Netuším, jak dlouho jsem tam takhle spala, ale jakmile se něco pode mnou nepatrně pohnulo, ihned jsem se probudila. Pomalu jsem otevřela oči. Do nosu mi v tu chvíli udeřila příjemná, ale neznámá vůně. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že mám hlavu položenou na něčem měkkém. Ihned jsem jí zvedla a vyjeveně se podívala na Gerarda. Ten si s trochu zkřiveným obličejem promnul rameno, na kterém jsem mu až do té chvíle ležela.

,,Promiň" kuňkla jsem. Tváře mi v tu chvíli celé hořely studem.

,,V pohodě" odpověděl mi na to Gerard a pak se pobaveně ušklíbnul ,,jen si mi nemusela poslintat rukáv"

S vykulenýma očima jsem se mu zadívala na rameno. Měl pravdu. Jasně se mu tam rýsovala malá tmavá skvrna. Panebože! Já na něho slintala!

,,Promiň" vypadlo ze mě znovu to stejné slovo.

Než mi na to stihl Gerard cokoli říct, dveře garáže se začaly otevírat. Polekaně jsem sebou trhla. Myslela jsem si, že budeme sami.

,,Nazdar Gee..." promluvil hnědovlasý kluk, který vstoupil do garáže. Jakmile jeho pohled spočinul na mně, zmlknul.

,,Jé sorry, nevěděli jsme, že tu někoho máš" ozval se druhý kluk. Ihned jsem ho poznala. Byl to ten kluk, se kterým se Gerard líbal na fotce, kterou jsem viděla na faceboooku. Aniž bych si to uvědomila, namířila jsem na něho zamračený pohled.

,,To je v pohodě" řekl Gerard a zvedl se z gauče.

,,Tohle je má spolužačka Ariel" představil mě.

,,Ahoj...Ariel, já jsem Frank" promluvil ten kluk, kterého jsem propalovala pohledem. Při vyslovení mého jména se lehce ušklíbl, což způsobilo, že se můj nenávistný pohled ještě prohloubil.

,,Čau...já jsem Mikey, rád tě poznávám" přistoupil ke mně ten druhý a natáhl mým směrem ruku. Alespoň že ten vypadal přátelsky. To je zřejmě tím jménem, můj kamarád Mikey je přeci také přátelský.

I tak jsem ale ze sebe nedokázala studem vymáčknout jediné slovo. Stačilo mi, když jsem byla v přítomnosti jednoho kluka, natož třech. Odlepila jsem tedy alespoň pohled od Franka a potřásla si s Mikeym rukou. Snad si nevšiml, jak se mi ta ruka potila.

,,A co tady děláte takhle sami?" ušklíbl se Frank a očima skákal mezi mnou a Gerardem, ten nad jeho otázkou jen mávnul rukou.

,,Proč jste přišli? Dnes nezkoušíme" snažil se odvést rozhovor jinam.

,,Tak sorry, že jsme tu" protočil na něho Frank očima ,,můžeš říct rovnou, že ti kazíme rande"

Mezitím, co Frank mluvil, se vedle mě s pobaveným úsměvem posadil Mikey.

,,Chodíte do stejné třídy? Gerard o tobě nikdy nemluvil" podíval se na mě tázavě.

Musela jsem se párkrát zhluboka nadechnout, abych ze sebe konečně dokázala dostat nějaká slova.

,,No...my...chodíme spolu na chemii" vykoktala jsem ze sebe.

,,Děláš, jakoby nám Gerard někdy o nějaké své holce řekl, ten o nich vždycky mluví, až když se s nimi rozejde" uchechtl se Frank.

,,Není to moje holka" oznámil mu Gerard. V jeho hlase bylo slyšet mírné naštvání.

,,Jo, a proto jste zavřený sami v garáži...no tak Ariel neříkej, že to tu na tebe nezkusil" namířil Frank svůj posměšný pohled na mě.

,,Drž hubu!" okřikl ho Gerard.

Frank v tu chvíli zvedl své ruce před sebe v obraném gestu.

,,Dělám si srandu...vždyť znáš můj debilní humor" pronesl omluvně.

,,No...tak já půjdu" vložila jsem se do jejich rozhovoru. Začínala jsem se v jejich společnosti cítit čím dál tím víc nepříjemně, hlavně teda v té Frankově.

,,Už?" podíval se na mě překvapeně Gerard.

,,No jo...musím" pokrčila jsem rameny a zvedla se z gauče.

,,Ale to je škoda Ariel, chtěli jsme tě poznat blíž" promluvil Frank opět s úšklebkem.

,,Někdy jindy" dostala jsem ze sebe a rozešla se k otevřeným dveřím.

Než jsem ale odešla, Gerard mě stihl zastavit.

,,Počkej ještě" řekl a přišel ke mně.

Tázavě jsem na něho pohlédla.

,,Nechceš zítra přijít na náš koncert? Můžeš vzít i svoje kamarády...Mikeyho a tak" vychrlil ze sebe rychle. Zřejmě mu nebylo příjemné mě zvát před jeho kamarády.

,,Tak jo" vysoukala jsem ze sebe, aniž bych nad tím nějak přemýšlela. Nechtěla jsem tu divnou chvilku protahovat.