,,Je potřeba vymyslet něco perfektního" prohlásila nadšeně Candy, když jsme spolu opouštěly třídu.

To já tak nadšená nebyla. Vymyslet něco perfektního jak říká, bude docela složité, když ho skoro neznám.

,,Co by se tak člověku jako je Gerard mohlo líbit.." mumlala si Candy pro sebe a na čele se jí objevily dvě hluboké vrásky, nejspíš vlivem přemýšlení.

Také jsem se snažila přemýšlet, ale k ničemu to nevedlo. Vždyť já jsem nikdy nic žádnému klukovi nedávala ani na Vánoce ne, nevím, co se klukům dává a už vůbec ne klukům jako je on.

,,Víš co uděláme?" probrala se Candy s přemýšlení a podívala se mým směrem.

Já jsem na to jen zvědavě pokrčila obočí.

,,Zeptáme se Mikea" oznámila mi.

,,Ale kde je" řekla si spíš pro sebe a rozhlížela se po chodbě, na které jsme se ocitly.

Musím uznat, že to nebyl vůbec špatný nápad, Gerard chodil s Mikey do třídy a očividně se i kamarádí.

,,Mikey!" vytrhla mě Candy z přemýšlení svým křikem. Zvedla jsem oči, které jsem zamyšleně upírala do země a ihned si všimla blížícího se Mikyeho.

,,Ahoj holky" pozdravil nás s úsměvem. Už už chtěl říct i něco dalšího, nejspíše se zeptat co budeme dělat nebo tak něco, to mu ale překazila Candy.

,,Kde sakra lítáš?" vyštěkla.

,,Potřebujeme tě..nutně"

Mikey se zatvářil trochu vylekaně i mě její tón, kterým tuto větu pronesla, docela zarazil.

,,Děje se něco?"

,,Vymýšlíme dárek pro Gerarda, ale nemůžeme na nic přijít" vysvětlila mu Candy situaci načež Mikey znuděně protočil očima.

,,Myslel jsem, že jde o něco vážného" odfrkl si.

,,Taky že jde" zamračila se na něho Candy.

,,Ty ho znáš, povídej co má rád? Nějaké koníčky, oblíbené jídlo? Film?" začala na něho chrlit jednu otázku za druhou.

,,On bude mít narozeniny nebo co?" nasměroval Mikey tázavě svůj pohled na mě.

,,Ne.." chtěla jsem mu dovysvětlit proč pro Gerarda sháníme dárek ale Candy si snad ten den usmyslela, že bude všem skákat do řeči.

,,Mluv k tématu" okřikla Mikeyho káravě.

Ten ale jen mlčky trhl rameny.

,,Já o něm vlastně moc nevím, na základce jsme se spolu skoro nebavili, moc tam nechodil, vlastně jsme se pořádně seznámili až tady" přiznal.

,,Tak to jsme v pytli" prohlásila Candy a jako hromádka neštěstí se sesunula na jedno z křesílek na chodbě.

Byla z toho tak zdrcená jako kdyby snad Gerardovi měla něco dávat ona. To se ale dalo čekat, vždy se pro něco nadchne a běda jak to nejde podle jejího plánu.

,,Už to mám!" vykřikla najednou tak nahlas až se na nás pár studentů procházejících kolem překvapivě podívalo.

,,Jsi ještě panna viď?" vypálila na mě otázku, která mě tedy dost zaskočila.

,,Psst!" okřikla jsem jí ihned, když jsem si uvědomila, že na nás stále ještě dost lidí kouká. Ihned jsem ucítila jak mi studem rudnou tváře.

,,Tak si nebo ne?" zašeptala Candy netrpělivě.

To jako vážně čeká, že jí na tohle odpovím a navíc před Mikeym?

,,Jasně, že jsi" mávla nad tím rukou, když pochopila, že odpovědi se nedočká.

,,Ale.." snažila jsem se na to něco říct, ale ona mě opět přerušila.

,,Ne, to je skvělý" usmívala se najednou od ucha k uchu.

,,Můžeš mu dát svoje panenství" konečně nám odhalila svůj úžasný nápad.

,,Co?" vykřikli jsme na ní s Mikeym sborově.

,,No co vždyť je to super nápad" bránila se ona.

,,Takže mám za ním jako jít a říct, že za obrázek se semnou může vyspat?"

,,Za obrázek?" přidal se Mikey, který byl zřejmě z toho, kam se naše konverzace ubírala celý mimo. Naštěstí mě zrovna v tu chvíli napadl geniální nápad.

,,Pojďtě za mnou, něco mě napadlo" oznámila jsem jim a vydala se k hlavnímu východu ze školy.

Candy i Mikey mi ihned byli v patách. Mé kroky vedli ke mně domů. Až když jsem stála před dveřmi, uvědomila jsem si, že jsem ještě žádné kamarády doma neměla. Moc jsem si s tím ale nelámala hlavu. Odemkla jsem a rukou pokynula těm dvěma, ať jdou dovnitř.

,,Řekneš nám, co tě napadlo?" zajímala se Candy udýchaně, nejspíš jsem na její tempo šla až moc rychle.

Místo odpovědi jsem zamířila do svého pokoje, zvedla matraci své postele a začala se přehrabovat v úschovným prostoru. Skoro mě už přepadal strach, že nenajdu to, co hledám, ale když jsem zvedla jednu z knížek a uviděla pod ní průhledný obal s cédéčkem, zaradovala jsem se.

,,Je to rocková muzika, něco podobného poslouchá Gerard v hodině, teda aspoň myslím" vysvětlila jsem jim.

,,To půjde" usmála se Candy a vytrhla mi cédéčko z ruky.

,,Určitě lepší než ten tvůj nápad" uchechtl se Mikey.

,,Náhodou, já bych to udělala" pokrčila nad tím Candy rameny a my si s Mikeym vyměnili nechápavé pohledy.

,,Aspoň by to byl dárek pro oba"