkrát spolu tak-"
,,Ježiš ne!" vykřikl ihned vyděšeně. ,,Sakra, takhle to vyznít nemělo," podrbal se na zátylku. ,,A jak se takhle vůbec opovažuješ přemýšlet, Youngová?!''
,,Dobře. Přeskočme to. PROZATÍM. Hlavně jsem...s tebou chtěla něco probrat a souvisí to právě s ní."
Zvědavě na mě hleděl a poslouchal.
,,Dneska, jsem si zašla do centra a pak do Starbucks a - slyšela jsem ji tam ještě s jednou holkou mluvit o nějakým photoshopu a nějakým Kaiovi. Nevíš o tom něco?" zmlkla jsem a podívala se na něj. Najednou se zamračil.
,,Photoshopu? Kaiovi? Kai je můj jediný kamarád z GUCCIho. Co to má být?" řekl.
Tleskla jsem rukama. ,,No nevím, právě proto se tě ptám."
Chvíli nic neříkal. Párkrát se zhluboka nadechl a vydechl, pak zaťal pěsti.
,,Yejin..." zavrčel a hbitě až agresivně vstal, což mě překvapilo, takže jsem ho následovala do předsíně.
,,Tae, co se-"
Snažila jsem se s ním komunikovat a dostat z něj odpověď, ale během té kráté cesty stačil nabrat na naštvanosti a hněvu.
Chtěla jsem mu zrovna sáhnout na rameno a stopnout ho tak, ale byl rychlejší a u dveří se otočil. Ale s jiným plánem než jsem si myslela.
Chytil mě za boky a začal mě surově líbat, přičemž mě zjevně nehodlal pustit.
Ani jsem se nestačila nadechnout, protože to bylo nečekané, takže mi dech docházel dříve než jemu. Málem jsem se z toho překvapení neudusila.
Musela jsem mu silně zmáčknout paži, aby se aspoň trochu probral. Naštěstí na to zareagoval a já se mohla konečně pořádně nadechnout.
Mírně se odtáhnul a zadíval se mi hluboce do očí.
,,Jestli je to tak jak si myslím, tak ti příshám, že tu holku vykuchám za živa, upeču ji na špejli a budu ji podávat Yeontanovi k večeři," zavrčel a s tímto zmizel.
Já párkrát zamrkala a snažila se pobrat, co se tu stalo.
Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• Děkuji za úžasné komentáře a votes💚💭
• A btw ta úžasná umístění U VŠECH KNIH??? Já nestačím zírat ❤️❤️ a 12k views u WYBMG 💓💖✨ Děkuju vám moc! ❤️❤️❤️
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐍
[re-upload text]
*jedna z jejích oblíbených kapitol jejímu kvůli konci, i když možná nedává vůbec smysl xDDD*
• jo a taky po další kapitole...přijde TA osudná kapitola...Who si pamatuje ten osudný den, kdy mou nešikovností zmizela? :')))
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top