Vítejte na našem účtu u našeho dalšího příběhu. Tentokrát je to příběh odehrávající se ve školním prostředí o zakázané lásce. (Nikdo přece nepodporuje učitel x žák xD). Hodně štěstí při čtení následujících několika episod, než se dopracujete k 18+ části xD, Vaše Bety & Itori. (Don't worry, bude brzy)

******

https://youtu.be/P9-4xHVc7uk

(PS PUSŤTE SI SONGA)

Yuki

1.září 2016 - Nástup do nové školy. Pro mě, jakožto introvertního jedince - nemožný úkol. Nechtělo se mi vstávat, ani hnout, když mě táta budil. Teď sedím v autě, kvůli dokonalému přístupu otce a jedeme do té budovy nových lidí, nových událostí, všechno nového. BOJÍM SE.

Kurose
Když jsem vešel do třídy, bylo sedm hodin ráno a v budově školy strašidelné ticho. Všude byla zhasnutá světla a po chodbách ani živáčka. I když jsem dospělý, měl jsem trochu strach, ale do své třídy jsem se dostal bez toho, aby mě cestou spolkla nějaká nestvůra. (a/n Thanks god)

Připravil jsem si věci na stůl, třídnici jsem dal navrch kupičky a napsal jsem své jméno žlutou křídou na tabuli anglicky i japonsky jako každý rok.

Pak jsem odešel za automatem na kávu, abych se zbavil pocitu, že usnu za chůze nebo položím hlavu uprostřed výkladu na katedru.

Yuki

Táta mě před školu hodil moc brzo. Prý je lepší tu být mezi prvními, kvůli zápisu. Ale mně se to vůbec nelíbí. Na stoprocent tu ještě nikdo není a já budu stát ještě hodinu před školou. Je mi zima, nestihl jsem si vzít ani mikinu, kterou nosím celý rok. Jsem asi chladnokrevný, když mi je furt zima, ale to k mému charakteru vůbec nesedí. Došel jsem k hlavním dveřím školy, které byly vážně obří. Zkusil jsem za ně vzít a překvapivě bylo otevřeno. Polkl jsem a potichu otevřel, čímž dveře vrzly. Zděsil jsem se a rychle se rozhlídl. Je to tu příšerně děsivý, jako v těch hororech, kde středoškolák má vždy smůlu. Šel jsem pomalu, ale jistě po chodbě.

Kurose
S kávou jsem se vrátil do třídy a nudou a nedostatkem spánku jsem zívnul. Tohle mě jednou zabije. Vůbec nevim, proč jsem se dal na učení.

Ale než jsem dopil kafe, mobil mi ukazoval 7:50.

Yuki

Když jsem tak procházel, nikoho jsem moc nenašel. Až na nějakého učitele, co pil kávu v jedné ze tříd. Radši jsem to neřešil a hledal dál. Sedl jsem si před ředitelnu, objímal jsem v náruči všechny ty informace pro školu a koukal do země. Už mě z toho nekonečného sezení bolel zadek.

Kurose
I když zazvonilo tak stále chodili nový žáci s tím, že v tomhle bludišti nemohli najít správnou třídu. Tak trochu mi začaly praskat nervy, ale co se dá dělat. Měli jsme po škole snad nalepit směrovky?

Yuki

Sekretářka se nemohla dovolat ředitelovi, protože zrovna nebyl v ředitelně. Nenápadně jsem přešlapoval u dveří a koukal do země. Pak mně řekla, že mám jít rovnou do třídy. Tak jsem tedy pomalu šel, podle její konstrukcí jsem se tam dostal a potichu zaťukal na dveře od třídy.

Kurose
Jak jsem napočítal, ve třídě jich bylo třináct, podle třídnice chyběli pouze dva studenti. Yuki a Ayaki. Oba teda měli unisex jméno, že jsem z to nevěděl nic.

Yuki

Podíval jsem se do skleněného okýnka ve dveřích. Nikdo si podle mě nevšiml, že někdo vlastně ťukal. Oddechl jsem a zaťukal víc hlasitěji. Bylo mi to trapný, ale třída konečně utichla.

Kurose
"Dále." Otočil jsem se ke dveřím. Už zbývá jen jeden. Vlastně se mi ještě nestalo, že by první den někdo nepřišel, možná proto čekáme, až přijdou všichni. Ale asi to taky vzdám a dám tomu stádu nějakou práci.

Yuki

Vešel jsem a koukl se na učitele. Vypadal vcelku sympaticky, což mě děsilo, protože jsem naprosto nechápal proč. Sklopil jsem automaticky hlavu, protože jsem na sobě cítil spousty pohledů. "u-um.. d-dobrý den.." zakoktal jsem stydlivě a oddechl.

Kurose
Vzal jsem si třídnici a přečetl mu zbylá jména. "Ayaki nebo Yuki. Který ty jsi?" Prohlédl jsem si ho od hlavy až patě a došlo mi, že tohle bude asi kluk. S těmiu jeho holčičími rysy se to blbě poznávalo.

Yuki

"Y-Yuki." Zamumlal jsem a skoro se hanbou propadl. Proč si myslel, že jsem holka? Potichu jsem povzdechl a chtělo se mi brečet. S tím, že jsem holčička mě šikanovali na předchozí škole.

Kurose
"Dobře, tak si sedni." Pokynul jsem mu na volné místo a rozhlédl se po třídě. "Vezmeme to podle abecedy. Koho vyvolám, ten se postaví nebo alespoň zvedne ruku a představí se."

Yuki

Sedl jsem si tam kam mi řekl a podepřel si hlavu. Rozhlídl jsem se nenápadně po třídě a pak jsem koukl z okna. Nějak jsem se zamyslel a přestal úplně vnímat.

Kurose
"Yuki.." řekl jsem s povzdechem už po druhé a čekal, až se na mě otočí. "Teď je řada na tobě." oznámil jsem mu, když se na mě konečně otočil.

Yuki

Trošku jsem stydlivě zrudl jak bylo mým špatným zvykem a sklopil jsem pohled. "J-jsem Y-Yuki. J-Je mi 16 a n-nebydlím t-tu dlouho.. A-A je mi z-zima." Zamumlal jsem a koukl se stydlivě a zároveň smutně na učitele.

Kurose
"Tak zavři to okno." Oddechl jsem a stoupl jsem si k tabuli.

Yuki byl poslední v seznamu a teď byla řada na mě. "Takže," řekl jsem nahlas a odkašlal si, aby všichni začali dávat pozor. "Jmenuju se Kurose Henry Takashiro, je mi 26 a jsem z Kanady. Budu váš třídní učitel dlouhé 4 roky a budu vás mít na chemii a tělák."

Yuki

Oddechl jsem, zvedl se a pomalu zavřel okno. Koukl jsem se na ostatní, kteří se mi začli postupně smát. Vyděsil jsem se a prohlídl se. Moc jsem nepobíral z toho, co říkal učitel, BOHUŽEL. Potichu jsem povzdechl a se sklopenou hlavou si sedl do lavice a zoufale koukal na ni.

Kurose
Mezitím, co jsem se představoval já, všichni se uprostřed začali smát, otáčet se a něco si mezi sebou šeptat.

Chvilku jsem vůbec nechápal, čemu se smějí a pak někdo zaťukal.

Otočil jsem se ke dveřím a než jsem stačil okřiknout třídu nebo říct 'dále', do třídy vešel ředitel s jednou žákyní.

Yuki

Ten hluk nepřestával, nechápal jsem proč. Lekl jsem se klepání na dveře a kouknul jsem se tím směrem. Vešel nejspíš ředitel s nějakou holkou. Nějak mě to moc nezajímalo a tak jsem se věnoval dál lavici. Byli na ni ještě šmouhy z čištění, ale zaschlé. Ta lavice zapáchala po nějakém citrónovém produktu na čištění. Povzdechl jsem a narovnal se, koukl se na učitele a začal si ho prohlížet.

Kurose
Nechal nám tu holku s tim, že mi předal papíry i s její zdravotní kartou, kde bylo napsáno, že trpí úzkostmi, stresem a hyperaktivitou. No bezva.

Yuki

Podle jeho mírného náznaku jsem poznal, že se něco děje. Potichu jsem oddechl a prohlídl si tu holku. No, lepší na pozorování byl učitel. Ta holka se zdála být normální jako všichni ostatní. Ale když jsem zamžoural na to, co to učitel držel, poznal jsem, že nebude jako ostatní.

Kurose
"Ayaka, že?" Zeptal jsem se ji, papíry jsem položil na stůl a podíval se na ni. "Můžeš se mně a třídě představit?" Chvilku mlčela, ale pak nepatrně kývla.

Yuki

Podepřel jsem si hlavu a čekal, co se dozvím. Schválně mě zajímalo, jestli se o svém zdravotním stavu zmíní. Ani nevím, kam si sedne. Rozhlídl jsem se po volné lavici.

Kurose
Když řekla jen to, jak se jmenuje a pak se rozkoktala tak moc, že nemohla mluvit dál, poslal jsem ji sednout.

Yuki

Koukl jsem se na učitele, když domluvila se stejným problémem jako já. Nesnažil jsem se na sebe upozorňovat, ale zima mi byla pořád. Mám časté zimnice, maličko jsem se rozklepal a pohladil si paže, abych se aspoň trochu zahřál.

Kurose
Povzdechl jsem a sedl si. "Až smažete tabuli, máte volnou hodinu." Vypil jsem zbytek kafe a znovu si prohlídl třídu. "Ale jestli tu bude velkej kravál, normálně se učíme."

Yuki

Zvedl jsem se a došel za učitelem. "U-um.. p-pane u-učiteli.. " Nadechl jsem se pořádně a hned na to zoufale zakňoural, protože jsem se styděl. "M-mohl b-byste se mi představit znovu prosím?" Sklopil jsem rychle pohled a zrudnul jsem. "N-neslyšel jsem vás, k-když se mi z-začli smát.."

Kurose
"To se smáli tobě? Proč?" Zeptal jsem se nechápavě. On pokrčil rameny a stále ze mě nespouštěl oči. "Fajn. Jsem Kurose, narodil jsem se v Americe a budu tě s největší pravděpodobností mít na chemii a tělocvik."

Yuki

Stydlivě jsem se usmál a přikývl. "D-Děkuju moc." Zamumlal jsem a jak jsem si ho tak prohlížel omylem mi z úst ujela menší lichotka. "Máte hezké oči." Když jsem se vzpamatoval z toho zasněného pohledu na něj, zrudl jsem a sklopil pohled. "E-Ehm.. o-omlouvám s-se"

Kurose
Potichu jsem se uchechtl a pohladil ho po zádech. "Nejsi první, kdo mi to řiká"

Yuki
Trochu jsem se lekl, když mě pohladil po zádech a byl jsem vážně celý rudý. "U-uhm" Zamumlal jsem a chtěl se hanbou propadnout. Podíval jsem se na chvilku na něj. 

Kurose
Nechal jsem ho napokoji a koukl zmateně na něj. "Otoč se." Chvilku jsme si vyměňovali nechápavé pohledy, ale nakonec to udělal.

"Máš něco na zádech." Měl tam papírek s nápisem 'teplejší nezahřejete'. Asi mi ucházel smysl toho nápisu, ale hned jsem mu to sundal.

Yuki

Podíval jsem se na něj a koukl se na ten papírek. "E-Eh.. J-já, a-ale n-nejsem t-teplej." Pošeptal jsem a sklopil pohled. "J-jen jsem ř-řekl, ž-že m-mi j-je z-zima."

Kurose
Papír jsem zmuchlal a hodil do koše, který stál u dveří. "Ještě něco potřebuješ?" Zeptal jsem se ho a podíval se na něj.

Yuki

Zmateně jsem zakroutil hlavou a rychle si odešel sednout. Podepřel jsem si hlavu a koukl se na ještě nesmazanou tabuli. Povzdechl jsem a zas se zvedl, došel jsem k tabuli, takže zase k učiteli a začal mazat tabuli přičemž jsem nenápadně pozoroval učitele.

Kurose
Za chvilku stejně zazvonilo, takže oni moc volnýho času neměli, ale mě to problém nedělalo. Zvedl jsem se a šel do kabinetu pro pár věcí.

Yuki

Celou přestávku jsem seděl v lavici a všímal si těch kolem. Nějací ze sebe dělali šašky, holky se malovaly až na tu jednu. Seděla v lavici stejně jako já a rozhlížela se. Všimla si mě a já se neodvážil odvrátit tak moc rychle pohled. Ona se zvedla a přišla za mnou. Řekli jsme si o sobě pár věcí, ale většinu času bylo trapné ticho. Zazvonilo a já se koukl ke dveřím. 

Kurose
Do třídy jsem přišel trochu později, kvůli frontě na učitelských záchodech.

S sebou z kabinetu jsem si vzal rozvrh a začal jsem jim ho psát na tabuli.

Yuki

Učitel přišel dýl, což mě vcelku zklamalo ani nevím proč. Potichu jsem povzdechl a začal si opisovat rozvrh z tabule. Moc se mi nelíbil, ale s tím nic neudělám..

Kurose
Tenhle den proběh vcelku nudně. Myslim, že dokonce dne už nikdo nic nevyvedl. Alespoň jsem si nevšiml. A byl jsem neskutečně rád, když jsem mohl jít domů a najíst se.

Yuki

Táta pro mě přijel trochu pozdě a na všechno se mě vyptával. Nějak jsem se až moc rozmluvil, že jsem mu řekl až moc než chtěl vědět. "Yuki.. tobě se líbí tvůj učitel?" Zeptal se táta a já se úplně sekl. Sklopil jsem pohled celý rudý a radši nic neodpověděl. Nejhorší je, že mlčení znamená souhlas.

Kurose
Další den už se mělo učit, což bylo to nejhorší, protože i já všechno za ty prázdniny zapomněl.

Až čtvrtou hodinu, kdy jsem učil chemii, jsem vešel do mojí oblíbené třídy přesně se zvoněním, usadil se ke stolu a začal dělat docházku.

Yuki

Vešel jsem do třídy pozdě. Kvůli včerejší situaci jsem trucoval celý den v pokoji. Šel jsem spát až pozdě a táta mě nemohl nijak vzbudit, protože jsem byl zamknutej. Až po tom, co si všiml, že mám otevřený okno do pokoje vlezl žebříkem ke mně do pokoje a vzbudil mě. Málem mě stáhl z kůže jak byl naštvanej. Učitel zrovna četl moje jméno, potichu jsem povzdechl a u dveří sklopil pohled. "O-omlouvám se, ž-že j-jsem přišel pozdě.." 

Kurose
Podíval jsem se ke dveřím na něj a oddechl. "Dobře, tak se posaď."

"Tak si otevřete učebnici na straně 3." Zadal jsem jim práci a začal vzpomínat, co jsou to uhlovodíky a deriváty.

Yuki

Sedl jsem si a zachumlal se víc do své oblíbené mikiny. Konečně ji mám! Vzal jsem si z tašky učebnici a začal v ní listovat. Přečetl jsem si všechno na straně 3.

Kurose
Když už se mi zdálo, že to všichni dočetli a já si to stihl přečíst tak dvakrát, začal jsem jim vysvětlovat novou látku.

Yuki

Potichu jsem poklepával tužkou do rytmu jen tak a koukal se na učitele. Měl jsem nutkání si ho pořád prohlížet. Když v tom najednou po mně někdo hodil propisku a já se šíleně lekl až jsem ze sebe vypustil tišší výkřik.

Kurose
S povzdechem jsem projel celou třídu. "Co by asi vaši rodiče řekli na poznámku hned první den?"

Yuki

Zrudl jsem a sklopil pohled. Byl jsem zvyklý, že jsem vždycky dostal poznámku za to, co jsem neudělal.  Proto jsem se přihlásil. "O-omlouvám s-se.. b-byl jsem t-to já." 

Kurose
"Na tebe koukám celou dobu a ty děláš to co máš. To támhle ten kouteček v rohu dělá kraviny." Hlavou jsem kývnul k tý partičce.

Yuki

Přiblble jsem se usmál nad tou jeho první větou a kývl jsem, podíval jsem se na tu partu a hned zpět na učitele. Takže on na mě koukal celou dobu? Vždyť jsem si toho všiml, ale i přesto mě to potěšilo. 

Kurose
Ke konci hodiny jsem se zvedl a hlasitě si odkašlal, aby všichni začali vnímat. "Jako každý rok, i tento budu nabízet doučování z chemie, takže kdo byste měl zájem můžete se za mnou kdykoliv stavit."