https://youtu.be/qXiuVQ-GgA4

Yuki

Doučování z chemie? Paráda! Nikdy mi nešla a jen předstírat, že to chápu o hodinách mi jde. Horší je zkoušení či testy. Když odešel ze třídy, zvedl jsem se a došel za ním. "P-pane učiteli.." Zamumlal jsem a koukl se na něj.

Kurose
Zarazil jsem se, protože se mi zdálo, že někdo mluví. Otočil jsem se a přede mnou stál Yuki. "Jo?"

Yuki

"U-um.. d-doučoval b-byste m-mě prosím?" Sklopil jsem prosebně pohled a pak se na něj podíval.

Kurose
Uchechtl jsem se protože jsem nečekal že vůbec někdo bude chtít doučovat. "Fajn, tak já ti připravim přihlášku s datumama kdy, okey?"

Yuki

Trošku jsem se lekl, když se uchechtl. Myslel jsem, že mě odmítne s tím, že si to rozmyslel. Rychle jsem přikývl a dál ho pozoroval, líp vypadal z blízka než z dálky.

Kurose
"Teď jdu na oběd, ty máš hodinu nebo taky pauzu?" Zeptal jsem se ho a zatím si ho prohlížel.

Yuki

"A-asi pauzu." Zamumlal jsem a dál ho pozoroval. Moc jsem se v rozvrhu nešťoural, tak jsem ani moc nevěděl.

Kurose
Vytáhl jsem jejich rozvrh, co jsem jim psal na tabuli a podíval se. "Jo asi jo." Zas jsem to schoval. "Chodíš do školní jídelny?"

Yuki

Zakroutil jsem hlavou a sledoval ho. "A-ale mám hlad." Zakňoural jsem a hned mi zakručelo v břiše. Ano, já a moje břicho jsme sehraná dvojka.

Kurose
"Fajn, tak pojď se mnou a já ti koupim třeba sušenku." Taky u sebe nemam moc peněz, proto mu sušenka musí stačit. A ne není u mě běžné kupovat studentům sušenky.

Yuki

Přikývl jsem a šel pomalu vedle něj. Musel jsem se rozhlížet, jestli nás třeba náhodou někdo nesleduje. Sám jsem se v týhle situaci styděl sám za sebe, kvůli tomu, že otravuju učitele..

Kurose
V jídelně jsem mu koupil za dvacku dvě sušenky. Než jsem odešel stát frontu, řekl jsem mu, že jestli chce může se posadit někam do jídelny a tam na mě počkat nebo prostě jít. Nevim, co si vybral.

Yuki

Poděkoval jsem mu a odešel si sednout někam do rohu ke stolu, kde to bylo prázdný. Položil jsem sušenky na stůl a čekal na učitele. Většinou jsem zvyklý jíst s někým než sám, tak mi nedělá problém chvilku počkat.

Kurose
S tácem v ruce jsem našel Yukiho a přisedl jsem si k němu. "Náhodou nevíš, co to je, co?" Tak nějak divně jsem si prohlížel obsah talíře.

Yuki

Koukl jsem se na to a pak na učitele a začal jsem se smát. "A-asi h-hrachová k-kaše s k-klobásou." Začaly mně téct slzy smíchy a nestačil jsem si je utírat.

Kurose
Narovnal jsem se a koukl nechápavě na něj. "Kdyby něco, zavolej prosim tě sanitku. Nevypadá to moc jedle." Dloubl jsem do toho vidličkou a snědl první sousto.

Yuki

Začal jsem se smát ještě víc a konečně jsem si nějak utřel všechny slzy. "D-dobře." Zamumlal jsem a rozbalil jsem si sušenku, začal jsem ji pomalu jíst a přitom ho sledoval.

Kurose
Uprostřed jídla jsem skončil a odnesl to. Pak jsem se vrátil za Yukim a čekal, až on dojí svůj 'oběd'.

Yuki

Tak nějak jsme tam seděli ještě pět minut, než jsem dokousal poslední sušenku. Podíval jsem se na učitele a usmál se.

Kurose
"Tak se měj a zítra na těláku." Zvedl jsem se a šel učit dál.

Yuki

"N-nashledanou." Zamumlal jsem a pomalu se zvedl, vyhodil jsem papírky od sušenek do koše a odebral jsem se do třídy.

Kurose
Zbytek dne jsem učil už jen jednou a to byl takovej bordel, že jsem byl rád, že jsem to přežil.

Yuki

Táta si pro mě přijel dneska nějak brzy, takže čekal 20 minut před školou. Naštěstí už vychladl ohledně toho rána. Zase jsem se rozpovídal a on mě zasekl, že o něm zase mluvím. Povzdechl jsem a rozhodl jsem se, že až se mě příště zeptá, jak bylo.. odpovím mu NIJAK nebo TAK JAKO VŽDY.

Kurose
Když jsem přišel dom, sedl jsem k počítači, otevřel si kalendář a začal vypisovat volné dny, kdy bych mohl mít to doučování. Těch dnů bylo docela dost, protože můj kalendář byl prázdný.

Yuki

Doma jsem se najedl ještě jednou, táta udělal pizzu, což je pozitivní. Zbytek dne jsme spolu nepromluvili ani slovo. Večer jsem si dopřál příjemnou koupel a pak šel spát. Ráno mě táta vzbudil o 10 minut dřív, abych zase nááhodou nepřišel pozdě.

Kurose
Další den jsem si hned ráno našel Yukiho a zatáhl ho k sobě do kabinetu. "Tohle je ten papír," podal jsem mu to. "a tam jsou všechny dny na další dva měsíce, kdy bys měl přijít. Nějak první dvě budou tady ve škole, ale pak už u mě doma."

Yuki

Přečetl jsem si papír a usmál se. "D-dobře.." Zamumlal jsem a podíval jsem se na něj. "N-nebude to v-vaší m-manželce n-nebo p-přítelkyni vadit, když b-budu u v-vás?" Vykoktal jsem ze sebe s velikou obavou. Nerad bych jim rušil jejich čas na sebe atd.. Navíc mě štvala už jen ta představa, že je učitel šťastně zadaný nebo rovnou ženatý.

Kurose
"Nemám manželku ani přítelkyni, ale mám tam bordel." Přiznal jsem se, proč první dvě doučování budou ve škole a hned jsem pokračoval. "Ale pak si přines sešit a tužku."

Yuki

Přikývl jsem a s úlevou si až moc nahlas oddechl. Hned na to jsem zrudl a sklopil pohled. "U-um.. a k-kde přes-ně t-to d-doučování ve š-škole b-bude?" Zamumlal jsem a koukl se zase na něj rudý jak rajče.

Kurose
"Asi ve třídě nebo tady v kabinetě, záleží na uklízečce.." Sotva jsem domluvil zazvonilo.

Yuki

Děsně jsem se lekl, když zazvonilo až jsem skočil třídnímu do náruče. Nasadil jsem pokerface a stále byl rudý, možná teď už víc.

Kurose
Zasmál jsem se a pomalu ho postavil. "V pohodě?"

Yuki

Povzdechl jsem a přikývl. "O-omlouvám se.." Špitl jsem a rychle odešel.

Kurose
Sledoval jsem ho, dokud neodešel a nezavřel za sebou dveře. Pak jsem si sedl ke svýmu stolu a tak nějak začal plánovat dopředu.

Yuki

Začla hodina a já se rozhlídl po třídě. Všichni se na mě pofiderně směšně koukali. Nechápal jsem to a potichu povzdechl. Vešla nějaká mně ještě neznámá učitelka. Všem se nám představila a uvedla nás do toho, co se budeme během roku učit.

***

Kurose
Ani jsem si pomalu nic nepřipravil a měl jsem s nim mít první doučování. On je ale jedinej, kdo se mi za ty dny přihlásil. Když ostatní nemají zájem, to znamená víc volného času pro mě.

Yuki

Jelikož třída byla už uklizená, tak jsem zaťukal na učitelův kabinet nervózně. Až na pozvání jsem vešel a málem mě sejmuly dveře. Povzdechl jsem a došel k němu. "V-vážně v-vám n-nevadí, ž-že ..." Pořádně jsem se nadechl. "...mě musíte doučovat?"

Kurose
"Jinak bych to nenabízel" zavřel jsem za ním, vzal jsem židli od vedlejšího stolu a přisunul ji k sobě.

Yuki

Přikývl jsem a sledoval ho, když se na mě koukl, rychle jsem si sedl. "u-um.." Oddechl jsem a vytáhl z tašky sešit a tužku.

Kurose
Plácl jsem před něj periodickou tabulku prvků. "Tady máš nápovědu." Řekl jsem sebejistě, jako kdybych to já znal nazpaměť a začal jsem mu zadávat úkoly, co musí vypočítat.

Yuki

Začal jsem si to psát, nic z toho všeho jsem nevěděl, ale bylo mi blbé se hned koukat do té tabulky. Zoufale jsem si to všechno četl a dělal jsem, že tomu naprosto rozumím, ale je mi jasný, že teď mi to neprojde.

Kurose
Prvních pět minut jsem ho sledoval jak dělá, že tomu rozumí a pak jsem se k němu nahnul a začal jsem mu všechno vysvětlovat.

Yuki

Zrudl jsem a poslouchal jsem ho. Je pravda, že od něho to chápu, ale chemie je chemie. Naklonil jsem k němu hlavu a podíval jsem se na něj, chvilinku jsem se zastavil u jeho rtů a zkousl si ret.

Kurose
Po tom povídání mi nějak vyschlo v krku. "Tak to zkus vypočítat, já si dojdu pro kafe a pak ti vysvětlim zbytek." Zvedl jsem se a šel k automatům.

Yuki

Přikývl jsem, potichu povzdechl a vypočítal to. Když jsem to měl, učitel ještě nepřišel. Opřel jsem se o opěradlo a rozhlídl se tu. Nic zajímavého tu nebylo.

Kurose
Tomu blbýmu automatu došlo kafe, ale peníze si nechal. Odsekl jsem, kopl do toho a šel zpátky. Musim si začít brát víc peněz.

Yuki

Uslyšel jsem děsnou ránu, tak jsem se zvedl a odešel ke dveřím. Vyšel jsem z kabinetu a rozhlídl se. Hned jsem se někam vydal zjistit co to bylo.

Kurose
Vrátil jsem se do kabinetu a Yuki nikde. Povzdechl jsem a s domněním, že šel třeba na záchod jsem si sedl a čekal.

Yuki

Když jsem prohledal celou školu..nikde jsem nenašel ani učitele. Potichu jsem povzdechl a šel z5 do jeho kabinetu, kde seděl a čekal. "U-um.. v-vy jste t-tu ránu n-neslyšel?" Zamumlal jsem.

Kurose
"Ránu?" Zeptal jsem se nechápavě a pak mi to došlo. "Eh.. to jsem byl asi já. No nic, už si to spočítal?"

Yuki

"V-vy? A u-um..a-ano už d-dávno." Došel jsem k němu a sedl si vedle něj, přičemž jsem si podepřel hlavu a sledoval ho.

Kurose
Podíval jsem se po stole a vzal jeho sešit, abych mu to mohl zkontrolovat. "Pár chyb tam máš" zamumlal jsem. "Ale jinak dobrý."

Yuki

"Chyby?" Smutně jsem oddechl a sklopil pohled. Zrovna teď jsem si fandil s tím, že to budu mít dobře a aspoň to trochu chápu. Ale opak je asi pravdou.

Kurose
"Asi tři v číslech ke konci" s oddechem jsem to položil zpátky na stůl. "Chceš nadiktovat ještě něco nebo ti to do začátku stačí?"

Yuki

Přikývl jsem a s odhodláním popadl tužku a přisunul k sobě sešit. Teď to nepodělám, chci mu udělat radost. Uculil jsem se sám pro sebe a koukl na něj.

Kurose
"Fajn." Oddechl jsem si a začal mu diktovat a vysvětlovat další věci. Ke konci jsem mu přidiktoval i domácí úkol.

Yuki

Pomalu jsem si všechno sbalil a koukl se na něj. "D-děkuju moc za v-všechno. M-moc jste m-mi pomohl." Usmám jsem na na něj a z tašky vytáhl dopis, do kterého jsem něco připsal já. Jináč táta mu tam dal nějaké bankovky. Dal jsem to na stůl a se zamáváním jsem rychle zdrhl z kabinetu.

Kurose
Obálku jsem schoval a strčil do tašky. Pak jsem si už jenom sbalil svůj bordel a zmizel jsem domů dát horkou vanu a něco k jídlu.

Yuki

Táta si pro mě přijel a koukl se na mě, když jsem nastoupil. "Tak co? Umíš něco? Jsi zas celý rudý, nemáš teplotu? Ukaž.." Oddechl a natáhl se ke mně a položil mi ruku na čelo. "Vždyť celý hoříš." Povzdechl a rozjel se rychle domů, kde mě uložil do postele s večeří a čajem.

Kurose
Další den chyběl Yuki ve škole a dokonce ještě dva dny potom. Já jsem měl alespoň čas, si doma uklidit. Ne zas moc, ale tak nějak přiměřeně, aby se tam dalo doučovat a pak čas připravit nějaký materiály.

Yuki

Tak trochu táta přeháněl s tím, co mi je. Nějak jsem to doma odležel už jen kvůli tomu, že si taťka dal kvůli mně dovolenou. On je hroznej na tohleto. Když jsem se koukl na ten kalendář, co mi dal učitel, tak jsem promeškal druhé doučování. Docela mě to mrzelo, ale co se dá dělat s mým otcem. Když už jsem konečně mohl jít do školy, tak byl pátek. Proto jsem přišel dřív, abych se stavil u učitele v kabinetu. Chtěl jsem se mu omluvit.

Kurose
Seděl jsem v kabinetu a listoval učebnicí. Zjišťuju, že je pěkně na nic. Vyrušilo mě, až zaklepání na kabinet. "Dále." Zamumlal jsem a učebnici odhodil do šuplíku.

Yuki

Vešel jsem a nervózně se na něj podíval. "U-um omlouvám s-se v-vám, že jsem tu nebyl." Vychrlil jsem rychle a sklopil pohled. Třeba si obsah toho dopisu nečetl, protože bych neměl možnost ani nic říct.

Kurose
"Nevadí. Alespoň jsem si stihl uklidit barák." Pokrčil jsem nad tím rameny a otočil se na něj.

Yuki

"B-budete to chtít u-ukázat?" Zamumlal jsem a podíval se na něj, najednou mi to došlo, jak to asi zřejmě vyznělo a já příšerně zrudl.