Pětičlenná skupina vysokých statných chlapů navlečených ve vojenských kalhotách s maskáčovým vzorem, lehké tmavě zelené bundy, kterou měl jeden uvázanou kolem pasu a ostatní rozepnutou a na hlavě měli uvázaný černý šátek či kšiltovku. Ozbrojeni mačetami na prosekávání hustého porostu a ostrými nabroušenými meči k obraně proti divé zvěři si klestili cestu skrze rozlehlou džungli pokrývající 90 % největšího národa na Pillaru, Nejtru. Jejich snaha působit nenápadně byla až očividná. V patách jim byla trojice menších polonahých vyhublých mužíků v potrhaných upnutých teplácích nesoucí na pohled těžké bedny. Ti, na rozdíl od pětky před nimi, u sebe neměli žádné zbraně a podle výrazně silnějšího opálení nejspíš původně ani k pětici zamaskovaných chlapů nepatřili.

„Přidejte, lemry líný!" zakřičel jeden z pětice na trojici podržtašků.

Těžce přidali do kroku. Oproti těžkým nepromokavým botám jejich pobízivých bledších přátel, které udusávaly kapradiny, větve, listy i hmyz, které jim přišly pod nohy, jejich holé nohy místy sedřené do krve a poseté puchýřky pomalu přestávaly sloužit.

„Vodu!" zasýpal prostřední mužík.

O hlavu vyšší chlap v šátku došel až k němu, vrazil mu silnou facku, ale ne tolik, aby mužovi spadla bedna na zem: „Vodu? Vy divoši žijete v tomhle lese jako zvířata. Vydržíte až do tábora. Teď se hněte! Musíme tam dorazit před západem slunce."

Výprava se posouvala dál.

Celou scénu sledoval ze stromu mnohem lépe zamaskovaný muž. Nikoho by nenapadlo, že deset stop nad jejich hlavami se mezi větvemi schovává ještě někdo další. Vytáhl si z kapsy malou vysílačku a tiše řekl: „Ypsilon, tady Gamma. Sleduji Hector pět na cestě do tábora, tři civilisté se zásilkou. Opakuji, sleduji Hector pět na cestě do tábora, tři civilisté se zásilkou."

„Gammo, tady Ypsilon. Pokračujte ve sledování Hector pět, nezasahujte. Opakuji, pokračujte ve sledování Hector pět, nezasahujte."

„Ypsilon, Gamma rozumí. Požaduji rádiový klid. Opakuji, požaduji rádiový klid. Gamma konec."

Krátká tichá konverzace byla zamaskována zvuky sekání mačet, šuměním listí ve větru a zpěv roztodivného ptactva, které obývá pouze tuto část Pillaru. Neslyšně přelézal a mezi korunami stromů a občas se zhoupl na větvi jako cvičený akrobat. Na podobné akce byl roky cvičen a není ani zdaleka jeho první akce.

Slunce, jež přes den pálilo do tváře, se blížilo k západnímu horizontu. Osmička mužů dorazila k oplocenému táboru. Vysoký drátěný plot s ostnatým drátem na vrchu se nedal přelézt, proto se zdánlivě jedinou přístupovou cestou zdála být hlídaná bráná, kterou lze otevřít pouze zevnitř.

„Ypsilon, tady Gamma. Hector pět dorazil do tábora. Opakuji, Hector pět dorazil do tábora."

„Gammo, tady Ypsilon. Popište situaci. Opakuji, popište situaci," odpověděl hlas z vysílačky.

Vytáhl si z malého batohu příruční dalekohled a začal hlásit situaci: „Hector 47, čtyři klece s civilisty po zhruba 20. Všichni ozbrojeni. Opakuji, všichni ozbrojeni."

„Gammo, Ypsilon udělil povolení k palbě. Potvrďte."

„Gamma potvrzuje povolení k palbě. Vyčkávám na další rozkazy," vytáhl si muž na stromě z pouzdra zbraň a odjistil ji.

„Je možná extrakce civilistů? Potvrďte."

„Negativní, Ypsilon. Extrakce 80 cílů není možná. Jsou nutné posily. Opakuji, negativní, nutné posily," odpověděl zklamaně Tarzan.

„Nelze zaměřit vaši polohu. Nelze poslat posily. Je nutná okamžitá extrakce civilistů. Opakuji, je nutná extrakce civilistů," odvětil napjatě velitel.

„Ypsilon, žádám o povolení likvidace cíle Alfa Hector. Opakuji, žádám o povolení likvidace Alfa Hector."

Hlas na druhém konci vysílačky na chvíli zmlkl. Poté se opět ozval hlas nadřízeného: „Gammo, likvidace cíle povolena. Opakuji, likvidace povolena."

„Potvrzuji Ypsilon. Gamma konec," ukončil konverzaci a opatrně začal slézat ze stromu.

Z křoví pozoroval dění v táboře. Ozbrojené stráže chodily po vytyčených trasách. Gamma si mohl snadno naplánovat, kdy je vhodný čas proniknout dovnitř. Přes plot ani bránou to však nešlo. Využil proto dosavadního maskování mezi flórou a dostal se na západní stranu tábora, kde byli zavření civilisté.

„Psst!" sykl na ženu stojící u zadního okraje klece. Ta se vzápětí otočila.

Vykoukl na ni částečně z křoví a znakovou řečí používanou v kmenech Nejtru hlavně při lovu začal znakovat: „Kde je klíč?"

Žena ihned pochopila: „Malý vůdce ho nosí u sebe," sdělila mu znaky.

„Kde je malý vůdce?" zeptal se jí.

Žena ukázala na velký stan v severozápadním rohu tábora.

„Je tam i velký vůdce?"

Žena zakroutila hlavou a ukázala na vysokou věž uprostřed tábora. Gamma kývl sundal si batoh na zem. Vyndal z něj malé štípací kleště.

„Hlídej, jestli nejdou zlí muži," požádal ji znakovou řečí naposledy a opatrně přeštípl první drát plotu. Postupně si vykrojil kolo, kterým mohl snadno prolézt. Když byl na druhé straně, vytáhl z batohu láhev s vodou a podal ji ženě: „Podělte se," zašeptal a začal se plížit směrem k velkému stanu.

Dokud jej zakrývaly klece a těla lidí v nich, byla malá šance, že by jej někdo zpozoroval. Nyní však musel být velice opatrný, protože na cestě k cíli jej mohly skrýt pouze dva malé stany pro stráž. Nahlédl za roh, přičemž se ujistil, že je čistý vzduch. Hbitým parakotoulem se dostal za první stan, když uslyšel hlasy. Lehl k zemi a očima sledoval pozorně své okolí. Kolem prošli dva vojáci, kteří se náramně bavili. S úlevou si oddechl a proplazil se kolem druhého stanu až k poslednímu. Pojem „malý vůdce" mohl znamenat ledacos. Ať už šlo o postavení nebo tělesné proporce, neměl Gamma pochyby, že jej zvládne přemoci.

Nadzvedl lehce okraj stanu, aby se očkem podíval dovnitř. Byla tam tma, ale slyšel hluboké dýchání spící osoby. Tohle vypadalo na snadnou kořist. Nože prořízl plachtu, pak škvíru roztáhl a vešel dovnitř. Osoba na lehátku tvrdě spala. Stačil by jeden rychlý pohyb a čepel nože přeřízne tepnu i s hlasivkami. Tiše by tu vykrvácel jako sele na zabíjačce. G přiložil spícímu muži na krk čepel jemně, aby se mu nezaryla do kůže. Jediným malým pohybem přeřízl jeho hlasivky, tepnu i provázek s klíčem na krku. Sebral klíč převlékl se do oblečení mrtvého muže. Odešel v přestrojení i se svým batohem ze stanu. Nevzbudil ničí podezření, proto pokračoval směle dál.

Vrátil se k ženě a ostatním v klecích. Podal jí klíč zašeptal: „Až dám signál, utečte touhle dírou," ukázal na svůj improvizovaný vchod, „jděte pak směrem na sever k jezeru. Čekají tam přátelé."

Než stačil kdokoliv jiný něco říct, Gamma se vydal k věži. Na svůj úkol měl jediný pokus. Buď zemře on, nebo jeho cíl. Za předpokladu, že se jej vůbec budou obtěžovat chytit živého a nezastřelí ho na místě, bude nejspíš mučen a nakonec zemře tak jako tak.

Prošel kolem jednoho strážného před dveřmi, ten si ho ale v šeru noci důkladně neprohlížel a s ledovým klidem Gammu pustil dovnitř. G jako díky kývl a vyšel po schodech nahoru. Na vrcholku věže se nacházela prosklená kancelář velitele. Seděl právě na otočné židli a pod lampičkou napojenou na malý generátor četl hlášení. Aniž by se podíval na příchozího, ťukl párkrát prstem do stolu: „Papíry mi dejte sem, později si to přečtu. Jinak mě neotravujte, mám práci."

Gamma měl problém skrýt svůj malý úsměv: „Pane, přišel jsem nahlásit, že máme v táboře vetřelce."

Velitel zvedl oči od dokumentů: „Vetřelce? Stihl napáchat škody? Co tady chce?"

„Myslím, že Vás přišel zabít."

„Parchant! Přiveďte mi ho! Chci vědět, kdo to je."

„To není nutné."

„Neslyšel jste? To je přímý rozkaz!"

Gamma vytáhl svou pistoli: „Ale já už jsem tady," stiskl spoušť a výhled z věže se zbarvil do ruda.

Otvorem ve skle po výstřelu do věže pronikal chladný noční vzduch. Ihned vytáhl z batoh světlici a vystřelil ji z okna. Civilistům došlo, že tohle musí být signál. Zatímco většina stráží se seběhla k věži, civilisté využili šance a začali utíkat dírou v plotě. Gamma rychle sbalil složky do batohu. Vytáhl lano a uvázal si ho kolem pasu. Druhý konec přivázal k noze stolu a proskočil prostřeleným oknem. Přidržoval se provazu a rychle po něm slanoval dolů. Zatímco se do velitelovi kanceláře nahrnuli jeho muži, Gamma už prolézal svým vlastním vchodem a spěchal za ostatními.

„Ypsilon, tady Gamma. Likvidace byla úspěšná. Extrakce 80 cílů úspěšná. Opakuji, likvidace pozitivní, extrakce pozitivní."

Na druhé straně se ozval radostný jásot několika lidí: „Dobrá práce, Greene! Očekáváme Váš návrat."

Zdravím,

tady je poslední z pěti národů na Pillaru založen na klidném životu v souladu s přírodou Nejtr. Pro některé mohou místní působit jako domorodci, ale ve skutečnosti se jedná o nejhouževnatější národ, jehož členové zvládnou vydržet i nelidské podmínky. Do toho jsem se pokusil přimíchat i menší akci ze strany Jastiku. Budu moc rád za každý komentář i hlas u kapitol, případně kritiku chyb nebo nedostatků. Nikdo není bezchybný a pokud se nic nevytkne, nic se nezlepší.

Bye-bye.