- Ὑάκινθος -

» 𝑱𝒊𝒉𝒐𝒑𝒆 «

𒊹︎︎︎

hoseok se učil na zkoušku z literatury. trápila ho příšerná bolet hlavy. otáčel stránky v jedné prastaré knize a s každou další měl pocit, že ho hlava bolí víc. nakonec už to bylo tak nesnesitelné, že knihu zavřel.

zahleděl se na svého přítele. byl rozkošný - sázel do barevných květináčů narcisy a tulipány, na tváři měl skvrnu od hlíny a mračil se.

"myslíš na něj, že?"

jimin nevzhlédl od své práce, ale přikývl. ten muž, o kterém mluvili, se jmenoval kim seopung.

on a hoseok spolu soupeřili o jiminovu přízeň, o několik století dřív už by jeden druhého vyzvali na souboj. snažili se pro jimina najít krásnější dárky než ten druhý, skládali mu básně a zkrátka se chovali jako opilí lektvarem lásky.

jenomže potom seopung ze dne na den zmizel a hoseok konečně získal jimina pro sebe. i tak na něj občas mysleli... co když se vrátí?

"ale... nelituješ toho, že ne? myslím... že jsme my dva spolu," zeptal se hoseok váhavě. z toho učení byl vážně vyčerpaný a nedokázal přemýšlet správně.

jimin se usmál. pak vstal od své práce a chytil hoseokův obličej do špinavých dlaní. "toho nikdy litovat nebudu. zemřel bych kvůli tobě, lásko."