╔═══════════════╗
☾ DOUBLE BLACK ☾
╚═══════════════╝

III. God hunter

„CO NEJDŘÍVE" SE UKÁZALO BÝT RÁNO DALŠÍHO DNE. Wanda zrovna snídala na jednom z křesel, nohu přehozenou přes nohu, na sobě stále její noční róbu a v klíně nejnovější vydání Obrazu Doriana Greye, když se její pokoj začal plnit agenty a množstvím poblikávajících přístrojů. Normálně by si posteskla, že její čas pro ni samotnou byl zkrácen, ale pravdou bylo, že jí vlastní pokožka svědila, jak už se chtěla pustit do hledání.

Po dnešním snu už se znovu usínat nesnažila. Ne doopravdy. Zbytek nočních hodin přepínáním francouzských programů a klimbání u hlasů, kterým nerozuměla. Většina Avengerů mluvilo více jak jedním jazykem - Stark zvládal jak Francouzštinu, tak Portugalštinu a díky své chůvě Španělštinu. Steve si z války pamatoval Němčinu a sem tam prohodil slovo Polsky a pak tu byli samozřejmě agenti, kteří mluvili více jazyky, než by Wanda kdy mohla doufat.

Ona byla jen ráda, že se jí konečně podařilo zbavit svého drsného sokovijského akcentu.

Wanda se s povzdechem napila čaje a odložila ho společně s výtiskem na stolek vedle sebe - byla to nádherná kniha, se zlatými ornamenty vyrytými do přebalu a pozlacenými okraji stránek. Byl to dárek od Starka a ten nikdy na ničem nešetřil. Pravdou bylo, že Wanda by se spokojila s jakoukoliv knihou, to on vybral tu, která se bude třpytit na slunci.

Wanda nespokojeně zatřásla hlavou a zahnala myšlenky na minulost. Nikdy si se Starkem nebyla blízká a přesto bylo občas složité přemýšlet o něm, jako že už tu není.

Dříve než však stihla skutečně pojmout vážnost té myšlenky, ve dveřích stanul Fury a hlasitě frkl. Zvedla k němu pohled. Měl na sobě stejné oblečení jako včera a vráska na jeho tváři se prohloubila. I podle toho poznala, že toho nejspíše nenaspal o tolik více než ona.

„Těžká noc?" nabídla mu poklidně, jako by jí snad nevadil mumraj kolem ní. Jako by jí snad obraz jakékoliv uniformy v její blízkosti nezatahoval svaly a mysl nekřičela, že je to jen další železná past, ze které se již nedostane.

V jejich snech Wandu postřelili. A nyní se kolem ní míhala zbraň vedle zbraně. Zatahovalo jí to svaly. 

Odpovědí jí bylo frknutí

„Porozhlédla jste se po kolem?"

„Nevběhla jsem do žádných mezigalaktických vesmírných vrahů, pokud to je to, na co se mě ptáte."

Fury nespokojeně svraštil obočí a ona zkřížila ruce na prsou.

„Prošla jsem se po památkách, nic výjimečného."

„Nejste tady na dovolené."

Měla jsem být. Chtělo se jí říci, ale stejně jako Fury toužila už se někam posunout. Nemělo smysl hádat se o něčem, na čem mu v první řadě nikdy nezáleželo.

Mohla by mu vlést do hlavy a donutit ho zapomenout, že někdo takový jako Wanda Maximoff vůbec existuje. Mohla by ho donutit - je všechny, odtud prostě vykráčet a už se neohlížet.

To byly ale myšlenky padoucha, ne členky Avengers.

„Nemluvila bych s vám, kdyby ano," Wanda s hlasitým povzdechem vstala a setřásla si neviditelná smítka prachu z róby. Kývla hlavou směrem ke své posteli, kterou se podařilo agentům jen za pár minut proměnit v konzoli, která by byla schopna operovat přistání na měsíci, „Tak co pro mě máte?"

Fury přistoupil k přístrojům a pokynul Hillové.

Černovlasá agentka byla oděná v upraveném obleku, oči stejně ostré jako rysy. Wanda s ní za svůj život mluvila přímo snad pouze jednou a nikdy bez přítomnosti jiných Avengerů. Stejně jako Fury byla věčně v pohybu a Wanda s ní nikdy neměla tak vřelý vztah jako třeba Natasha s Clintem, které jí znali roky.

„Od minule moc nezmoudřel," řekla agentka a netrpělivě přešlápla na místě, „Stále se neumí vyhýbat kamerám."

Wanda přemýšlela, jestli Loki vůbec věděl, kolik kamer se kolem něj nachází. Jestli by to vůbec někdo svedl.

„Opatrně, naposledy, když se nám ho podařilo najít, bylo to jen kvůli tomu, že se najít nechal," připomněl jí Fury a Wanda zalitovala, že si o Lokiho prvním příchodu na zem nezjistila více. Nemusela by totiž potom tolik domýšlet jednotlivé souvislosti mezi tvrzení jednotlivých agentů.

„Tentokrát je to jiné," oponovala klidně Hillová, „Minule se předváděl, tentokrát to spíše vypadá, jako by se mu nedařilo vyhnout se všem záznamům."

„Něco zajímavého?" zajímala se Wanda a zastrčila si neposedný zrzavý vlas za ucho.

„Podle záznamů jsem vystopovali, že se pohybuje někde v téhle konkrétní oblasti," vysvětlila po Hillová a rozložila před Wandu mapu Paříže. Čarodějka si jí v rychlosti prohlédla, ve snaze zorientovat se v jednotlivých uličkách a zákoutích, zatímco agentka nakreslila kruh kolem jedné z částí města. S úlevou zjistila, že to nebyl zas až tak široký okruh, „Snaží se měnit své cesty a zvyky, nikdy nejde podruhé stejnou cestou a stále se nám nepodařilo zjistit o co se snaží."

„Neodešel ale," přemýšlela Wanda nahlas, „takže tu musí chtít něco, co je stále tady. A nejspíše právě v téhle oblasti."

Zvedla k Hillové pohled, „Neubytoval se třeba v nějakém hotelu, nebo-"

„I kdyby ano, určitě ne pod svým skutečným jménem," zavrtěla hlavou agentka, „Navíc v téhle oblasti je několik desítek hotelů a to ani nepočítám soukromé priváty. A pokud je střídá stejně jako únikové cesty, dříve než ho vystopujeme, bude zase pryč."

„Co... ze Interpolské základny ukradl starožitný klíč, nebo ne?" navrhla, „Není možné, že se snaží najít cokoliv, co se tím otevírá? Nějaká stejně stará truhla, nebo skříň..."

„Podívám se po starožitnictvích," kývl agent a strávil několik dalších minut klapáním do klávesnice. Wanda se mezitím obrátila směrem k Furymu.

„Je tu něco jiného, o čem bych měla vědět?" zeptala se ho s nadzvednutým obočím, „Jako třeba, co přesně mám dělat, pokud se mi ho podaří najít? Není to, jako by se mnou kdy vydal dobrovolně a nemůžu jeho tělo tahat přes polovinu Paříže. A i kdyby... máte vůbec jak zajistit, aby vám tentokrát neutekl-"

„Děláte jako by tohle bylo naše první rodeo," řekl jí Fury chladně a Wanda si zakázala poznamenat, že se ptá právě kvůli tomu, že tohle nebylo poprvé, co tohle dělali. Nijak netoužila být svědkem dalšího New Yorku. Stále měla za nehty zbytky prachu z poslední velké bitvy.

A těla jejich účastníků stále nevychladla.

Wanda potřásla hlavou, ve snaze zahnat tu myšlenku, někam daleko, kde jí nemohla ublížit. Musela se soustředit.

„Všechno je připravené," Hillová vytáhla z kapsy sluchátko a Wandě ho podala, „Najděte ho a stabilizujte. Zůstávejte stále na přímu a o zbytek se postaráme my. Kdyby cokoliv, záloha bude jen pár bloků od vás-"

Wanda si nespokojeně prohlédla sluchátko v ruce. K agentům zvedla prudce hlavu.

„Řekla jsem přeci, že tohle chci udělat sama."

Wanda mohla cítit Furyho nespokojení z jeho povzdechu.

„Naposledy, když byl ten muž na zemi, málem způsobil genocidu," řekl jí chladně, jako by to snad nevěděla, „takže nakolik věřím vaším schopnostem, nehodlám dopustit, aby to nevyšlo. Možná se vám to nelíbí, ale nemáme v tuhle chvíli zrovna luxus zařizovat se pohodlně."

Wanda chtěla něco odpovědět, ale to už se znovu o slovo přihlásil muž o počítače.

„Mám to," prohlásil, vzal si od Hillové rudou fixu a sklonil se nad mapu, takže k němu byli všichni nuceni obrátit pohled, „Kamery ho zachytily za poslední týdny kolem více jak desítky starožitnictvých v téhle oblasti. Dává si pozor. Nikam se nevrátí dvakrát a pokaždé se posune o kus dál."

Wanda zvedla k muži hlavu, „Je tu nějaký způsob, jak určit, kde se objeví příště?"

„No, v téhle oblasti zbývají už jen dvě vetešnictví" pronesl agent, „takže je to 50% na 50%."

Pohledy všech se obrátily směrem k Wandě a tak neměla na výběr, než pevně sevřít v ruce sluchátko. Nakonec potřásla zrzavými vlasy.

„Už jsem pracovala s méně."

NAKONEC VYHRÁLO MALEBNÉ STAROŽITNICTVÍ NA RUE PASTEUR.

Jednalo se o překrásný malebný krámek z tmavého dřeva, který vypadal jako kdyby přímo vystoupil z nějaké romantické knihy. Dveře byly ohraničené vypouklou prosklenou vytrýnou a nad nimi byl zlatým písmem vyvedený francouzský název obchodu. Působilo drobně, ale Wanda měla pocit, že je to jedna z těch budov, které jsou větší zevnitř, než z venku. Svým způsobem jí to připomnělo svatyni kouzelníku v New Yorku, ve které byl neustále zalezlý Strange, pouze s tím rozdílem, že starožitnictví postrádalo to nádherné kulaté okno.

Wanda strávila pozorováním krámku skoro tři dny. I kdyby se jí totiž nějaký zázrakem podařilo trefit do správného místa, pořád neměla jak zjistit, kdy se se tu bůh neplechy doopravdy ukáže. Mohlo to být dnes, zítra, nebo za pár týdnů. Nebylo to něco, co by mohla ani ona, ani agenti za jejími zády ovlivnit.

Wanda se na ně snažila nemyslet - vytěsňovat z mysli to všudypřítomné elektronické bzučení sluchátka v jejím levém uchu. Však v době klidu, kdy neměla nic lepšího na práci, než procházet se ulicí sem a bylo těžší a těžsí agenty ignorovat. 

Paradoxně to byla ona, kdo se tu cítil nejvíce pod dozorem. Pohledy Furyho a jeho zaměstnanců jí provázely na každém kroku a ona věděla, že si to nejspíše pouze vsugerovává, ale nedokázala se zbavit pocitu, že čekají, kdy udělá chybu. Kdy jim dá důvod katapultovat jí zpět na pozici kriminálníka.

Doba byla nestabilní a Fury se nijak netajil s tím, že není aktuálním stavem ve společnosti nadšen. A nic nespojilo svět tolik jako kolektivní nepřítel. Ale Thanos byl pryč a všechny ostatní organizace byly stále příliš zdecimované probliknutím, že ani nestihly vymýšlet způsoby jak ho ovládnout.

Wanda by byla ideální volbou pro příštího padoucha.

Nemyslela si ani, že by to Fury dělal schválně, ale taková prostě byla a takové byly její schopnosti. Byla jen otázka času, než se něco stane a svět se jí zboří pod rukama.

Nebylo by to poprvé.

S hlasitým povzdechem si promnula spánky u vysílačky.

Wanda byla obklopena vojáky celý svůj život, takže neměla strach z těžkých zbraní v jejich rukou, ale to nic neměnilo na tom, že jim nevěřila. A Furymu obzvláště ne.

Nemusela mu lézt do hlavy, na to aby poznala, že by byl schopen udělat cokoliv, aby dosáhl svého. Stále jí neřekl co hodlá udělat s Lokim potom a jeho neochota zavolat Thora jí na důvěře nepřidala.

Proto mu také neřekla o svém snu. Jak by také mohla? Buďto by jí řekl, že je šílená a příliš vyšiluje, nebo by se tu situaci pokusil nějak zneužít. Použít ji jako návnadu.

Nejspíše by se tou myšlenkou nechala spalovat ještě několik dalších minut, kdyby jí z přemýšlení nevytrhl pohyb na hlavní ulici. Wanda se skrývala v jedné z kaváren naproti starožitnictví, nohu přes nohu, na očích brýle, v rukou noviny, který nerozuměla. Na tom ale nezáleželo, protože na splynutí s davem to stačilo dokonale.

Nyní přes okraj zachytila obrys muže. Vlastně už ani nedoufala, že to bude on, takže se jí srdce div nezastavilo, když si uvědomila, že hledí do modrých očí muže ze svého snu - jejího cíle.

Loki Odinson byl přesně takový, jakého si ho představovala podle záznamu. Vysoký, štíhlý a s hrdým pohledem. I nyní se nesl s hlavou zvednutou, klidným krokem, jako by snad nestrávil několik posledních týdnů mistrným kličkováním napříč Paříží. Na sobě měl muž luxusní černý kabát a pod ním mu vykukovala bílá košile se zelenou kravatou. Všechno drahá, pokud mohla Wanda hádat.

Asgarďan stanul na prahu starožitnitcví, jednu ruku na mosazné klice. Podezřívavě se rozhlédl kolem.

„Maximovová," ozvalo se jí v komunikátoru a byl to ten moment, kdy se uvědomila, že na něj hledí, jako by mu měly narůst parohy. Rychle skryla svoji tvář za noviny, aby zabránila aby se jejich oči setkaly.

„Vidím ho," zamumlala do sluchátka, když Asgarďan za hlasitého zvonění zvonečku vešel do krámu a prudce se vytáhla do stoje. Kafe zaplatila už při objednávání, takže prostě odhodila Francouzský deník na své původní místo a vyřítila se z kavárny, „A jdu dovnitř."

Pokud čekala slova útěchy, nebo popřání hodně štěstí, nedostala je.

„Neztraťte ho."

Wanda nedopověděla, protože už brala za kliku a práh zaskřípal pod jejím krokem.

Zatímco z venku vypadal krámek nanejvýše útulně, zevnitř by se dal těžce nazvat jinak než jako naprostý chaos. Kam jen dohlédla, povalovalo se harampádí ( jistě cenné ) a dřevěné police na kterých seděly dražší předměty byly zaprášené a rozestavěné bez ladu a skladu. Jednalo se o takové malé bludiště.

Rozhlédla se kolem sebe a přes rychle bijící srdce mohla sotva slyšet vlastní dech. Kasa u dveří byla prázdná a když ztišila svůj krok, mohla slyšet jak majitelka obchodu o něčem francouzsky rozmlouvá s jiným zákazníkem. Nikdo jiný ale kromě ní a Lokiho v krámu nebyl. Wanda nevěděla, co ji překvapilo více, jestli skutečnost že v ženině hlasu nebylo stopy po údesu, nebo skutečnost, že jí bůh neplechy odpovídal plynulou francouzštinou.

„Juste un moment!" křikla k ní žena nyní přes regály a Wanda mohla vidět jejich kroky házet stíny na podlahu pod policemi. Polkla a pomalým krokem se vydala směrem k hlasům, její prsty putujíc po dřevěných policích.

„Maximovová?" zašustěl jí v uchu Fury a ona zahnala touhou ztišit ho. Nezvedala pohled ze stínů, dokud se prodavačka neukázala za rohem a za ní stanul i její společník.

Bylo těžké necouvnout o krok dozadu, když se její a Lokiho pohled setkal.

LOKI SI JÍ DLOUZE PROHLÉDL OD HLAVY AŽ K PATĚ A ONA MOHLA PŘESNĚ VIDĚT TU CHVÍLI, KDY SE MU OČI ROZŠÍŘILY POZNÁNÍM. Pravdou bylo, že si už nějakou dobu pohrávala s myšlenkou, že by ji nemusel poznat, protože se přidala k Avengers až po jeho obchodu, ale způsob jakým se na ní podíval a jakým zatnul svaly napovídal o opaku. Skoro očekávala, že na ni zaútočí - vlastně to bylo to, co by měla udělat ona - ale on se ani nepohnul, pouze na ni zůstal hledět.

Prodavačka jí říkala něco ve Francouzštině, ale ona se ani nedonutila předstírat, že rozumí. Jen koutkem oka vnímala, jak se ženina vráska na čele prohlubovala, jak si ji nespokojeně měřila, dokud k ní neprohodil něco bůh neplechy.

Wanda zatnula ruce do pěstí, ale on z ní ani na okamžik nesundal oči. Ať už ale řekl ženě cokoliv, muselo to fungovat, protože hlasitě frkla a zmizela někde za policemi. Společně trpělivě vyčkalI něž budou sami - ohleduplnost, kterou by od někoho, jako on nečekala, ale neztěžovala si.

„Maximovová, co se tam děje?" otravoval mezitím Fury, ale ona nereagovala.

Loki jí daroval žraločí úsměv a k jejímu překvapení, když znovu promluvil, mluvil elegantní Sokovijštinou:

„Tak jak to bude?"

Nestihla odpovědět, protože se ozvalo tříštění skla jak oknem dovnitř vnikly agenti a svět se ponořil do chaosu.

POZNÁMKA AUTORKY

Krásný den přeji! Haha, Loki je tady! A WandaVision už vyjde 15 ledna! Těšíte se? Já neskutečně. Roky 2020 byl příšerný, ale mimo jiné ve mě zanechal neskutečný hlad po Marvel contetu. Už aby to tu bylo. 

A mimochodem: [ pozdní ] ale šťastný nový rok vám čtenářům! Doufám, že jste si i přes všechno Vánoce užili a návrat do školy vás příliš nedrtí. :)

S láskou Pavla.