╔═══════════════╗
☾ DOUBLE BLACK ☾
╚═══════════════╝

X. | Media Scandal

TAK SE TAKÉ STALO, ŽE O NĚKOLIK ÚMORNÝCH HODIN A TELEFONÁTŮ POZDĚJI WANDA STANULA V ZAPŮJČENÉM INTERIÉRU FRANCOUZSKÉHO WHIH. Místní redaktoři sice nebyly příliš nadšení, že jim Wanda nedala žádné podklady předem, ale nakonec jí pomohli zařídit tiskovku. Wand se snažila na ty davy a ty reflektory dívat bez špetky nervozity, však nedokázala zahnat tísnivý pocit v hrudi. Stokrát viděla Natashu nebo Starka vystupovat na podobné akci, ale ona nebyla ani populární playboy, ani nedotknutelná agentka. Nevyrostla s kamerou před tváří, vždy stála před obarzovkou televize, nikdy za ní. 

A když ano, nebylo to proto, že by sama chtěla. Ne proto, že by někoho zajímalo, že má co říci.

Wandu nijak zvláště nezajímalo, co si o ní myslí bulvár. Starat se o svoji pověst byl luxus, který neměla. Však stejná média, která ji už tolikrát roztrhala na kusy, určovala jak bude vypadat v očích veřejnosti. Jestli bude hrdinkou, nebo zločincem. Pokud jí ale život Avengera něco naučil, tak že tohle je boj, který nemůže vyhrát. Vždycky tu bude někdo, koho ukřivdila, v jehož očích bude záporačkou.

Wanda byla souzena celý svůj život. Když byla malá, soudili ji její spolužáci za to kým byl její otec. Její táta je Škorpion. Mohla je slyšet šeptat, i když to nebylo téma, o kterém by měli vědět malé děti. Stevovi kdysi řekla, že její otec byl voják - ale nikdy mu neřekla pravdu o jeho skutečné jednotce. Nikdy mu neřekla o tom, že Zema znala znala ještě zpátky ze Sokovie, že to po jejím otci přebral vedení škorpiónů právě on. Když byla starší, soudili ji pro její chudobu, poměry, pro to koho milovala, koho líbala. Pro její rozhodnutí účastnit se pokusů, pro zvolení si strany, za chyby které jí tak už budily ze spaní.

S tím ale mohla žíti. Mnohem raději by chtěla být souzena za svá rozhodnutí, než za něco co nemůže ovlivnit.

Make-up artist konečně dokončil poslední úpravy na jejím líčení a s posledním upozorněním, že má dvě minuty, zmizel za oponou. Wanda osaměla a využila toho, aby si hlasitě povzdechl prohrábla si zrzavé vlasy. Dlouze si sama sebe prohlédla ve filmovém zrcadle s žárovičkami po obvodu a hlava jí klesla do opěradla její židle.

WHIH nebyly zrovna nadšení z jejího prostého kabátu a roztrhaných džín, ve kterých proběhla většinu Paříže a tak jí místo toho navlékli do do rudého saka, střihem podobného tomu, který nosila Loki.

Bohyně chaosu se celou dobu příprav držela stranou a nepřitahovala na sebe pozornost. Snažila se tvářit, jako by raději byla kdekoliv na světě než právě tady, ale Wanda nedokázala nepoznat její okrajové zaujetí. I když mohla se doopravdy divit? Loki byla známá diva. A princezna. Byla zvyklá žít na světle a pokud pro ně někdo byl přímo stvořený, tak právě ona.

Škoda, že odmítala Wandě více pomoci než s naprostým minimem.

Snad jako by jí bohyně slyšela, její ostré podpatky rozryly ticho kolem ní - Wanda přemýšlela, jestli ty boty byly součástí přeměny - Loki vystoupila ze stínů, nos nahoře a hlavu hrdě zvednutou. Ruce měla skřížené na prsou a netrpělivě si bubnovala prsty do vlastní kůže.

Wanda se automaticky vytáhla do stoje.

„Přišla jsi mi popřát hodně štěstí?" popíchla ji. Loki protočila očima a ani změna pohlaví neubrala trpkosti z jejího tónu.

„Ale prosím," frkla, „Tohle je jen jedna velká ztráta času."

„Byl to tvůj nápad."

„Vím, že já bych to zvládla," Loki pokrčila rameny, „Ne, že to zvládneš ty."

Wanda se na ni zakabonila a v duchu si udělala poznámku, aby k ní už nikdy nechodila pro podporu. Než však stihla odpovědět, už na ni mával asistent, že je čas.

„Málem bych zapomněla," řekla Wanda a z kapsy u saka si vytáhla známou rudou stužku. Loki se nechápavě zamračila, ale Wanda ji vzala za ruku a uvázala jí stužku kolem zápěstí, „Pohlídej mi tohle ano?" Wanda po ní mrkla, „Parťáku."

Loki se na ni podívala zvláštní způsobem, který nedokázala rozklíčovat, ale ani na to neměla právě včas. Protáhla se kolem ní, setřásla si neposedná smítka prachu ze saka a nechala se předvést před kamery. Mírně zamžourala do světla reflektorů. Její oči si na náhlý příval světla přivykly zrovna ve chvíli, kdy jí asistent pokynul, že vysílají. Wanda se dlouze nadechla.

Postavili ji za úzký stolek s mikrofonem v podložce, tak že mohla volně mluvit bez toho, aby se bála jestli ji bude slyšet. Před ní se kromě několika kameramanů WHIH krčily také reportéři jiných novinových organizací, kteří si byli za takhle krátkou dobu buďto schopni sehnat překladatele, nebo přiletět až ze států. Desítky neznámých tváří na ni hleděly s očekáváním a to jen kvůli tomu, že je sem pozvala.

Někde za ně se postavila i Loki. Její modré oči zářily v temnotě silněji, než kterékoliv světlomety.

Wanda se nadechla a tvář jí zchladla.

„Mé jméno je Wanda Maximovová," prohlásila, protože nevěděla kde jinde by měla začít. Nikdy předtím nic takového nedělala, dokonce si i musela napsat kartičky, předtím než sem vystoupila. Nyní sevřela kousky papíru pevněji v ruce, „Vím, že jste sem všichni přijeli, protože vám byla slíbena nějaká šokující zpráva, ale přesto bych vás požádala, abyste situaci brali vážně."

Wandinou výhodou bylo, že jelikož na veřejnosti ještě předtím nikdy nemluvila, mohla si zvolit jakoukoliv masku jen chtěla a oni jí stále uvěří. Stejně jako všemu co vyjde z jejích úst. Wanda věděla, že by se měla stydět takhle veřejně lhát, ale pravdou bylo, že udělala mnohem horší věci. Co bylo trocha lží?

Navíc, pokud řekne to správné množství pravdy, pořád z toho může ještě vyjít jako hrdinka.

Na tom ale nyní nezáleželo. Nyní si akorát musela udržet pozornost médií před ní.

„Před pár týdny byly sklady Interpolu tady v Paříži napadeny neznámým útočníkem," její hlas byl pevný, stejně jako pohled, „Ztratila se jediná věc. Stovky let stará relikvie neznámých schopností, původem z Asgardu."

To donutilo všechny přítomné napnout se ve svalech. Všichni si pořád ještě moc dobře pamatovali, co se stalo naposledy, když byla ukradená podobným způsobem jiná Asgardská relikvie. I Lokiho oči ztvrdly. Jako by ji varoval. Wanda ale přesně věděla, co dělá.

„Hned poté co jsem sem přijela vyšetřovat, byla jsem napadena odpadlíky nelegální špionážní organizace zvaná Hydra," kdyby stála uprostřed davu, nejspíše by jím to hlasitě zašumělo, ale reportérům se pouze rozsvítily oči. Ve světě bohů a monster, dramatu jak ze starých komiksů vždycky bylo dalšího příběhu, který by mohli zachytit. A tak se po něm vrhal jak hladové štiky, „což mě přivádí k závěru, že tato relikvie je mnohem nebezpečnější, než jsme si mysleli."

„Vhledem k původu klíče se dokonce obáváme, že stojíme hrozbě podobné té v New Yorku," Wanda nikdy doopravdy neřekla nahlas Lokiho jméno, ale ani nemusela. Všichni to pochopily, včetně bohyně chaosu samotné. Původně Wandu napadlo, že by mohla prostě světu prozradit, že je naživu, ale velice rychle došla k názoru, že to by jejich spolupráci značně ztížilo. Přejela vážným pohledem po místnosti, „Mnoho rukou se dotklo tohoto případu a ještě více se jich bude snažit relikvii získat a zneužít."

Wanda přešlápla na místě.

„Proto žádám kohokoliv, kdo by měl jakékoliv informace o této loupeži, aby vystoupil," zastrčila si neposedný zrzavý vlas za ucho, „prosím také veřejnost, aby postupovala obezřetně a dala si pozor na falešné vyšetřovatele, kteří se budou vydávat za agenty Interpolu."

Zvedla hlavu. Nechtěla vytahovat tuhle kartu, snad proto že se stále necítila jako plnohodnotný hrdina, ale když už měla někomu dělat vojáčka, měla by to dělat se značkou na krku.

„Jako pro členku Avenger je pro mě neskutečně důležité, aby nikdo nepřišel k úhoně," zvedla pohled a její oči se setkaly s těmi Lokiho, „Budu proto na tomto případu pracovat sama."

Odvrátila se od ní, protože už z dálky mohla cítit bohynin úšklebek. Doufala, že alespoň patronka lží byla schopná ocenit množství polopravd v celé jejím proslovu. Protože věděla, že Fury určitě ne.

Snažil se k ní ale chovat jako k nepříteli. Takže by se neměl divit, pokud by se jím měla případně stát.

„Mí nadřízení se celou záležitost snažili před veřejností ututlat, ale já si myslím, že by měla vědět pravdu," Wanda se usmála tím způsobem, kterým se vždy usmívala Natasha, když měla navrch - takže, vždy, „Jedině tak tuhle krizi zvládneme."

„VY MÁTE TEDY DOOPRAVDY ODVAHU."

„Bylo mi řečeno," usmála se Wanda, bez toho aby zvedla pohled ze svého kufru, do kterého jeden po druhém skládala kousky oblečení. V jejím snažením jí pomáhala i rudá magie mihotající se ve vzduchu. Ta už předtím vyhnala všechny agenty, kteří se jí snažily slídit po pokoji. V její nepřítomnosti se z jejího apartmánu stalo místo činu, plné žluté pásky a přístrojů. To všechno ale nyní bylo pryč - pouze zvláštní pachuť desinfekce ve vzduchu zůstala - a její poslední překážkou tedy byl muž naproti ní.

„Tentokrát však vaše pošetilost zašla příliš daleko," řekl jí Fury a zkřížil ruce na prsou. Bývalý ředitel S.H.I.E.L.D.u se mračil ještě více než normálně a jeho jediné oko ji propalovalo skrz na skrz. Stále cítila mírnou úzkost, když se na ni tak podíval, ale už si začínala na ostré pohledy zvykat. Na sobě měl agent stejné oblečení, jako když se viděli naposledy, což Wandu nutilo přemýšlet nad tím, jestli se vůbec převléká.

„A zajde ještě dál," zvedla k němu hlavu a nechala svoje schopnosti pracovat za ní. Díky tomu, že zůstala a prostě neutekla mohla si v klidu vyzvednout všechny svoje věci z hotelového pokoje. V opačném případě by je tu totiž musela nechat napospas Furymu a jeho týmu, „Řekla jsem vám, že pokud to mám udělat, musím to udělat sama. Vy jste mi na to kývl - a přitom, co jsem tady, tak vás mám neustále za zády. Je to únavné."

„Únavné?!" zopakoval nevrle Fury, „Tenhle případ je příliš důležitý na to, abychom mohli nechat cokoliv náhodě-"

„Já rozumím vaší paranoie," utnula ho Wanda a když se nadechla, energie ve vzduchu se nadechla spolu s ní. Nechtěla s Furym bojovat - ne doopravdy. Věděla, že tu balancuje na tenkém ledě, mezi nepřátelstvím a tolerancí. Však ona mu nikdy v první řadě nevěřila a nenáviděla představu, že by se nechala ovládat jejím prvotním strachem, že z ní bude zase zločinec, „Však já nejsem vy. Nenechám ho zase utéci."

Wanda musela zasáhnout do slabého místa, protože jeho tvář, dosud rozpálená do ruda zchladla. Kdyby pohled mohl zabíjet, už by byla několikrát mrtvá.

„Už jste ho jednou ztratila," řekl jí po chvíli, když se jeho hlasu podařilo najít starou stabilitu.

„Protože to bylo buďto chytit Lokiho, nebo ochránit civilisty!" připomněla mu ostře a rozhodila rukama, za což jí jen chvíli poté napomenulo stále zraněné rameno. Bolest ale ignorovala. Snad možná kvůli tomu doktorovi, který jí tak ochotně ránu ošetřil svých činů litovala, ale nemohla takhle dále. Ne s věčným hučením komunikátoru v uchu. Ostře se na Furyho podívala.

„Řekněte mi, že byste si vybral jinak!" vyzvala ho a místností se rozlilo ticho. Chvíli se nikdo nehýbal, klid narušovaly pouze Wandiny věci poletující vzduchem. Pravdou bylo, že ani nedoufala, že její plán zafunguje tak dobře, jak zafungoval. Stačilo pouze počkat, až média zveřejní její zprávu a agenti se jí klidili z cesty. Furymu muselo rychle dojít o co se snaží a že nemá na výběr, než se jí podvolit.

Za pár hodin už bude po všem. Slibovala si, když se jejich oči střetly. Za pár hodin už budeš na druhé straně Evropy a můžeš na tuhle konverzaci zapomenout.

„Jsem dost silná," prohlásila po chvíli, jak rudé paprsky složily poslední z jejích košilí do kufru, „nepotřebuji vaše lidi, vaši techniku, ani pomoc."

„A kdo vám zase zašije rameno, až se něco pokazí?" oponoval jí, „Včera jsme si mysleli, že jsme vás ztratili. Co se vůbec u všech čertů stalo?"

Wanda čekala, kdy tohle zmíní. Nijak ale nepospíchala s tím dát mu odpověď na kterou čekal. Dlouze se nadechla.

„Nic co bych nezvládla," odvětila a upravila si oblečení. Naposledy zkontrolovala, že v apartmánu nic nezapomněla, popadla svůj kufr a vydala se směrem k východu, „Důležitější je, že vím kam se mám vydat nyní."

„Poprosila bych vás, abyste mě nesledoval," prohodila Wanda a darovala Furymu úšklebek, na který by byl i Loki pyšný, „Ale to je asi jen mé zbožné přání, že?"

V hlasitým povzdechem, potřesením vlasy se natáhla po klice. Loki na ní musel čekat někde v okolí - pokud si to tedy nerozmyslel a nepokusil se znovu utéci. I když o tom Wanda silně pochybovala. Jeho klíč měla stále ona a navíc bylo by kontraproduktivní vytrpět to až po tuhle chvíli a potom ji v závěru opustit.

„Buďte opatrná," zastavil ji Fury, když chtěla vyjít na chodbu a pevně jí sevřel loket. Obrátila se k němu, napětí ve hlase.

„To má být výhružka?"

Jeho oči se prohloubily.

„Doufám, že ne."

Wanda se snažila příliš nepřemýšlet nad tím, co tím myslel a raději se soustředit na jinou složitou osobu v jejím životě. Loki byl zpátky ve své mužské podobě a Wanda ho nalezla pod okny svého pokoje, rozvaleného pohodlně na jedné z laviček. Jednu nohu měl přitaženou k sobě, druhou uvolněnou, trochu jako kočka a nijak se nesnažil skrývat, že slyšel každé jejich slovo. Wanda si ho nespokojeně prohlédla.

„Je pro tebe skutečně bezpečné ukazovat se tu takhle? Pořád je tu hodně agentů," připomněla mu. Ona sama se sice snažila dávat pozor, aby ji nikdo nesledoval, ale to neznamenalo, že ho nemohl zahlédnout někdo omylem, nebo z dálky. Bůh neplechy pokrčil rameny.

„Jsem si vědom," zamručel, „Jeden z nich se pokusil získat moje číslo- ať už to znamená cokoliv."

Tomu se Wanda nezvládla než pousmát. Jen těžce zadržovala uchechnutí.

„Proto vypadáš takhle?" kývla k němu, než klesla na lavičku po boku boha. Bradu si zapřela o lokty, „Vypadal alespoň k světu?"

„Ani ne," naklonil hlavu na stranu, než mu pohled sklouzl k ní. Zvážněl, „A i kdyby, už jsme ztratili příliš času."

Wanda si olízla popraskané rty. Chtělo se jí mu říci, že nemá kam spěchat, protože pokud tam druhý klíč byl posledních několik let, bude tam ještě pár dní, ale poté její oči zachytily rudou stužku kolem jeho zápěstí. Stále si ji nesundal. Úsměv se jí vyhoupl na tvář.

„Jak mi to šlo?" zeptala se ho po chvíli, tónem který ho pokoušela. Odpovědí jí bylo další pokrčení ramenou.

„Mohlo to být horší."

POZNÁMKA AUTORKY

Krásný den přeji! Už předtím jsem říkala, že tuhle část ptříběhu nemám moc v lásce, ale to nevadí. Protože stejně se nemůžu zbavit představy, jak se některý z Furyho agentů snaží flirtovat s Lokim. To by si jistě zasloužilo kapitolu samo o sobě. xd. A konečně jsme se zbavily Furyho - ne, že by ho tedy Wanda s Lokim potřebovali, dokáží si vytvořit spoustu problémů sami. Však uvidíte. 

Doufám ale, že se vám tahle kapitola líbila a uvidíme se za týden. :)

S láskou Pavla.